Proč je nejíte častěji? Vlašské ořechy mají právem nálepku božské potraviny

MagazínTereza Běhalová11. srpna 20212 minuty čtení

Foto: Unsplash

Naši předci prý vlašské ořechy velmi uctívali. Díky vizuální podobnosti s lidským mozkem se věřilo, že mají schopnost předávat lidem boží moudrost. Také se tradovalo, že tato potravina pomáhá při různých problémech s hlavou. Co je na tom pravdy z hlediska současné vědy?

Vlašské ořechy – plody ořešáku královského – jsou velmi starou potravinou. Archeologické nálezy z Francie dokládají, že je konzumovali nejspíš už lidé v neolitu, tehdy zhruba 8 až 5 tisíc let před naším letopočtem.

Naši předci si zřejmě představovali (ostatně stejně jako my), že skořápka zastupuje kůži na hlavě, zatímco vnitřní jádro je lidský mozek. A z toho odvodili, že když je budou často jíst, prospějí tím své hlavě.

Foto: Unsplash

A skutečně – podle četných soudobých studií se ukazuje, že vlašské ořechy v kombinaci s celkově zdravým stravovacím režimem podporují nejen zdraví mozku, ale především zpomalují stárnutí a snižují riziko chronických chorob v pozdějším věku.

Mimo jiné třeba snižují riziko vysokého krevního tlaku a tím chrání kardiovaskulární ústrojí včetně srdce, zlepšují metabolismus, regulují záněty v těle a podporují zdraví pokožky, vlasů a nehtů.

[related-post id=“34124″]

Co vlašské ořechy obsahují

Vlašské ořechy jsou plné zdravých tuků, bílkovin, vitaminů a vlákniny. Najdeme v nich také nenasycené mastné kyseliny, včetně omega-3 mastných kyselin. Ty jsou důležité pro rozvoj mozku, posílení nervů a zlepšení paměti.

Pravidelná konzumace vlašských ořechů v přiměřeném množství (zhruba 1 hrst denně) tedy může posilovat paměť, zlepšovat myšlenkové procesy a celkově pozvedat lidského ducha.

Chcete-li do svého jídelníčku zařadit více vlašských ořechů, nečekejte na Vánoce. Zkuste si je přidat do salátu nebo si je namočit do hořké čokolády.

Zdroj: https://www.verywellhealth.com/walnut-consumption-supports-cognitive-function-5079159, https://en.wikipedia.org/wiki/Walnut

Nepřehlédněte

Kiwi je napěchované zdravím. Jeden druh můžete pěstovat i na zahradě • Kdo by neznal zelené kiwi?! To, které běžně nakupujeme v našich obchodech, s hnědou chlupatou slupkou a zelenou dužinou, jsou plody, jejichž předkem je aktidinie lahodná (Acitidinia deliciosa). Tohle ovoce má svůj původ v Číně, avšak v průběhu let se začalo pěstovat po celém světě. Roste na popínavých dřevinách a z jednoho dospělého stromku či keře se údajně sklidí kolem 200 kg plodů.

Mátový čaj neléčí jen žaludek. Vědci odhalili ještě jeden velký přínos • Snad každý zná účinky mátového čaje. Odvar z máty peprné dokáže zmírnit bolest hlavy, uleví při rýmě a nachlazení, zklidňuje podrážděný trávicí systém a posiluje imunitu. Vědci však nyní objevili ještě jeden zdravotní benefit.

Spalničky útočí stále častěji. Hrozí i oslepnutí, lidé ale riziko podceňují • Řada lidí považuje spalničky za onemocnění, které patří do historie a je dávno vyřešené. A přesto se s nimi stále znovu setkáváme a možná si i zvykáme na opakovaná hlášení výskytu onemocnění spalničkami v řadě evropských zemí a nepřikládáme jim žádný větší význam. Vymoženosti moderní doby v nás mnohdy vyvolávají pocit neohroženosti a jistoty toho, že máme vše pod kontrolou. Jenže ono to tak vždy není.

Očkování je spolehlivou ochranou proti spalničkám.

Jahody jako elixír mládí, ochrana před nemocemi a skvělá pochoutka • Nastává doba dozrávání jahod. Matka příroda si dala záležet, když vymýšlela jejich podobu. Neotřelý design v kombinaci s osvěžující chutí láká v letním období i ty, kteří jinak ovoci příliš neholdují. Pravidelná konzumace těchto plodů má navíc i řadu blahodárných účinků na naše zdraví a krásu. Pojďme si je představit.

Netradiční bramborové recepty z časů našich prababiček • Brambory jsou dnes poměrně opomíjenou potravinou. Tím, že jsou nenáročné na pěstování, jich naši předci měli dostatek i v dobách neúrody a hladomorů. Dokázaly přitom nejen zasytit, ale i dodat řadu potřebných látek a minerálů. Není proto divu, že ve starých kuchařkách najdeme stovky a tisíce nejrůznějších receptů na jejich zpracování. Přečtěte si výběr receptů z počátku 20. století, které otiskl časopis Česká hospodyně.

