poprava
Děsivé detaily o popravách popisoval na přednáškách kat ve výslužbě
Stát se profesionálním popravčím není nic, co po čem by normální člověk toužil. Přesto to svým způsobem bývalo řemeslo jako každé jiné. Jeden penzionovaný kat z Velké Británie přišel na počátku minulého století na to, jak si ke svému důchodu slušně přivydělat. Přečtěte si původní článek z Národních listů ze srpna 1901. Přednášky kata Zatím co učenci před dvěma neb třemi posluchači plíce si mohou vymluvit o zásadách humanismu a zušlechtění citů a revue učenecké přinášejí celé stati […]
Smutný osud herečky Anny Letenské. Po natáčení jela rovnou na smrt
Ulice spojující náměstíčko za Vinohradským divadlem s Vinohradskou ulicí a Riegrovými sady připomíná svým názvem slavnou a nadanou herečku, která doplatila na běsnění nacistických zrůd. Je 25. prosince 1942. V Lucerně má slavnostní premiéru veselohra režiséra Otakara Vávry Přijdu hned. Diváci v sále se náramně baví. Jednou z postav příběhu je i energická a trochu prostořeká domovnice Koubková. Nikdo ale v tu chvíli netuší, že její představitelka, Anna Letenská, je už dva měsíce po smrti. Divadelní rodina Na svět přichází 29. srpna 1904 […]
Nacisté tu sekali hlavy jako na běžícím páse. Pražská sekyrárna nahání hrůzu
„Ve jménu Vůdce a říšského protektora se vaše žádost o milost zamítá a zároveň se vám oznamuje, že rozsudek bude vykonán dnes po 16. hodině.“ Uslyšet tato slova znamená začátek konce. Odsouzený je ve spodním prádle odveden do tzv. „přípravné“ cely, kde má možnost se spoutanýma rukama napsat svůj poslední dopis. Komise ověřuje totožnost. V následující místnosti za černým závěsem je už připravena gilotina. Popravy v nechvalně proslulé pankrácké „sekyrárně“ byly vykonávány zpravidla v úterý a ve čtvrtek po 16. hodině. Nacisté zde o život připravili […]
Prala se s gestapáky, pak ji popravili gilotinou. Na statečnou odbojářku se skoro zapomnělo
Historici ji označují za jednu z nejvýznamnějších protinacistických odbojářek. Životní příběh statečné Ireny Bernáškové, kterou nacisté popravili před 76 lety, přesto téměř nikdo nezná. Irena Bernášková přichází na svět 7. února 1904 v Praze jako prostřední ze tří sester. Jejím otcem je uznávaný malíř Vojtěch Preissig, autor výtvarného doprovodu ke Karafiátovým Broučkům a Bezručovým Slezským písním. S manželkou Irenou vychovávají své děti na Královských Vinohradech v přízemním bytě na rohu ulic Chodská a Lužická. Píše se rok 1910. Celá rodina se stěhuje […]
