RUBRIKY
HLEDAT

Praha zavírá kluziště na Letné. Letos se těšilo velkému zájmu

ZprávyPražskýDEN.cz • 22. února 2018 • 2 minuty čtení
Praha s kluzištěm na Letné počítá i v příštích letech.

Praha s kluzištěm na Letné počítá i v příštích letech.

Foto: Archiv

Bezplatné bruslení na největší venkovní ledové ploše v Praze, na kluzišti na Letné, využilo v uplynulé sezóně více než 70 tisíc návštěvníků. Nejvíce bruslařů přišlo okolo vánočních svátků – až 1 500 denně. Pro příští zimu Praha opět s kluzištěm na Letné počítá.

„Zájem Pražanů o bruslení je potěšujícím důkazem, že jsme se jim nabídkou kluziště trefili do vkusu. Pro mne jako radního pro sport je to zároveň další motivací a argumentem, kterým budu přesvědčovat kolegy, aby Praha nepolevila v tempu, kterým investujeme do zlepšení pražské sportovní infrastruktury,“ řekl náměstek pražské primátorky pro dopravu, sport a volný čas Petr Dolínek.

Kluziště na Letné je projektem Prahy sportovní a Magistrátu hlavního města Prahy, jeho provoz trval nepřetržitě od 1. prosince do 18. února. Kromě bruslení si návštěvníci mohli užít i zábavné akce jako byl Mikuláš na ledě, vánoční program a Silvestrovské či Novoroční odpoledne a doprovodný program v podobě příměstských táborů, workshopů Domů dětí a mládeže, turnajů v hokeji, divadelních představení a dalších aktivit. Návštěvnost předčila očekávání, kluziště využívaly i školní skupiny, bruslaři všech věkových kategorií, mezi návštěvníky byli i cizinci žijící v Praze.

Bruslit se bude i v příštích letech

Umělá ledová plocha se na Letné objeví i v příští a ještě další zimní sezóně, smlouvu s provozovatelem má město uzavřeno na tři ročníky. Letos by se znovu měla otevřít 1. prosince.

[related-post id=“5888″]

Příležitost k zimnímu sportování mají Pražané ještě na běžecké trati ve SkiParku na Vypichu, který je rovněž projektem Prahy sportovní a Magistrátu hl. m. Prahy a kam je rovněž vstup zdarma. Pokud počasí dovolí, bude v provozu denně od 8 do 21 hodin.

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

23. 1. 1868: Strašlivý mord na Letné. Někdo zastřelil mladého chlapce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Praha letos investuje stovky milionů korun do oprav škol • V rámci letních prázdnin je v hlavním městě rekonstruováno velké množství škol. Letos do oprav a vybavení investuje pražský magistrát dokonce nejvíce peněz v historii, a to celkem přes 250 milionů korun. Mezi největší akce se řadí například rekonstrukce bazénu na Třebešíně nebo renovace barokního paláce, kde sídlí Pražská konzervatoř. Radní hlavního města Prahy pro oblast školství a evropské fondy Irena Ropková zveřejnila seznam nejvýznamnějších rekonstrukčních prací na školách a školských zařízeních v metropoli, které se s ohledem na provoz škol uskutečňují převážně v letních měsících. Letos investice přesahují čtvrt miliardy korun. Jedná se o největší množství finančních prostředků takto vynaložených od roku 2001, odkdy je hlavní město zřizovatelem příspěvkových organizací školského typu. Mezi nejnákladnější investiční akce patří celková rekonstrukce bazénu na Střední průmyslové škole na Třebešíně. Zde bude namísto nevyhovujícího bazénu ze sedmdesátých let minulého století instalována nerezová nádrž a nové technologie, které vyjdou celkem na 36 milionů korun. Obdobně nákladná je také rekonstrukce fasády a střechy barokního Pálffyho paláce a oprava mramorového schodiště jeho hlavního křídla, kde sídlí Pražská konzervatoř. „Celkově se jedná o desítky různých oprav, menších rekonstrukcí a pořízení nového vybavení například do dílen, školních kuchyní a jídelen. Velké množství oprav se věnuje také kotelnám, podlahám nebo sociálním zařízením. Další miliony korun investujeme do nových serverů, zabezpečení a bezbariérových přístupů do budov,“ vysvětluje radní Ropková. „Cílem rekonstrukčních prací je modernizace podmínek pro vzdělávání žáků a studentů odpovídající jedenadvacátému století,“ dodává radní. Praha zřizuje dohromady 178 příspěvkových organizací, které vyučují ve více než třech stovkách budov.