Noční pocení může signalizovat vážné zdravotní problémy • Probudit se uprostřed noci na mokrém polštáři bývá běžné během horkých letních nocí. Co když se však něco podobného přihodí v zimě? S vaším tělem nejspíš není všechno v pořádku.

První McDonald’s v Praze otevřel před 30 lety. Ve frontě stály tisíce lidí • Přesně před 30 lety se tehdejší Československo symbolicky přiblížilo západnímu světu. V pražské Vodičkově ulici byla 20. března 1992 otevřena vůbec první restaurace McDonald’s na našem území.

Léčivá síla kaštanů. Podzimní zamyšlení Terezy Běhalové • Měla jsem to štěstí, že jsem zažila svoji prababičku. Hodně mě toho naučila, ale na některé věci jsem postupem času zapomněla. Letos při jedné z podzimních procházek se mi však něco znovu vybavilo. A to přesně ve chvíli, kdy jsem procházela pod jírovcem.

Ideální čas na sprchu je pro každého různý. S čisticími prostředky šetřete • Lidé se dělí na dvě skupiny. Jedni upřednostňují sprchování hned ráno po probuzení, druzí si tento rituál nechávají až na samý závěr dne před spaním. Co je ale lepší pro naše zdraví?

Alergie, nebo koronavirus? Příznaky mohou být podobné • Začal duben a to je první kritický měsíc pro alergiky. Ve vzduchu se postupně zvyšuje koncetrace pylů nejrůznějších trav a stromů. V době koronavirové pandemie mohou být lidé trpící alergií z této situace znepokojeni. Projevy obou nemocí jsou totiž velice podobné.

Zázračná jarní cibulka. Chrání před chorobami a v kuchyni má široké využití • Jarní cibulka je považována za královnu kuchyně. Je to vlastně mladá cibule, která je sbírána ještě předtím, než zcela dozraje. Neplatí u ní, že pokud ji sklidíme dříve, bude nevhodná ke konzumaci. Je tomu totiž přesně naopak.

Mléková polévka, játrová omáčka. Připomeňte si blafy ze socialistické školní jídelny • Školní jídelna bývala v dřívějších dobách pro většinu dětí postrachem. Stravování v těchto zařízeních nicméně doznalo v posledních letech mnoha změn. Díky osvětě známých kuchařů pronikají i do kdysi zatuchlého prostředí moderní trendy a suroviny. Starší ročníky si ale jistě dobře pamatují na to, jak to bylo dříve.

Světem obchází strach z rakovinotvorných snídaňových cereálií • Bez snídaňových cereálií si neumí svůj start do nového dne představit početná skupina lidí na celém světě. Odborníci se ale v poslední době přou o jejich vlivu na lidské zdraví. Podle některých studií totiž obsahují řadu herbicidů, které mohou být rakovinotvorné. Co tedy vlastně doopravdy snídáme?

Snidaňové cereálie jsou populární po celém světě.

