26. 1. 1889: Falešné mince v Praze a žena obviněná z bigamie

Před lety v PrazePražskýDEN.cz26. ledna 20192 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Falešné zlatníky

Delší dobu koluje v Praze i v předměstích nápadné množství falešných zlatníků, aniž by se dosud bylo podařilo vypátrati penězokaze. Tyto falešné zlatníky jsou tak dovedně shotoveny, že v noci nebo při slabém světle snadno lze je udati. Od pravých zlatníků rozeznávají se tím, že jsou lité a tudíž také hladké, kdežto pravý ražený zlatník je drsnější. Také jsou falešné zlatníky lehčí pravých, neboť jsou zhotoveny z antimonu a nikoliv ze stříbra. Poněvadž není bezdůvodné podezření, že tyto falešné peníze zhotovuje a do oběhu dává celá společnost penězokazů, po niž orgánové veřejné bezpečnosti pilně již pátrají, upozorňuje se obecenstvo, aby při placení i přijímání stříbrných peněz zbystřilo svou pozornost a mělo na paměti následky, jež by vědomé udávání falešných peněz pro každého jednotlivce míti mohlo. – Národní listy, 26. 1. 1889

Obviněna z bigamie

Těchto dnů zavedeno bylo vyšetřování s tovární dělnicí M. K. ve Fridlandu pro bigamii. Zjistilo se totiž, že r. 1885 manželka továrního dělníka K., příslušná do Hrádku, následkem jakéhosi rozkolu v rodině, muže svého opustila a odebrala se do Ameriky, kdež zdržovala se v Milwaukee, Baltimoru, Washingtonu; odtud poslala muži svému dopis, žádajíc jej, aby přivolil k rozvodu. Manžel její přání tomu vyhověl, avšak po dvou letech vrátila se manželka jeho zpět, slíbila svému muži znovu poslušnost a žila s ním dále. Pojednou přišel dotaz z Ameriky na purkmistrovský úřad ve Fridlandu, v němž truhlář jmenem P. se shání po své manželce, dříve provdané za K. ve Fridlandu. Vyšlo na jevo, že tovární dělnice K. provdala se v Americe poznovu, a zavedeno s ní tudíž vyšetřování pro bigamii. – Národní listy, 26. 1. 1889

[related-post id=“16248″]

Podivný trest

Před několika dny prohlížel státní tajemník Mercier nemocnici sv. Josefa v Londýně právě v dobu, kdy pacientům rozdáván oběd. Talíř sušených švestek, jež podány nemocnému, učinil na Sira Merciera dojem tak odporný, že rozkázal aby byl zavolán kuchař a ten musel před očima sira Merciera požít tři porce těchto švestek. Na všechny prosby jeho odpovídal sir Mercier: »Může-li nemocný snést talíř takovýchto švestek, může silný muž jako vy, požít tři talíře«. Večer poslal sir Mercier do nemocnice pozeptat se, jak se kuchaří daří. Odpověděno mu, že podlehl záchvatu koliky. – Národní listy, 26. 1. 1889

Nepřehlédněte

30. 1. 1889: Telefony v Praze, výměra vodného a nakažlivé nemoci • Kolik bylo na konci předminulého století v Praze telefonních linek? Na čem se usnesla tehdejší městská rada? A jaké povinnosti mají nově starostové obcí? Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Jmelí má magickou moc a zázračné léčivé účinky, ale jen za určitých podmínek • Jmelí zavěšené v domácnosti patří k tradičním vánočním zvykům. Od nepaměti je tato rostlina považována za magickou a lidé jí připisují zázračnou moc. Kromě toho má však i prokazatelné léčebné účinky.

3. 11. 1889: Grand hotel bez provozovatele a návštěvnost pražských hřbitovů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 4. 1868: Zima neřekla poslední slovo, v noci umrzli dva muži • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zmrzli v dubnu O bílou sobotu jistý venkovan z Michle stráviv den v Praze vracel se po večer k domovu, posilniv se ovšem na cestu několika sklenkami kořalky. Na cestě přemáhalo jej spaní, sedl si tedy stranou podle cesty do příkopu a usnul – do věčnosti. Ráno nalezena jeho mrtvola celá skřehlá. – V týž den (o bílou sobotu) nalezen byl u Horoměřic jistý P. ze Statenic na širém poli zmrzlý. – Národní listy, 16. 4. 1868 Oběť zamýšlené nové daně Finanční předloha Jeho finanční Excelenci p. dra. Brestla dotkla se mimo jiné též zdejšího obuvníka Vojtěcha N. na dolejším Novém městě pražském bydlícího, tak silně, že včera v úplné šílenství nad tím upadl, jakž aspoň jednotlivé výroky jeho nade všechnu pochybnost dosvědčují. Jak velkým jměním vládne ubohý, dosud nezjištěno, zatím odevzdán po uznání lékařském do blázince. – Národní listy, 16. 4. 1868 [related-post id="9427"] Výstava květin Květinová výstava již každoročně pořádá česká zahradnická společnost v Praze, bude otevřena již příští sobotu a potrvá čtyři dny, totiž 18. 19. 20. a 21. dubna v sále na ostrově střeleckém. – Národní listy, 16. 4. 1868