Praha nejspíš zbourá Libeňský most, oprava by se nevyplatila • Vedení Prahy obdrželo expertní zprávu Kloknerova ústavu ČVUT o stavu Libeňského mostu. Výsledky hovoří jasně – stav mostu je havarijní a město se bude muset rozhodnout, jak s ním v budoucnu naloží.

Co bude dál s Libeňským mostem?

Oprava kolotoče na Letné pokračuje. Víme, kdy se znovu rozjede • Záchrana Letenského kolotoče se blíží k úspěšnému konci. Začíná rekonstrukce interiéru a figur koní, na kterou byla realizována veřejná sbírka. Tato unikátní chráněná technická památka by měla být znovu zprovozněna na podzim příštího roku.

Letenský kolotoč dlouhé roky čekal na opravu.

Trapas! Zastupitelé nic neprojednali, neschválili totiž program schůze • Pražští zastupitelé dnes měli definitivně rozhodnout o osudu Libeňského mostu. Po několikahodinových sporech ale nakonec ani neodhlasovali jednací program a zasedání tak předčasně skončilo. Zastupitelstvo se nejprve přelo o tom, na který bod jednání bude téma Libeňského mostu zařazeno. Původně to mělo být až odpoledne, ale na návrh opozičního zastupitele Ondřeje Martana (ODS) jej zastupitelé posunuli hned na úvod. Proti tomu protestoval starosta Prahy 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL/Trojkoalice), který už předem avizoval, že v případě potřeby jakožto poslanec využije svého práva vzít si kdykoliv slovo a neomezeně dlouho mluvit. Tím by jednání o mostu mohl odsunout až na pozdější hodinu, kdy by se ho mohli zúčastnit i občané. To ale nebylo potřeba, protože zastupitelé nakonec neschválili program schůzce jako celek a jednání tak bylo ukončeno. Proti hlasoval sám Čižinský, zdržel se Matěj Stropnický (Zelení) a nepodpořili ho ani zástupci opozice. [related-post id="9679"] „Zastupitelstvo magistrátu začalo pohrdat lidmi. Většina zastupitelů chtěla znemožnit účast veřejnosti a hlasovala proti zařazení bodů ohledně Libeňského mostu a petice ohledně zákazu pro cyklisty, na pro lidi přístupný pevný čas na 17. a 18. hodinu. Naopak chtěli lidi podvést předřazením bodu a znemožnit jim účast. Program nebyl schválen. Není přece možné nutit lidi, aby si vždy brali dovolenou, když chtějí zastupitelům říci svůj názor. Zastupitelstvo musí být pro lidi vstřícné, a ne s nimi zametat,“ vysvětlil Čižinský. NEUVĚŘITELNÉ SOBECTVÍ! 😠 Pražští zastupitelé Jan Čižinský a Matěj Stropnický právě zabránili projednání a schválení návrhu na posílení platů učitelů základních a mateřských škol v hlavním městě o 3️⃣0️⃣0️⃣ milionů korun a celé řady dalších významných témat 🔥 pic.twitter.com/uI0unsexEq

24. 1. 1868: Další hrůzné detaily o vraždě mladého chlapce na Letné • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

