RUBRIKY
HLEDAT

bombardování

Bombardování Prahy nepřežily stovky lidí. Byla to chyba Spojenců, nebo záměr? • Před 74 lety se Praze rozezněly sirény. Krátce po poledni se na nebi objevilo několik desítek bombardérů B-17 americké osmé letecké armády. Nikdo na zemi v tu chvíli ještě netušil, jaká zkáza všechny brzy postihne. Bombardování Prahy právě začalo.

Ničivé bombardování navždycky Prahu poznamenalo.

Pražská Vinohradská synagoga byla krásná a honosná. Nevydržela ale bombardování • V Sázavské ulici na pražských Vinohradech kdysi stávala jedna z největších a nejkrásnějších synagog na světě. Na konci 2. světové války ji však zničily nálety spojeneckých bombardérů. Dnes je na jejím místě škola. Královské Vinohrady byly na přelomu 19. a 20. století moderní a rychle se rozvíjející město. Do nově postavených činžáků se stěhovali zejména bohatí lidé, včetně mnoha židovských rodin. V roce 1881 byl ustanoven Spolek pro vybudování israelského Chrámu, který více než 10 let shromažďoval potřebné finanční prostředky. V roce 1894 si spolek objednal návrh nové synagogy u vyhlášeného vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho. Ten později navrhl například i Jeruzalémsku synagogu, která stojí dodnes v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Stavba začala o rok později a slavnostní otevření za účasti mnoha významných osobností proběhlo v září 1896 u příležitosti vysokých židovských svátků. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13721"] Reprezentativní stavba v orientálně neorenesančním plášti pro dva tisíce lidí se stala chloubou Královských Vinohrad. Ve své době se jednalo o největší pražskou synagogu a zároveň jednu z největších na světě. Nad hlavním průčelím do Sázavské ulice, jemuž vévodilo mohutné růžicové okno s Davidovou hvězdou uprostřed, desky Desatera na vršku tympanonu a falešný portikus, se tyčily dvě vysoké, osmiboké věže zakončené cibulovitými báněmi s lucernami. Skutečný vstup do synagogy ale vedl dvěma průjezdy v postranních budovách – v jedné byl příbytek rabína a kanceláře obce (zde byl zřízen i Izraelitský matriční úřad na Královských Vinohradech), ve druhé škola a později chlapecký sirotčinec. Interiér byl vybaven různobarevným mramorem, barevnými vitrážemi se starozákonními motivy a dřevěnými vyřezávanými sedadly. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13722"] Vinohradská synagoga fungovala jako svatostánek a komunitní centrum přes čtyřicet let. Během 2. světové války si z ní nacisté udělali skladiště majetku, který zůstal v bytech Židů deportovaných do koncentračních táborů. Osudnou se jí ale nakonec nestalo nacistické běsnění, nýbrž bombardování Prahy spojeneckými letouny 14. února 1945. [related-post id="5683"] Bomby zasáhly nejen Vinohradskou synagogu, ale i mnoho obytných čtvrtí. Popelem ten den lehl například emauzský klášter či Faustův dům na Karlově náměstí. Okupační orgány vydaly hasičům rozkaz, aby hasili pouze sousední budovy. Z výstavní synagogy tak nakonec zbyly jen obvodové zdi.  Ty byly strženy v roce 1951, na zasypaných základech vyrostla o deset let později budova základní školy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13725,13730"]

Vinohradská synagoga kolem roku 1910.

Nepřehlédněte

Další etapa rekonstrukce Vinohradské ulice v sobotu startuje. Tramvaje nepojedou čtyři měsíce • Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) připravuje nutnou druhou etapu rekonstrukce tramvajové trati ve Vinohradské ulici v celkové délce 1,9 km. Rekonstrukce v úseku Škrétova – Sudoměřská bude zahájena v sobotu 9. března a potrvá do 12. července 2019. Kromě klasických úprav (odvodnění, trolejové vedení, dráhové kabely, dopravní značení apod.) se počítá také s bezbariérovými přechody pro chodce, které budou vybaveny signálními a varovnými pásy.

Srdeční procházková trasa vede Riegrovými sady. Upozorňuje na závažné onemocnění • Srdeční selhání postihne každého pátého člověka staršího 40 let. Na závažnost tohoto onemocnění upozorňují již třetím rokem Srdeční procházkové trasy a jedna z nich je nyní i v Praze. Vybízí k pravidelnému pohybu, který je jedním z doporučovaných režimových opatření nejenom u srdečního selhání. Zároveň zdůrazňuje také důležitost pravidelných návštěv lékaře a dodržování správného režimu při léčbě.

