Památník Karla Čapka přichystal novou stálou expozici. Zaměří se i na Ferdinanda Peroutku

26. dubna 2021 ∙ 13:17
Kristián Vích
Foto: Ondřej Kroutil, Památník Karla Čapka

Středočeské muzeum věnované životu a dílu spisovatele Karla Čapka a jeho ženy, herečky Olgy Scheinpflugové, se připravuje na novou sezónu. Odstartovat má akcí věnovanou výročí Rádia Svobodná Evropa. Nabídne ale i několik dalších novinek.

Památník Karla Čapka sídlí v bývalém letním sídle Karla Čapka ve Staré Huti na Příbramsku. Podle blízkého rybníka je areál nazýván také Strž, případně hovorově Čapkárna.

Dům získal spisovatel k doživotnímu užívání v roce 1935 od majitele místního velkostatku a svého příbuzného Václava Palivce. Čapek na Strži v posledních třech letech svého života trávil většinu času. Vznikala tu díla jako Válka s Mloky, Cesta na sever, Bílá nemoc, První parta nebo Život a dílo skladatele Foltýna.

Peroutka zblízka

V rámci protiepidemických opatření je Památník momentálně uzavřen. Jakmile to ale bude možné, chystá se otevřít. V letošním roce mimo jiné přiblíží osobnost novináře Ferdinanda Peroutky.

„Prvního května uplyne sedmdesát let od zahájení československého vysílání Rádia Svobodná Evropa. V letech 1951-1961 stál v jeho čele Čapkův blízký přítel Ferdinand Peroutka, jehož rozhlasové komentáře patří do zlatého fondu nezávislé žurnalistiky,” přibližuje ředitel Památníku Zdeněk Vacek.

Ředitel Zdeněk Vacek. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

Podle něj připomene Peroutkovu osobnost jak novinka ve stálé expozici zaměřená na předválečné působení v časopise Přítomnost, tak živě konaná akce se zajímavými hosty.

„Návštěvníci si nově budou moci prolistovat sadu kopií dobového časopisu Přítomnost z kritického období od podzimu 1938 do podzimu 1939, tedy od Mnichova do začátku druhé světové války. Po jejím vypuknutí byl Peroutka coby šéfredaktor zatčen a následujících šest let strávil v koncentračním táboře,“ říká Zdeněk Vacek.

Ferdinand Peroutka, Olga Scheinpflugová a Karel Čapek na Strži v roce 1938. Peroutka zde býval pravidelným hostem. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

V pohodlném křesle si bude možné přečíst nezkrácené Peroutkovy články, přesné kopie původních vydání. Přiložený QR kód umožní zájemcům snadný přístup ke kompletnímu digitálnímu archivu časopisu Přítomnost z období 1924-1939.

V Památníku si nově bude možné pročíst Peroutkovy články v časopise Přítomnost jehož byl šéfredaktorem. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

Sobotní setkání na téma Peroutka

Peroutkovu éru, ale také nikdy nekončící boj demokracie s totalitními režimy, plánuje Památník připomenout i živým setkáním s předními historiky, spisovateli a novináři.

„Jakmile to situace dovolí, přivítáme na Strži zajímavé hosty. Účast už přislíbil například politolog a historik Martin Nekola, který pohovoří o počátcích Rádia Svobodná Evropa, dále vystoupí předseda Českého centra Mezinárodního PEN klubu Jiří Dědeček, předseda Společnosti Ferdinanda Peroutky Martin Groman a laureáti Ceny Ferdinanda Peroutky,“ vypočítává Vacek.

Podkrovní pokojík zvaný Peroutkárna je nyní součástí stálé expozice. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka
Peroutkárna i celý Památník působí dojmem, jako kdyby se jeho obyvatelé mohli každou chvíli vrátit. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

Akci přístupnou veřejnosti doprovodí i komentovaná projekce dosud neznámých barevných diapozitivů z pozůstalosti slavného novináře. Přímo v den konání akce bude k vidění i Peroutkův průkaz z Rádia Svobodná Evropa, jeho imigrační karta z USA, peněženka, očkovací průkaz a další unikátní materiály.

„Čekáme už jen na jedno – abychom mohli vyhlásit přesné květnové či červnové datum,“ říká Zdeněk Vacek.

Karel Čapek veřejný i osobní

Návštěvníky čeká i řada dalších překvapení. Do nové sezóny Památník vstoupí se zcela novou stálou expozicí věnovanou láskám Karla Čapka. Připomeneme také 100. výročí jeho angažmá na postu dramaturga Městského divadla Královských Vinohradů.

„Mnohem bohatší a lákavější bude také ta část expozice, která Čapka přestavuje jako novináře. Návštěvníci si budou moci osahat například původní typ amerického psacího stolu z redakce Lidových novin, kam Karel Čapek se svým bratrem Josefem nastoupil právě před 100 lety, konkrétně 1. dubna 1921. Přímo v zásuvkách stolu jsou jakoby zapomenuty originální drobnosti dokumentující všední život tehdejšího redaktora,” prozrazuje ředitel Zdeněk Vacek, sám dlouholetý novinář.

Jednou z novinek stálé expozice je stejný americký psací stůl, jaký měl novinář Karel Čapek v redakci. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

Citáty Olgy Scheinpflugové, Františka Langera a dalších pamětníků i literárních vědců připomenou Čapkovu vášeň pro žurnalistiku, stejně jako skutečnost, že práci novináře – obhájce demokracie – považoval za svoji občanskou povinnost. 

Přinejmenším do konce srpna bude v Památníku Karla Čapka k vidění výstava Cesta do hlubin robotovy duše připomínající 100. narozeniny čapkovského slova robot a příchozí si v původní prvorepublikové garáži mohou prohlédnout 84 let starého veterána Škodu Rapid. Tedy vůz stejného typu, provedení a dokonce vyrobený ve stejný den, jako původní auto Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové, s nímž v létě 1937 podnikli cestu do Alp.

Návštěvníky potěší také zahrada se vzrostlými stromy, umocňující jedinečný genius loci domu, kde Karel Čapek s Olgou Scheinpflugovou tak rádi trávili léto.

„Od Památníku vede Naučná stezka Karla Čapka, máme tu občerstvení a v dohledné době zprovozníme nabíjecí stanici pro elektrokola. S pracovními listy se zabaví i děti, na které pamatujeme také v části expozice s herními prvky. Příjemný čas u nás můžete strávit uvnitř stejně jako venku a není potřeba nikam chvátat, parkování u rybníka Strž je totiž zdarma,“ zve k návštěvě ředitel Zdeněk Vacek.

Most přes kanál La Manche. Nerealizovaný plán z 19. století

V roce 2018 přišel Boris Johnson, tehdy ještě jako britský ministr zahraničí, s myšlenkou na stavbu mostu přes kanál La Manche. Spojení Francie a Velké Británie železničním tunelem podle něj nestačí. Podobné plány se přitom objevovaly již na konci předminulého století. Přečtěte si, jak o něm psaly dobové Národní listy v dubnu 1891. Nový most O mostu přes průplav La Manche oznamují se následující podrobnosti: Následkem nového měření v průplavu […]

Britští muži dávali najevo své bohatství podivnou úpravou nehtů

Pokud si říkáte, že žijeme ve zvráceném světě sociálních sítí, kde řada lidí nemá žádnou soudnost, možná vás překvapí článek z roku 1901. Národní listy přinesly zprávu o zvláštní módě, která se rozšířila mezi bohatými britskými muži. Nejnovější móda anglických gigrlat Nejnovější nesmysl, jenž se ujal mezi šviháky v anglické společnosti, jest, dáti si střihati nehty na rukou ve tvaru obráceného velkého V. Jeden z pěstitelů tohoto módního bláznovství, jenž […]

Jak nenápadně zjistit skutečný věk ženy? Zkuste rady našich předků

Tázat se dámy na její skutečný věk je i v dnešní době považováno za poněkud nezdvořilé. A nejinak tomu bylo už v dobách našich předků. Národní listy otiskly v dubnu roku 1901 článek, který zvědavým mužům nabízí řešení. Zároveň ale jeho autor dodává, že ne vždy to bude fungovat. Choulostivá otázka Italský humoristický list »It Mondo che ride« předložil svým čtenářům následující otázku o cenu: Kterak možno od dámy zvěděti […]

Neobvyklý trest za šíření pomluv o ostatních rodinách

Na rodinnou čest a dobrou pověst naši předci velmi dbali. Čas od času se ovšem objevil někdo, kdo se rozhodl šířit o ostatních z nejrůznějších důvodů pomluvy a klepy. O jednom podobném případu přinesly zprávu Národní listy v dubnu 1891. Poněkud překvapivé je, jak celá záležitost dopadla. Zvláštní trest za pomluvu V jedné obci v Anhaltsku byly četné rodiny neustále znepokojovány anonymními dopisy, jejichž obsah ve mnohých případech toho druhu, […]

Klobásy z hovězí kůže před soudem. Řešilo se, zda jsou protizákonné

Dvojí kvalita potravin byla tématem i pro naše předky. Roku 1891 přinesly Národní listy zprávu o soudním procesu, který řešil, zda uzenářské výrobky mohou obsahovat hovězí kůži. Přečtěte si, jaký verdikt nakonec padl. Klobásy z hovězí kůže »Hovězí kůže spracovaná do klobásů může být považována za zcela znamenitou potravinu pro lid, zejména je-li cena takovéto klobásy přiměřená.« Tento posudek prohlášen byl dobrým zdáním trestního soudce v Dortmundě v přelíčení proti […]

X Zavřít