Krvelačná klíšťata v Praze útočí! Jsou mimořádně aktivní. Jak s nimi správně zatočit? • Nádherné počasí v těchto dnech láká mnoho lidí k vycházkám do přírody. Kromě hezkého zážitku si ale můžete domů přinést i závažnou nemoc. Pražští hygienici vyzývají ke zvýšené obezřetnosti při pobytu v přírodě. Aktivita klíšťat je aktuálně nadprůměrná a riziko přisátí tím pádem velmi vysoké. Klíšťata mohou přenášet nejrůznější infekce na člověka, nejčastěji Lymeskou nemoc borreliózu a Klíšťovou encefalitidu. Obě nemoci se v nemalé míře vyskytují i mezi Pražany.  Výskyt encefalitidy meziročně stoupá (174 případů v roce 2017), počet nemocných borreliózou je nadále vysoký (62 případů v roce 2017). Jak se chránit? Do lesa si oblékejte dlouhé nohavice i rukávy – nejlépe světlé barvy, na kterých je možné lezoucí klíště líp odhalit. Vždy používejte repelent. Klíště po těle leze až několik desítek minut, než si najde vhodné místo k přisátí. Vždy po návratu z lesa důkladně prohlédněte celé tělo a klíště co nejdříve odstraňte. Oblast s přisátým klíštětem vydezinfikujte a poté vyviklejte. Existují komerčně vyráběné sady včetně pinzety k odstranění klíšťat, které lze zakoupit v lékárnách. [related-post id="10456"] Lymeská nemoc Způsobují ji bakterie komplexu Borrelia burgdorferi, kterou přenáší až každé třetí klíště. V Česku je každoročně hlášeno okolo 4.500 případů Lymeské nemoci. První příznaky onemocnění přicházejí cca po 1–2 týdnech od přisátí klíštěte, projevují se jako nespecifické chřipkové příznaky (únava, malátnost bolesti hlavy, kloubů…). U části pacientů se kolem místa přisátí klíštěte vytvoří typická borreliová skvrna. Ve 20–30 % nákaz bohužel nemusí být pozorovány žádné příznaky v první fázi onemocnění a Lymeská nemoc tak přechází do dalších, hůře léčitelných stádií, jejichž projevy zahrnují chronické záněty kůže, záněty kloubů a šlach, infekce centrálního nervového systému (neuroborelióza) či napadení srdce nebo očí. Proti borrelióze neexistuje očkování, pro úspěšnou léčbu onemocnění je nejdůležitější včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby antibiotiky. [related-post id="10666"] Klíšťová encefalitida V Česku postihne ročně přibližně 500–800 lidí. Onemocnění klíšťovou encefalitidou není časté, může však probíhat pod obrazem závažné neuroinfekce a zejména u osob starších může dojít k nevratným neurologickým poškozením. Ojediněle dochází i k úmrtím. Onemocnění, ke kterým u nás dochází, jsou zbytečná, protože se jim dá předejít očkováním. Počet očkovaných je v Česku nízký na rozdíl od okolních zemí zejména Rakouska, kde je vyšší než 80% a výskyt onemocnění se zde výrazně snížil. Kromě zdravotních obtíží, které po prodělání onemocnění mohou nastat (bolesti hlavy, nesoustředěnost, poruchy spánku, závratě), je třeba počítat u osob ekonomicky aktivních i se ztrátou na výdělku. Zdrojem nákazy jsou volně žijící savci (myšovití hlodavci i vysoká zvěř). Jedná se o nákazu s tzv. přírodní ohniskovostí, kdy člověk se nakazí v oblasti, kde mezi hlodavci i vysokou zvěří nákaza přetrvává, klíště se nakazí a nákazu může dále přenášet při sání na lidech i domácích mazlíčcích. Můžeme se pak nakazit při přisátí klíštěte, k nákaze však může dojít i v případě, pokud při odstraňování klíšťat domácím zvířatům lidé nepoužívají potřebné ochranné pomůcky. Infikovaná mohou být všechna stadia klíšťat tj. larvy, nymfy i dospělci.

Stolice říká mnohé o našem zdraví aneb Vážně i nevážně o lidském vyměšování • I když se o tom veřejně moc nemluví, pravidelné vyprazdňování je pro člověka velmi důležité a může hodně prozradit o vašem zdravotním stavu. Zní to sice zvláštně, ale až třetina lidí podle průzkumu lékařů vůbec nemá představu o tom, jak vypadá normální exkrement. Lidé si také nesprávným vyprazdňováním zadělávají na řadu zdravotních problémů. Co všechno o vás může vaše stolice prozradit?

Spolknutá žvýkačka: Jak dlouho doopravdy vydrží v našem těle? • Už od dětství nám bylo vštěpováno, že polykat žvýkačku se nesmí, protože se pak přilepí na stěnu žaludku a v našem těle zůstane dalších 7 let. Zakládá se toto tvrzení na pravdě, nebo jde jen o ničím nepodložený mýtus a zbytečné strašení?

Jeden typ krevní skupiny možná snižuje pravděpodobnost Alzheimerovy choroby • Víte, kterou krevní skupinu máte? Podle vědeckých výzkumů to vypadá, že právě typ krve má možná vliv na kondici mozku v pozdějším věku. Nositelé určité krevní skupiny také mají údajně více šedé mozkové hmoty a těší se delšímu duševnímu zdraví.

Špatná péče o zuby může vést k cukrovce, mrtvici i rakovině, ukazují výzkumy • Dentální hygiena je důležitá nejen pro stav chrupu a parodontu, ale i pro zdraví celého organismu. Výzkumy předních mikrobiologů totiž stále častěji přinášejí důkazy o spojitosti onemocnění parodontu (tkání, které „drží“ zuby v čelistní kosti) s výskytem kornatění tepen, mrtvice, cukrovky, revmatoidní artritidy, rakoviny či s předčasnými porody.

Domácí svařák snadno a rychle. Pozor na výběr odrůdy a teplotu varu • Vůně horkého vína svařeného s kořením patří neodmyslitelně k předvánočnímu období. Protože ale stále platí zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti, letos si ho budeme muset připravit doma. V tomto článku vám poradíme, jak na to.

Onemocnění štítné žlázy často ani nepoznáte. Nebezpečí hrozí hlavně ženám • Dlouhodobá únava či přibírání na váze trápí řadu lidí. Tyto potíže si většinou vykládáme jako následek nezdravého životního stylu. Málokoho ale napadne, že ve skutečnosti za vším může být závažné onemocnění štítné žlázy. Lékaři upozorňují, že s léčbou je potřeba začít co nejdříve.