Oslavte Mezinárodní den archeologie s Muzeem města Prahy

Kam vyrazit v PrazePražskýDEN.cz12. října 20212 minuty čtení

Foto: VitVit, Wikipedia.org

Muzeum města Prahy se v letošním roce opět připojuje k oslavám Mezinárodního dne archeologie. V sobotu 16. října nabídne návštěvníkům všech věkových kategorií pestrý program S archeologií do středověku v Zámeckém areálu Ctěnice a komentované prohlídky expozice v Domě U Zlatého prstenu.

V pestré nabídce workshopů v Zámeckém areálu Ctěnice se návštěvníci podívají s archeologií do středověku, budou moci nahlédnout do života našich předků a sami si vyzkoušet různé středověké výrobní techniky. Malí i velcí milovníci archeologie budou mít např. možnost stát se na chvíli středověkým písařem, seznámit se s replikami nádob, ozdob, nástrojů a zbraní, zahrát si hry známé již ve středověku nebo se zúčastnit některé z komentovaných prohlídek expozice o nejstarší historii Vinoře.

Bohatství archeologických nálezů a zajímavosti z dějin Prahy ve 14. století přiblíží návštěvníkům 16. října také komentované prohlídky stálé expozice Praha Karla IV. – středověké město v Domě U Zlatého prstenu na Starém Městě. Program muzea k letošnímu Mezinárodnímu dni archeologie zakončí v sobotu 23. října 2021 archeologická vycházka Ze starých Bohnic na hradiště Na Farkách.

Mezinárodní den archeologie se slaví již od roku 2004 po celém světě, vždy třetí sobotu v říjnu. Archeologové v rámci svátku nabízejí prostřednictvím nejrůznějších akcí všem zájemcům o naši dávnou historii možnost seznámit se s jednou z nejdobrodružnějších věd – archeologií, stát se na chvíli objevitelem a proniknout do tajů života lidí v dávné minulosti.

Zdroj: Tisková zpráva Muzea města Prahy

Nepřehlédněte

Upalování vdov v Indii. Zakázaný rituál se nejspíš stále provádí • V historii lidstva najdeme nejrůznější zvyky, které nám z dnešního pohledu připadají barbarské, ale ve své době byly naprosto běžné. Jedním takovým je starodávný indický rituál Satí, spočívající v upalování živých vdov společně s tělem jejich mrtvých manželů.

Upalování vdovy v Indii.

12. 4. 1868: Kočka zemřela steskem po své paničce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Věrni i v smrti V Malkově u Kadaně zemřela koncem března stařena v 93. roce věku svého. Měla po dlouhá leta kočku, kterou nade vše si oblíbila. Když zemřela, nechtěla se kočka z postele zemřelé ani hnouti a o pohřbu nalezli oddané to zvíře pošlé v jednom koutku světnice. – Pražský denník, 12. 4. 1868   Stavba divadla Na staveništi národního divadla počne se už v úterý se stavbou základů v průčelí do Ferdinandovy třídy. Teprvé ve hloubce čtyř sáhů a třech stop pod dlažbou ulice dokopali se pevné půdy, na kteréž se základy položiti mohou. Do slavnosti svatojanské budou základy v průčelí položeny až po roveň ulice a do zdě portiku (výstupku) položen bude kámen základní. – Pražský denník, 12. 4. 1868 [related-post id="9240"] Navrátilí vystěhovalci V pátek ráno přijely po drážďanském vlaku do Prahy tři osoby, kteréž před 6 lety z Malína u Hory Kutné do Ameriky se byly vystěhovaly. Anaž prý v Americe všecka práce vázne, museli za posledních dob přisaditi, co si dřív uspořili a takž raději se zbytkem vrátili se do vlasti. – Pražský denník, 12. 4. 1868 Velikonoční nadílka Chudým u sv. Bartoloměje dostalo se k návrhu insšpektora pana Huleše za příčinou velkonočních svátků mimo obyčejnou stravu také koláčů, vepřové pečeně, kávy a piva. – Pražský denník, 12. 4. 1868

9. 11. 1889: Čelakovského sady u nového muzea projdou velkou proměnou • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 2. 1868: Falešné peníze v Praze. Zadrželi ženu, která s nimi chtěla zaplatit • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

4. 5. 1890: Rozjezd jara v Praze, vystoupení beduínů a vlakem přejetá žena • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 1. 1869: Třicetiletý muž spáchal sebevraždu. Ještě před smrtí stihl říct důvod • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

2. 8. 1890: Zábava na Zbraslavi, zřícené lešení a požár v bytě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Spadne někdy Eiffelova věž? Naši předci nepočítali, že vydrží tak dlouho • Eiffelova věž patří mezi nejznámější symboly Paříže i celé Francie. Ve své době ji lidé považovali za malý zázrak. Jak ale dokládá článek z Národních listů ze srpna 1891, příliš se nepředpokládalo, že by mohla vydržet stát až do 21. století.