O nové byty je největší zájem v Praze 9. Do předraženého centra se lidé moc nehrnou • Zájemci o nové bydlení v hlavním městě na konci loňského roku preferovali Prahu 9 před Prahou 5 a 10. První trojka tak prodejním statistikám dominuje už dva roky, mění se pouze jejich vzájemné pořadí. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let. Z pražských lokalit jsou nejvyhledávanější Letňany a Vysočany, zájem je také o Smíchov či Michli.

Moderní bydlení se pro mnoho lidí stává nedosažitelným luxusem.

Budoucnost sídliště Kamýk zůstává nadále nejistá. O zástavbě rozhodne územní studie • Zastupitelstvo hl. m. Prahy včera v uplynulém týdnu jednalo o budoucnosti sídliště Kamýk v Praze 12, kde více než 2000 občanů protestuje proti rozsahu několika nových developerských projektů. Na návrh kontrolního výboru a náměstkyně primátorky Petry Kolínské zastupitelé zadali zpracování územní studie. Až do dokončení studie město nebude v lokalitě prodávat pozemky a rada města musí dohlédnout na to, aby kvůli nové výstavbě nedošlo ke zhoršení dostupnosti veřejné vybavenosti. Ve své petici občané požadovali, aby Zastupitelstvo hl. m. Prahy nesouhlasilo s prodejem pozemků navazujících na obchodní centrum Obzor do doby zapsání územní studie, aby zadalo vypracování územní studie, která by stanovila podmínky a limity pro budoucí výstavbu jako celek, a také aby nesouhlasilo se žádnými změnami územního plánu v území, které by umožnily další výstavbu před dokončením studie. Petice také požaduje, aby zastupitelé postupovali v souladu s MČ Praha 12 a přiměli developery k dalšímu jednání o případných projektech a jejich přiměřenosti. Zastupitelé v usnesení vyzvali odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy k pořízení územní studie pro lokalitu „sídliště Kamýk" a uložili Radě hl. m. Prahy zajistit z pozice hlavního města Prahy, aby v souvislosti s výstavbou v lokalitě nevznikaly infrastrukturní deficity. [related-post id="6134"] „Územní studie je vhodný nástroj pro kultivaci plánované výstavby. Studie stanoví nejen maximální objem zástavby, ale pohlídá také, aby měli občané k dispozici dostatek míst ve škole, školce a spolu s novou výstavbou vznikl také prostor pro kulturní a komunitní aktivity, aby měli občané kde nakupovat,” uvedla Petra Kolínská, náměstkyně primátorky hl. m. Prahy. Lokalita sídliště Kamýk je atraktivní pro soukromé investory mimo jiné proto, že v těsné blízkosti sídliště vznikne stanice metra D Libuš. V současné době zde žije cca 5000 obyvatel, investoři plánují postavit až 1000 nových bytů a počet obyvatel by tak mohl stoupnout až o 2000.

Panelový dům.

Nádraží Praha-Bubny se promění. Vznikne zde Památník ticha • Nádraží Praha-Bubny čeká v budoucnu velká proměna. V rámci revitalizace zde vznikne Památník ticha. Připomínat bude vyhlazování židovského obyvatelstva nacisty. Právě z tohoto pražského nádraží totiž odjížděly transporty do ghett a koncentračních táborů. Hlavní město zahájilo přípravu výběrového řízení na zhotovitele celého záměru.

Osudy našich válečných letců přibližuje nová výstava na ruzyňském letišti • Letiště Praha a Národní technické muzeum ve spolupráci s Aviatickým sdružením Bohemia oficiálně představily panelovou výstavu fotografií u příležitosti 75. výročí návratu československých letců sloužících v britském Královském letectvu. Výstavu, která dostala název „Konečně doma! Finally home!“, bude moci veřejnost navštívit od začátku září do konce listopadu 2020. Veřejnosti i cestujícím je volně přístupná ve veřejné části Letiště Václava Havla Praha ve spojovací chodbě mezi terminály.

