Staroměstská tržnice na svou rekonstrukci stále čeká

ZajímavostiPražskýDEN.cz12. listopadu 20204 minuty čtení

Vizualizace budoucí podoby staroměstské tržnice.

Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Projektu rekonstrukce pražské Staroměstské tržnice jako by nebylo přáno. Konečné rozhodnutí o vítězi tendru na stavební práce bylo 5. října radou města opět odloženo na neurčito. Radním se mimo jiné nelíbilo, že celková cena projektu vystoupala oproti původně avizované částce o dalších téměř 70 milionů na konečných 429 milionů. Magistrát má v záloze připravený koncepční dokument, který stanoví, jak by zrekonstruovaná památka měla vypadat, i podrobná pravidla pro využití jejích prostor. Ty přijdou na přetřes v navazujícím výběru provozovatele. Jaké plány magistrát s tržnicí má? 

Bod z jednání městské rady stáhl radní Jan Chabr (TOP 09), který dohlíží na správu městského majetku. Ve shodě se svými kolegy poukázal na rozdíl mezi původním cenovým odhadem ve výši 366 milionů korun, a nejvýhodnější nabídkovou cenou vzešlou z veřejné soutěže, která činí 429,9 milionů.

„Vznikl zde rozdíl mezi původním odhadem a konečnou částkou. Na radě bychom chtěli řešit, jak dál postupovat. Na řadu určitě přijdou osobní jednání se stavební firmou, která v tendru zvítězila, abychom sjednotili vzájemná očekávání,“ nastínil radní pro majetek možný postup. Dodal ovšem, že by se tomuto tématu mohla věnovat pozornost vedení až opadne současný chaos způsobený druhou vlnou pandemie covid-19.

O rekonstrukci se mluví roky

Plán na rekonstrukci Staroměstské tržnice rezonoval v magistrátních kuloárech už za předchozí administrativy Adriany Krnáčové z hnutí ANO. První koncepty začaly kolovat českým veřejným prostorem už během roku 2016, projekt ale zůstával u ledu až do roku 2018, kdy se jej chopilo současné pražské vedení.

Původní záměr uspořádat výběrové řízení, ze kterého měl vzejít vítěz, který provede rekonstrukci památky v centru města, a zároveň bude po dobu příštích 25 let jejím provozovatelem, byl opuštěn. Magistrát se místo toho rozhodl jít cestou dvou samostatných výběrových řízení – jedno výlučně za účelem rekonstrukce, v navazujícím tendru by se pak mělo rozhodnout o provozovateli.

Ještě donedávna v prostorách tržnice vyvíjely činnost vesměs neprosperující provozovatelé služeb. To teď už neplatí – poslední nájemní smlouvu město vypovědělo začátkem roku 2020. Rekonstrukci tak kromě výběru stavební firmy už nic nebrání.

[related-post id=“35310″]

„Řeč je o chráněné kulturní památce. Naše vize je taková, že Staroměstské tržnici navrátíme původní ráz, který zničila násilná instalace pochybných architektonických prvků za komunistického režimu,“ vysvětluje Jan Chabr. Kvůli tomu magistrát připravil podrobný koncepční dokument, ve kterém uvádí přesné parametry, jak by rekonstrukce měla probíhat. „Podobný přístup zvolíme i při výběru provozovatele. Pozorujeme příklady podobných úspěšných projektů z evropských metropolí typu Berlína, Londýna, Budapešti nebo Barcelony. Rozhodně nechceme, aby se tento významný objekt v centru Prahy stal jenom další přehlídkou nevkusu v podobě turistických atrakcí, kterých je v centru města rozmístěno už habaděj,“ dodává radní. 

Původně se totiž mluvilo o tom, že by se Staroměstská tržnice měla stát domovem farmářských trhů. Na ekonomickou neudržitelnost takového využití ale už dříve poukázala i pražská pobočka Hospodářské komory ČR. Dnes už se mluví spíše o variantě blízké zmíněným evropským metropolitním tržnicím, které stojí nejen na prodeji čerstvých potravin od tuzemských výrobců, ale nabízejí též příležitosti pro gastroturistiku. Praha počítá i s tím, že zde vznikne pódium, a tudíž se areál tržnice bude dát využít jako místo pro konání různorodých kulturních akcí. 