9. 7. 1889: Těžce raněná dívka, nebezpečný zuřivec a případ vztekliny v Karlíně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 3. 1868: Splašený kůň málem způsobil obrovské neštěstí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Úřední rozhodnutí Nový hřbitov malostranský předce nebude na území statků Hřebenky, Plátenice a Nesypky, anto ministerstvo vyslyševši stížnost Smíchovských i okolních občanů, nařídilo, že se mají jiné místnosti k tomu cíli vyhlédnouti. Ministerstvo se při tomto rozhodnutí neslo tou zásadou, že mají hřbitovy zakládati se co nejdál od obcí, anž výpar z nich by v čas moru mohl se státi nebezpečným a také voda z půdy takové odtékající celé vůkolí o zdravou vodu připraví. – Pražský denník, 28. 3. 1868 Vystěhovalci Před nádražím zdejším jeví se od několika dnů velmi pestrý život. Přicházejí tam totiž denně rodiny do Ameriky se ubírající. Sotva že jedni s drážďanským vlakem k severu odjeli, opět již jiní vystěhovalci u nádraží s povozy svými zastavují. Předevčírem večer odjelo odtud několik rodin z okolí horažďovického a prachatického, včera ráno pak sem opět na několika velkých povozích devět rodin z okolí vltavotýnského dorazilo, by odtud další svou cestu do Ameriky nastoupily. Rodiny tyto jsou nejvíce malými děcky zastoupeny, nejméně schopnými k tomu, aby dalekou a obtížnou cestu vydržely. – Pražský denník, 28. 3. 1868 Dělníci v plném nasazení Na Karlově a jeho nejbližším okolí, někdy to nejosamělejí části Prahy, panuje nyní velmi čilý život. Několik set dělníků jest tam zaneprázdněno stavbou nových domů a zemské porodnice. Dosud nedlážděné ulice tamní se počnou také již co nejdříve dlážditi, prozatím jest množství dělníků zaměstnáno budováním kanálu v těch ulicích. Do nedávna obecenstvu uzavřená ulice od sv. Apolináře do Karlovské ulice jest opět otevřena. – Pražský denník, 28. 3. 1868 [related-post id="8002"] Skočila do Vltavy Ve čtvrtek k večeru vrhla se nedaleko Brabcovy ohrady na Františku do Vltavy 24letá panská, Emilie Schmidtova z Drážďan a již tonula, když ji blízký jeden rybář zahlídl a ven vytáhl. Na strážnici přišla zase k sobě, ale nechtěla pověděti, proč do řeky skočila. Její pán, u kterého v službě stála, domnívá se, že byla, když odcházela, již na mysli pomatena. – Pražský denník, 28. 3. 1868 Splašený kůň Nemalé poděšení spůsobil předevčírem v poledne mezi ženami na Josefském náměstí sedícími splašený kůň, jenž vyběhl z jízdárny v penízkové ulici. Vše se dávalo před koněm na útěk, až konečně byl týž blíže prašné brány od několika vojínů zachycen a zpět do kasáren odveden. Na štěstí nestala se tím žádná nehoda, ač jedna služka leknutím upadla a kůň přes ní dále uháněl, aniž by ji kopytem byl zasáhl. – Pražský denník, 28. 3. 1868

25. 1. 1868: Totožnost oukladně zavražděného mladíka stále neznámá • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Stříbrný šíp slaví 80. narozeniny. Dochoval se jediný prototyp, jeho výrobu zastavila válka • V mnoha ohledech jedinečný motorový vlak „Stříbrný šíp“ letos slaví kulaté narozeniny. Výroba prototypu byla dokončena na začátku roku 1939. Dne 17. února 1939 vykonal mezi Prahou a Kolínem technicko-policejní zkoušku, při které dosáhl rychlost 130 km/h a přesně před 80 lety byl oficiálně představen veřejnosti a tisku. Se zástupci sdělovacích prostředků se vydal na zvláštní jízdu 14. března 1939 z Prahy do Pardubic. Trať tehdy urazil za 68 minut. Dnešní expresy tuto trať ujedou za 52 minut.

Zapomeňte, co vás učili. V polovině století bude jaro začínat už 19. března • Dnes večer přesně ve 22:58 nastane astronomické jaro. Slunce se v tento okamžik ocitne přesně v rovině zemského rovníku a jeho paprsky budou dopadat kolmo k zemské ose. Na severní polokouli nastane jarní rovnodennost a dny se začnou prodlužovat na úkor noci.

14. 4. 1868: Karlínští protestují proti dani z jmění • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Slavnost Slavnost v Emausích se za včerejšího dne jak náleží vydařila, ačkoli ještě v neděli málo naděje na příznivou změnu povětří bylo. Od časného jitra brali se četní zástupové ze všech částí Prahy a z venkovského okolí k Emausům, kde pak po celý den neobyčejně čilý život panoval. Celé Karlovo náměstí bylo poseto boudami, mezi nimiž tisícové lidu se procházeli. Zvláště hlučno bylo na hořejší části náměstí, kde pouť a vejce prodávány byly. Chrám Páně v Emausích pak byl taktéž po celý den zbožným lidem přeplněn. Jasná ač poněkud chladná pohoda podporovala výborně slavnost tuto a lze očekávati, že podobně příznivé povětrnosti se dostane dnešní slavnosti Slamníku v Bubenči. – Pražský denník, 14. 4. 1868 Proti dani z jmění Karlínská městská rada usnesla se, že v brzku svolá k schůzi obecní výbor a učiní návrh, aby protestoval proti zamyšlené nové dani z jmění jednak pamětním spisem k zemskému výboru, jednak přímo adresou na J. M. krále českého. – Též sládci pražští zamýšlejí ohraditi se spůsobem přiměřeným proti finančním plánům páně Brestlovým. – Národní listy, 14. 4. 1868 [related-post id="9341"] Peníze za ubytování Pražský magistrát žádal u vlády, aby obec pražská dostávala za stálé ubytování důstojníků vojenských náhrady dle třídy druhé, jež jsou vyšší než dosavadní náhrady dle třídy třetí, aneb aby jí k dosavadním náhradám přidáno bylo úhrnem asi 25.000 zl. ročně. Říšské ministerium vojenství tu žádost pro letos odmítlo, anto již říšská rada má předlohu o novém upravení této záležitosti po celé říši. – Pražský denník, 14. 4. 1868 Třetí most Na třetí most pražský dopřán minulé neděle za poplatek dvou krejcarův každému přístup. Jaké ohromné množství lidstva přišlo na na most podívat, ukazuje výtěžek 90 zlatých za jediný ten den. Včera se na mostě už ale pracovalo. – Národní listy, 14. 4. 1868

21. 9. 1889: Nepoctivý služebník, historický nález a nezvykle chladné počasí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Protiatomový bunkr Folimanka se o víkendu otevře pro veřejnost • Také v tomto měsíci se pro zájemce z řad veřejnosti otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory protiatomového bunkru Folimanka si zájemci budou moci prohlédnout v sobotu 17. srpna od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

1. 9. 1868: Kudy povede koňská dráha v Praze? Provozovat ji chce šest společností • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Koňská železnice v Praze Koňská železnice po Praze bude bezpochyby vedena od státního nádraží přes senovážné náměstí, ulicí Jindřišskou, náměstí svatováclavské, ulicí Vodičkovou a kolem mastných krámů přes ulici Spálenou do Žitné ulice, odtud pak Podskalím až pod Vyšehrad k budoucímu železničnímu mostu u budoucí dráhy spojovací. Alespoň prý tento plán při městské radě ze všech předložených nejvíce se líbí. O provedení a užívání železnice té hlásilo se až dosud šest společností. – Národní noviny, 1. 9. 1868

22. 7. 1890: Panují neshody kvůli stavbě nové budovy městské spořitelny • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Honosná muzejní budova na Letné slaví 80. výročí. Svému účelu však slouží teprve pár let • Hlavní výstavní budova Národního zemědělského muzea v Praze na Letné byla dokončena přesně před 80 lety. Svému původnímu účelu však začala plnohodnotně sloužit až v posledních několika letech. Záhy po dokončení v březnu 1939 objekt obsadila německá armáda a po únorovém převratu v roce 1948 zase z nařízení komunistické strany Stavební podniky, n. p. V roce 1994 byla celá stavba vrácena k užívání muzeu a v roce 2014 začala rozsáhlá rekonstrukce do původní podoby z roku 1939.

Večerníček slaví 55. narozeniny. Legendární znělka je světově unikátní • Kdo by neznal kluka v papírové čepici, který den co den přijíždí na nejrůznějších dopravních prostředcích za dětmi, aby jim popřál dobrý večer a dobrou noc. Letos je mu už 55 let, ale stále neztratil nic ze své kouzelné roztomilosti.

7. 10. 1889: Na smrt vylekaná matka a cestující apoštolé spiritismu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 2. 1868: Praha sčítá škody. Následky ničivé vichřice jsou obrovské • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

21. 10. 1868: Pražanům bude představen Singerův šicí stroj pro domácnosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

17. 2. 1890: Mladiství zloději, oheň na Václavském náměstí a stíhaní vystěhovalci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.