Památník Karla Čapka přichystal novou stálou expozici. Zaměří se i na Ferdinanda Peroutku

ZprávyKristián Vích26. dubna 20214 minuty čtení

Foto: Ondřej Kroutil, Památník Karla Čapka

Středočeské muzeum věnované životu a dílu spisovatele Karla Čapka a jeho ženy, herečky Olgy Scheinpflugové, se připravuje na novou sezónu. Odstartovat má akcí věnovanou výročí Rádia Svobodná Evropa. Nabídne ale i několik dalších novinek.

Památník Karla Čapka sídlí v bývalém letním sídle Karla Čapka ve Staré Huti na Příbramsku. Podle blízkého rybníka je areál nazýván také Strž, případně hovorově Čapkárna.

Dům získal spisovatel k doživotnímu užívání v roce 1935 od majitele místního velkostatku a svého příbuzného Václava Palivce. Čapek na Strži v posledních třech letech svého života trávil většinu času. Vznikala tu díla jako Válka s Mloky, Cesta na sever, Bílá nemoc, První parta nebo Život a dílo skladatele Foltýna.

Peroutka zblízka

V rámci protiepidemických opatření je Památník momentálně uzavřen. Jakmile to ale bude možné, chystá se otevřít. V letošním roce mimo jiné přiblíží osobnost novináře Ferdinanda Peroutky.

„Prvního května uplyne sedmdesát let od zahájení československého vysílání Rádia Svobodná Evropa. V letech 1951-1961 stál v jeho čele Čapkův blízký přítel Ferdinand Peroutka, jehož rozhlasové komentáře patří do zlatého fondu nezávislé žurnalistiky,” přibližuje ředitel Památníku Zdeněk Vacek.

Ředitel Zdeněk Vacek. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

Podle něj připomene Peroutkovu osobnost jak novinka ve stálé expozici zaměřená na předválečné působení v časopise Přítomnost, tak živě konaná akce se zajímavými hosty.

„Návštěvníci si nově budou moci prolistovat sadu kopií dobového časopisu Přítomnost z kritického období od podzimu 1938 do podzimu 1939, tedy od Mnichova do začátku druhé světové války. Po jejím vypuknutí byl Peroutka coby šéfredaktor zatčen a následujících šest let strávil v koncentračním táboře,“ říká Zdeněk Vacek.

Ferdinand Peroutka, Olga Scheinpflugová a Karel Čapek na Strži v roce 1938. Peroutka zde býval pravidelným hostem. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

V pohodlném křesle si bude možné přečíst nezkrácené Peroutkovy články, přesné kopie původních vydání. Přiložený QR kód umožní zájemcům snadný přístup ke kompletnímu digitálnímu archivu časopisu Přítomnost z období 1924-1939.

V Památníku si nově bude možné pročíst Peroutkovy články v časopise Přítomnost jehož byl šéfredaktorem. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

Sobotní setkání na téma Peroutka

Peroutkovu éru, ale také nikdy nekončící boj demokracie s totalitními režimy, plánuje Památník připomenout i živým setkáním s předními historiky, spisovateli a novináři.

„Jakmile to situace dovolí, přivítáme na Strži zajímavé hosty. Účast už přislíbil například politolog a historik Martin Nekola, který pohovoří o počátcích Rádia Svobodná Evropa, dále vystoupí předseda Českého centra Mezinárodního PEN klubu Jiří Dědeček, předseda Společnosti Ferdinanda Peroutky Martin Groman a laureáti Ceny Ferdinanda Peroutky,“ vypočítává Vacek.

Podkrovní pokojík zvaný Peroutkárna je nyní součástí stálé expozice. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka
Peroutkárna i celý Památník působí dojmem, jako kdyby se jeho obyvatelé mohli každou chvíli vrátit. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

Akci přístupnou veřejnosti doprovodí i komentovaná projekce dosud neznámých barevných diapozitivů z pozůstalosti slavného novináře. Přímo v den konání akce bude k vidění i Peroutkův průkaz z Rádia Svobodná Evropa, jeho imigrační karta z USA, peněženka, očkovací průkaz a další unikátní materiály.