V Praze roste zájem lidí o třídění bioodpadu • Pražské služby v loňském kalendářním roce svezly rekordních osm tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu. Kompostejner neboli popelnici na bioodpad od Pražských služeb má už téměř dvanáct tisíc zákazníků. Separaci biologicky rozložitelného odpadu podporuje i pražský magistrát, který ve vybraných městských částech testuje projekt na svoz bioodpadu v bytových domech. Pražské služby umožňují celoroční nebo sezonní pronájem nádoby na bioodpad. Celoroční pronájem využívají domácnosti a provozovny, které mají zájem třídit biologicky rozložitelný odpad bez ohledu na roční období. „Alternativou k celoročnímu svozu biologicky rozložitelného odpadu je sezónní pronájem v délce osmi měsíců, a to od dubna do konce listopadu. Právě s příchodem jara zaznamenáváme zvýšený zájem o tuto formu služby. Obracejí se na nás zejména majitelé rodinných domů a zahrad,“ vysvětlujte tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Třídění bioodpadu má svá pravidla Za biologicky rozložitelný odpad vhodný pro výrobu kvalitního kompostu je považován odpad, který podléhá aerobnímu či anaerobnímu rozkladu. Nejčastěji se jedná o listí a posekanou trávu ze zahrad, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávovou sedlinu, zbytky pečiva nebo například zvadlé rostliny. „V domácnostech tento druh odpadu vzniká nejčastěji v kuchyních, nicméně bioodpad nelze zaměňovat za gastro odpad. Do našich nádob nepatří živočišné tuky a oleje, maso, masové omáčky, vývary, exkrementy masožravých zvířat, obalové materiály nebo uhynulá zvířata. Takto kontaminovaný odpad nelze zkompostovat,“ varuje mluvčí společnosti. Magistrát třídění bioodpadu podporuje Přestože objem svezeného bioodpadu od roku 2012 stoupá, analýza svozové společnosti odhalila značné rezervy Pražanů v třídění. „Zjistili jsme, že téměř pětinu pražského komunálního odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad, který by mohl být kompostován,“ shrnul závěry zpracované analýzy tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Třídění bioodpadu aktivně podporuje i pražský magistrát. Ten ve spolupráci s Pražskými službami testuje svoz bioodpadu z činžovních domů. „Třídění bioodpadu v bytových domech je cestou, jak snížit množství kompostovatelného odpadu v klasických popelnicích,“ dodal závěrem Mana. Službu sběru a svozu bioodpadu si zájemci mohou objednat elektronicky na www.psas.cz/bio a také na nejbližším zákaznickém centru společnosti Pražských služeb.

Medaile Lukáše Krpálka je dočasně vystavena pro veřejnost • Letošní olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek dočasně zapůjčil Národnímu muzeu svou zlatou medaili. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout na výstavě Olympijské Tokio. Příliš času ale nemají. Už 3. října se vrátí zpátky svému majiteli.

V parku Stromovka probíhá výstava o její historii • Výstava věnovaná historii největšího pražského parku je volně přístupná od 4. července do 26. srpna přímo v parku před Planetáriem. Prostřednictvím reprodukcí fotografií, dobových map, kreseb a rytin představuje výstava, připravená Muzeem hl. m. Prahy k letošnímu 750. výročí založení Královské obory, vývoj parku od 16. století do dnešní doby. Do historie Královské obory se nejvýznamněji zapsali Ferdinand II. Tyrolský a Rudolf II. Z iniciativy Rudolfa II. byly v oboře realizovány stavby Císařského mlýna, Rudolfova rybníka a Rudolfovy štoly, vodního díla, které až do současnosti přivádí do rybníků ve Stromovce vodu z Vltavy. Výstava neopomíjí ani další významné stavby: Místodržitelský letohrádek nebo Královskou dvoranu (Šlechtovu restauraci). Dnešní název parku je odvozen od části, která v minulosti sloužila jako štěpnice, německy „Baumgarten“, což by bylo možné přeložit jako Stromovka. „Stromovka je i dnes jedním z nejoblíbenějších veřejných krajinářských parků v Praze a její roční návštěvnost převyšuje dva miliony návštěvníků. V loňském roce byla dokončena rozsáhlá obnova centrální části parku, a to včetně stavby nových vodních ploch a kompletní obnovy cest,“ doplňuje radní Plamínková. Královská obora - Stromovka je největším parkem celopražského významu v majetku hlavního města Prahy, jeho správa je svěřena Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy.

Praha chce být transparentnější. Spustila realitní portál za půl milionu korun • Magistrát hl. m. Prahy spustil webovou stránku, kde budou pravidelně zveřejňovány všechny aktuální nabídky prodeje a pronájmu nemovitostí v majetku města. Ke všem informacím o pronájmech, prodejích i dražbách bytů i nebytových prostor se občané dostanou na jednom místě přes běžný online vyhledavač. Uživatelé mohou všechny nabídky dostávat ihned po zveřejnění přímo do své elektronické pošty, musí se jen zaregistrovat do systému a zadat svou e-mailovou adresu. „Realitní portál hlavního města je dalším krokem k cíli, kterým je transparentní nakládání s městským majetkem. Správa majetku se s tímto portálem stává otevřenější a modernější. Nová online služba je uživatelsky příjemnější než vyhledávání nabídek na úřední desce,“ uvedl Karel Grabein Procházka, radní hlavního města Prahy pro správu majetku. Na realitním portálu www.realitniportalpraha.cz budou postupně přibývat nabídky pronájmů v závislosti na usnesení Rady hlavního města Prahy, která musí schválit veškeré kroky, týkající se správy majetku. „Věřím, že po finálním doladění detailů se magistrátní realitní web rychle stane užitečnou službou na pražském trhu s nemovitostmi. Těší mě to tím více, že náklady na zavedení systému nebyly v porovnání s jeho přínosem nijak vysoké,“ dodal Karel Grabein Procházka. Nový realitní portál stál Magistrát hlavního města Prahy 450 tisíc korun.

Praha nechala opravit pozůstatky po bývalé lanové dráze • V Letenských sadech byla obnovena jedna ze zapomenutých pražských technických památek, část původní lanové dráhy. V místě bývalé horní stanice vznikla nová vyhlídka. Rekonstrukce vyšla na 2,3 milionu korun.

Všesokolský slet zahájen. Prahou prošel velkolepý průvod • Ojedinělá událost, jakou mohou Pražané a návštěvníci hlavního města prožít jen jednou za šest let – to je sletový průvod Prahou, který v neděli 1. července 2018 zahájil hlavní sletový týden XVI. všesokolského sletu, který ve dnech 5. a 6. července vyvrcholí I. a II. programem hromadných tělocvičných vystoupení v Eden Aréně. Sletový průvod vyšel v 10 hodin z ulice 28. října po trase Národní třída, Smetanovo nábřeží, Křížovnická ulice, náměstí J. Palacha, Široká, Pařížská a Staroměstské náměstí, kam po 12. hodině dorazili poslední účastníci pestrého průvodu, jehož se zúčastnilo na 13 000 sokolů z České republiky i ze zahraničí a také nesokolští zahraniční účastníci sletu, například z Dánska či z Brazílie. V čele průvodu kráčeli starostka ČOS Hana Moučková, členové Předsednictva ČOS a zástupci Světového svazu sokolství. Za čelem průvodu kráčeli nejprve pod vlajkami svých zemí a prapory svých organizací zahraniční sokolové a hosté. Za nimi pak kráčeli účastníci sletu z jednotlivých sokolských žup. Na Národní třídě se průvod krátce zastavil – starostka ČOS Hana Moučková zde položila věnec k pamětní desce připomínající událostí 17. listopadu 1989. [gallery size="full" columns="1" ids="11174"] V průvodu bylo možné vidět nádherné historické sokolské prapory, účastníci v sokolských, ale i lidových krajích, cvičenci v úborech jednotlivých hromadných skladeb. K slavnostní náladě rovněž přispěla hudební tělesa, rozmístěná po trase průvodu. Na Palachově náměstí byla na schodišti před budovou Rudolfina tribuna, na níž průvodu přihlíželo vedení ČOS a rovněž arcibiskup pražský kardinál Duka. [gallery size="full" columns="1" ids="11173"] V 19 hodin bude XVI. všesokolský slet slavnostně zahájen v Národním divadle, kde po úvodních zahajovacích projevech sokolské kulturní soubory zahrají divadelní představení Naši furianti.

Spící dítě, zubní protéza, rošt od sporáku, kytara, housle nebo ukulele. Tohle všechno lidé zapomněli v MHD • Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) v roce 2017 evidoval celkem 6 453 ztracených předmětů, úspěšně se našlo 2 243 předmětů, tj. zhruba 35 %. Kromě toho se pak v dopravních prostředcích našlo také 1 019 různých osobních dokladů (ty se do celkového počtu ztrát nezapočítávají). Počty ztrát rok od roku rostou, pokračoval tak trend nárůstu počtu ztrát.

Lidé si v MHD zapomínají čím dál víc věcí.

Praha 7 vyvěsila běloruskou vlajku. Pražané vyjadřují solidaritu s demonstranty • Na radnici MČ Praha 7 visí historická vlajka Běloruska jako symbol podpory lidem, kteří v těchto dnech protestují za svobodu a demokracii ve své zemi.

Kam vyhodit starý bordel v Praze? Poradíme vám! • Koberce, nábytek, umyvadla, WC mísy, lyže nebo jízdní kola jsou klasickými příklady objemného odpadu, který nejčastěji končí mimo velkoobjemové kontejnery a sběrné dvory. Optikou magistrátu jde o černé skládky, jejichž zakládání lze trestat až padesátitisícovou pokutou. „Jedním z nejrozšířenějších mýtů je přesvědčení, že popeláři mají povinnost odvézt odpad pohozený u všech nádob na komunální odpady. V případě výskytu odpadu mimo sběrné nádoby se o odstranění postará posádka tzv. úklidového vozidla. Jedná se o nadstandardní službu hrazenou z rozpočtu hl. m. Prahy,“ vysvětluje tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Pražské služby a další svozové a úklidové společnosti ve spolupráci s hlavním městem neustále investují nemalé finanční prostředky do rozvoje systému odpadového hospodářství. Ve všech městských částech jsou pravidelně rozmisťovány velkoobjemové kontejnery. Nábytek ano, pneumatiky a ledničky ne! Do těch je možné odkládat objemný domovní odpad jako například podlahové krytiny, nábytek, kovové odpady, sanitární keramiku, staré sportovní náčiní a podobně. “Do kontejnerů nepatří bílé spotřebiče jako ledničky a mrazáky a další domácí elektrospotřebiče. Stejně tak neuspějete s vysloužilými pneumatikami, stavební sutí a odpadem pocházejícím z podnikatelské činnosti,” upřesňuje podmínky využívání velkoobjemových kontejnerů Mana. Objemné složky domácích odpadů lze předávat také ve sběrných dvorech. Tato služba je pro občany s trvalým pobytem na území města bezplatná. Více informací o sběrných dvorech najdete v infoboxu. Harmonogramy pro přistavení velkoobjemových kontejnerů na území hlavního města vyhotovují jednotlivé úřady městských částí ve spolupráci s Pražskými službami. „Harmonogram je následně schválen pražským magistrátem. Termíny a místa přistavení bývají obvykle zveřejňovány v informačních kanálech městských částí. Svoz velkoobjemových kontejnerů si může objednat každý Pražan nebo právnický subjekt i jako komerční službu. Pražské služby nabízí jednorázový i periodický svoz. Podrobnosti o této službě najdete na webových stránkách Pražských služeb,“ dodává závěrem tiskový mluvčí společnosti. Sběrné dvory Pražských služeb Pod Šancemi 444/1, Praha 9 - Vysočany Proboštská 1, Praha 6 - Dejvice Za zastávkou 3, Praha 15 Bečovská, Praha 22 - Uhříněves Zakrytá, Praha 4 - Záběhlice Jilemnická, Praha 19 - Kbely Puchmajerova, Praha 5 - Jinonice Sběrné dvory mají otevřeno od pondělí do pátku od 8:30 do 18:00 hod. (v zimním čase pouze do 17:00). V sobotu je pak otevřeno od 8:30 do 15:00 hod.

