Chlebíček vznikl úplnou náhodou. Ládoval se jím Burian i Werich, zabíjel kolaboranty

Pražské zajímavostiKristián Vích14. srpna 20183 minuty čtení
Komik Vlasta Burian prý pořádal legendární chlebíčkové párty.

Komik Vlasta Burian prý pořádal legendární chlebíčkové párty.

Foto: Archiv

Už více než sto let patří obložený chlebíček k základům české kuchyně. Fenomenální pokrm nemůže chybět na žádné rodinné oslavě nebo společenské události. Čím to, že si získal takovou oblibu? A jakou roli sehrál v českých dějinách?

Vynález chlebíčku se přisuzuje vyhlášenému pražskému lahůdkáři Janu Paukrtovi, o kterém bude v našem povídání ještě řeč. Nejdřív se ale musíme vydat do Anglie druhé poloviny 18. století.

Sendvič pro vášnivého karbaníka

Na počátku všeho byl Lord Sandwich. Traduje se historka, že za vznik sendviče může jeho vášeň pro karetní hry. Aby se prý nemusel kvůli jídlu zvedat od hry a odkládat karty, nařídil sluhovi dát steak masa mezi dva krajíce chleba. Lord tak mohl pohodlně jednou rukou jíst a druhou hrát.

Seriózní badatelé ale pro tuto teorii nemají žádný důkaz. Z historických souvislostí je naopak zřejmé, že Sandwich byl mimořádně vytíženým a důležitým úředníkem monarchie. Vznik sendviče tak byl způsoben spíše velkým objemem Lordových pracovních úkolů a nedostatkem času na oběd.

Stejný problém trápil i francouzského císaře Napoleona, který také nikdy neměl čas se v klidu najíst, a proto mu jeho kuchaři bohatě obkládali chleba.

Foto: Archiv

Chlebíček v Praze

Dle dochovaných záznamů se chlebíček dostal poprvé do Čech koncem 19. století. Už roku 1892 jej prodával například pražský lahůdkář Josef Lippert. Skutečný věhlas si však získal o více než 20 let později.

Když v roce 1916 vyhlášený pražský lahůdkář Jan Paukrt hostil populárního a věčně hladového malíře Jana Skramlíka, místo tehdy oblíbených, ale malých jednohubek mu rovnou naservíroval obloženou veku. Umělec byl nadšený a druhý den proto Paukrt začal novinku nabízet zákazníkům svého lahůdkářství.

[related-post id=“11776″]

Zrodila se superstar

Chlebíček se stal okamžitě hitem, moderní a módní záležitostí. Lahůdku začala krátce poté kopírovat i konkurence. Pražští lahůdkáři se předháněli, čím vším své večky obloží. K nejpopulárnějším patřily chlebíčky s husími játry, uzeným úhořem, sardelkami, kapary, lanýži či uzeným jazykem. Drahou delikatesou pak byl chlebíček z humra.

Oblibu si chlebíček zachoval i po zániku monarchie. Za první republiky platilo, že na chlebíček patří jen ty nejvybranější, dokonale naaranžované delikatesy. Mezi Paukertovy věrné zákazníky patřil třeba Karel Čapek, Adina Mandlová, Vlasta Burian nebo Jan Werich, opravdoví velikáni své doby. Traduje se, že Vlasta Burian dokonce pořádal oblíbené chlebíčkové párty.

Který chlebíček máte nejraději?
Foto: Archiv

Chlebíček odbojář

Významnou roli sehrál chlebíček i v českých dějinách. Protektorátní předseda vlády Alois Eliáš nechal při setkání se sedmi kolaborantskými novináři v září 1941 naservírovat chlebíčky infikované jedem. Tzv. chlebíčková aféra je dodnes považována za významný odbojový čin, i když nakonec na následky otravy zemřel jen jeden ze sedmi plánovaných cílů. Incident stál bohužel život i samotného Eliáše, kterého zá pár měsíců nacisté popravili.

Proč je chlebíček tak populární?