[related-post id=“36053″]

Samotná Staroměstská tržnice není jedinou nemovitostí, které se výběrové řízení dotkne. „Tendr je nastavený tak, aby rovnou došlo i k rekonstrukci sousedních objektů. Ty považujeme za naprosto klíčové z hlediska bezproblémového provozu tržnice,“ vyjasňuje radní Chabr. Konkrétně jde o skladové prostory v sousední budově, druhou pasáž z Rytířské ulice a vlastní podzemní zázemí tržnice.

Historie tržnice

Areál Staroměstské tržnice se nachází na území městské části Praha 1 na průsečíku ulic Rytířská a 28. října. Neorenensanční skvost, jehož stavba byla dokončena roku 1896, je považován za vrcholné dílo pražského architekta Jindřicha Fialky. Ten se inspiroval u tradičnějších sakrálních staveb, a rozhodl se tržnici zbudovat na půdorysu typickém pro pětilodní baziliky. Dominantou stavby je prosklená kupole. 

V 50. letech se zde komunistické vedení města rozhodlo zbudovat supermarket, což bylo provázeno stavebními úpravami. V jejich důsledku byl charakter stavby značně proměněn, mimo jiné zde byly instalovány sádrokartonové podhledy a ocelové konstrukce, které měly schraňovat rozvodovou kabeláž. Revitalizační projekty magistrátu usilují právě o navrácení specifického genia loci, které tato impozantní stavba měla při jejím dokončení.

Nepřehlédněte

18. 9. 1868: Pražská rodina si najala služku. Vyklubala se z ní zlodějka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Tragédie O zasypání na Smichově na staveništi zahrady knížete Kinského dovídáme se, že mělo větší neštěstí za následek, než jsme včera pověděli. Když se hlína v gruntech sesypala, přitlačilo to 30letého dělníka Jos. Knížka z Třebenic na protější zeď, tak že se mu zlomil vaz a ubohý již jen co mrtvola vytažen jest. Zanechal po sobě vdovu a dvě malé dítky. Nádenník Martin Katzl byl velmi těžce poraněn na obou nohách a nadenník Josef Roman na rameně, tak že oba dopraveni jsou do nemocnice. Jediný Josef Kuklík vyvázl z nebezpečí a jen lehké poranění odnesl. Stavbu toho domu vede si železniční úředník pan Antonín Srb, jejž zastupuje tam obyčejně palír pan Štětka. Mrtvola zasypaného Knížka odnešena byla do košířské umrlčí komory. Včera v 1 hodinu s poledne prohlížela soudní komise zemská staveniště, kde dělníci zasypáni byli. Mrtvý Knížek pak byl včera o 3. hod. odpoledne lékařsky ohledáván. – Pražský denník, 18. 9. 1868 Zlodějka Jedna rodina v Králodvorské ulici v Praze přijala před pěti dny služku, rodilou z Hostinného. V úterý si služka ale přivstala, oblékla se do šatů paniných, vzala si za 80 zl. prádla a šatstva a 109 zl. na hotovosti a ujela pryč po železnici. Když se bratr okradené paní o chvíli později vrátil jiným vlakem do Prahy, nalezl v nádraží sestřina psa, který nejspíš služku byl doprovázel. Tak se aspoň zvědělo, kterým směrem zlodějka ujela. – Pražský denník, 18. 9. 1868 [related-post id="12409"] Výtržnost na Vltavě Výtržnost se udála předvčírem v poledne na Vltavě, kde před jezem u starom. mlýnů se nastavilo asi 50 plavců s vory, kteří před ustanovenou dobou skrze vrátka chtěli proplouti. Obecní strážník, jenž s jedním mlynářem jel na lodici k plavcům, aby pořádek zjednal, byl výhružkami obsypán a musel se vzdáliti. Na to plavci násilně otevřeli vrátka a plouli dále. Policejní úředník ale je pronásledoval a vyšetřil jmena jejich, aby proti nim vyšetřování bylo zavedeno. – Pražský denník, 18. 9. 1868

Unikátní protiatomový kryt Folimanka se letos naposledy zdarma otevře pro veřejnost • Naposledy v tomto roce můžete vyrazit na exkurzi do jednoho z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Veřejná prohlídka proběhne v sobotu 14. prosince 2019 v době od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Vytoužený chodník z Vinohrad k hlavnímu nádraží byl dokončen • Po více než desetiletém úsilí se obyvatelé Prahy i turisté dočkali bezpečného zpřístupnění hlavního nádraží. Nově vybudovaný chodník dnes slavnostně otevřeli místostarosta Prahy 2 Jan Korseska a náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr.

9. 6. 1890: Muž v hostinci neoprávněně rozdával časopisy. Zatkla ho policie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 10. 1889: Planý poplach v plynárně, nešťastný skok a zadlužený Pražan na útěku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 3. 1868: Na Staroměstském náměstí se odehrálo loupežné přepadení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z třetího mostu Nepříznivé počasí minulého téhodne naprosto překazilo zamýšlené a připravené práce dlažební na prostoře jízdní i na obou chodnících. Kladení špalíčků na prostoře prostřední nebylo možno, jelikož dehet, kterýž dubovému tomuto dláždění za podložku sloužiti bude, za deště nechytá. Též mosaiková dlažba chodníkův počasím dosud zmařena a čekáno i tu na pěknější počasí téhodne nastávajícího. Zatím však dokonává se zábradlí kolem bran a pilně pokračuje se v kladení rour plynových pro osvětlení mostu i Buben. Roury položeny budou pod oběma chodníky a obkládají se hojně pilinami napěchovanými, by v zimě plyn uchráněn byl mrazu. Jelikož za povodně nynější převoz u Buben přerušen, používáno mostu velmi hojně, ano již i korunovaná. jedna hlava odvážila se na most: Kurfiřt hessen-kasselský s celým komonstvem svým přešel most sem a tam, aniž by tento sebou byl hnul. – Národní listy, 8. 3. 1868 Přepadení Na staroměstském náměstí přepaden včera o půldruhé hodině v noci sklepník Jan Růžek z č. p. 770-1., když z obchodu svého domů se ubíral. Vyskočil naň kýs nádenník Josef Klabík patrně s úmyslem loupežným. Na štěstí nahodil se k tomu jiný sklepník, který soudruhu svému ovšem ihned ku pomoci přispěl, a takž lupič, ačkoliv kousáním vyprostiti se hleděl, přemožen a odevzdán jest na blízkou strážnici policejní. O policajtu nebylo ani slechu. – Národní listy, 8. 3. 1868 [related-post id="6483"] Přípravy na slavnost Slavnostní výbor, který na den svat. Jana uspořádá velkolepou slavnost při položení základního kamene k divadlu národnímu, vyzývá již veřejnými novinami všecky veřejné spolky, bratrstva i jednoty, jakož i študentstvo, aby dostavili se o sv. Janě do Prahy „k tomuto prvnímu svátku společnému“. Zároveň uveřejňuje výbor program celé slavnosti, jehož hlavní obsah jsme už sdělili. – Pražský denník, 8. 3. 1868

6. 6. 1890: Hromadná sebevražda ve Vršovicích. Na život si sáhli tři mladíci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zapomenuté zvyky našich předků během Pašijového týdne. Dívky si potíraly obličej holoubátky • Začalo jaro a blíží se opět Velikonoce. Pašijový týden letos začíná 10. dubna. Pro naše předky bývalo toto období mimořádně významné. Ještě před 120 lety se v odlehlých českých vesnicích dodržovaly nejrůznější zvyky, z nichž mnohé dnes už patří dávno k zapomenutým.