Historii českého divadla přibližuje nová výstava v Národním muzeu • Zajímá vás, co přesně se skrývá pod označením divadelní cedule a co dalšího mohou návštěvníkům nabídnout bohaté fondy Divadelního oddělení Národního muzea? Pak si určitě nenechte ujít výstavu s názvem Račte vstoupit do divadla, která je k vidění od 13. prosince 2019 v Nové budově Národního muzea.

Přísný režim studentek na Oxfordu. Feministky by dnes zuřily • Světoznámá univerzita v anglickém Oxfordu umožnila ženám studium teprve v 70. letech 19. století. Až do roku 1920 ale nebyly brány jako plnohodnotné členky. Směly sice navštěvovat přednášky, nemohly však počítat s tím, že by na konci získaly vysokoškolský diplom a titul. Jejich studentský život byl navíc oproti mužským protějškům omezen i v dalších ohledech. Podrobně o tom líčil český dobový tisk v roce 1898.

1. 5. 1889: Úpravy radnice, pražské letní zábavy a pohřešovaný podnikatel • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

2. 3. 1868: Kdo skutečně vynalezl ruchadlo? Spory o autorství jsou snad u konce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Dláždění Dláždění v Praze, jež posud konalo se buď na účet obce neb na účet některé z obou plynáren, převezme nyní obec sama ve svou správu, jen aby všeliké dlaždičské práce byly stejny a rychle se prováděly. Dozor nad dlažbou na Starém, Novém i Židovském městě povede pan rada Bláha a dlaždení řidit bude p. Bock. – Pražský denník, 2. 3. 1868 Nehoda Včera dopoledne vkročil do týnského chrámu Páně jistý mladík maje za to, že na dobro uhasl doutník, kterýž do náprsní kapsy uschoval. Doutník však ještě hořel a mladík za chvíli byl upozorněn na zápach hořící látky. Hned si rozepnul kabát a s ustrnutím shledal, jak se mu spod něho kouř valí. Rychlým svleknutím kabátz a uhašením hořící části ušel mladík dalšímu nebezpečí. – Pražský denník, 2. 3. 1868 [related-post id="6378"] Kdo jest pravým vynálezcem ruchadla? Výtečný ten nástroj, jimžto učiněn v orbě nesmírný pokrok, přivlastnili sobě mnozí lidé potahujíce bez práva na sebe čest jeho nalezení. Teď zjištěno svědectvími věrohodnými a nepochybnými, že nálezci jsou čeští rolníci a řemeslníci, bratranci Veverkové z Rybitví, kteří nález ten učinili již v letech 1818-1819. Těmto tedy patří čest. – Pražský denník, 2. 3. 1868 Kezditlačitel Předevčírem večer hnal kýs honák několik volů malostranskou branou mostní. V tu chvíli, když s klienty svými zahýbal se kolem věže mostní, jeden z volů splašil se a přitlačil honáka tak důrazně ke zdi, že ubohý značně porouchán sklesl k zemu a odnešen býti musel. –Národní listy, 1. 3. 1868 Pražané budou mít plovárnu Občanská plovárna pod Letnou počne se již v těchto dnech budovati, a již dnes se začne s přípravními pracemi. – Pražský denník, 2. 3. 1868

3. 11. 1868: Dva choromyslní a povedené cirkusové vystoupení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

