Předčasné stárnutí mozku způsobuje špatný návyk. Stačí ho změnit

Třetinu života strávíme spánkem, a přesto ho mnozí stále podceňují. Část lidí ho má za nutné zdržení mezi dvěma dny – za pasivní režim těla i mysli. Jenže opak je pravdou. Právě v noci se totiž odehrávají procesy, které regenerují tělo a čistí mozek. A jak ukazují nová zjištění vědců, právě kvalita spánku může rozhodovat o tom, jak rychle náš mozek stárne.

Nová britská studie, která sledovala více než 27 tisíc lidí ve středním a vyšším věku, zjistila, že lidé s narušeným spánkem mají mozek výrazně starší, než odpovídá jejich skutečnému věku. A nejde o kosmetický rozdíl – u některých jedinců může být „věk mozku“ o rok i více vyšší, což může mít zásadní dopad na duševní zdraví i riziko rozvoje demence. Píše o tom web The Conversation.

Vědci umí spočítat věk mozku

Pomocí pokročilého skenování a algoritmů umělé inteligence dnes vědci dokážou z MRI snímků odhadnout biologický věk mozku. Ten se nemusí nutně shodovat s kalendářním. Pokud mozek vypadá „starší“, signalizuje to často urychlený úbytek mozkové tkáně, ztenčení kůry nebo cévní poškození.

A právě špatný spánek se s tímto jevem ukázal jako významně spojený. Největší vliv měly pozdní chronotypy – tedy lidé, kteří chodí spát i vstávají pozdě – a nevhodná délka spánku, ať už příliš krátká, nebo příliš dlouhá.

„Já jsem zvyklá ponocovat, dělám všechno večer a v noci. Ale začínám si všímat, že mi to nesvědčí – jsem přes den unavená a víc zapomínám,“ napsala na sociálních sítích paní Eva z Klatov. Naopak pan Petr z Olomouce říká, že od doby, kdy se začal více starat o spánkovou hygienu, má lepší náladu i paměť.

Rok navíc může být znát

Vědci sestavili tzv. index zdravého spánku, který hodnotil pět základních faktorů: chronotyp, délku spánku, výskyt nespavosti, chrápání a nadměrnou denní únavu. Každý negativní bod se projevil na „věku mozku“ – snížení skóre o jeden bod odpovídalo zhruba půl roku navíc. Lidé se zdravým spánkem měli mozek odpovídající jejich věku, zatímco ti s nejhorším skóre jej měli až o rok starší.

To se možná nemusí zdát jako zásadní rozdíl. Ovšem v oblasti neurodegenerativních onemocnění hraje každý detail velkou roli. Stárnutí mozku je navíc akcelerovaný proces, který se časem kumuluje.

Řešení existuje

Dobrou zprávou ale je, že spánek se dá ovlivnit. Pomoci může změna večerních návyků, omezení modrého světla z obrazovek, pravidelný režim i zdravější prostředí pro spaní.

„Věděli jsme, že spánek je důležitý, ale tato studie ho posouvá do role jednoho z hlavních hráčů v oblasti prevence stárnutí mozku. A nejde o extrémní opatření – stačí se zamyslet nad tím, kdy a jak spíme,“ uzavírá jeden z vědců.

Mnozí lidé dnes investují spoustu peněz spíše do krémů proti vráskám než do kvalitního matrace. A právě proto je tento objev nenápadným, ale důležitým varováním. Zdraví našeho mozku totiž začíná v posteli – nejlépe ještě před jedenáctou večer.