Barokní klenot v srdci Prahy prošel rekonstrukcí a otevírá se návštěvníkům

Kam vyrazit v PrazePetra Domašínská29. dubna 20233 minuty čtení

Foto: Muzeum města Prahy

Brány Clam-Gallasova paláce na Starém Městě pražském se otevírají veřejnosti. V průběhu května a června 2023 zde budou probíhat pravidelné komentované prohlídky v režii Muzea města Prahy. Návštěvníci budou moci během hodinové prohlídkové trasy obdivovat celé reprezentativní patro paláce, jehož stropy zdobí fresky od slavného italského umělce Carloneho. Komentované prohlídky v českém i anglickém jazyce se budou konat od čtvrtka do neděle každou hodinu již od 4. května.

Jedinečný palácový komplex na rohu Husovy ulice a Mariánského náměstí se řadí k nejvýznamnějším architektonickým památkám na území České republiky. Palác, postavený podle návrhu významného vídeňského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu v první třetině 18. století, je skvělou ukázkou vrcholně barokní okázalosti, bohatství a vysokých životních nároků tehdejší aristokracie.

Clam-Gallasův palác prošel rozsáhlou rekonstrukcí, která získala prvenství ve dvou kategoriích prestižní soutěže Stavba roku 2022, ocenila ji veřejnost i odborná porota. Odborné práce vedl architekt Petr Malinský ve spolupráci s Janem Malouškem z Národního památkového ústavu a předními restaurátory – vše s cílem zachovat co největší množství původních prvků. Palác má nyní novou fasádu a část podlah, zrestaurované jsou interiérové malby, ozdoby na stěnách a další. Rekonstrukce trvala 4 roky a vyšla hlavní město zhruba na půl miliardy korun.

Nově zrekonstruovaný skvost se nyní otevírá široké veřejnosti. Prohlídková trasa začíná na impozantním vrcholně barokním schodišti a zahrnuje celé tzv. vznešené patro paláce. Pro palác jsou do budoucna plánovány trvalé expozice i krátkodobé výstavní projekty Muzea města Prahy. Více na www.clam-gallas.cz

Clam-Gallasův palác v historickém kontextu

Architektonické řešení věhlasného Fishera z Erlachu, který proslul svými realizacemi pro císařský dvůr, špičky katolického kléru a přední aristokraty, dokázalo naplnit mimořádně náročné zadání, totiž vytvořit ve stísněných podmínkách staroměstských ulic vzdušnou a funkční stavbu. Zakázka od císařského diplomata a v posledních měsících života dokonce neapolského místokrále, Jana Václava hraběte z Gallasu, umožnila exkluzivní realizaci. Ta odrážela nejen vlastní invenci stavebníka a architekta, ale i um malířů, sochařů a mnohých dalších řemeslníků, kteří se podíleli na její výzdobě. Jako celek odrážela reprezentační strategie aristokracie raného novověku.

Impozantní klasicistně cítěné fasádě orientované do Husovy ulice dominují dva bohatě strukturované portály, spočívají na ramenou čtyř dvojic atlantů. Ty i další sochařská výzdoba paláce pocházejí z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Expresivní výrazy, dynamický pohyb figur i jejich osazení do kontextu celé stavby patří k nejcennějším projevům radikálního baroku ve střední Evropě.

Působivá světelná režie dopadajícího přirozeného světla modeluje kamennou hmotu schodiště, zdobenou Braunovými putti a vázami. Nenapodobitelnou atmosféru schodišťového traktu dotváří mimořádná nástropní freska z ruky Carla Innocenza Carloneho s námětem Apollova triumfu nad démony. Vnitřní výzdobu paláce podtrhují štuky jednoho z předních mistrů své doby Santina Bussiho.
Palác působí velkolepě, dokonce i když ne všechny výzdobné a stavební záměry dotýkající se průčelí i vlastního paláce, které známe z Fisherových návrhů, byly po smrti Jana Václava z Gallasu realizovány.

Baroko v českých zemích

Stavby, které vznikly v 17. a 18. století, patří dodnes ke klenotům zasazených do naší krajiny i měst. Barokní výtvarný názor se stal součástí našeho estetického cítění. Barokní umění v sobě propojovalo nespojitelné, stavělo na protikladech, které se vzájemně doplňovaly.

Propojením původních komunikačních sítí s nově vytvořenými se záměrně akcentoval umělecký prvek či část scenérie, důmyslné práce s pohledovými osami pak podtrhovaly účinek hlavní architektonické dominanty. Vzájemné prolínání uměleckých impulzů dalo vzniknout svébytnému výtvarnému projevu, jež obohatil vrcholně barokní výtvarnou tradici nejen Čech, ale i celé střední Evropy. Nezanedbatelný podíl na genezi tohoto fenoménu měli zejména umělci původem z Itálie, Holandska a Nizozemí a habsburského soustátí.