Praha 2 plánuje vybudovat dům pro seniory s Alzheimerem • Vedení Prahy 2 zahájilo první kroky k vybudování nového moderního pobytového domu pro seniory a lidi s Alzheimerovou chorobou. Stavba zařízení s kapacitou 100 lůžek by mohla začít už v roce 2021 a poskytovat by měla nepřetržitou 24hodinovou péči.

Výdej řidičáků bude jednodušší. Pražským úředníkům ale nový systém zkomplikuje život • Na začátku července odstartuje nový systém vydávání řidičských průkazů, který umožní žádat o vydání, případně o výměnu řidičského průkazu na jakémkoliv obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Žadatelé si na nejbližším úřadě budou moci vyřídit nejen nový řidičský průkaz, ale třeba i průkaz profesní způsobilosti nebo výpisy z evidenční karty řidiče a z bodového hodnocení. Vrácení nebo omezení oprávnění, například po obdržení maximálního počtu bodů pro řidiče za přestupky, budou i nadále vyřizovat pouze úřady v místě trvalého bydliště. V novém systému již nebude třeba předkládat papírovou fotografii, úředníci je budou nově pořizovat digitálně přímo na úřadě, případně ji získají z jiných veřejných registrů. V řidičských průkazech nebude údaj o trvalém bydlišti, při změně adresy tak již nebude nutné žádat o nový průkaz. Nově je stanoven poplatek při podání žádosti o nový průkaz na 200 Kč, poplatek za zrychlené vydání průkazu do pěti pracovních dnů bude 700 korun. Výměna propadlého řidičského průkazu bude nadále zdarma. Magistrát je prý připravený Pro hlavní město bude takzvané rozvolnění místní příslušnosti pravděpodobně znamenat větší nápor žadatelů. Lidé, kteří za prací dojíždějí do Prahy, si budou moci vyřídit řidičský průkaz například o polední pauze mimo místo svého trvalého bydliště. Magistrát tvrdí, že je na případný nápor připravený a dle vývoje počtu žadatelů bude celou věc operativně řešit, tak aby byl uspokojen každý žadatel. K návštěvě pražského registru řidičů je možné se objednat přes internet a rezervovat si termín odbavení dle časových možností klientů.

Bude pražský Sherwood konečně bezpečnější? Magistrát zřídil speciální hlídky • Ulice U Bulhara a Bolzanova a Vrchlického sady a jejich nejbližší okolí jsou dlouhodobě vnímány jako oblast s vysokým výskytem lidí bez přístřeší. Hlavní město Praha a městská část Praha 1 si proto nechaly v roce 2017 zpracovat detailní monitoring aktivit problémových osob a způsobených škod. Od ledna 2018 pak zahájily koordinovaný projekt, který komplexně řeší pořádkovou a bezpečnostní situaci v této oblasti. Od 15. března také ve Vrchlického sadech a jejich okolí působí speciální bezpečnostně-informační tým Be-in. „Rozhodli jsme se vytvořit speciální dvoučlenné bezpečnostní týmy Be-in, které denně navštěvují oblast hlavního nádraží, kde přímo na místě koordinují vzniklé situace. Na projektu spolupracujeme s městskou částí Praha 1 a dalšími organizacemi, abychom společně vytvořili podmínky pro efektivní fungování těchto týmů, jejichž výsledkem by mělo být zlepšení situace v této oblasti,“ popisuje iniciátor projektu radní pro sociální oblast Daniel Hodek. S tím, že přestože jsou bezpečnostní týmy Be-in jsou v terénu teprve měsíc, už se jim ale podařilo výrazně pomoci při záchraně života nalezené osoby, v pátrání po hledané osobě a zadržení pachatele při pokusu o znásilnění. [related-post id="9426"] Koordinátorem projektu je Centrum sociálních služeb Praha, které zde pracuje v součinnosti s 16 dalšími subjekty (Odbor životního prostředí ÚMČ Praha 1, sociální odbor MHMP, úklidové služby CDV a Mira experts, Městská policie Praha, Policie ČR, Správa železniční dopravní cesty, Technická správa komunikací hl. m. Prahy, Dopravní podnik hl. m. Prahy, neziskové organizace Naděje, Sananim, Progressive a Drop in, obchodní společnosti Indigo, BM security, Stop graffiti). Komplexní řešení pořádkové situace v této oblasti je zaměřeno nejen na úklidovou problematiku, ale také na problematiku osob bez domova a drogově závislých, které se zde vyskytují. [related-post id="9195"] Oblast hlavního nádraží je spojována s výskytem osob bez domova a drogově závislých. Návštěvníci Vrchlického sadů si dlouhodobě stěžují na odhozené injekční jehly, polehávající a pospávající osoby a znečišťování okolí, které je používáno jako toalety. V celém parku by měl platit nový návštěvní řád, který mimo jiné specifikuje zákaz nocování a pospávání. Dohlížet na jeho dodržování by měla ve vyšší míře Městská policie i Policie ČR. „Snížili jsme také počet vydávaných jídel v areálu neziskové organizace Naděje. Dříve se zde vydávalo 300 jídel denně, nyní to chceme postupně snížit pouze na 100. Zbytek jsme nechali rozložit do ostatních pražských městských částí tak, aby se jen kvůli jídlu v okolí hlavního nádraží nekoncentrovaly osoby bez domova a osoby drogově závislé. Jídla teď nabízí také několik mobilních výdejen, které zajišťují, že se osoby bez domova nesoustředí pouze na jednom místě,“ dodává radní Hodek.