„Čekáme už jen na jedno – abychom mohli vyhlásit přesné květnové či červnové datum,“ říká Zdeněk Vacek.

Karel Čapek veřejný i osobní

Návštěvníky čeká i řada dalších překvapení. Do nové sezóny Památník vstoupí se zcela novou stálou expozicí věnovanou láskám Karla Čapka. Připomeneme také 100. výročí jeho angažmá na postu dramaturga Městského divadla Královských Vinohradů.

„Mnohem bohatší a lákavější bude také ta část expozice, která Čapka přestavuje jako novináře. Návštěvníci si budou moci osahat například původní typ amerického psacího stolu z redakce Lidových novin, kam Karel Čapek se svým bratrem Josefem nastoupil právě před 100 lety, konkrétně 1. dubna 1921. Přímo v zásuvkách stolu jsou jakoby zapomenuty originální drobnosti dokumentující všední život tehdejšího redaktora,” prozrazuje ředitel Zdeněk Vacek, sám dlouholetý novinář.

Jednou z novinek stálé expozice je stejný americký psací stůl, jaký měl novinář Karel Čapek v redakci. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

Citáty Olgy Scheinpflugové, Františka Langera a dalších pamětníků i literárních vědců připomenou Čapkovu vášeň pro žurnalistiku, stejně jako skutečnost, že práci novináře – obhájce demokracie – považoval za svoji občanskou povinnost. 

Přinejmenším do konce srpna bude v Památníku Karla Čapka k vidění výstava Cesta do hlubin robotovy duše připomínající 100. narozeniny čapkovského slova robot a příchozí si v původní prvorepublikové garáži mohou prohlédnout 84 let starého veterána Škodu Rapid. Tedy vůz stejného typu, provedení a dokonce vyrobený ve stejný den, jako původní auto Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové, s nímž v létě 1937 podnikli cestu do Alp.

Návštěvníky potěší také zahrada se vzrostlými stromy, umocňující jedinečný genius loci domu, kde Karel Čapek s Olgou Scheinpflugovou tak rádi trávili léto.

„Od Památníku vede Naučná stezka Karla Čapka, máme tu občerstvení a v dohledné době zprovozníme nabíjecí stanici pro elektrokola. S pracovními listy se zabaví i děti, na které pamatujeme také v části expozice s herními prvky. Příjemný čas u nás můžete strávit uvnitř stejně jako venku a není potřeba nikam chvátat, parkování u rybníka Strž je totiž zdarma,“ zve k návštěvě ředitel Zdeněk Vacek.

Nepřehlédněte

2. 6. 1868: V Praze se narodilo kůzle bez předních nohou. Co s ním bude? • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nepředvídané zabití V Ringhofrově továrně na Smíchově blížil se v sobotu v poledne jistý kovář jinému dělníku, tento ale náhodou rozpřáhl se kladivem, chtěje na kovadlinu uhoditi, udeřil ale pozadu stojícího kováře tak do prsou, že poraněný se k zemi svalil a okamžitě mrtev byl. – Pražský denník, 2. 6. 2868 Okrádá děti Šejdířka, která po Praze děti okrádá, vylákala v pátek 29. května jedno děvčátko ze žitnobranské ulice, slibujíc mu panenku k hraní a odvedla je za Prahu k hostinci »Sakrabonii«, kde je ze šatečků úplně svlékla. Druhé děvčátko, jež s prvním šlo z ústavu domů, neuposlechlo hlasu podvodného. Po několika hodinách marného hledání zastavil se před domem okradeného dítěte vrchnostenský povoz a jistá známá šlechtična přivezla polekaným rodičům dítě, ale docela jinak oblečené, řkouc, že jedouc kol »Sakrabonie« děvčátko tam téměř nahé našla a tudíž je takto oblékla. – Pražský denník, 2. 6. 2868 [related-post id="10064"] Rozmar přírody Zvláštní nestvůrče přišlo v tyto dny na Zbraslavi na svět. Tamnímu občanu p. Houdkovi vyvrhla koza kůzle, jemuž obě přední nohy úplně scházejí, kdežto ostatní částky těla jsou zcela vyvinuty. Majitel kůzlete tohoto, jež na vzdor tomu, že mu přední nohy scházejí, vesel skáče po zadních nohou, prodal je jistému řezníku, který pak nestvůrče to do Prahy zanesl a zde museum ke koupi nabízel, kde je ale nepřijmuli. Konečně prodáno bylo do jednoho zdejšího zvěřince za 4 zl., kde ovšem nejlépe se vyplatí. – Pražský denník, 2. 6. 2868