Pomyslným diadémem barokní Čechie se stala Praha, v jejíchž zdech sídlilo nejen arcibiskupství, univerzita, množství prestižních úřadů a téměř tři desítky klášterů i řádových domů, ale své paláce zde drželo mnoho šlechtických rodů.

Zdroj: Tisková zpráva Muzea města Prahy

Nepřehlédněte

Zapomeňte, co vás učili. V polovině století bude jaro začínat už 19. března • Dnes večer přesně ve 22:58 nastane astronomické jaro. Slunce se v tento okamžik ocitne přesně v rovině zemského rovníku a jeho paprsky budou dopadat kolmo k zemské ose. Na severní polokouli nastane jarní rovnodennost a dny se začnou prodlužovat na úkor noci.

10. 8. 1890: Nové poznatky o rakovině a zákaz sokolského průvodu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 1. 1868: Vyšší škola dívčí v Praze chystá zavedení výuky tance • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

2. 2. 1868: Jak se žilo ve vězení za císaře pána? Trestanci museli tvrdě makat! • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 5. 1889: Přednáška Františka Křižíka a tragický konec jedné lásky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Rok 1891: Létací stroj na elektřinu podle Edisona. Bude možné ho někdy sestrojit? • Lidé od nepaměti snili o tom, že se naučí létat. Na konci 19. století už sice existovaly vzducholodě a horkovzdušné balóny. Úvahy mnohých ale tehdy směřovaly k efektivnějším strojům, které by byly rychlejší a dostupnější.

18. 2. 1890: Vyloučení ženské obsluhy z hostince a upozornění pro pražské pekaře • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Ovocné knedlíky miloval i Jan Neruda. Připravit opravdové staročeské není žádná velká věda • Knedlíky v nejrůznějších podobách najdeme nejen v celé Evropě, ale třeba i v daleké Číně. Tamní kuchaři je vařili už dávno před námi. Naše klasické plněné knedlíky na sladko známe přibližně 300 let.

Módní ikona Hana Podolská. Smutný příběh legendární pražské podnikatelky • Říkali jí česká Coco Chanel. V jejím salonu na Jungmannově náměstí v Praze si v dobách první republiky podávaly dveře manželky ministrů a továrníků, ale i slavné herečky Jarmila Novotná, Růžena Nosková, Hana Vítová, Adina Mandlová či Lída Baarová. Životní příběh české módní ikony je pozoruhodnou výpovědí o neuvěřitelné píli a cílevědomosti, zároveň ale i smutným mementem naší poválečné historie.

Česká Coco Chanel Hana Podolská.

29. 3. 1889: Nové názvy holešovických ulic a smrt bednářského pomocníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Poprava K. H. Franka. Tisíce Pražanů vyprovodily nacistickou zrůdu do pekla • Svého času byl nejmocnějším mužem v protektorátu. Ty dny jsou už ale dávno pryč. Je středa 22. května 1946 ráno a Karl Hermann Frank má být už za několik málo hodin popraven na dvoře pražské pankrácké věznice. Není snad nikdo, komu by ho bylo líto.

Karl Hermann Frank ve vězení.

24. 3. 1890: Nezdařený podvod, smrt staršího muže a opilý truhlář • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Toaletní papír tu nebyl odjakživa. Lidé místo něj používali různé bizarní věci • Toaletní papír je jednou z věcí, které používáme hned několikrát denně. Ale napadlo vás, jak tato zdánlivě banální věc vlastně přišla na svět? A jak lidé řešili hygienu v dřívějších dobách? Předsudky nyní nechme stranou, tohle totiž bude hodně zajímavý výlet do dávné i nedávné historie.

28. 8. 1890: Sud pro jubilejní výstavu a nevydařená loupež v trafice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Praha 2 si připomene 600 let od první pražské defenestrace • V úterý 30. července si Pražané připomenou první pražskou defenestraci, vyhození katolických konšelů Nového Města zastánci husitských ideí v čele s Janem Želivským a Janem Žižkou z oken Novoměstské radnice. Tuto gotickou stavbu si budou moci zájemci prohlédnout bez vstupného. Na Karlově náměstí pak Praha 2 nabídne husitské ležení, dobové tržiště a zábavní program, který vyvrcholí přímo ukázkou defenestrace v 18 hodin.

2. 3. 1868: Kdo skutečně vynalezl ruchadlo? Spory o autorství jsou snad u konce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Dláždění Dláždění v Praze, jež posud konalo se buď na účet obce neb na účet některé z obou plynáren, převezme nyní obec sama ve svou správu, jen aby všeliké dlaždičské práce byly stejny a rychle se prováděly. Dozor nad dlažbou na Starém, Novém i Židovském městě povede pan rada Bláha a dlaždení řidit bude p. Bock. – Pražský denník, 2. 3. 1868 Nehoda Včera dopoledne vkročil do týnského chrámu Páně jistý mladík maje za to, že na dobro uhasl doutník, kterýž do náprsní kapsy uschoval. Doutník však ještě hořel a mladík za chvíli byl upozorněn na zápach hořící látky. Hned si rozepnul kabát a s ustrnutím shledal, jak se mu spod něho kouř valí. Rychlým svleknutím kabátz a uhašením hořící části ušel mladík dalšímu nebezpečí. – Pražský denník, 2. 3. 1868 [related-post id="6378"] Kdo jest pravým vynálezcem ruchadla? Výtečný ten nástroj, jimžto učiněn v orbě nesmírný pokrok, přivlastnili sobě mnozí lidé potahujíce bez práva na sebe čest jeho nalezení. Teď zjištěno svědectvími věrohodnými a nepochybnými, že nálezci jsou čeští rolníci a řemeslníci, bratranci Veverkové z Rybitví, kteří nález ten učinili již v letech 1818-1819. Těmto tedy patří čest. – Pražský denník, 2. 3. 1868 Kezditlačitel Předevčírem večer hnal kýs honák několik volů malostranskou branou mostní. V tu chvíli, když s klienty svými zahýbal se kolem věže mostní, jeden z volů splašil se a přitlačil honáka tak důrazně ke zdi, že ubohý značně porouchán sklesl k zemu a odnešen býti musel. –Národní listy, 1. 3. 1868 Pražané budou mít plovárnu Občanská plovárna pod Letnou počne se již v těchto dnech budovati, a již dnes se začne s přípravními pracemi. – Pražský denník, 2. 3. 1868

8. 4. 1889: Ostrá noční roztržka na Smíchově a problémy s housenkami • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Děsivé detaily o popravách popisoval na přednáškách kat ve výslužbě • Stát se profesionálním popravčím není nic, co po čem by normální člověk toužil. Přesto to svým způsobem bývalo řemeslo jako každé jiné. Jeden penzionovaný kat z Velké Británie přišel na počátku minulého století na to, jak si ke svému důchodu slušně přivydělat. Pořádal přednášky o popravách. Přečtěte si původní článek z Národních listů ze srpna 1901.

Přednášky o popravách

19. 4. 1868: Stařenu přejela drožka. Z úst jí stříkla krev • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přejetí Předevčirem odpoledne byla jistá stařena na svatováclavském náměstí od prudce jedoucího povozu poražena, při čemž jedno kolo nešťastné přes prsa přejelo. Krev jí z úst hned vyhrkla, tak že bez sebe ležeti zůstala, i musela v přivolané drotce do všeobecné nemocnice k léčení dopravena býti. Neopatrný vozka byl pak k zodpovídání pohnán. – Pražský denník, 19. 4. 1868 Loď utonula Ve čtvrtek dopoledne potopila se opětně jedna loď obilím naplněná na Vltavě, a sice nad Roztoky, kdež vběhla na mělčinu. Zdá se, ze časté tyto nehody, skoro na jednom a témže místě se udavší, totiž mezi Roztoky a Libšicemi, z jiných příčin pocházejí, než snad nějakým nezaviněným spůsobem. V krátkém čase se tam již čtvrtá loď s nákladem obilí potopila a každý její majetník byl tak vysoce pojištěn, že skoro více náhrady obdržel, než škoda potopením se lodě a obilí obnášela. Nynější příznivá výška vody, která lodím i na takových místech proplouti dovoluje, kde nižší vody nelze plouti, podporuje tuto domněnku, že nehody tyto jen ze špekulace se provádějí. – Pražský denník, 19. 4. 1868 [related-post id="9497"] Hon na vydru Vydra se objevila včera dopoledne ve Vltavě nad Podskalí. Byl ovšem ihned na vzácné toto zvíře hon učiněn, a však bez výsledku. Ostražitá vydra cítíc nebezpečenství, nedala se více svým pronásledovníkům spatřiti, ač tyto několik hodin na číhání byli. Zalezla bez pochyby do skalin u břehu. – Pražský denník, 19. 4. 1868

V sobotu můžete ve Folimance navštívit unikátní protiatomový kryt • Zájemcům o historii hlavního města se v sobotu 16. listopadu 2019 opět naskytne možnost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.