bombardování

Bombardování Prahy nepřežily stovky lidí. Byla to chyba Spojenců, nebo záměr? • Před 74 lety se Praze rozezněly sirény. Krátce po poledni se na nebi objevilo několik desítek bombardérů B-17 americké osmé letecké armády. Nikdo na zemi v tu chvíli ještě netušil, jaká zkáza všechny brzy postihne. Bombardování Prahy právě začalo.

Ničivé bombardování navždycky Prahu poznamenalo.

Pražská Vinohradská synagoga byla krásná a honosná. Nevydržela ale bombardování • V Sázavské ulici na pražských Vinohradech kdysi stávala jedna z největších a nejkrásnějších synagog na světě. Na konci 2. světové války ji však zničily nálety spojeneckých bombardérů. Dnes je na jejím místě škola. Královské Vinohrady byly na přelomu 19. a 20. století moderní a rychle se rozvíjející město. Do nově postavených činžáků se stěhovali zejména bohatí lidé, včetně mnoha židovských rodin. V roce 1881 byl ustanoven Spolek pro vybudování israelského Chrámu, který více než 10 let shromažďoval potřebné finanční prostředky. V roce 1894 si spolek objednal návrh nové synagogy u vyhlášeného vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho. Ten později navrhl například i Jeruzalémsku synagogu, která stojí dodnes v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Stavba začala o rok později a slavnostní otevření za účasti mnoha významných osobností proběhlo v září 1896 u příležitosti vysokých židovských svátků. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13721"] Reprezentativní stavba v orientálně neorenesančním plášti pro dva tisíce lidí se stala chloubou Královských Vinohrad. Ve své době se jednalo o největší pražskou synagogu a zároveň jednu z největších na světě. Nad hlavním průčelím do Sázavské ulice, jemuž vévodilo mohutné růžicové okno s Davidovou hvězdou uprostřed, desky Desatera na vršku tympanonu a falešný portikus, se tyčily dvě vysoké, osmiboké věže zakončené cibulovitými báněmi s lucernami. Skutečný vstup do synagogy ale vedl dvěma průjezdy v postranních budovách – v jedné byl příbytek rabína a kanceláře obce (zde byl zřízen i Izraelitský matriční úřad na Královských Vinohradech), ve druhé škola a později chlapecký sirotčinec. Interiér byl vybaven různobarevným mramorem, barevnými vitrážemi se starozákonními motivy a dřevěnými vyřezávanými sedadly. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13722"] Vinohradská synagoga fungovala jako svatostánek a komunitní centrum přes čtyřicet let. Během 2. světové války si z ní nacisté udělali skladiště majetku, který zůstal v bytech Židů deportovaných do koncentračních táborů. Osudnou se jí ale nakonec nestalo nacistické běsnění, nýbrž bombardování Prahy spojeneckými letouny 14. února 1945. [related-post id="5683"] Bomby zasáhly nejen Vinohradskou synagogu, ale i mnoho obytných čtvrtí. Popelem ten den lehl například emauzský klášter či Faustův dům na Karlově náměstí. Okupační orgány vydaly hasičům rozkaz, aby hasili pouze sousední budovy. Z výstavní synagogy tak nakonec zbyly jen obvodové zdi.  Ty byly strženy v roce 1951, na zasypaných základech vyrostla o deset let později budova základní školy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13725,13730"]

Vinohradská synagoga kolem roku 1910.

Nepřehlédněte

Připomínky k Metropolitnímu plánu jsou odevzdány. Co bude dál? • V pátek uplynula lhůta pro podávání připomínek a stanovisek k návrhu nového Metropolitního plánu. Skončilo tím tzv. společné jednání. V současné chvíli se připomínky evidují a jejich přesný počet bude znám koncem roku 2018. Za dva roky se budou občané moci vyjádřit k upravenému návrhu plánu v tzv. veřejném projednání. Společné jednání Metropolitního plánu je u konce. Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy převzal poslední stanoviska od orgánů státní správy. Jejich vyhodnocení bude probíhat ve třech etapách, z nichž každá bude trvat 4-5 měsíců. Postupně dojde na připomínky dotčených orgánů, městských částí a fyzických a právnických osob. Celkový počet podání by měl být znám v průběhu srpna. Toto číslo bude stále jen orientační, jelikož nezohledňuje počet připomínkujících, duplicitu podání a počet připomínek v jednom podání. Přesný počet připomínek pak bude znám až koncem roku 2018. „Děkuji všem Pražanům, kteří se zapojili do připomínkování návrhu nového územního plánu. Jejich znalost území a představa o budoucí podobě města je cenným podkladem pro dopracování plánu. Oceňuji také aktivní přístup městských částí. Právě dohoda s nimi je klíčová pro schválení dokumentu v roce 2022,“ řekla Petra Kolínská, náměstkyně primátorky. Na odevzdání připomínek měla veřejnost jeden měsíc od 27. 6. do 26. 7. Seznamovat se s ním však mohla už od začátku května. Plán byl vystaven v Centru architektury a městského plánování, kde ho vidělo přes 15 000 návštěvníků. Během května a června navíc probíhala informační tour, při které zaměstnanci Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) prezentovali plán veřejnosti na 18 místech Prahy a vysvětlovali, jak ho číst i jak ho připomínkovat. „Plán jsme představovali dlouho před tím, než se k němu veřejnost mohla vyjádřit. Proto očekáváme, že k němu bude i hodně připomínek. Naše snaha o co největší otevřenost má jediný cíl – co nejkvalitnější plán,“ uvedl Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. Co bude dál? Po ukončení společného projednání Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy zaeviduje a společně s IPR Praha a určeným zastupitelem (zpravidla radní pro územní rozvoj) vypořádá připomínky. IPR Praha následně návrh Metropolitního plánu upraví. Očekává se, že upravený návrh bude znám cca za dva roky. Následně bude vyhlášeno druhé kolo projednávání, tj. veřejné projednání, ve kterém bude opět možno podávat připomínky. Podle nich vznikne znovu upravený návrh, který bude muset být do konce roku 2022 schválen zastupiteli. Teprve potom bude Metropolitní plán platný a účinný.

12. 1. 1868: Neposypané chodníky v Praze působí lidem vážná zranění • Pražané nedbají úředního nařízení a zanedbávají posyp zledovatělých chodníků, což má za následek hned několik vážných zranění. A ochotníci ze Smíchova budou hrát dobročinné představení. Přečtěte si, o čem psaly dobové noviny přesně před 150 lety.

Vinohradská vodárna sloužila svému účelu jen do 60. let minulého století • Seznamte se s jednou z nejkrásnějších staveb ve městě! Vinohradská vodárenská věž byla postavena v roce 1882 v novorenesančním slohu podle projektu architekta Antonína Turka.

Vinohradská vodárna sloužila svému účelu přesně 80 let.

Vytoužený chodník z Vinohrad k hlavnímu nádraží byl dokončen • Po více než desetiletém úsilí se obyvatelé Prahy i turisté dočkali bezpečného zpřístupnění hlavního nádraží. Nově vybudovaný chodník dnes slavnostně otevřeli místostarosta Prahy 2 Jan Korseska a náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr.

Vyšehrad na týden ožije festivalem nového cirkusu a hudby • Už v pátek 17. května vypukne na pražském Vyšehradě první ročník Open Air festivalu, který pořádá známý soubor Losers Cirque Company. V průběhu sedmi večerů nabídne spojení novocirkusového umění s hudbou a dalšími disciplínami.

Poprava K. H. Franka. Tisíce Pražanů vyprovodily nacistickou zrůdu do pekla • Svého času byl nejmocnějším mužem v protektorátu. Ty dny jsou už ale dávno pryč. Je středa 22. května 1946 ráno a Karl Hermann Frank má být už za několik málo hodin popraven na dvoře pražské pankrácké věznice. Není snad nikdo, komu by ho bylo líto.

Karl Hermann Frank ve vězení.

Praha 2 daruje peníze strážníkům, policistům a hasičům • Městská část Praha 2 pokračuje v podpoře bezpečnostních složek. Ze svého rozpočtu uvolní 350 tisíc korun na motivační odměny strážníků městské policie, dalších 240 tisíc korun pak rozdělí mezi strážníky, policisty a hasiče na nákup techniky a vybavení. Záměr schválilo Zastupitelstvo městské části Praha 2 na svém včerejším jednání.