Mejla Hlavsa má v Praze svou pamětní desku • Novou pamětní deskou připomíná městská část Praha 2 svého čestného občana Milana Mejlu Hlavsu. V pasáži domu v Bělehradské ulici č. 120 ji odhalila starostka Jana Černochová za účasti Hlavsovy rodiny a nejbližších přátel v pátek odpoledne, v předvečer jeho nedožitých sedmdesátin. Upozorňuje tak na místo, kde legendární baskytarista, zpěvák a skladatel před třiceti lety působil.

Mladíka na Žižkově zasáhl elektrický proud. Život mu zachránili policisté • Tachovské náměstí na pražském Žižkově se v pondělí krátce po 14. hodině stalo dějištěm dramatického příběhu s dobrým koncem. Hlídka cizinecké policie zachránila život dělníkovi, kterého zasáhl výboj elektrického proudu.

Protiatomový kryt Folimanka se v sobotu otevře pro veřejnost • Také v tomto měsíci se pro veřejnost otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy. Unikátní prostory protiatomového bunkru Folimanka si zájemci budou moci prohlédnout tuto sobotu 15. září od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

O víkendu se opět otevře unikátní protiatomový bunkr Folimanka • Pražanům se v sobotu 12. října 2019 opět otevřou brány jedenoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory z časů studené války si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

Tragédie v Praze 6. Sloup veřejného osvětlení usmrtil mladou dívku • V pátek přibližně ve čtvrt na dvanáct večer přijali operátoři linky tísňového volání oznámení o dopravní nehodě v ulici Na Větrníku v Praze 6. V souvislosti s ní bohužel přišla o život mladá dívka.

Na místě tragédie zasahovali hasiči, policisté i záchranná služba.

Praha 2 má rozpočet na letošní rok. Nejvíce peněz investuje do školství • Zastupitelé MČ Praha 2 schválili na svém pondělním zasedání rozpočet na rok 2019. I letos roce bude mít Praha 2 vyrovnané hospodaření ve výši 696,69 mil. korun. Nejvíce peněz investuje do školství.

Bude to druhé Národní, pronesl ředitel Vinohradského divadla při slavnostním otevření • Nádherná secesní budova Vinohradského divadla stojí na svém místě už více než 112 let. Na její kráse se sice trochu podepsal zub času (zejména v interiéru), ale to by měla v příštích letech vyřešit kompletní rekonstrukce. Poté snad bude tato stavba stejně krásná, jako při slavnostním otevření dne 24. listopadu 1907. Jak se můžeme dočíst v dobovém tisku, tehdejší společnost neskrývala nadšení z nového kulturního svatostánku

20. 1. 1868: Vyšší škola dívčí v Praze chystá zavedení výuky tance • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Protiatomový kryt Folimanka bude tuto sobotu opět zpřístupněn veřejnosti • Zájemcům o historii hlavního města se v sobotu 16. února 2019 opět naskytne možnost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Osobnost novináře Julia Fučíka přibližuje nová výstava ReporTvář • Národní muzeum otevírá ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů novou výstavu s názvem ReporTvář Julia Fučíka, která bude k vidění od 21. srpna do 31. října 2020 v Národním památníku na Vítkově. Slovní hříčka v názvu výstavy odkazuje na její dvě hlavní linie: Reportáž, psanou na oprátce a vizuální prezentaci Julia Fučíka ve veřejném prostoru.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár