Pivo považujeme za národní poklad. Českým vynálezem ale není

Pivo provází lidstvo velmi dlouho. První zmínky o jeho výrobě se objevují už ve starověké Mezopotámii, asi 4 tisíce let před naším letopočtem. K objevu piva výrazně přispěla náhoda. Do nádoby, ve které se skladovalo obilí, totiž napršelo, voda zkvasila, a když ji později objevili, byl v ní příjemný nápoj. Vydejte se s námi na cestu do historie a objevte vzrušující zajímavosti o tomto unikátním nápoji!

Už staří Peršané milovali pivo tak, že v jejich zákonech existoval trest utopením pro sládka, který uvařil špatné pivo. A Vikingové pro změnu věřili, že v jejich posmrtném království, Valhalle, žije obrovská koza, z jejíhož vemene prýští nekonečné proudy piva pro chrabré válečníky. Na počátku pivo vyráběly výhradně ženy. Teprve až s výstavbou velkých pivovarů převzali jeho výrobu muži.

Egyptští dělníci, kteří stavěli velké pyramidy v Gíze, dostávali jako odměnu až 4 litry piva denně. A v Egyptě byla také zaznamenána první dopravní nehoda po konzumaci piva – už 2 tisíce let před naším letopočtem. Pivem posilněný vozataj tehdy přejel kněžku z chrámu bohyně Hathor.

Trest byl opravdu krutý, vozku ukřižovali na dveřích hospůdky, kde mu pivo prodali. Staří Egypťané také byli první, kdo začal plnit pivo do lahví. První lahvové pivo v Čechách se objevilo až v roce 1841 ve staroměstském pivovaru U Křížovníků.

Počátky piva v Evropě

Nejstarší pivovar v Evropě, Weihenstephan, který se nachází nedaleko Mnichova, vyrábí pivo již od roku 1040.

Slovo „pivo“ pochází ze staroslověnštiny a znamená v překladu „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“. První pivo na našem území se začalo vyrábět v Břevnovském klášteře v Praze kolem roku 993, kdy byl vysvěcen druhým českým biskupem Vojtěch. Právě on pak ale výrobu piva zakázal.

Tradice výroby se následně obnovila až rozhodnutí papeže Inocence IV., pro kterého zrušení zákazu pro „bohabojné a pivo milující Čechy“ vyprosil král Václav I. (1230–1253). Ve Zlaté bule císaře Karla IV. se pak právo vařit pivo přiznává všem občanům měst bez omezení.

Pivo v českých zemích

Dříve se i u nás vařilo pivo velmi husté, připomínající spíše polévku, a ve velkém se používalo na vaření. Připravovaly se z něj různé kaše nebo se v něm dusilo maso a zvěřina.

O nadměrném pití piva v Čechách a problémech spojených s opilostí svědčí i to, že již v jedenáctém století byly stanoveny přísné tresty pro krčmáře, kteří přechovávali opilce. Hrozilo jim rozbití veškerého hospodského nádobí, oholení hlavy nebo pranýřování na veřejném místě.

Pivo ve světě

Nejvíce piva na světě se vyrábí v Číně, na druhém místě je USA a třetí místo pak patří Rusku. Tam až do roku 2011 pivo dokonce nebylo vůbec považováno za alkoholický nápoj.

I když Čechům zatím stále patří prvenství v pití piva, nejvíce druhů a pivních značek se vyrábí v Belgii. Zde také vzniká nejdražší vyráběné pivo na světě – La Vielle Bon Secours. Jedna lahev stojí asi 25 tisíc korun. Až do roku 1970 bylo točené pivo běžně podáváno i v belgických školách. Nejsilnější uvařené pivo pak má přes 67,5 % alkoholu.

[related-post id=“16155″]

Zvířata se mohou chmelem otrávit

Obecně platí, že čím tmavší pivo, tím větší je obsah alkoholu. Základem dobrého piva je vedle kvalitního obilného sladu i chmel, ten nejlepší na světě pak samozřejmě pochází z Čech.

Pivo se dá ale vařit i bez chmele. Překvapivé možná je, že pro téměř všechny domácí mazlíčky je chmel jedovatý. Chmel zároveň patří do stejné kategorie rostlin jako marihuana.

Pokud si dopřejete více piv, než je zdrávo a ráno se probudíte s kocovinou, určitě v tom nebudete sami. V každý okamžik je na světě 0,7% lidí opilých. Ta nejdelší zaznamenaná kocovina po pivu trvala 14 dnů a podařilo se ji získat jistému Skotovi, který vypil 120 litrů piva.