Pražská Vinohradská synagoga byla krásná a honosná. Nevydržela ale bombardování • V Sázavské ulici na pražských Vinohradech kdysi stávala jedna z největších a nejkrásnějších synagog na světě. Na konci 2. světové války ji však zničily nálety spojeneckých bombardérů. Dnes je na jejím místě škola. Královské Vinohrady byly na přelomu 19. a 20. století moderní a rychle se rozvíjející město. Do nově postavených činžáků se stěhovali zejména bohatí lidé, včetně mnoha židovských rodin. V roce 1881 byl ustanoven Spolek pro vybudování israelského Chrámu, který více než 10 let shromažďoval potřebné finanční prostředky. V roce 1894 si spolek objednal návrh nové synagogy u vyhlášeného vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho. Ten později navrhl například i Jeruzalémsku synagogu, která stojí dodnes v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Stavba začala o rok později a slavnostní otevření za účasti mnoha významných osobností proběhlo v září 1896 u příležitosti vysokých židovských svátků. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13721"] Reprezentativní stavba v orientálně neorenesančním plášti pro dva tisíce lidí se stala chloubou Královských Vinohrad. Ve své době se jednalo o největší pražskou synagogu a zároveň jednu z největších na světě. Nad hlavním průčelím do Sázavské ulice, jemuž vévodilo mohutné růžicové okno s Davidovou hvězdou uprostřed, desky Desatera na vršku tympanonu a falešný portikus, se tyčily dvě vysoké, osmiboké věže zakončené cibulovitými báněmi s lucernami. Skutečný vstup do synagogy ale vedl dvěma průjezdy v postranních budovách – v jedné byl příbytek rabína a kanceláře obce (zde byl zřízen i Izraelitský matriční úřad na Královských Vinohradech), ve druhé škola a později chlapecký sirotčinec. Interiér byl vybaven různobarevným mramorem, barevnými vitrážemi se starozákonními motivy a dřevěnými vyřezávanými sedadly. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13722"] Vinohradská synagoga fungovala jako svatostánek a komunitní centrum přes čtyřicet let. Během 2. světové války si z ní nacisté udělali skladiště majetku, který zůstal v bytech Židů deportovaných do koncentračních táborů. Osudnou se jí ale nakonec nestalo nacistické běsnění, nýbrž bombardování Prahy spojeneckými letouny 14. února 1945. [related-post id="5683"] Bomby zasáhly nejen Vinohradskou synagogu, ale i mnoho obytných čtvrtí. Popelem ten den lehl například emauzský klášter či Faustův dům na Karlově náměstí. Okupační orgány vydaly hasičům rozkaz, aby hasili pouze sousední budovy. Z výstavní synagogy tak nakonec zbyly jen obvodové zdi.  Ty byly strženy v roce 1951, na zasypaných základech vyrostla o deset let později budova základní školy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13725,13730"]

Vinohradská synagoga kolem roku 1910.

Památník letců z 2. světové války na ruzyňském letišti dostal novou podobu • Pomník obětem druhé světové války v Ruzyni se dočkal po více jak 43 letech rekonstrukce. Za své náklady jej nechalo opravit Letiště Praha. Nový památník vytesaný z české Vahlovické žuly upomíná na významné hrdiny letectví. Ti se v bojích druhé světové války nejen zasloužili o vítězství Spojenců nad nacistickým Německem, ale i na vybudování civilního letectví u nás. Památník je umístěn v areálu JIH Letiště Praha naproti Úřadu civilního letectví.

