Památník Karla Čapka přichystal novou stálou expozici. Zaměří se i na Ferdinanda Peroutku

ZprávyKristián Vích26. dubna 20214 minuty čtení

Foto: Ondřej Kroutil, Památník Karla Čapka

Středočeské muzeum věnované životu a dílu spisovatele Karla Čapka a jeho ženy, herečky Olgy Scheinpflugové, se připravuje na novou sezónu. Odstartovat má akcí věnovanou výročí Rádia Svobodná Evropa. Nabídne ale i několik dalších novinek.

Památník Karla Čapka sídlí v bývalém letním sídle Karla Čapka ve Staré Huti na Příbramsku. Podle blízkého rybníka je areál nazýván také Strž, případně hovorově Čapkárna.

Dům získal spisovatel k doživotnímu užívání v roce 1935 od majitele místního velkostatku a svého příbuzného Václava Palivce. Čapek na Strži v posledních třech letech svého života trávil většinu času. Vznikala tu díla jako Válka s Mloky, Cesta na sever, Bílá nemoc, První parta nebo Život a dílo skladatele Foltýna.

Peroutka zblízka

V rámci protiepidemických opatření je Památník momentálně uzavřen. Jakmile to ale bude možné, chystá se otevřít. V letošním roce mimo jiné přiblíží osobnost novináře Ferdinanda Peroutky.

„Prvního května uplyne sedmdesát let od zahájení československého vysílání Rádia Svobodná Evropa. V letech 1951-1961 stál v jeho čele Čapkův blízký přítel Ferdinand Peroutka, jehož rozhlasové komentáře patří do zlatého fondu nezávislé žurnalistiky,” přibližuje ředitel Památníku Zdeněk Vacek.

Ředitel Zdeněk Vacek. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

Podle něj připomene Peroutkovu osobnost jak novinka ve stálé expozici zaměřená na předválečné působení v časopise Přítomnost, tak živě konaná akce se zajímavými hosty.

„Návštěvníci si nově budou moci prolistovat sadu kopií dobového časopisu Přítomnost z kritického období od podzimu 1938 do podzimu 1939, tedy od Mnichova do začátku druhé světové války. Po jejím vypuknutí byl Peroutka coby šéfredaktor zatčen a následujících šest let strávil v koncentračním táboře,“ říká Zdeněk Vacek.

Ferdinand Peroutka, Olga Scheinpflugová a Karel Čapek na Strži v roce 1938. Peroutka zde býval pravidelným hostem. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

V pohodlném křesle si bude možné přečíst nezkrácené Peroutkovy články, přesné kopie původních vydání. Přiložený QR kód umožní zájemcům snadný přístup ke kompletnímu digitálnímu archivu časopisu Přítomnost z období 1924-1939.

V Památníku si nově bude možné pročíst Peroutkovy články v časopise Přítomnost jehož byl šéfredaktorem. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

Sobotní setkání na téma Peroutka

Peroutkovu éru, ale také nikdy nekončící boj demokracie s totalitními režimy, plánuje Památník připomenout i živým setkáním s předními historiky, spisovateli a novináři.

„Jakmile to situace dovolí, přivítáme na Strži zajímavé hosty. Účast už přislíbil například politolog a historik Martin Nekola, který pohovoří o počátcích Rádia Svobodná Evropa, dále vystoupí předseda Českého centra Mezinárodního PEN klubu Jiří Dědeček, předseda Společnosti Ferdinanda Peroutky Martin Groman a laureáti Ceny Ferdinanda Peroutky,“ vypočítává Vacek.

Podkrovní pokojík zvaný Peroutkárna je nyní součástí stálé expozice. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka
Peroutkárna i celý Památník působí dojmem, jako kdyby se jeho obyvatelé mohli každou chvíli vrátit. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

Akci přístupnou veřejnosti doprovodí i komentovaná projekce dosud neznámých barevných diapozitivů z pozůstalosti slavného novináře. Přímo v den konání akce bude k vidění i Peroutkův průkaz z Rádia Svobodná Evropa, jeho imigrační karta z USA, peněženka, očkovací průkaz a další unikátní materiály.

„Čekáme už jen na jedno – abychom mohli vyhlásit přesné květnové či červnové datum,“ říká Zdeněk Vacek.

Karel Čapek veřejný i osobní

Návštěvníky čeká i řada dalších překvapení. Do nové sezóny Památník vstoupí se zcela novou stálou expozicí věnovanou láskám Karla Čapka. Připomeneme také 100. výročí jeho angažmá na postu dramaturga Městského divadla Královských Vinohradů.

„Mnohem bohatší a lákavější bude také ta část expozice, která Čapka přestavuje jako novináře. Návštěvníci si budou moci osahat například původní typ amerického psacího stolu z redakce Lidových novin, kam Karel Čapek se svým bratrem Josefem nastoupil právě před 100 lety, konkrétně 1. dubna 1921. Přímo v zásuvkách stolu jsou jakoby zapomenuty originální drobnosti dokumentující všední život tehdejšího redaktora,” prozrazuje ředitel Zdeněk Vacek, sám dlouholetý novinář.

Jednou z novinek stálé expozice je stejný americký psací stůl, jaký měl novinář Karel Čapek v redakci. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

Citáty Olgy Scheinpflugové, Františka Langera a dalších pamětníků i literárních vědců připomenou Čapkovu vášeň pro žurnalistiku, stejně jako skutečnost, že práci novináře – obhájce demokracie – považoval za svoji občanskou povinnost. 

Přinejmenším do konce srpna bude v Památníku Karla Čapka k vidění výstava Cesta do hlubin robotovy duše připomínající 100. narozeniny čapkovského slova robot a příchozí si v původní prvorepublikové garáži mohou prohlédnout 84 let starého veterána Škodu Rapid. Tedy vůz stejného typu, provedení a dokonce vyrobený ve stejný den, jako původní auto Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové, s nímž v létě 1937 podnikli cestu do Alp.

Návštěvníky potěší také zahrada se vzrostlými stromy, umocňující jedinečný genius loci domu, kde Karel Čapek s Olgou Scheinpflugovou tak rádi trávili léto.

„Od Památníku vede Naučná stezka Karla Čapka, máme tu občerstvení a v dohledné době zprovozníme nabíjecí stanici pro elektrokola. S pracovními listy se zabaví i děti, na které pamatujeme také v části expozice s herními prvky. Příjemný čas u nás můžete strávit uvnitř stejně jako venku a není potřeba nikam chvátat, parkování u rybníka Strž je totiž zdarma,“ zve k návštěvě ředitel Zdeněk Vacek.

Nepřehlédněte

Starou křivdu urovnalo neskutečně náhodné setkání • Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Občas se dokonce stane něco, nad čím zůstává rouzum stát. Přečtěte si příběh z dobových novin, který popisuje neuvěřitelně náhodné setkání. Citlivějším povahám možná ukápne slza.

27. 2. 1868: Chtěl se otrávit sirkami. Sebevražda ale nevyšla podle plánu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nový řád pro fiakryPoněvadž se vedou časté stížnosti na drožkáře i fiakry, že dosavadního řádu svého dovedou zneužívati naproti obecenstvu, vypracuje měststký policejní úřad novou inštrukci pro držitele fiakrů i drožek jakož i pro fiakry i drožkáře. Když by kdo překročil taxu neb se opil, bude trestán tím, že se mu zapoví jezdit a sice 48 hodin až i také čtvrt roku, a kdyby se to opětovalo, třeba i půl roku. – Pražský denník, 27. 2. 1868 Pokus sebevraždyPředevčírem večer chtěl se jistý živnostník v dlouhé třídě otráviti. Za tím účelem seškrábal z několika paklíčků sirek hlavičky a nechav je ve vodě rozpustiti, připravil si takto smrtící nápoj. Vypiv jej shledal, že jest na silnou jeho konštituci příliš slabý, an neměl účinku takového, jak by si byl přál. Jed jej uvrhl jenom na lůžko a rychle přivolané lékařské pomoci podařilo se sebevražedníkovi pomoci. K zoufalému tomuto kroku dohnaly prý jej manželské rozepře, kterých z většího dílu sám vinen býval. – Pražský denník, 27. 2. 1868 OpravyV sadech na Karlovu náměstí jsou nyní dělníci zaměstnáni opravou sadů těchto. Co nejdříve přikročí se k založení sadů na dolejší části náměstí před budovou zemského co trestního soudu. – Pražský denník, 27. 2. 1868 [related-post id="6240"] Masopustní veselíPoslední masopustní noc byla v hostincích a kavárnách pražských nad míru hlučně a vesele ztrávena. Místnosti hostinské byly všude přeplněny pijáky, kteří na některých místech museli od policejních hlídek mocí vypuzení býti. Ulice pražské byly o půlnoční hodině oživeny hulákajícími a zpívajícími bratřími z mokré čtvrti. Že i k rozličným výtržnostem na ulici i v hostinstvích přišlo, svědčilo množství osob zatknutých buď pro rvačky, povykování aneb jiné výtržnosti. – Pražský denník, 27. 2. 1868 Ranhojič ve výslužběDo pense dán bude dnem 1. března okr. ranhojič v obci pražské p. Jan Houška s doživotním požitkem 400 zl. ročního služného a povolí-li to sbor obecních starších, tedy ještě se 100 zl. ročního přídavku za neobyčejně dlouhé služby své. – Pražský denník, 27. 2. 1868

Chlebíček vznikl úplnou náhodou. Ládoval se jím Burian i Werich, zabíjel kolaboranty • Už více než sto let patří obložený chlebíček k základům české kuchyně. Fenomenální pokrm nemůže chybět na žádné rodinné oslavě nebo společenské události. Čím to, že si získal takovou oblibu? A jakou roli sehrál v českých dějinách?

Komik Vlasta Burian prý pořádal legendární chlebíčkové párty.

Unikátní interaktivní výstava na motivy pohádkové knihy Jiřího Trnky potrvá do září • Interaktivní výstava vycházející z pohádkové knihy Jiřího Trnky Zahrada uvede návštěvníky Muzea hl. m. Prahy do zapomenuté zahrady z jiných časů plné tajemných zákoutí a neobvyklých rekvizit. Instalace je rozprostřena do šesti místností, které akcentují výrazné postavy a dějové linie knihy. Každá z výstavních místností má vlastní atmosféru, důraz je kladen na interaktivitu, akci s množstvím animací a audiovizuálních efektů. Hrací prvky jsou instalovány i v exteriéru. Autoři výstavy respektují autora knihy, ale zároveň domýšlejí a pomocí moderních technologií rozvíjejí příběh hlavních aktérů. Návštěvníci se potkají se Štěkafonem, unikátním hudebním nástrojem, díky kterému může parta psů vyštěkat oblíbenou melodii. Na Kočkodromu si zase můžeme s nevrlým kocourem zahrát na babu - na tříkolkách! A potom je tu i Prstochod, Velrybárium, Slonograf, Trpaskop, houpací psi a venkovní proléžačka. Až budou na konci výstavy návštěvníci unavení, můžou si pohodlně lehnout do trávy pod Nebehledem a pozorovat rozkvetlé stromy, hmyz, ptáky, pouťový balónek či poletujícího draka. [related-post id="9006"] Originální kybernetoskop, jak také autoři výstavu nazývají, je tvořen několika scénami a kombinuje samotné vystavované artefakty s netradiční formou projekcí. Jejich základem jsou animace, které rozpohybují původní kresby z díla „Zahrada“ Jiřího Trnky. „Na konceptu jsme spolupracovali s tvůrčím týmem, máme sound designéra, animátory, techniky a programátory, se kterými jsme vytvořili jednotlivé instalace tak, aby byly skutečně interaktivní. Například jsme vymysleli čidla, která reagují na konkrétní činnost diváka. Naším cílem je to, aby se každý návštěvník výstavy ocitl skutečně uvnitř knihy a prožil si její příběh na vlastní kůži,“ vysvětluje výtvarník a animátor Matyáš Trnka. Promítá se na stěny, na strop, na zem, ve skříni i v hlavě trpaslíka. Kdy a kde? Výstava Trnkova zahrada 2 se koná v Zámeckém areálu Ctěnice (Bohdanečská 259/1, Praha 9–Vinoř). Výstava ve výstavních sálech v přízemí zámku trvá od 15. dubna do 2. září 2018.

Turkyně mají při rozvodu nárok na štědrou odměnu. Evropanky by mohly závidět • Práva žen v muslimském světě na Západě vnímáme jako velmi omezená. Skutečnost ovšem byla a je poněkud jiná. Dokládá to i dobový článek, který otiskly v Praze vydávané Národní listy v únoru 1894. Evropské ženy by mohly Turkyním mnohé závidět.

Krásné prvorepublikové filmové plakáty vystavuje Muzeum hl. m. Prahy • Až do 11. března můžete v hlavní budově Muezea hl. m. Prahy navštívit výstavu s názvem Český filmový plakát 1931-1948.

Unikátní výstava potrvá do 11. března 2018.

28. 11. 1889: Benefiční večer, smrtelná nehoda a první sníh v Praze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Geniální marketingový trik. Spisovatel vymyslel, jak udělat reklamu nové knize skoro zadarmo • Říká se, že když se chce, všechno jde. Dokládá to i případ z Paříže z počátku 20. století, o kterém v lednu 1904 napsaly v Praze vydávané Národní listy. Jistý francouzský spisovatel, jehož jméno ovšem článek nezmiňuje, přišel na způsob, jak udělat svojí nové knize téměř bezplatnou reklamu po celém městě.

Detektivky, které inspirovaly skutečné vrahy aneb Když se fikce stane realitou • Detektivky vždy patřily a dodnes patří mezi nejoblíbenější knižní žánry. Není proto divu, že se mnoho z nich stalo předlouhou filmů i televizních seriálů. Člověka až zamrazí při představě, že by se mohly zjevně fiktivní knižní příběhy opravdu stát. Pohled do minulosti ale ukazuje, že některá díla opravdu posloužila jako inspirace ke konkrétním hrůzným činům. Chcete vědět, který příběh zabíjel?

28. 10. 1889: Sebevražda v hotelu, pokus o otravu a svěcení nové budovy • Na konci 19. století nebyl život zrovna jednoduchý a mnoho lidí se proto uchylovalo k dobrovolnému odchodu ze světa. Dokládají to i dobové novinové články. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Národní muzeum vystavuje vzácné poklady z numismatických sbírek • Národní muzeum otevřelo novou výstavu s názvem Poklady numismatických sbírek. Návštěvníkům představuje ty nejvzácnější mince, medaile a řády, kterými se může Historické muzeum Národního muzea pochlubit.

20. 2. 1890: Neštěstí sedmdesátileté stařeny a dobročinný oběd na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Mléková polévka, játrová omáčka. Připomeňte si blafy ze socialistické školní jídelny • Školní jídelna bývala v dřívějších dobách pro většinu dětí postrachem. Stravování v těchto zařízeních nicméně doznalo v posledních letech mnoha změn. Díky osvětě známých kuchařů pronikají i do kdysi zatuchlého prostředí moderní trendy a suroviny. Starší ročníky si ale jistě dobře pamatují na to, jak to bylo dříve.

18. 11. 1889: Smrtelný pád, noční rvačka a nadílka pro chudé děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Skandál ve vlaku. Kterak politici nechtěli opustit kupé, kde neměli co pohledávat • Společenská morálka a pravidla prochází neustálou proměnou. V dnešní době už je nepředstavitelné, že by ve vlacích existovalo kupé určené výhradně pro ženy. Ještě před 130 lety to ovšem bývalo normální. Pochopitelně se ale našli i tací, kteří porušovali dobré mravy. Přečtěte si článek, které přinesly Národní listy v červenci roku 1891.

7. 5. 1868: Koupání ve Vltavě mladíka málem stálo život • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pozor na koupání ve Vltavě! Koupání-se v řece Vltavě na veřejných místech k tomu určených za posledních teplých dnů již započalo. Jmenovitě v neděli odpoledne se koupalo v ramenech Vltavy na ostrově Štvanici množství mládeže, by za panujícího parna v chladné vodě se občerstvili. Také včera odpoledne se množství horkokrevných hochů v řece prohánělo. K výstraze podotýkáme, že koupání, ač velmi zdravé jest, nyní, kdy voda ještě studená jest, může mnohým škoditi, zvlaště v takovém pádu, jaký se přihodil v neděli odpoledne jednomu zámečnickému učenníku. Ten jsa celý rozehřatý, ponořil se do studené vody. Nepředloženost svou byl by málem životem zaplatil. Náhlým ochlazením rozpěněné krve byl křečemi zachvácen a bez sebe sklesl pod vodu, na štěstí ne příliš hluboké, tak že ostatní hoši spozorovavše jeho nebezpečí, rychle jej vytáhli a na břeh odnesli. Zde teprvé po delší době byl k sobě přiveden a jen stěží od svých soudruhů domů dopraven. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Nehoda na Vltavě Nehoda se stala předevčírem k večeru několika plavcům, se dřívím po Vltavě plujícím. Zabočili poněkud nešikovně do vrat u jezu nad kamenným mostem, tak ze vory mocným proudem rozvodněné řeky násilně strženy přes kozy u vrat se vlékly a tím z části roztrhly. Naložené dříví z velké části spadalo do vody a plavci měli sami co činiti, by s roztržených vorů do vody nespadli. Museli zajeli ke břehu, by rozervaný pramen opět dohromady spojili a dříví pochytali. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Rvačka venkovanů Zvláštní rozepře, která množství lidu přivábila, se strhla předevčírem večer mezi dvěma venkovany u poříčské brány. Jeden z nich sedě v hospodě v Karlíně, pohřešil náhle svou hůl. Běžel rychle na ulici, zdali by zloděje i s holí nedopadnul. Při stíhání setkal se s jedním venkovanem blíže brány, který se podpíral o hůl zúplna podobnou. Žádal ji tady sprně na něm, ten se mu ale zdráhal hůl vydati, až konečně rváti se počali. Brzo však policejní strážník učinil konec rvačce, zatknuv je oba. – Pražský denník, 7. 5. 1868 [related-post id="9931"] Sebevražda V noci na včerejší středu zastřelil se před svým bytem v Sakrabonii před Novou branou pražskou kozíšník p. Jan P., vestřeliv si kuli z pistole přímo do srdce. Byl ženat, otec šesti dítek a ještě nedávno vybíral u Nové brány potravní daň. Domácí nesnáze peněžní vedly jej k sebevraždě. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Restaurace na Štvanici Restaurace na ostrově Štvanici, nově zřízená a upravená, byla tyto dny slavnostně otevřena. Nejen příjemná místnost na vltavském ostrově tomto, ale i výtečné nápoje a pokrmy lákají ovšem četných hostů do restaurace této. Zejmena v neděli těší se Štvanice neobyčejné návštěvě. – Pražský denník, 7. 5. 1868

1. 4. 1889: Studenti stále neobdrželi zakoupené podobizny císaře pána • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Tramvaj Václava Havla vyjela do pražských ulic. Připomíná třicet let svobody • Do ulic hlavního města vyjela speciálně vyzdobená legendární tramvaj s číslem 8085. Připomíná třicáté výročí posledních týdnů roku 1989, kdy se měnilo politické směřování naší země, a také 30 let od kandidatury Václava Havla do funkce prezidenta, který ji použil při své prezidentské kampani. Výtvarný návrh nynější tramvaje podle dobových fotografií připravil autor loga Občanského fóra Pavel Šťastný. Tramvaj bude do konce roku jezdit ve všední dny jako historická linka 23 a o víkendech jako linka 2.

13. 2. 1868: Silný vítr znepříjeňuje Pražanům život, přibývá nemocných • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Fotografie Lenky Hatašové jsou vystaveny před Rudolfinem • Udělování cen Český lev od dnešního dne předznamenává na Palachově náměstí výstava unikátní kolekce fotografií Lenky Hatašové ze slavnostního ceremoniálu v loňském roce. Originální portrétní fotografie zachycují všechny oceněné bezprostředně pro obdržení lví sošky. Jsou tak plné emocí a nezaměnitelné atmosféry. Předávání letošních cen Český lev proběhne 6. března večer v přímém přenosu České televize.