OBRAZEM: Na nároží Staroměstské radnice se vrátila socha Madony • Madona ze Staroměstské radnice je už opět na svém místě. Dělníci ji tam nainstalovali ve čtvrtek dopoledne za pomoci jeřábu. Na jihovýchodní nároží byla osazena již několikátá kopie, tentokrát je však na první pohled k nerozeznání od původní sochy ze 14. století. Autorem je sochař René Tikal. Instalovaná socha madony váží zhruba 350 kg a je prakticky v životní velikosti. „Figura Panny Marie má typické gotické esovité prohnutí, v pravé ruce přidržuje Ježíška, na hlavě má pak korunu a v levé ruce žezlo. Jsem velice rád, že se tato socha opět vrátila na své místo a věřím, že ji ocení všichni návštěvníci nejen orloje, ale také Staroměstského náměstí. Jde o věrnou kopií sochy ze 14. století, která bude ozdobena pozlacenými atributy,“ řekl radní hl. m. Prahy Jan Wolf. Na nároží Staroměstské radnice se vystřídalo několik kopií, ta poslední pochází z roku 1988 a jde o umělý kámen. Dochovaná kopie z umělého kamene bude vystavena na připravované výstavě o rekonstrukci věže, následně bude podrobena restaurátorskému zásahu a dále umístěna v suterénu Staroměstské radnice. Originál sochy je uložen v Muzeu hlavního města Prahy a pochází ze 14. století. [gallery size="full" columns="1" ids="12270,12271,12272"]

17. 4. 1868: Macecha vyhnala nemocnou dívku z domova. Nepřinášela jí zisk • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Krádež koně Zadržen byl včera dopoledne na Františkovu nábřeží jistý drožkář od dvou venkovanů. Těm byl před několika dny neznámým zlodějem kůň ze stáje ukraden, i vypravili se do Prahy, zda-li by snad zde koně svého nevyslídili. Náhodou byl kůň drožkářův zcela podobný onomu, jenž venkovanům ukraden byl, a tito myslíce, že jest to skutečně kůň, jehož hledali, zastavili drožkáře v trysku ujíždějícího. Teprvé při bližším ohledání shledali okradení, že se zmýlili. Pustili tedy opět drožkáře, dostavše od něho notných nadávek a výsměchu od sběhlého se zástupu. – Pražský denník, 17. 4. 1868 Nemilosrdná matka Velký soucit vzbudila včera dopoledne na náměstí v Karlíně u kolemjdoucích asi čtrnáctiletá dívka, téměř polonahá a hladem mroucí a k tomu ještě zimnicí mořená. Jistá žena, kteráž u děvčete místo matky zastávala, an ji k sobě přijmula z domu nalezenců co děcko byla ji nyní vyhnala, jelikož děvče pro nemoc svou bylo propuštěno z jedné továrny, kde dříve pracovalo, a tudíž žádný výdělek soběcké a tyranské své maceše nepřinášelo. Dívka, která úplné dva dny, co byla z domova vyhnána, ni sousta v ústech neměla, klesla mdlobou, až několik dobrosrdečných ženštin se nad ní ustrnulo a jíst jí dalo. Později byla od útrpných lidí k ošetřování do nemocnice dopravena. – Pražský denník, 17. 4. 1868 [related-post id="9493"] Pokousáni od psů Od psů pokousán byl ve středu večer v Nuselské pivnici na Starém městě jeden krejčí do ruky a touž dobou v masných krámech na židovském městě 14letý synek jednoho nádenníka do hoření paždi. – Pražský denník, 17. 4. 1868

Průmyslový palác se po letech dočká obnovy. Praha už hledá stavební firmu • Hlavní město vypsalo veřejnou zakázku na stavební firmu, která zrekonstruuje a dostaví Průmyslový palác. Památkově chráněná budova v areálu Výstaviště Praha se dočká celkové rekonstrukce pravého křídla a střední haly. Levé křídlo, které před dvanácti lety kompletně zničil požár, bude obnoveno v původní podobě.

8. 10. 1889: Nová škola na Žižkově, karlínské divadlo a spojení s Vídní • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Památník Karla Čapka přichystal novou stálou expozici. Zaměří se i na Ferdinanda Peroutku • Středočeské muzeum věnované životu a dílu spisovatele Karla Čapka a jeho ženy, herečky Olgy Scheinpflugové, se připravuje na novou sezónu. Odstartovat má akcí věnovanou výročí Rádia Svobodná Evropa. Nabídne ale i několik dalších novinek.

24. 5. 1889: Pokus o otravu a letní dobročinné divadlo na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 3. 1868: Zima ještě neřekla poslední slovo. V Praze padal sníh • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zima ještě neskončila Hustá chumelenice sněhu včerejšího dne se spustivší nás poučila, že zima ještě dosud panování své neukončila. Padající sníh ovšem v ulicích nezůstal ležeti an se ihned proměnil se v bláto a vodu. Hostinští za bránou, kteří několika příjemnými dny se oklamati dali, že příznivá a teplá povětrnost tato bez proměny setrvá, činili přípravy v zahradních svých hostincích k pohoštění pražských návštěvníků, nahlédli ale, že ve svých přípravách se překvapili. – Pražský denník, 25. 3. 1868 Nalezené kosti Na Židovské zahradě kopají se základy k novému domu na gruntě zahrady uzenáře pana Andresa. Předešlého téhodne přišli dělníci v hloubi 4 stop na chodníky a na studnu a v hloubi 7 stop na četné kostry lidské. V sobotu docela vykopali úplně zachovalou rakev a v té zetlelé hnáty dospělého člověka. Rakev neměla podobu rakví nynějších, nobrž byla pouze sbitý truhlík. Známo je že sloužívala Židovská zahrada za hřbitov. – Pražský denník, 25. 3. 1868 Nové omnibusy Karlínský podnikatel jízdy s omnibusy zavede od 1. dubna také jízdu z Karlína přes Příkopy, po Václavském náměstí a Vodičkovou ulicí až na Karlovo náměstí jakož i nazpět. Od 1. května počínaje budou v neděli a ve svátek dojížděti dva omnibusy také z Josefského náměstí přes nový mot do Stromovky a nazpět. – Pražský denník, 25. 3. 1868 [related-post id="7931"] Opařil se V neděli přetopil sladovnický učedník, jenž je v jednom pivováře na Novém městě, příliš pec a když se pak bál, aby to sládek neuviděl, nalil do žhavého uhlí konev vody; náhlá pára ale, která se tím utvořila, opařila učedníkovi obličej tak nebezpečně, že musel být hned odevzdán do nemocnice. – Pražský denník, 25. 3. 1868

11. 4. 1868: Ve Vltavě prováděli starodávný rituál, který má ochránit před nemocí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Rituál ve Vltavě Břehy vltavské byly včerejšího dne z rána před východem slunce četně oživeny. Sbíhali se totiž k řece i ze vzdálenějších míst lidé a mezi nimi i nejvíce ženštiny s malými děcky, aby se plynoucí vodou umyli a tak dle obecné pověry před rozličnými nemocemi, jmenovitě před vyraženinou ochránili. Starobylý tento obyčej může ovšem míti žádaný účinek, an při některých nemocích časté omývání čerstvou vodou nejlepším prostředkem bývá. – Pražský denník, 11. 4. 1868 Padělané bankovky Již po celého půl leta obíhaly v Praze padělané desítky i pětky, které, ač jen perem byly dělány, předce od spravedlivých nebyly skoro ani k rozeznání. Postižených nepravých bankovek je už asi sto kusů. Padělatel obyčejně udal svou pětku za soumraku, tak že nebylo nikdy s to jej postihnouti. Konečně na Zelený čtvrtek postížen jest v jednom skladě modního zboží na Příkopech, právě když chtěl platit nepravou desítkou. Poněvadž byl známá osobnost, zletilý syn jednoho vysoce postaveného, nyní již zemřelého rady, prohledáváno jest bez prodlení v jeho bytu na Malé Straně a zde nalezeny jsou všecky přípravy k dělání papírových peněz, papíry, oleje i barvy a p. – Pražský denník, 11. 4. 1868 [related-post id="9064"] Přesun parostrojního vozu Ohromný parostrojní vůz byl včera odpoledne ze strojnické továrny p. Ringhoffra na Smíchově do státního nádraží vezen. Vůz týž táhlo osm koní. Vozka chtěl jeti s nákladem tímto přes řetězový most, avšak pro ohromnou tíži vozu nebyl mu přechod dovolen, an jen nejvýše 130 centů jest možno přes most tento přepraviti. Vůz musel tudíž přes kamenný most na své místo dopraven býti. – Pražský denník, 11. 4. 1868 Chleba z otrub Jak vědomo, zastává výtečný lučebník v Mnichově Liebig záživnost otrub, z nichž prý se s velkým prospěchem chleba péci dá. Pokusy s pečením otrubového chleba učinil v Praze známý pekař pan Marčan a nyní také p. Hyra, držitel parního mlýna a pekárny v Plzni, počne chleb takový péci. Do Plzně se aspoň tyto dny očekává cís. komise, aby o pokusu tomto se přesvědčila. – Pražský denník, 11. 4. 1868