Olgu Hepnarovou museli k popravě dovléct násilím. Před 46 lety zabíjela náklaďákem na tramvajové zastávce • Připadala si jako otloukánek, jemuž okolí nerozumí a páchá na něm příkoří. Přesně před 46 lety, 10. července 1973, si Olga Hepnarová (†23) půjčila nákladní auto a na jedné z pražských ulic najela do davu lidí čekajících na tramvaj. Výsledkem hrůzného činu bylo 8 mrtvých a 12 zraněných. Za masovou vraždu soud Hepnarové uložil nejvyšší trest. V březnu 1975 byla jako poslední žena v Československu popravena.

V Praze se objevily podivné oranžové židle. Varují před závažnou nemocí • Na různých místech metropole se v těchto dnech objevily oranžové židle upozorňující na závažné onemocnění srdce. Veřejnost seznamují s chronickým srdečním selháním, kterým trpí 26 milionů lidí na celém světě. Dle prognóz bude toto číslo v roce 2030 o 25 % vyšší. Největším rizikem nemoci je její nenápadný rozvoj. Proto atypické oranžové židle, které poukazují na příznaky, jež by si laik s diagnózou srdečního selhání běžně nespojil. Hlavní funkcí srdce je udržovat krevní oběh a zásobovat tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Při srdečním selhání nezvládá srdce svou úlohu plnit a orgány nejsou dostatečně prokrvené. To se projevuje řadou specifických příznaků, s nimiž už se setkalo více než 200 tisíc Čechů, kteří tímto onemocněním trpí. Podle statistik se chronické srdeční selhání rozvine u každého pátého nad 40 let. Čím dříve si změny ve svém životě uvědomí a navštíví svého lékaře, tím lépe. Chronické srdeční selhání má sice horší prognózu než některé běžné druhy rakoviny, je ale možné jej díky moderním způsobům léčby kontrolovat a nemocný může i přes svou diagnózu vést kvalitní život. [related-post id="11046"] Oteklé kotníky jako varovný signál Oranžové židle, které upozorňují na specifické příznaky chronického srdečního selhání, potkají lidé tento měsíc na různých místech Prahy. Zejména tam, kde je potřeba vyvinout větší fyzickou námahu, například výšlapem do schodů. Právě díky nim mohou lidé zjistit, že se jejich zdravotní stav změnil. Srdeční selhání se totiž mimo jiné vyznačuje nadměrnou únavou, nejprve při zátěži, později i v klidu. Pokud vám schody ve vašem okolí nikdy problém nedělaly a v krátkém čase se stanou naprosto unavující záležitostí, může to poukazovat na problém. Dalším z příznaků jsou oteklé kotníky a dolní končetiny. I na ně specifickým designem židle upozorňují. Nehledejte proto za příčinou otoků jen teplé počasí, dlouhé sezení v kanceláři či cestování. Pro umístění židlí byla vybrána taková místa, kde se zadýchá i zdravý člověk. Cílem je připomenout další z příznaků srdečního onemocnění, nadměrnou dušnost. [related-post id="10935"] 15 židlí po celé Praze Celkem 15 židlí se během června objevilo na 14 místech po celé Praze. Do osvětového projektu se zapojilo sedm městských částí (Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 7, Praha 11, Praha 13 a Praha 15). Například v Praze 13 se oranžová židle objevila před budovou radnice na Slunečním náměstí. Záštitu nad projektem převzal Magistrát hlavního města Prahy, udělil ji radní pro zdravotnictví Ing. Radek Lacko. „Jsme velice rádi, že můžeme tento osvětový projekt podpořit. Věříme, že tak naši občané budou zajímavou cestou informováni o příznacích tohoto závažného onemocnění,“ okomentoval akci starosta městské části Praha 13 David Vodrážka. Oranžové židle můžete potkat také v Riegrových sadech, na Parukářce nebo u stanic metra Budějovická a Vltavská. [related-post id="10989"] Vše začíná nenápadně Srdce máme jen jedno, je proto důležité mu pozorně naslouchat a vnímat jeho na první pohled nepodstatné signály včas. Řadí se mezi ně dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce a vyšší frekvence močení. Jsou-li lidé již diagnostikováni, měli by se o svou léčbu zajímat a se svým lékařem otevřeně mluvit. Více informací o srdečním selhání včetně tipů, jak na život s tímto onemocněním, najdete na www.rukunasrdce.cz.