Obložený chlebíček si získal oblibu nejspíš díky své jednoduchosti a variabilitě. Díky množství nejrůznějších uzenin, sýrů, salátů, pomazánek a paštik může mít tolik podob, že v pestrosti předčí i slavné sendviče.

[related-post id=“12057″]

I když má český chlebíček po celém světě řadu příbuzných, v té pravé a nefalšované podobě ho ochutnáte pouze u nás, případně na Slovensku a v několika vídeňských prodejnách delikates. I to je možná důvod, proč si ho zamilovali také cizinci. Doma zkrátka nic podobného nemají.

O budoucnost se chlebíček bát nemusí

I když se stravovací návyky Čechů v posledních letech proměňují, zdá se, že na obložené chlebíčky stále nedají dopustit. Některé obchody v Praze nabízejí i desítky nejrůznějších druhů. Bez ohledu na trendy ale zůstává nejoblíbenějším tradiční chlebíček se šunkou, bramborovým salátem, vejcem a majonézou.

Nepřehlédněte

Památník na Vítkově připomíná utrpení Poláků za 2. světové války • V Národním památníku na Vítkově můžete ode dneška vidět menší panelovou výstavu s názvem „Boj a utrpení. Polští občané za druhé světové války“, která připomíná nelehké osudy obyvatel našeho sousedního státu.

16. 6. 1890: Nová pražská dělnická pekárna nabídne cenově dostupné pečivo • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 1. 1889: Telefony v Praze, výměra vodného a nakažlivé nemoci • Kolik bylo na konci předminulého století v Praze telefonních linek? Na čem se usnesla tehdejší městská rada? A jaké povinnosti mají nově starostové obcí? Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Podkarpatská Rus tématem nové výstavy v Národním památníku na Vítkově • Národní muzeum ve středu zahájilo v Národním památníku na Vítkově novou výstavu s názvem „Podkarpatská Rus – součást našich dějin“, která představuje toto unikátní území v dobových souvislostech. Výstava je otevřena bude pro návštěvníky otevřena až do února 2020.

25. 5. 1889: Kámen, nebo železo? Odborníci debatovali, z jakého materiálu stavit mosty • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 6. 1890: Hromadná sebevražda ve Vršovicích. Na život si sáhli tři mladíci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 9. 1868: Děti Vojtěcha Lanny byly povýšeny do rytířského stavu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Osudy našich válečných letců přibližuje nová výstava na ruzyňském letišti • Letiště Praha a Národní technické muzeum ve spolupráci s Aviatickým sdružením Bohemia oficiálně představily panelovou výstavu fotografií u příležitosti 75. výročí návratu československých letců sloužících v britském Královském letectvu. Výstavu, která dostala název „Konečně doma! Finally home!“, bude moci veřejnost navštívit od začátku září do konce listopadu 2020. Veřejnosti i cestujícím je volně přístupná ve veřejné části Letiště Václava Havla Praha ve spojovací chodbě mezi terminály.

Řádění fanatické bojovnice proti alkoholu v New Yorku • Na přelomu 19. a 20. století v USA přepadávala se sekyrou v ruce hostince a ničila nádoby s alkoholem. Nebo se snažila domluvami přesvědčovat jiné lidi, aby okamžitě začali abstinovat. Řeč je o fanatické odpůrkyni alkoholu a kouření Carrie Nation. Kuráž jí upřít nelze. Už ve své době byla však považována spíše za směšnou postavičku, jak dokládá dobový článek z roku 1901.

5. 12. 1889: Spor o pozemky mezi Vinohrady a Prahou a noční řádění buršáků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 9. 1868: Drzý zloděj ukradl ženě psa. Vymlouval se, že je velkým milovníkem zvířat • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Ukládáte ovoce a zeleninu do mrazáku? Vědci zkoumali, jak to ovlivní výživové hodnoty • Zamrazování je jedním z tradičních způsobů uchovávání potravin. Do mrazáku můžeme na později uschovat téměř cokoliv – od masa přes pečivo až po sezónní ovoce a zeleninu. Co ale mráz s potravinami udělá? Je možné, že dojde ke snížení výživových hodnot?

Maliny jsou jedním z nejčastějších druhů ovoce, které lidé uchovávají v mrazáku.

7. 12. 1889: Zdražení kávy a podrobnosti k tragédii v cukrovaru • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Tajuplné historky z pražské židovské čtvrti, ze kterých vás bude mrazit • Pražská židovská čtvrť je odpradávna opředena mnoha záhadami. Josefov býval tajemný a uzavřený svět, o kterém se po Praze šířily nejrůznější báchorky a povídačky. Tohle jsou čytři nejděsivější z nich. Děti, které vstávají z hrobůV Josefově jednoho času začalo umírat velké množství dětí. Všichni si mysleli, že je to Boží trest. Nikdo však netušil, za co Bůh pražské Židy trestá. Rabi Löw si proto zavolal svého žáka a poručil mu sebrat rubáš jednomu z mrtvých dětí, které o půlnoci vstávají z hrobů. Když se mu to povedlo, okradený duch dítětě nemohl bez svého rubáše ulehnout a musel rabimu prozradit, které čtyři osoby z Josefova žijí nemravným způsobem života. Duch pak dostal svůj rubáš zpátky a nemravní lidé z Josefova byli potrestáni. Od té doby mor dětí v Josefově přestal. Tančící ŽidovkaV Praze kdysi stával divoký nevěstinec „U desíti panen“. Sjížděli se do něj bohatí obchodníci z nejširšího okolí. Jednou na Velký pátek, kdy celý křesťanský svět truchlí a v modlitbách vzpomíná na svého Vykupitele, konala se v nevěstinci sodoma sodomská až hrůza. Nejvíce vyváděla jedna čarokrásná Židovka, když tu vstoupila do domu postava v kápi a posměvačnou Židovku vyhnala karabáčem na ulici. „Tancuj – bezbožnice – tancuj až do soudného dne!“ Těmito slovy proklela postava spanilou ženu a ta od té doby tančí v ulicích a jakmile jí nějaký švarný mládenec padne do náručí, utancuje ho k smrti. [related-post id="5764"] Nepovedený obchodJeden mnich z Emauzského kláštera velmi toužil po světském životě, ale potřeboval k tomu hodně peněz. Slíbil mu je Žid z Josefova výměnou za nejsvětější svátost oltářní, kterou chtěl použít na čáry a kejkle proti svým nepřátelům. Domluvili se, ale jejich tajnou schůzku vyslyšel jeden z mnichů kláštera. S dalšími řeholníky hanebného mnicha zajali a předali soudu. Ten byl velmi krátký, mnichovi usekli hlavu na klášterním nádvoří a Žid byl rozčtvrcen a upálen na hranici. Oba od té doby chodí a straší na starých schodech poblíž chrámu sv. Kosmy a Damiána. [related-post id="4708"] Bludný varhaníkŽid, který přijal katolickou víru a stal se kaplanem u sv. Víta, před smrtí zatoužil ulehnout na Starém židovském hřbitově a odpočívat tak vedle své někdejší milenky. Za svou náboženskou nestálost byl ale potrestán. Každou noc o jedenácté hodině musí vstát z hrobu, přispěchat na vltavský břeh, kde na něj již čeká kostlivec. Ten ho pak v loďce převeze na Malou Stranu. Zpronevěřilý kněz pak u sv. Víta hraje tklivé písně na varhany a kostlivec šlape měchy.

O pražském židovském ghettu se toho ledacos vyprávělo...

26. 11. 1889: Nebezpečný žebrák, smrt na kolejích a nález tobolky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 10. 1889: Jankovitý kůň zapřažený za tramvaj způsobil velké zpoždění • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 1. 1868: Vážený pražský občan spáchal sebevraždu, spekuluje se o důvodech • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

1. 6. 1890: Na trh budou uvedeny nové doutníky. Kvalita byla vyzkoušena ve světě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 6. 1890: Úprava Josefského náměstí a elektrické osvětlení na venkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 1. 1889: Příbuzní obvinili muže z dávné vraždy. Případ bude řešit soud • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.