Protiatomový kryt Folimanka bude tuto sobotu otevřen pro veřejnost • Nejen milovníkům historie se v sobotu 15. června 2019 znovu naskytne příležitost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Praha 2 poskytne slevu na nájmu desítkám obchodníků • Radní MČ Praha 2 dnes schválili další podporu podnikatelům a živnostníkům, na které dopadají krizová opatření vlády v souvislosti s nařízeným nouzovým stavem. Konkrétně se jedná o slevu z nájmu nebytových prostor svěřených do správy městské části.

Lávka ve Vršovicích ponese jméno ukrajinského bojovníka za svobodu • Pražští radní dnes schválili návrhy na pojmenování malého parčíku ve Vršovicích a nového mostku spojujícího dva vršovické břehy Botiče. Mostek ponese jméno po Vasylu Omeljanoviči Makuchovi, který se na podzim roku 1968 upálil na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a následné okupaci naší země. Malý vršovický park, jenž dodnes pojmenován nebyl, ponese jméno po malíři Pavlu Brázdovi, který loni zemřel. „Mostek, který je denně využíván velkým množstvím místních obyvatel, doposud neměl jméno. Velmi jsem stál o to, aby pojmenován byl a aby název souvisel s touto lokalitou,“ říká radní pro dopravu Martin Hejl. Mostek, který se pro veřejnost otevřel v prosinci 2017, spojuje ulici Přípotoční s ulicí Ukrajinskou – proto nakonec ponese jméno právě ukrajinského bojovníka za svobodu. [related-post id="3829"] Brázdův park Nové jméno nese také malý park mezi vršovickými ulicemi Volyňská, Dukelská a Jakutská. „Brázdův park je pojmenování, které bude připomínat mimořádně zajímavého umělce, malíře a sochaře. Byl příbuzným bratrů Čapkových a měl velmi silný životní příběh,” vysvětluje radní Prahy 10 Ivana Cabrnochová. [gallery columns="1" size="full" ids="10540"] Pavel Brázda byl nucen během komunistického režimu tvořit v izolaci a bez možnosti vystavovat, přitom je považován za jednoho z nejoriginálnějších tvůrců v evropském kontextu. Brázda pracoval do svého důchodu jako topič v kotelně. V posledních letech tvorby využíval počítač, se kterým se naučil pracovat po svých 80. narozeninách. Zemřel loni 17. prosince ve věku 91 let. Praha schválila pojmenování parku už několik měsíců po úmrtí umělce Brázdy. „Radním hlavního města patří naše velké poděkování, jsme rádi, že se u nás v Praze 10 daří pojmenovávat významná místa po osobnostech. V roce 2014 došlo na můj návrh k pojmenování 10 míst, z nichž například Park Františka Suchého a Park Jiřího Karena čeká v příštím roce rekonstrukce,” dodává radní Ivana Cabrnochová.

V Praze roste zájem lidí o třídění bioodpadu • Pražské služby v loňském kalendářním roce svezly rekordních osm tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu. Kompostejner neboli popelnici na bioodpad od Pražských služeb má už téměř dvanáct tisíc zákazníků. Separaci biologicky rozložitelného odpadu podporuje i pražský magistrát, který ve vybraných městských částech testuje projekt na svoz bioodpadu v bytových domech. Pražské služby umožňují celoroční nebo sezonní pronájem nádoby na bioodpad. Celoroční pronájem využívají domácnosti a provozovny, které mají zájem třídit biologicky rozložitelný odpad bez ohledu na roční období. „Alternativou k celoročnímu svozu biologicky rozložitelného odpadu je sezónní pronájem v délce osmi měsíců, a to od dubna do konce listopadu. Právě s příchodem jara zaznamenáváme zvýšený zájem o tuto formu služby. Obracejí se na nás zejména majitelé rodinných domů a zahrad,“ vysvětlujte tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Třídění bioodpadu má svá pravidla Za biologicky rozložitelný odpad vhodný pro výrobu kvalitního kompostu je považován odpad, který podléhá aerobnímu či anaerobnímu rozkladu. Nejčastěji se jedná o listí a posekanou trávu ze zahrad, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávovou sedlinu, zbytky pečiva nebo například zvadlé rostliny. „V domácnostech tento druh odpadu vzniká nejčastěji v kuchyních, nicméně bioodpad nelze zaměňovat za gastro odpad. Do našich nádob nepatří živočišné tuky a oleje, maso, masové omáčky, vývary, exkrementy masožravých zvířat, obalové materiály nebo uhynulá zvířata. Takto kontaminovaný odpad nelze zkompostovat,“ varuje mluvčí společnosti. Magistrát třídění bioodpadu podporuje Přestože objem svezeného bioodpadu od roku 2012 stoupá, analýza svozové společnosti odhalila značné rezervy Pražanů v třídění. „Zjistili jsme, že téměř pětinu pražského komunálního odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad, který by mohl být kompostován,“ shrnul závěry zpracované analýzy tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Třídění bioodpadu aktivně podporuje i pražský magistrát. Ten ve spolupráci s Pražskými službami testuje svoz bioodpadu z činžovních domů. „Třídění bioodpadu v bytových domech je cestou, jak snížit množství kompostovatelného odpadu v klasických popelnicích,“ dodal závěrem Mana. Službu sběru a svozu bioodpadu si zájemci mohou objednat elektronicky na www.psas.cz/bio a také na nejbližším zákaznickém centru společnosti Pražských služeb.

Jak se promění Vítězné náměstí? Praha vyhlásila soutěž pro architekty • Jedno z největších náměstí v Praze se dočká proměny. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) vyhlásil urbanisticko-architektonickou soutěž na novou podobu Vítězného náměstí. Cílem soutěže je aby se náměstí stalo přívětivějším místem pro obyvatele Prahy 6. Odevzdání návrhů je naplánováno na konec letošního června. Architekti se nyní mohou hlásit do soutěže, která promění Vítězné náměstí. V porotě zasednou zástupci města, zástupci městské části Prahy 6 a špičkoví architekti z tuzemska i ze zahraničí. Navržený postup dvoukolové soutěže umožní účast širokému spektru účastníků. Odevzdání návrhů v 1. kole je naplánováno na konec června 2018. „Kulaťák je další z řady významných pražských náměstí, které se chystáme zlepšit. Špičkové světové týmy se chystají upravit park na Karlově náměstí a úprava Malostranského náměstí již běží. Věřím, že v soutěži se objeví takové návrhy, které pomohou palčivé problémy náměstí vyřešit,“ říká pražská primátorka Adriana Krnáčová. [related-post id="9504"] „Posadit se pod stromy nebo pohodlně přestoupit na tramvaj, metro a autobus. Obyvatelé Prahy by se měli zkrátka na Vítězném náměstí cítit dobře. Zkušenosti ze západní Evropy ukazují, že je možné skloubit intenzivní dopravu s kvalitním veřejným prostorem a náměstím, kde hrají prim chodci,“ vysvětluje náměstkyně primátorky Petra Kolínská. Architektonicko-urbanistická soutěž je vypsána jako dvoukolová a investorem následné realizace bude Magistrát hl. m. Prahy. Ceny a náhrady výloh v soutěži jsou stanoveny na 3 280 000 Kč.

OBRAZEM: Hasiči vyprostili ženě ruku ze stroje na pečivo • Ve středu po poledni zasahovali pražští hasiči v Korunní ulici. Pracovnici místní pekárny uvízla ruka ve stroji na pečivo.

Jsi kluk, tak nebreč! Smutný stereotyp, který ubližuje všem • Zatímco ženy mohou vyplakat hektolitry slz, muži by za každé situace měli umět své slzy zatlačit. Jednoduše proto, že jsou muži. Odkud se tento smutný a stále zažitý stereotyp vlastně vzal? A pláčou muži opravdu méně?

Opravdu kluci nebrečí?

Poslechněte si poslední rozhovor s Janem Palachem. Upálil se před 49 lety na protest proti okupaci • Jan Palach, student historie a politické ekonomie pražské filozofické fakulty se 16. ledna 1969 okolo 13:30 polil hořlavinou a upálil před budovou pražského Národního muzea, na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Bylo mu 21 let. S rozsáhlými popáleninami byl převezen na Kliniku popálenin Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v pražské Legerově ulici, kde po třech dnech zemřel.

Jan Palach na fotografii z tabla mělnického gymnázia.

Praha zhasne světla. Město chce řešit klimatické změny • Praha se v sobotu připojí k akci Hodina Země, během níž lidé, firmy i města dávají symbolickým společným zhasnutím najevo, že vědí o problému globálního oteplování a že ho také chtějí aktivně řešit. „K Hodině Země se Praha stejně jako vloni připojí vypnutím slavnostního osvětlení některých dominant, jejichž osvětlení nemá vliv na bezpečnost obyvatel a návštěvníků města. Jsou jimi například osvětlení Petřínské rozhledny, Státní opery, Obecního domu či budovy Nové radnice,“ uvedla radní hl. m. Prahy pro životní prostředí Jana Plamínková. Hodina Země Tuto každoroční mezinárodní akci zavedl Světový fond na ochranu přírody. První ročník se konal v roce 2007 v Sydney v Austrálii, kdy cílem organizátorů bylo atraktivním způsobem upozornit na změnu klimatu. Na hodinu tehdy zhasla světla na slavné budově australské opery, do kampaně se zapojily více než 2 miliony lidí. Během let se tato úspěšná akce rozšířila do celého světa a koná se vždy poslední sobotu v měsíci březnu. Magistrát hl. m. Prahy nechá osvětlení vybrných památek vypnuté v čase od 20:30 do 21:30 hodin. [related-post id="7860"] Adaptace na klimatické změny „Dnes už nemůže nikdo pochybovat o tom, že jsme svědky změn klimatu. Praha se musí na tuto změnu co nejrychleji připravit,“ upozorňuje Jana Plamínková. Rada hl. m. Prahy v loňském roce schválila strategii adaptacena klimatickou změnu. Ta se zaměřuje na snižování negativních dopadů změn klimatu pomocí přírodě blízkých opatření (budování tzv. zelené a modré infrastruktury) s využitím přirozených vlastností vegetace, která pomocí výparu a poskytováním stínu ochlazuje své okolí a umožňuje zadržovat srážkovou vodu v půdní vrstvě a podzemních vodách. [related-post id="5916"]

V rámci Hodiny Země v sobotu zhasne i rozhledna na Petříně.

OBRAZEM: Bouračka v centru Prahy. Policistům z hořícího auta pomáhali kolemjdoucí • V sobotu krátce po půl osmé ráno vyjížděly všechny složky Integrovaného záchranného systému do Ječné ulice v Praze 2, kde došlo ke střetu dvou osobních motorových vozidel, z nichž jedno bylo policejní. To v důsledku střetu skončilo na přilehlém chodníku a začalo hořet. Policistům z hořícího vozu pomohli kolemjdoucí, řidičku z druhého vozu museli vyprostit přivolaní hasiči. Ti rovněž zajistili místo události proti požáru a předali ho dopravním policistům. Všichni účastníci nehody skončili v péči záchranářů. Prvotní informace ukazují, že policisté jeli se zapnutým výstražným a zvukovým zařízením na tísňové volání. Okolnosti celé dopravní nehody a míra zavinění jednotlivých účastníků bude předmětem dalšího vyšetřování. [gallery size="full" columns="1" ids="9779,9778,9780"]

Otto Wichterle vadil nacistům i komunistům. Jeho revoluční vynález změnil vidění světa milionům lidí • Přesně před 108 lety se narodil světoznámý český chemik, vynálezce gelových kontaktních čoček a kandidát na Nobelovu cenu za chemii Otto Wichterle. Jeho životní příběh je neobyčejně pestrý, ale také trochu smutný. Větší úcty se mu totiž dostalo až po roce 1989. Výročí narození dnes připomíná dokonce i vyhledávač Google.