Podzemí pod metronomem se může kdykoliv zřítit. Okolí bude uzavřeno • Stavební úřad Prahy 7 nařídil uzavřít do pěti dnů prostor kolem metronomu na Letné, který je zároveň střechou podzemí bývalého pomníku sovětského diktátora Stalina. Podle znaleckého posudku je stavba v havarijním stavu a může se kdykoliv zřítit.

OBRAZEM: Vodárenská věž na Letné opravena. Uvnitř to vypadá úžasně • Praha 7 dokončila rekonstrukci vodárenské věže v ulici Na Výšinách. Kompletní obnovy se dočkal celý památkově chráněný objekt z roku 1888, včetně vnitřních prostor, přístavby a přilehlého areálu. Slavnostní otevření věže se uskuteční ve středu 30. května od 17 hodin a bude pokračovat doprovodným programem během prvních tří týdnu měsíce června. Od září se do vodárenské věže vrátí Dům dětí a mládeže s přidruženými spolky a otevře se také nová třída mateřské školy. „Jsem rád, že se nám podařilo vodárenské věži k jejímu 130. výročí darovat kompletně renovovanou podobu. Těším se, až ji vrátíme do užívání dětem a budou v ní moci vyrůstat další generace,“ uvedl starosta Prahy 7 Jan Čižinský. [gallery columns="1" size="full" ids="10630,10631"] Sloužit bude mládeži Komplex bývalé letenské vodárny prošel od svého vzniku v roce 1888 několika přestavbami. Ve své původní podobně se dochovala pouze vodárenská věž, která je od roku 1992 památkově chráněná. V padesátých letech byla na pozemku postavena typizovaná přízemní budova školky. V posledních desetiletích sloužil areál jako centrum mládeže a tuto funkci si ponechá i po své obnově. V přístavbě vznikne nová třída při MŠ Na Výšinách, přiléhající prostory se sálem a objekt věže bude užívat Dům dětí a mládeže Prahy 7. „Po desetiletích nejrůznějšího provozu již vodárenská věž nebyla v dobrém stavu. Naším cílem bylo provést citlivou rekonstrukci, která respektuje charakter památky, specifické prvky původní architektury, požadavky na provoz zařízení pro děti a mládež. Kromě věže a přístavby byl upraven také okolní areál, kde mimo jiné došlo k rekonstrukci původní historické pumpy,“ doplnil místostarosta Prahy 7 Pavel Vyhnánek. [gallery columns="1" size="full" ids="10632,10633"] Opravy trvaly rok a půl Rekonstrukce vodárenské věže podle návrhu ateliéru Petr Hájek architekti začala v listopadu roku 2016. V nejvyšším místě v prostoru, ve kterém se původně nacházela hlavní vodní nádrž, vznikl společenský sál s výsuvnou podlahou a výstavním systémem se světly. Je odsud také přístupný ochoz věže a pozorovací kabina, kde bude umístěn periskop, který nabídne unikátní rozhled po okolí. Periskop je aktuálně ve výrobě a bude osazen v nejbližší době. V úrovni pod sálem, v bytě „prvního topiče“ parního stroje, je zřízena knihovna. Ve zbývajících úrovních věže jsou navrženy prostory kluboven. „Při úpravách byly zachovány všechny vrstvy historie od založení až do současnosti. Nerozlišujeme ani nekategorizujeme jednotlivé části architektury, ale zachováváme je bez rozdílu. Výsledkem je stavba, která společně prezentuje kvalitu uměleckého řemesla a detailů různých období. Naleznete zde vedle sebe fládrované okno z 19. století, dveře z 50., 60., 70. let 20. století. Hliníková okna 21. století, bakelitové, mosazné, ocelové kování. Vše v prostorové koláži architektury tak, jak jí vytvořil čas,“ uvedl autor projektu architekt Petr Hájek. [gallery columns="1" size="full" ids="10634,10635,10636"] Přístavba věže je využita pro potřeby domu dětí a mládeže a mateřské školy. Do každého prostoru je samostatný vstup. Ploché střechy jsou upraveny do podoby terasy a zahrady. Mateřská škola má svou oddělenou zahradu v úrovni přízemí. Součástí této části objektu je  i prostorný multifunkční sál. Stavební úpravy vodárenské věže, přístavby a okolního areálu vyšly přibližně na 62 milionů korun, včetně DPH, z toho 38 milionů korun pokryly dotace EU a Hlavního města Prahy.