13. 8. 1889: Sebevražda v hotelu, rvačka u Vltavy a stávka berlínských pekařů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 7. 1889: Sebevražda z nešťastné lásky a tragédie při koulení kuželek • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 8. 1889: Dluhy v hostincích, upozornění pro pejskaře a zabavené doutníky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 5. 1868: Pohřbu zavražděné dívky se zúčastnily davy Pražanů • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Problémy vystěhovalce Vystěhovalců do Ameriky se ubíralo sobotu z okolí budějovického pět rodin a v neděli tři rodiny z Kaplice. Jeden z těchto vystěhovalců byl proti své vůli od zdejší policie zadržen, právě když již dalekou svou pouť do nové vlasti nastoupiti chtěl. K nemalé mrzutosti své musel totiž truhlice a jiné zavazadla z vagonu, kde již složeny byly, vyhledati a vynesti. Příčina tohoto zdržení byla ta, že onen vystěhovalec ve své otčině ručil za jistého dlužníka, a když tento nemohl věřitelům zaplatiti, obrátili se tito telegrafickou cestou na zdejší policii, by ručitele zadržela, až by se s nimi vypořádal. – Pražský denník 12. 5. 1868 Pohřeb mladé dívky Pohřeb zavražděné Barbory Ullrichové odbýván byl v pátek odpoledne ze všeobecné nemocnice za velkého účastenství lidu, který mrtvolu nešťastné dívky na poslední cestě provázel. Zároveň podotýkáme, že zavražděná pocházela z Prahy a nikoli z Opavy v Slezsku, jak v první zprávě mylně udáno bylo. Rovněž nepodstatná je domněnka, že by Barbora Ullrichová byla zavdávala chováním svým příčinu k nevalné pověsti jmena svého, naopak líčí se od sousedstva i příbuzenstva v nejlepším světlě a zejmena chtěla prý sama zrušiti poměr k důstojníkovi Terleckému, následkem čehož tento strašným spůsobem se jí pomstil. – Pražský denník 12. 5. 1868 [related-post id="10013"] Sebevražda V neděli v pozdější hodinu odpolední skočil v Podskalí jistý desátník od pěšího pluku vévody nasovského do vody a byl nedlouho na to vytažen již co mrtvola. Mrtvého odnesli do umrlčí komory u voj. nemocnice na Karlovu náměstí. – Pražský denník 12. 5. 1868

Pamětní deska barona Ringhoffera bude odhalena příští týden na Smíchově • Starosta Prahy 5 Pavel Richter a zástupce starosty Lukáš Herold zvou veřejnost na slavnostní odhalení pamětní desky barona Františka II. Ringhoffera, který byl starostou Smíchova v letech 1861 až 1865 a budoval zde světově proslulou továrnu na výrobu železničních vagonů. Pamětní deska bude slavnostně odhalena v pátek 27. dubna v 11 hodin na adrese Plzeňská 10 (OC Nový Smíchov).

21. 4. 1868: Skandál na svatbě. Ženich si po obřadu prošel uličkou hanby • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Svatba Mrzutá příhoda stihla včera jednoho občana, jenž slavil sňatek svůj v kostele sv. Vojtěcha v Jirchářích. Když nový párek z chrámu se ubíral, uvítal ho venku valný zástup, nejvíce ženských, krutým spíláním a výhružkami, tak že policie musela zjednat pořádek. Podnět k nevoli té dal prý ženich tím, že opustil první svoz milenku, s nížto po 11 let důvěrně žil. – Národní listy, 21. 4. 1868 Pohřeb Při pohřbu jistého dělostřelce, jenž odbýval se včera za značného průvodu vojenského na hřbitov košířský, bylo by málem jedno dítě o život přišlo. Poněvadž pochovaný vojín byl se súčastnil v bitvách, stříleno mu u hřbitova na počest z děl. Při tom nastala taková tlačenice, že jedno malé děcko na zem jest povaleno a tak ušlapáno, že dlouho bez sebe leželo a jen po velikém namáhání k životu vzkříšeno jest. – Národní listy, 21. 4. 1868 [related-post id="9593"] Přednáška Přednášku o vaření na plynu bude míti v sále Žofínského ostrova v neděli dne 26. dubna o 10. hod. dop. pan Vojt. Náprstek. Při této přednášce budou se vařiti, péci atd. rozmanité pokrmy na rozličných jednoduchých plynovarech, na doklad, že se plynu dá použiti i v nejskrovnější domácnosti k rychlejšímu a levnějšímu upravení naší stravy. Celý výnos přednášky této určen jest ve prospěch spolku pro vychování spustlé mládeže, který se právě zřizuje pod předsednictvím pražského purkmistra. – Pražský denník, 21. 4. 1868