Památník Karla Čapka přichystal novou stálou expozici. Zaměří se i na Ferdinanda Peroutku

ZprávyKristián Vích26. dubna 20214 minuty čtení

Foto: Ondřej Kroutil, Památník Karla Čapka

Středočeské muzeum věnované životu a dílu spisovatele Karla Čapka a jeho ženy, herečky Olgy Scheinpflugové, se připravuje na novou sezónu. Odstartovat má akcí věnovanou výročí Rádia Svobodná Evropa. Nabídne ale i několik dalších novinek.

Památník Karla Čapka sídlí v bývalém letním sídle Karla Čapka ve Staré Huti na Příbramsku. Podle blízkého rybníka je areál nazýván také Strž, případně hovorově Čapkárna.

Dům získal spisovatel k doživotnímu užívání v roce 1935 od majitele místního velkostatku a svého příbuzného Václava Palivce. Čapek na Strži v posledních třech letech svého života trávil většinu času. Vznikala tu díla jako Válka s Mloky, Cesta na sever, Bílá nemoc, První parta nebo Život a dílo skladatele Foltýna.

Peroutka zblízka

V rámci protiepidemických opatření je Památník momentálně uzavřen. Jakmile to ale bude možné, chystá se otevřít. V letošním roce mimo jiné přiblíží osobnost novináře Ferdinanda Peroutky.

„Prvního května uplyne sedmdesát let od zahájení československého vysílání Rádia Svobodná Evropa. V letech 1951-1961 stál v jeho čele Čapkův blízký přítel Ferdinand Peroutka, jehož rozhlasové komentáře patří do zlatého fondu nezávislé žurnalistiky,” přibližuje ředitel Památníku Zdeněk Vacek.

Ředitel Zdeněk Vacek. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

Podle něj připomene Peroutkovu osobnost jak novinka ve stálé expozici zaměřená na předválečné působení v časopise Přítomnost, tak živě konaná akce se zajímavými hosty.

„Návštěvníci si nově budou moci prolistovat sadu kopií dobového časopisu Přítomnost z kritického období od podzimu 1938 do podzimu 1939, tedy od Mnichova do začátku druhé světové války. Po jejím vypuknutí byl Peroutka coby šéfredaktor zatčen a následujících šest let strávil v koncentračním táboře,“ říká Zdeněk Vacek.

Ferdinand Peroutka, Olga Scheinpflugová a Karel Čapek na Strži v roce 1938. Peroutka zde býval pravidelným hostem. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

V pohodlném křesle si bude možné přečíst nezkrácené Peroutkovy články, přesné kopie původních vydání. Přiložený QR kód umožní zájemcům snadný přístup ke kompletnímu digitálnímu archivu časopisu Přítomnost z období 1924-1939.

V Památníku si nově bude možné pročíst Peroutkovy články v časopise Přítomnost jehož byl šéfredaktorem. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

Sobotní setkání na téma Peroutka

Peroutkovu éru, ale také nikdy nekončící boj demokracie s totalitními režimy, plánuje Památník připomenout i živým setkáním s předními historiky, spisovateli a novináři.

„Jakmile to situace dovolí, přivítáme na Strži zajímavé hosty. Účast už přislíbil například politolog a historik Martin Nekola, který pohovoří o počátcích Rádia Svobodná Evropa, dále vystoupí předseda Českého centra Mezinárodního PEN klubu Jiří Dědeček, předseda Společnosti Ferdinanda Peroutky Martin Groman a laureáti Ceny Ferdinanda Peroutky,“ vypočítává Vacek.

Podkrovní pokojík zvaný Peroutkárna je nyní součástí stálé expozice. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka
Peroutkárna i celý Památník působí dojmem, jako kdyby se jeho obyvatelé mohli každou chvíli vrátit. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

Akci přístupnou veřejnosti doprovodí i komentovaná projekce dosud neznámých barevných diapozitivů z pozůstalosti slavného novináře. Přímo v den konání akce bude k vidění i Peroutkův průkaz z Rádia Svobodná Evropa, jeho imigrační karta z USA, peněženka, očkovací průkaz a další unikátní materiály.