Vystřídá Krnáčovou Hřib? Piráti vybrali lídra kandidátky pro podzimní volby • Vítězem vnitrostranického hlasování Pirátů o post lídra pirátské kandidátky pro Magistrát hlavního města Prahy se stal MUDr. Zdeněk Hřib. Ve druhém kole hlasování získal 54 % hlasů a porazil protikandidáta Daniela Mazura. „Chceme z Prahy udělat nejen místo, kde se dobře žije, ale také vzor, jak řešit aktuální problémy světových metropolí. K čemu nám je, že Praha stoupá na žebříčku v ekonomické výkonnosti, když máme nejdražší byty v přepočtu na příjem v Evropě? Klíčem je kombinace ceny, prostředí a spolupráce lidí,“ uvádí Zdeněk Hřib některé z problémů, které trápí obyvatele Prahy. „Zdeněk Hřib je zkušený kandidát a věříme, že Piráty v Praze povede k volebnímu vítězství. V parlamentních volbách jsme v Praze získali přes 17 % hlasů a umístili se na druhém místě. V řadě městských částí jsme ale dokázali i vyhrát, například na Praze 2, Praze 5, Praze 6 nebo na Praze 7. V Praze máme nejvyšší cíle a opět si velmi dobře uvědomujeme, že před námi stojí veliká výzva – představení naší vize pro budoucnost hlavního města i řešení problémů našich spoluobčanů,“ komentoval předseda Pirátů Ivan Bartoš očekávání strany v komunálních volbách. [related-post id="6408"] Kdo je Zdeněk Hřib Zdeněk Hřib (*1981) vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a poté působil jako ředitel výzkumného institutu zabývajícím se otázkami měření kvality a efektivity veřejných služeb. V Pirátské straně je garantem programového bodu zdravotnictví a mimo jiné je autorem pirátského návrhu reformy zdravotních pojišťoven. Za priority považuje, kromě potlačování pražského korupčního prostředí prolezlého kmotry, i oblast dopravy, zkvalitnění školství a dostupné bydlení. V předvolební řeči zmínil například téma výstavby trasy metra D, údržbu mostů a dostavbu pražských okruhů. Ve školství se zaměří na vyřešení kapacitních problémů pražských škol, které ovlivňují kvalitu výuky. Zlepšením procesu územního plánování chce zlepšit situaci na trhu s byty.

Zdeněk Hřib.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár