31. 3. 1889: Nejbohatší lidé světa na konci 19. století

Před lety v PrazePražskýDEN.cz31. března 20194 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nejbohatší lidi světa

Zmínili jsme se již jednou o studii francouzského učence M. C. de Varigny v »Revue des Deux Mondes«, jež nyní vyšla o sobě v knize pod titulem »Les Grandes Fortunes aux Etats-Unis et à l’Angleterre«. Spisovatel pojednává sice pouze o největších jměních ve Spojených Státech a v Anglii, poněvadž ale tam, jak známo, bydlí nejbohatší lidé světa, má platnost jaksi všeobecnou. Studie pana de Varigny poskytují nejen hojnou látku zvědavcům, ale jsou velice zajímavé též v ohledu společenském a kulturně-historickém, neboť již výše velkého jmění, jeho složení, jeho původ, spůsob, jakým ho bylo nabyto, jakož i udržení jeho v jedné rodině jsou charakteristické pro dotyčnou dobu a společnost. Tak na př. označuje v podstatě demokratický ráz moderní společnosti faktum, že všechna nyní existující jmění jsou původu novějšího a náleží lidem, kteří celkem pocházejí z nejnižších tříd a jen málokdy pošli z řad měšťanstva. Nejbohatší muž světa, mr. Joy Gould, jemuž v Americe říkají »král železnice«, jest. synem skromného nájemce v Roxbury ve státě Newyorku. Otec jeho neočekával mnoho od něho a když mu bylo dvanáct let a on jej posýlal do světa, by zkusil svoje štěstí, dal mu toliko dobrý oblek a dva šilinky a pravil k němu: »Hleď se protlouci, jak nejlépe dovedeš.« A mladý Gould pro tloukl se velmi dobře. Pravda, byl neunavným pracovníkem a při tom spekulantem neobyčejně smělým. Jmění jeho páčí se nyní na půldruhé milliardě franků; úroky činí ročně 70 millionů, čili 200.000 franků denně. Po Jay Gouldovi přijde opět Amerikán, mr. J. W. Mackay, rovněž muž miliardový s 1250 milliony kapitálu a 62,500.000 franků ročního důchodu. Po něm londýnský Rothschild s jednou milliardou, Amerikán Vanderbilt s 625 milliony; mr. J. B. Jones s 50 milliony. Anglická aristokracie jest v této řadě zastoupena vévodou z Westminstru, 400 millionů, vévodou ze Sutherlandu, 150 millionů, vévodou z Northumberlandu, 125 millionů; markýzem of Beute, 100 millionů. Mimo to páčí se počet lidí z celého světa, kteří mají jmění nejméně 25 millionů as na 700. Z toho připadá na Anglii 200, na Spojené Státy 100, na Francii 75. Mezi těmi, kdož mají jmění přes 100 millionů, jest zastoupena také žurnalistika. Jest to James Gordon Bennett, vydavatel »Newyork-Heraldu«, jenž ve statistice milionářů se jměním 150 millionů stojí na devátém místě. Bennett podobně jako Gould, Vanderbilt a jiní pomohl si vlastní silou; jmění své děkuje výhradně svému přičinění. Narodil se ve Skotsku z rodičů katolických a měl vstoupit do kláštera. To mu však nebylo vhod, nýbrž vystěhoval se do Spojených Států, kdež se stal korektorem u jednoho časopisu. Žurnalistika v Americe nalezala se tehdáž ještě v plenkách. Bennett tušil velkou její budoucnost a ze svých úspor 1500 franků založil časopis »Newyork Herald«. Podniku se však s počátku nedařilo a mnohdy nevěděl Bennett, z čeho na konci týdnu zaplatí účet tiskárně, ba budoucí arcimillionář mnohdy ani neměl potřebných 25 centíků, aby si mohl koupit oběd. Avšak Bennett nezoufal a několik let později, když se ho Stanley tázal, je-li pravda, že chce prodat svůj list, odpověděl mu: »Toť mýlka. V celém Newyorku není tolik peněz, aby se za ně »Herald« mohl koupit.« Jsou majitelé těchto pokladů vskutku hodni závistí anebo mají zvláštní požitky, jež jsou v náležitém poměru k jich jmění? Na tuto otázku odpověděl svého času Vanderbilt, řka: »Jmění 200 millionů dolarů (více než milliaraa franků) jest příliš těžkým břemenem pro člověka. Váha jeho mne tísní a usmrcuje. Nemám z něho nijaké radosti a nijakého užitku. Oč jsem vlastně šťastnějším než můj soused, jenž má pouze půl milionu. On užívá lépe než já všech skutečných požitků života. Jeho dům má zrovna takovou cenu jako můj dům; on jest mnohem zdravější než já, bude žít déle než já a může se aspoň spolehnout na svoje přátely.« Autor knihy připomíná k tomu: »Mnoho-li z těchto velkých milionářů by mluvilo podobně, kdyby byli vyzváni, aby zjevili pravé svoje myšlení?« Na druhé straně však je na snadě myšlénka, že zajisté není nic snadnějšího, než odložit toto »břímě příliš těžké«, a jest dosti lidí, kteří by je snadno, třeba poněkud rozdělené, přijali na svá bedra, a třeba jen k tomu účelu, aby učinili zkušenost na každý spůsob ne zcela nepříjemnou, že to skutečně také za nic nestojí. – Národní listy, 31. 3. 1889

Spojení ulice na Moráni s Palackého mostem

V páteční schůzi městské rady navrhoval kanovník p. dr. Karlach, aby se všemožně k tomu působilo, by ulice na Moráni byla co možná nejdříve spojen“ s mostem Palackého, poněvadž jest to směr přirozený a přímý. K umožnění důležitého tohoto podniku byl již obcí pražskou rozsáhlý dům zakoupen a sbořen. Městská rada schválila tento návrh a usnesla se dožádati stavební úřad za vypracování projektu a rozpočtu, jenž se předloží sboru obecních starších ku schválení. – Národní listy, 31. 3. 1889

[related-post id=“18638″]

Ukončená stávka v dílnách státní dráhy v Holešovicích

Včera dopoledne dostavili se do práce také ostatní dělníci, kteří v pátek byli prohlásili, že budou stávkovati. Celkem odešlo jen několik zámečníků z dílen. Příčinu ke stávce zavdal spor o provisi. Dělníci mají totiž nejen pevný plat, nýbrž i zvláštní provisi. V pátek bylo jim oznámeno, že místo 50% obdrží jen 42% provise, s čímž děníci nebyli spokojeni a odešli z práce. Po delším vyjednávání docílena shoda, tak že zámečníci větišnou opětně pracují. – Národní listy, 31. 3. 1889

Nepřehlédněte

10. 8. 1890: Nové poznatky o rakovině a zákaz sokolského průvodu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Protiatomový kryt Folimanka otevře o víkendu své brány zájemcům o historii • Láká vás poznávání netradičních míst? Již tuto sobotu 18. května 2019 se opět otevřou brány jednoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory z dob studené války si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

10. 5. 1868: V Praze se už prodávají první letošní třešně. Jsou ale příšerně drahé • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Výbuch plynu V pátek v 7 hodin večer chtěl laborant v p. Dittrichově lékárně v Ostruhové ulici otočiti kohoutek u roury vodovodní, pročež sehnul se ku dlažbě a odhodil prkno, kterým roury ku kašně vedoucí jsou přikryty; když pak po rouře sáhl, vzňal se, poněvadž měl s sebou rozžatou svíčku, v celé prostoře svítivý plyn, který byl ze sousední plynové roury uprchl, i popálil jej v obličeji a na prsou. První pomoci dostalo se starci tomuto v lékárně a pak donešen jest do svého bytu. – Pražský denník, 10. 5. 1868 Synagoga je téměř hotová Nová synagoga v dušní ulici jest, co se zevnitřní stavby tyče, zúplna již dodělána. Lešení kol stavby jest také již odstraněno, čímž volný pohled na krásnou tuto budovu se jeví. Nyní se velmi pilně pracuje na upravení jejího vnitřku, tak že v několika nedělích bude zcela dohotovena. Stavba její stála 80.000 zl. – Pražský denník, 10. 5. 1868 První letošní třešně v Praze První letošní třešně bylo už včerejšího dne v Praze lze spatřiti a sice za sklem v krámech některých zdejších cukrářů a lahůdkářů. Nejprvnější toto letní ovoce vábilo mnoho diváků. Třešně tyto byly sem přivezeny z Terstu a vynikaly nejen svou úplnou zralostí, ale i drahotou, an jedna 5 kr. stála. Novinka tato tudíž arciť jen stůl boháče zdobiti mohla. – Pražský denník, 10. 5. 1868 [related-post id="9941"] Špatný žert Jistý krejčí, jenž před Strahovskou branou bydlí, přišel ve středu večer k jedné uzenářce na Karlovu náměstí i ukradl tam tobolku s 12 zl. v stříbrných šestákách. Anto uzenářka věděla, kde zloděj bydlí, číhala si naň ve čtvrtek ráno v Strahovské bráně. Zloděj skutečně přišel, spatřiv ale uzenářku šel k ní a doručil ji tobolku, řka, že si to jen zažertoval. Poněvadž se ale polovice šestáků nedostávalo, dala uzenářka nejapného žertovníka zatknouti. – Pražský denník, 10. 5. 1868 Karlínský občan zaplatil opravu sochy Suchu sv. Jana Nep. v Karlíně u silnice před invalidovnou stojící a valně sešlou dal v těchto dnech jistý Karlínský občan na svůj náklad důkladné opraviti. Dále byla mříže kol sochy obnovena a zahrádka při ní ozdobně vysázena. – Pražský denník, 10. 5. 1868

29. 11. 1889: Sypání chodníků pískem, divadlo na Žižkově a problémy se zásilkami z Turecka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 10. 1889: Zasněžené obilí, zachování starožitností a nový plán pro Holešovice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Klobásy z hovězí kůže před soudem. Řešilo se, zda jsou protizákonné • Dvojí kvalita potravin byla tématem i pro naše předky. Roku 1891 přinesly Národní listy zprávu o soudním procesu, který řešil, zda uzenářské výrobky mohou obsahovat hovězí kůži. Přečtěte si, jaký verdikt nakonec padl.

10. 7. 1890: Nové poštovní známky s císařem a pokus o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 6. 1890: Z nešťastné lásky se chtěla zastřelit. Revolver ale selhal • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Upalování vdov v Indii. Zakázaný rituál se nejspíš stále provádí • V historii lidstva najdeme nejrůznější zvyky, které nám z dnešního pohledu připadají barbarské, ale ve své době byly naprosto běžné. Jedním takovým je starodávný indický rituál Satí, spočívající v upalování živých vdov společně s tělem jejich mrtvých manželů.

Upalování vdovy v Indii.

26. 4. 1868: Mrtvoly ve Vltavě přibývají každý den • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Utopenec Utopenec vyloven byl v pátek odpoledne z Vltavy u smíchovského přívozu a poněvadž bylo tělo jeho již značně ohnilé, ležel zajisté ve vodě již delší dobu. Poznali v něm dělníka Fr. Trunečka z Bechčína, posledně na Smíchově bydlivšího, který asi před devíti nedělemi z domu odešel a víc se nevrátil. – Pražský denník, 26. 4. 1868 Podivná shoda Včera asi o půlpáte hodině ráno přiběhla asi 20letá mladice pečlivě do šátku zaobalená na most a zde nedaleko sochy sv. Jana skočila do Vltavy, kdež pod vodou zmizela. Plavci okamžitě pospíšili si na lodích, aby ji, možno-li zachovali., avšak co týčkami ve vodě hledali, vylovili tělo asi 45leté ženštiny, které muselo už asi tři dny ve vodě ležeti. – Pražský denník, 26. 4. 1868 [related-post id="9673"] Přednášky na Smíchově Zejtra v pondělí o půl 8. hodině přednáší pan Alois Studnička v místnostech průmyslové školy „o oceli vůbec, o vyrábění ocele cementové v Anglicku zvláště a o postupu výroby nožů kapesních, krájecích a břitev v Sheffieldu.“ Přístup jest dospělým volný. – Národní listy, 26. 4. 1868

15. 4. 1889: Mladý muž spáchal sebevraždu v hotelu. Důvod vysvětlil v dopise na rozloučenou • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Drtivá pandemie ruské chřipky řádila i u nás. Dobový popis hodně připomíná současnost • Historie ukazuje, že světové pandemie nejsou ničím novým. Například mezi lety 1889 až 1893 řádila po celém světě tzv. ruská chřipka. Při pročítání článků v dobových novinách můžeme nalézt hned několik podobností s naší nepříjemnou současností.

22. 4. 1868: Třetí pražský most bude za pár dní otevřen. Chystá se zatěžkávací zkouška • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zkouška mostu Zkouška s třetím mostem již je v radě městské vyřízena a návrhy příslušné komise přijaty. Zkouška ta bude dvojí, nehybná a pohyblivá. Při nehybné položeno bude po celém chodníku na každý čtvereční sáh mostu 25 centů cihel. Pohyblivá zkouška bude záležet v tom, že 80 vozů cihlami naložených pojede, z každé strany mostu polovice, najednou na most, tak že se v polou mostu setkají a zde i s koni o s vozy 10.300 centů vážit budou. Provedení této zkoušky svěřeno pp. Kourovi a Václavíkovi a jednomu obecnímu staršímu i stane se v den otevření mostu, nejspíš ještě před 1. květnem. – Pražský denník, 22. 4. 1868 Výtržnost Výtržnost učinilo včera dopoledne několik obchodníků v sírkové ulici. Vyložili tam na několika stolech a krámcích rozličné zboží, čímž zastavili přechod v této tak oživené ulici. Policejní strážník hleděl zameziti nedovolené toto prodávání u prostřed ulice, obchodníci však nedbali na jeho napomínání, ba protivili se mu ještě, až konečně strážník použiv své moci s přivolanými ještě jinými strážníky byl obchodníky zatknul. – Pražský denník, 22. 4. 1868 [related-post id="9599"] Náhlá smrt V neděli večer klopýtnul na Valdštejnském náměstí na Malé straně bývalý hokynář František P. o kámen tak nešťastně, že k zemi padl a do hlavy těžce se udeřil. Za krátko pak následkem otřesení mozku ducha vypustil. – Pražský denník, 22. 4. 1868

Barokní klenot v srdci Prahy prošel rekonstrukcí a otevírá se návštěvníkům • Brány Clam-Gallasova paláce na Starém Městě pražském se otevírají veřejnosti. V průběhu května a června 2023 zde budou probíhat pravidelné komentované prohlídky v režii Muzea města Prahy. Návštěvníci budou moci během hodinové prohlídkové trasy obdivovat celé reprezentativní patro paláce, jehož stropy zdobí fresky od slavného italského umělce Carloneho. Komentované prohlídky v českém i anglickém jazyce se budou konat od čtvrtka do neděle každou hodinu již od 4. května.

12. 4. 1868: Kočka zemřela steskem po své paničce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Věrni i v smrti V Malkově u Kadaně zemřela koncem března stařena v 93. roce věku svého. Měla po dlouhá leta kočku, kterou nade vše si oblíbila. Když zemřela, nechtěla se kočka z postele zemřelé ani hnouti a o pohřbu nalezli oddané to zvíře pošlé v jednom koutku světnice. – Pražský denník, 12. 4. 1868   Stavba divadla Na staveništi národního divadla počne se už v úterý se stavbou základů v průčelí do Ferdinandovy třídy. Teprvé ve hloubce čtyř sáhů a třech stop pod dlažbou ulice dokopali se pevné půdy, na kteréž se základy položiti mohou. Do slavnosti svatojanské budou základy v průčelí položeny až po roveň ulice a do zdě portiku (výstupku) položen bude kámen základní. – Pražský denník, 12. 4. 1868 [related-post id="9240"] Navrátilí vystěhovalci V pátek ráno přijely po drážďanském vlaku do Prahy tři osoby, kteréž před 6 lety z Malína u Hory Kutné do Ameriky se byly vystěhovaly. Anaž prý v Americe všecka práce vázne, museli za posledních dob přisaditi, co si dřív uspořili a takž raději se zbytkem vrátili se do vlasti. – Pražský denník, 12. 4. 1868 Velikonoční nadílka Chudým u sv. Bartoloměje dostalo se k návrhu insšpektora pana Huleše za příčinou velkonočních svátků mimo obyčejnou stravu také koláčů, vepřové pečeně, kávy a piva. – Pražský denník, 12. 4. 1868

21. 9. 1889: Nepoctivý služebník, historický nález a nezvykle chladné počasí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 11. 1889: Oblíbenost Sokola je na vzestupu. Cvičí úplně všichni • Na konci 19. století žili lidé úplně jinak než my. Namísto sociálních sítí se sdružovali v nejrůznějších spolcích a organizacích, přičemž každý si mohl vybrat, co bylo jeho srdci a povaze nejbližší. Značnou popularitu si vydobyl tělovýchovný Sokol, kde se dle svědectví dobového tisku setkávali lidé z nejrůznějších společenských vrstev.

26. 9. 1868: Obuvnický učenník z Karlína se málem utopil ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Kryt Folimanka se otevře pro zájemce již tuto sobotu • Zájemcům o historii se v sobotu 18. srpna 2018 opět otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin. Kryt Folimanka je v současné době největší podzemní stavbou na území městské části Praha 2. Prostor o rozloze 1332 m² může v případě potřeby pojmout až 1300 osob. Kryt je udržovaný, osvětlený, vytápěný a v případě potřeby plně funkční. Nekomentované veřejné prohlídky probíhají vždy jednu sobotu v měsíci a vstupné je zcela zdarma. Téměř celý kryt je bezbariérový. Vstup je povolen i vychovaným domácím mazlíčkům. Na dotazy ohledně krytu a jeho historie vám na místě rádi odpoví pracovníci městské části, které najdete u hlavního vchodu, nebo dobrovolníci rozmístění přímo v krytu (česky, anglicky a rusky). Chcete-li si kryt v klidu prohlédnout, je vhodné přijít alespoň hodinu před zavírací dobou (kryt se zavírá v 15 hodin). Pokud tentokrát prohlídku krytu Folimanka tentokrát nestihnete, nezoufejte. Další příležitost budete mít v sobotu 15. září 2018.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Bude to druhé Národní, pronesl ředitel Vinohradského divadla při slavnostním otevření • Nádherná secesní budova Vinohradského divadla stojí na svém místě už více než 112 let. Na její kráse se sice trochu podepsal zub času (zejména v interiéru), ale to by měla v příštích letech vyřešit kompletní rekonstrukce. Poté snad bude tato stavba stejně krásná, jako při slavnostním otevření dne 24. listopadu 1907. Jak se můžeme dočíst v dobovém tisku, tehdejší společnost neskrývala nadšení z nového kulturního svatostánku