Budoucnost sídliště Kamýk zůstává nadále nejistá. O zástavbě rozhodne územní studie • Zastupitelstvo hl. m. Prahy včera v uplynulém týdnu jednalo o budoucnosti sídliště Kamýk v Praze 12, kde více než 2000 občanů protestuje proti rozsahu několika nových developerských projektů. Na návrh kontrolního výboru a náměstkyně primátorky Petry Kolínské zastupitelé zadali zpracování územní studie. Až do dokončení studie město nebude v lokalitě prodávat pozemky a rada města musí dohlédnout na to, aby kvůli nové výstavbě nedošlo ke zhoršení dostupnosti veřejné vybavenosti. Ve své petici občané požadovali, aby Zastupitelstvo hl. m. Prahy nesouhlasilo s prodejem pozemků navazujících na obchodní centrum Obzor do doby zapsání územní studie, aby zadalo vypracování územní studie, která by stanovila podmínky a limity pro budoucí výstavbu jako celek, a také aby nesouhlasilo se žádnými změnami územního plánu v území, které by umožnily další výstavbu před dokončením studie. Petice také požaduje, aby zastupitelé postupovali v souladu s MČ Praha 12 a přiměli developery k dalšímu jednání o případných projektech a jejich přiměřenosti. Zastupitelé v usnesení vyzvali odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy k pořízení územní studie pro lokalitu „sídliště Kamýk" a uložili Radě hl. m. Prahy zajistit z pozice hlavního města Prahy, aby v souvislosti s výstavbou v lokalitě nevznikaly infrastrukturní deficity. [related-post id="6134"] „Územní studie je vhodný nástroj pro kultivaci plánované výstavby. Studie stanoví nejen maximální objem zástavby, ale pohlídá také, aby měli občané k dispozici dostatek míst ve škole, školce a spolu s novou výstavbou vznikl také prostor pro kulturní a komunitní aktivity, aby měli občané kde nakupovat,” uvedla Petra Kolínská, náměstkyně primátorky hl. m. Prahy. Lokalita sídliště Kamýk je atraktivní pro soukromé investory mimo jiné proto, že v těsné blízkosti sídliště vznikne stanice metra D Libuš. V současné době zde žije cca 5000 obyvatel, investoři plánují postavit až 1000 nových bytů a počet obyvatel by tak mohl stoupnout až o 2000.

Panelový dům.

Mrazivé záběry. Tisíciletá voda v Praze spláchla všechno, co jí přišlo do cesty • Rozsahem, průtokem a důsledky to byla nejničivější povodeň v novodobé historii Česka. Přesně před 16 lety prožívali Pražané hotové peklo. Na léto roku 2002 zřejmě nikdo jen tak nezapomene. Dvě mimořádně vydatné vlny srážek zasáhly ve dnech 6. až 7. srpna a 11. až 12. srpna postupně celé území povodí Vltavy a výška hladiny vodních toků protékajících hlavním městem v řadě případů přesáhla povodňové značky nejvyšších zaznamenaných povodní v historii. Průtok Vltavy v Praze byl stonásobně vyšší, než je obvyklé. Ničivá povodeň trvala celkem 12 dní a zasáhla 5,8 procenta rozlohy města, navíc místa s nejhustší či důležitou městskou infrastrukturou i místa s největší hustotou obyvatel a s historickou zástavbou. Své domovy museli opustit lidé z Malé Strany, Libně, Karlína, Starého Města a Josefova. Celkem se narychlo stěhovalo ke známým či do tělocvičen necelých 50 tisíc lidí. [gallery size="full" columns="1" ids="12009"] Hrdina Gaston Voda zaplavila také celou spodní část zoologické zahrady. Její zaměstnanci narychlo evakuovali stovky zvířat. I přes veškerou snahu nakonec katastrofu nepřežilo 134 zvířat. Symbolem zatopené zoo se stal lachtan Gaston, který uplaval po Vltavě a Labi až do Německa. Tam byl nakonec chycen, ale následně uhynul vyčerpáním. [related-post id="12001"] Zatopené metro Povodeň ochromila i provoz metra. Voda nejdříve zatopila část trasy C skrz stanici Nádraží Holešovice, později i velkou část linky B. Celkem bylo zatopeno 18 stanic a skoro 20 kilometrů kolejí. Dopravní podnik tehdy vyčíslil škody v metru na téměř sedm miliard korun. Obnovit plný provoz celé podzemní sítě trvalo téměř půl roku. [gallery size="full" columns="1" ids="12008,12007"] Nikdo nepřišel o život Celková výše škod se vyšplhala téměř na 30 miliard korun, z toho 15 miliard na majetku města. Na území Prahy naštěstí nedošlo v přímé souvislosti s povodní ke ztrátám na životech.