Mimořádně krutá zima roku 1891 přinesla smrt a bídu. Řádila dokonce až v severní Africe • Zima roku 1891 se do historie zapsala jako jedna ze nejhorších v celé Evropě. Dokládají to mimo jiné i četné články v dobových novinách. Například Curyšské jezero tehdy zcela zamrzlo, takže se výrazná část společenského života města odehrávala na ledě. Jenomže jinde už to taková idylka nebyla.

25. 3. 1890: Nový vynález, umělecká výstava a popálený hnanec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Národní muzeum na měsíc uzavře nově opravenou Historickou budovu • Z důvodu údržby a provozních zkoušek veškerých technologií bude od 1. do 28. února 2019 pro veřejnost zcela uzavřena Historická budova Národního muzea. Již od března však opět přivítá své návštěvníky a nabídne jim mimo jiné i pohled do nových prostor.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

22. 9. 1889: Další známky blížící se zimy, krádež železa a koncerty na Žofíně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Poprava K. H. Franka. Tisíce Pražanů vyprovodily nacistickou zrůdu do pekla • Svého času byl nejmocnějším mužem v protektorátu. Ty dny jsou už ale dávno pryč. Je středa 22. května 1946 ráno a Karl Hermann Frank má být už za několik málo hodin popraven na dvoře pražské pankrácké věznice. Není snad nikdo, komu by ho bylo líto.

Karl Hermann Frank ve vězení.

27. 10. 1889: Pražský Jack Rozparovač, popálený nádeník a program Varieté • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 6. 1890: Chasník prý střílel na krysy. Zasáhl ale malou holčičku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pražská muzejní noc se blíží. Vstupné do muzeí a galerií bude opět zdarma • Druhá červnová sobota v Praze patří již tradičně muzeím a galeriím. V sobotu 9. června se uskuteční 15. ročník populární Pražské muzejní noci. Letošní Pražská muzejní noc nabídne 50 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí. V celkem 77 objektech tak bude na návštěvníky čekat zajímavý program a jedinečná atmosféra. Zájemci o Pražskou muzejní noc nemusí mít strach, že by do některých objektů netrefili nebo nevěděli, který z programů si vybrat. Informační stany budou pro návštěvníky akce připraveny na tradičních místech – v pátek od 12. do 19. hodiny před Historickou budovou Národního muzea a v den konání akce, v sobotu 9. června, od 10.00 do 24.00 hodin na témže místě a na náměstí Jana Palacha. Pracovníci informačních stanů ochotně poradí s výběrem muzeí, doprovodného programu a dopravou k objektům. K dispozici budou také mapy dopravy s přehledem zapojených muzeí. Ani se způsobem dopravy si zájemci o Pražskou muzejní noc nemusí dělat starosti. Dopravu mezi jednotlivými objekty opět zajišťuje Dopravní podnik hlavního města Prahy prostřednictvím 10 speciálních muzejních autobusových linek. Vstup do všech objektů je zdarma, s výjimkou NKP Vyšehrad, kde se platí symbolické vstupné 1 Kč. Pražskou muzejní noc pořádají Národní muzeum, Dopravní podnik hlavního města Prahy a Asociace muzeí a galerií ČR ve spolupráci s dalšími institucemi. Podrobný program najdete na webu www.prazskamuzejninoc.cz

Národní muzeum zavádí novinku. Za jedno vstupné můžete navštívit až devět objektů • Národní muzeum připravilo příjemný dárek pro všechny své návštěvníky. Každý, kdo si koupí vstupenku do Historické budovy na Václavském náměstí, získá zároveň i pětidenní denní volnou vstupenku do dalších osmi pražských objektů Národního muzea.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

5. 10. 1889: Jankovitý kůň zapřažený za tramvaj způsobil velké zpoždění • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 3. 1868: Smíchov požaduje finanční náhradu po svém bývalém vedení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Usnesení Smíchovský obecní výbor usnesl se na sobotní své schůzi, že požádá ministerstvo, aby bez prodlení počala stavba železnice smíchovsko-rakovnické s nádražím na Smíchově, zároveň ale aby ten, komu stavba ta svěřena bude, dostal za úlohu, uhlí nedovážeti dráž, než jak nabídli se bratří Kleinové. Městská rada smíchovské by byla ráda odporučila p. Kleina, aby jemu stavba svěřena byla, ale dr. Prachenský a jiní členové výboru se tomu opřeli. ― Mimo jiné se obecní výbor též usnesl, že nepožene sice bývalého ředitele kanceláře p. Mikše před trestní soud, to ale u občanského soudu na něm vymáhat bude, by vrátil obci 539 zl. 14 ½ kr., které se v obecní pokladně nedostávají. Také usnešeno, že má bývalý purkmistr dr. Kink nahradit obci 76 a p. Portheim 71 zl. – Pražský denník, 30. 3. 1868 Telegraficky Kněžna Johana Auerspergová, choť nejvyššího maršálka zemského, porodila v sobotu ráno dcerušku. ― Ve čtvrtek zemřel na Hradčanech sekretář i notář arcibiskupské konsistoře důst. p. P. Jeroným Höniger v 73 roku svého věku na vysílení. ― V měšťanské besedě pražské byl zvolen za předsedu opět p. Huleš, a za náměstka jeho p. Hanke. ― Zouška na mostě pod Letnou, jakou asi tíži unese, ustanovena jest prozatím na den 15. dubna. ― Na Smíchově bude zřízena telegrafní šlace s denní i noční službou a zvláštní poštovní výpravna. – Pražský denník, 30. 3. 1868 [related-post id="8414"] Opařené dítě V Držkově u Tanvaldu vařila ve středu, 25. t. m. kupcova 18letá dcera oběd a vrazila do hrnce s vařicí vodou tak silně, že se hrnec roztloukl a voda na 5letou sestřičku, která u kamen v košilce stála, se vylila. Opařené dítě zemřelo ještě téhož dne v strašných bolestech. – Pražský denník, 30. 3. 1868

Zapomenuté zvyky našich předků během Pašijového týdne. Dívky si potíraly obličej holoubátky • Začalo jaro a blíží se opět Velikonoce. Pašijový týden letos začíná 10. dubna. Pro naše předky bývalo toto období mimořádně významné. Ještě před 120 lety se v odlehlých českých vesnicích dodržovaly nejrůznější zvyky, z nichž mnohé dnes už patří dávno k zapomenutým.

Tvorba Josefa Zlamala a Richarda Štipla k vidění v Galerii Černá labuť • Galerie Černá labuť zve na tvorbu respektovaného zástupce mladé výtvarné generace Josefa Zlamala. Do výstavy s názvem Stalo se za bílého dne si Zlamal přizval sochaře Richarda Štipla, svého dlouholetého spolupracovníka. Galerijní prostory jsou tak svědkem mimořádné symbiózy děl dvou autorů, která se vzájemně doplňují, reagují na sebe a vytváří originální, ale sdělné umělecké poselství.

Josef Zlamal: How to Be an Elephant IV (2019).

Spící prorok Edgar Cayce. V tranzu léčil lidi a odhaloval tajemství reinkarnace • Patří mezi nejslavnější léčitele a senzibily všech dob a jeho zázračné schopnosti si dodnes nedokážeme úplně vysvětlit. Řeč je o muži jménem Edgar Cayce. Za svůj život předal lidem téměř 14 tisíc nejrůznějších poselství. Většinou se jednalo o přesné určení příčin zdravotních problémů jeho pacientů a doporučení léčebného postupu. Občas ale nabízel i pohled za oponu našeho světa.

V sobotu můžete ve Folimance navštívit unikátní protiatomový kryt • Zájemcům o historii hlavního města se v sobotu 16. listopadu 2019 opět naskytne možnost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

1. 3. 1890: Nebezpečná střelba, zraněná dělnice a pokus o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 7. 1890: Hrůzné neštěstí na dráze, zatčení traviči a pokousaný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.