4. 8. 1890: Zpronevěřené peníze, nešťastný pád a popálená služka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Spící prorok Edgar Cayce. V tranzu léčil lidi a odhaloval tajemství reinkarnace • Patří mezi nejslavnější léčitele a senzibily všech dob a jeho zázračné schopnosti si dodnes nedokážeme úplně vysvětlit. Řeč je o muži jménem Edgar Cayce. Za svůj život předal lidem téměř 14 tisíc nejrůznějších poselství. Většinou se jednalo o přesné určení příčin zdravotních problémů jeho pacientů a doporučení léčebného postupu. Občas ale nabízel i pohled za oponu našeho světa.

12. 3. 1868: Jezdil po Praze a sháněl hoblík. Tvrdil, že jím srovná nerovnost ve státě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Obět politické nerovnosti Předevčírem od půldne najmul si na staroměstském náměstí jakýs slušně ošacený mladík drožku č. 74 a dal se voziti po Praze. Brzy zastaviti dal u krámu uzenářského tu zase u kupce, pak u některého kněhkupectví ano i v obchodě lahůdkářském a všude tázal se, mají-li tam na prodej – hoblík, že prý musí něco velmi nerovného srovnati. Rozumí se, že všude odbyt s posměchem, a když po celohodinové jízdě i drožkáři věc ta nápadnou byla, žádal tento o mzdu, předstíraje, že je teď kamsi objednán. Tu teprv vyšlo na jevo, že mladík nemá ani krejcaru. Pokládaje ho za podvodníka, dal ho drožkář zatknouti. Na strážnici odveden, jevil ale neznámý člověk zjevné známky pomatenosti; mluviť neustále o „nerovnosti“ mezi Prahou a Peští, kterouž prý musí, musí a musí hoblíkem srovnati. Přivolaný lékař seznav ovšem, že ubohý upadl v chorobu mysle, dal ho odvésti na místo příslušné. Pokud z listin u něho nalezených souditi lze, jest ubožák tovaryšem tesařským a jmenuje se Jan Lihmann a přišel z Mladé Boleslavi. – Národní listy, 12. 3. 1868 Problémy se skálou S vyšehradské skály utrhl se, jak jsme už oznámili, v pátek značný kus skály a poněvadž ještě další kusy skály hrozily spadnutím, odebrala se v sobotu komise k tomu místu a prohlednuvši je nařídila, aby k urovnání neštěstí byla stržena ještě část skály v délce 6 sáhů, načež hned v pondělí počali na skále té pracovati. – Pražský denník, 12. 3. 1868 [related-post id="6697"] Nehoda Předevčírem vyjeli si dva rybáří ze Štvanice na lov, avšak velká vlna převrhla jích loďku právě pod jezem, tak že oba pod loďkou se octnuli. Jeden z nich se dostal na obrácené dno a háčkem vytáhl svého soudruha ze zpodu. Oba plavali pak bez zastavení až k mostu železničnímu, kdež ke břehu z chladné lázně přirazili bez sítě a bez loďky. – Pražský denník, 12. 3. 1868 Pronájem Kavárna pod Letnou, poblíž třetího mostu, pronajmuta bude dražbou veřejnou a podáním ofert na dobu tří let. Oferty takové, vadiem 200 zl. opatřené, podány býti mají do konce t. m. u zdejší rady městské. – Národní listy, 12. 3. 1868

14. 2. 1868: Dívka se tak moc modlila, až se dočista zbláznila • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.