„Čekáme už jen na jedno – abychom mohli vyhlásit přesné květnové či červnové datum,“ říká Zdeněk Vacek.

Karel Čapek veřejný i osobní

Návštěvníky čeká i řada dalších překvapení. Do nové sezóny Památník vstoupí se zcela novou stálou expozicí věnovanou láskám Karla Čapka. Připomeneme také 100. výročí jeho angažmá na postu dramaturga Městského divadla Královských Vinohradů.

„Mnohem bohatší a lákavější bude také ta část expozice, která Čapka přestavuje jako novináře. Návštěvníci si budou moci osahat například původní typ amerického psacího stolu z redakce Lidových novin, kam Karel Čapek se svým bratrem Josefem nastoupil právě před 100 lety, konkrétně 1. dubna 1921. Přímo v zásuvkách stolu jsou jakoby zapomenuty originální drobnosti dokumentující všední život tehdejšího redaktora,” prozrazuje ředitel Zdeněk Vacek, sám dlouholetý novinář.

Jednou z novinek stálé expozice je stejný americký psací stůl, jaký měl novinář Karel Čapek v redakci. Foto: Archiv Památníku Karla Čapka

Citáty Olgy Scheinpflugové, Františka Langera a dalších pamětníků i literárních vědců připomenou Čapkovu vášeň pro žurnalistiku, stejně jako skutečnost, že práci novináře – obhájce demokracie – považoval za svoji občanskou povinnost. 

Přinejmenším do konce srpna bude v Památníku Karla Čapka k vidění výstava Cesta do hlubin robotovy duše připomínající 100. narozeniny čapkovského slova robot a příchozí si v původní prvorepublikové garáži mohou prohlédnout 84 let starého veterána Škodu Rapid. Tedy vůz stejného typu, provedení a dokonce vyrobený ve stejný den, jako původní auto Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové, s nímž v létě 1937 podnikli cestu do Alp.

Návštěvníky potěší také zahrada se vzrostlými stromy, umocňující jedinečný genius loci domu, kde Karel Čapek s Olgou Scheinpflugovou tak rádi trávili léto.

„Od Památníku vede Naučná stezka Karla Čapka, máme tu občerstvení a v dohledné době zprovozníme nabíjecí stanici pro elektrokola. S pracovními listy se zabaví i děti, na které pamatujeme také v části expozice s herními prvky. Příjemný čas u nás můžete strávit uvnitř stejně jako venku a není potřeba nikam chvátat, parkování u rybníka Strž je totiž zdarma,“ zve k návštěvě ředitel Zdeněk Vacek.

Nepřehlédněte

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

14. 2. 1868: Dívka se tak moc modlila, až se dočista zbláznila • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

14. 5. 1889: Zoufalá matka utopila své dvě děti v jámě za městem • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 3. 1868: Poslala dceru koupit kávu. Dívka se už domů nevrátila • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Mexikánské medaile Jak jsme už oznámili, povolil císař pán, aby rakouští dobrovolníci, kteří se ve válce mexické súčastnili, směli přijmouti a nositi pamětní medaili, kterou dal císař Napoleon co památku na mexikánskou výpravu raziti. Řečení dobrovolníci mají se do konce května přihlásiti o tuto medaili u nejbližšího doplňovacího okresního velitelství, při čemž se ovšem mexikánskými propouštěcími papíry neb jinými listinami vykázati musí. – Pražský denník, 1. 3. 1868 Nové pořádky v blázinci Z pražského blázince, v němž se nyní nachází přes 660 chorých, bude jich 200 doveženo do blázince v Kosmonosích, načež bude v pražském blázinci docela nový pořádek zaveden. – Pražský denník, 1. 3. 1868 Podivná nehoda Na Malé straně u samé Vltavy bydlí jistý hudebník a ten měl na popeleční středu podivnou nehodu; vraceje se v 11 hodin v noci domů dostal se v domě z prvního patra dvířkami na stoh dříví a jsa napilý spadl s něho do Vltavy. Poněvadž pak domácí lidé jeho křik uslyšeli, vytáhli jej ještě v čas z vody, mokrého sice ale úplně vystřízlivělého. – Pražský denník, 1. 3. 1868 [related-post id="6353"] Zemřela při vytírání Náhlou smrtí zastižena byla včera k večeru jistá letitá již ženština v domě číslo 1184 v mlýnské uličce u sv. Petra. Byla zaneprázdněna mytím podlahy na pavlači, an pojednou se zvrátila na zábradlí pavlače a zůstala bez pohnutí ležeti. V takovém stavu byla od překvapivších nájemníků, již ubohé ihned ku pomoci přispíšili, nalezeno, avšak byla již mrtvolnou. – Pražský denník, 1. 3. 1868 Ztratilo se děvče V pondělí poslala jistá žena, která bydlí v ulici u milosrdných bratří, 13letou dcerušku ke kupci pro kávu, a však dítě se podnes nevrátilo. Starostlivá matka udala to na policii, aby se jí po dítěti pátralo. – Pražský denník, 1. 3. 1868

31. 3. 1889: Nejbohatší lidé světa na konci 19. století • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Výstava Indiáni v Náprstkově muzeu bude pokračovat až do roku 2019 • Národní muzeum pro velký zájem návštěvníků prodlužuje výstavu Indiáni v Náprstkově muzeu. Část výstavy s názvem Indiáni Severní Ameriky potrvá do 15. února 2019 a část Indiáni Jižní Ameriky do 28. dubna 2019.

1. 11. 1868: Další sebevraždy v Praze a jedno soudní přelíčení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

V Národním muzeu jsou opět k vidění vzácné minerály • V Historické budově Národního muzea jsou opět k vidění vzácné minerály. Z původní expozice byla více než třetina vystavených exponátů obměněna, takže nabídne i pohled na minerály, jež návštěvníci doposud nemohli v Národním muzeu spatřit.

Barokní klenot v srdci Prahy prošel rekonstrukcí a otevírá se návštěvníkům • Brány Clam-Gallasova paláce na Starém Městě pražském se otevírají veřejnosti. V průběhu května a června 2023 zde budou probíhat pravidelné komentované prohlídky v režii Muzea města Prahy. Návštěvníci budou moci během hodinové prohlídkové trasy obdivovat celé reprezentativní patro paláce, jehož stropy zdobí fresky od slavného italského umělce Carloneho. Komentované prohlídky v českém i anglickém jazyce se budou konat od čtvrtka do neděle každou hodinu již od 4. května.

Jak vzniká výstava? Národopisné muzeum odhaluje své zákulisí • V sobotu 20. ledna Národní muzeum otevřelo novou výstavu v Národopisném muzeu s názvem Jak vzniká výstava. Tato menší výstava v Letohrádku Kinských vypráví o dějinách zdejších expozic ve 20. století i o práci, která se za nimi skrývá. Součástí je také prezentace díla česko-švédského výstavního architekta a scénografa Jana Poláška.

Národní muzeum přibližuje kazašskou historii a kulturu • Zajímáte se o kazašskou historii a kulturu a rádi byste se o ní dozvěděli něco víc? Nebo byste si jen chtěli prohlédnout vzácné artefakty i běžné předměty, které ukazují osobitost nomádských kultur Střední Asie od 8. století př.n.l. až do počátku 20. století? Pak si určitě nenechte ujít novou výstavu Centrálního státního muzea republiky Kazachstán s názvem Historie a kultura kazašské stepi, která je k vidění od 17. září letošního roku v Historické budově Národního muzea.

Národní muzeum vystavuje vzácné poklady z numismatických sbírek • Národní muzeum otevřelo novou výstavu s názvem Poklady numismatických sbírek. Návštěvníkům představuje ty nejvzácnější mince, medaile a řády, kterými se může Historické muzeum Národního muzea pochlubit.

2. 7. 1890: V základech domu ze 17. století byl nalezen vzkaz na pergamenu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 5. 1889: Praha chce přemístit ostatky Františka Palackého na Vyšehrad • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 12. 1868: V Kbelích se oběsila mladá dívka. Spekuluje se o důvodech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

23. 10. 1868: Šestiletá dívka nedbala varování a utopila se v rybníce • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 11. 1889: Krádeže v pražských kostelech a drsné přepadení na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 11. 1889: Krádež příborů a požár v bytě bankovního úředníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 7. 1890: Přejetý dělník, americký svátek a slavnost v Měšťanské besedě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 3. 1868: Požár na Staroměstském námětí byl povolen od magistrátu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Požár - od slavného magistrátu povolený. Včera o deváté hodině ranní hustý valil se dým po velkém staroměstském náměstí, deštěm dosti výdatným k zemi tlačen. Na pokřik a zmatek z toho povstalý přispíšila staroměstská stráž hasičská se stříkačkou, by vyhledala místo požáru. Po delším pátrání shledáno, že dým ten valí se ze střechy domu č. p. 973-I. v svatodušní ulicí. Hasičové ihned chtěli vraziti do domu; leč tu vstoupí jim u vchodu vstříc majitel domu israelita a uzenář p. V., drže v ruce jakýsi „certifikát“ a prose hasiče i obecenstvo po česku i po německu: „Prosím Vás lidičky rozejdčte se: ten oheň je od slavného magistrátu povolen!“ - Homérický smích rozlehl se v poděšeném ještě před chvílí obecenstvu, když p. V. na důkaz pravdy výroku svého prokázal se v ukazovsné „paletě“ skutečným písemným povolením magistrátu pražského, že smí vypalováním vyčistiti v domě svém zanešený - komín uzenářský. Po takto prokázané „oprávněnosti ohně“ přesvědčila se přece ještě hasičská stráž o bezpečnosti „povoleného požáru", načež teprv i se stříkačkou odjela. Obecenstvo ale navzdor dešti ještě hezky dlouho těšila se z povoleného dýmu. – Národní listy, 29. 3. 1868 Národní divadlo Ve včerejší schůzi výboru pro zbudování národního divadla byl k návrhu slavnostního výboru a k návrhu jednotlivých členů slavnostní program vzhledem k zastoupení při klepaní na základní kámen rozšířen. Výboru slavnostnímu uloženo, aby sestavil pořádek, jenž pří klepaní ma býti zachován i aby jej předložil výboru k schválení, načež rozšířený program veřejně se ohlásí. K návrhu pana Václavíka odevzdáno na nejvýhodnější ofertu dovážení písku panu Randovi. Stran základního kamene uloženo slavnostnímu výboru, aby dorozuměl se s panem prof. Zítkem a učinil potřebná opatření. – Národní listy, 29. 3. 1868 [related-post id="8093"] Problémy při nabírání vody Na svatojanském náměstí na Františku je přístup k vodě velmi nesnadný; a přece z celého okolí musí lid choditi do řeky pro vodu, poněvadž není kašny na blízku. Jediný k vodě přístup usnadňuje prkno s vysokého břehu do vody vystrčené a pro koželuhy určené. Na toto prkno staví lid své nádoby a nabírá s něho vodu. Však že manipulace ta není hrubě bezpečna, okázalo se tyto dny, kde jedna děvečka i s putnou spadla s prkna toho do vody a byla by snad utonula, kdyby nebyla jí přišla pomoc v čas. Vyhovujem jen žádostem občanstva tamního, upozorňujeme-li příslušné úřady, aby v těch místech dali zřídit nějaké lávky aneb vůbec zjednali pomoc potřebnou. – Národní listy, 29. 3. 1868