ČST Praha

Chlapci a chlapi. Natáčení armádní agitky bylo pro herce skutečnou vojnou • Osmdesátá léta dvacátého století se pomalu chýlí ke konci, ale komunistický režim si ještě moc nepřipouští, že ho brzy čeká definitivní konec. Na generálním štábu Československé lidové armády si právě lámou hlavu nad tím, jak zlepšit obraz vojska v očích veřejnosti a především branců. Nápad na sebe nenechá čekat. Začíná tak vznikat seriál Chlapci a chlapi.

Seriál Chlapci a chlapi

Legendární televizní hlasatelka Milena Vostřáková. Kvůli jedné větě jí zničili celý život • Milena Vostřáková patřila v šedesátých letech minulého století k nejpopulárnějším tvářím televizní obrazovky. Stejně jako její kolegyně, i ona se stala ideálem ženské krásy. Divačky se podle ní líčily, oblékaly i česaly. Slibně nastartovanou kariéru ovšem na dvacet let přerušila jediná věta pronesená v živém televizním vysílání.

Vlak dětství a naděje. Helenu Růžičkovou málem nahradila jiná herečka. Proč byl seriál v trezoru? • „Nic ty se neboj, dítě moje zlatý! Na tragickej život jsem já pes!“ Nezapomenutelná věta Heleny Růžičkové ze seriálu Vlak dětství a naděje téměř zlidověla. Přitom chybělo málo a znali bychom ji v podání úplně jiné herečky. Jak na natáčení vzpomíná Tereza Brodská? A proč seriál cenzura na několik let zamkla do trezoru?

Stanislav Zindulka a Helena Růžičková v seriálu Vlak dětství a naděje.

Cirkus Humberto. Natáčení seriálu stálo krev, pot a slzy stovky lidí • „Pojďte a shlédněte vyprávění z minulého věku, kdy prabáby našich pradědů byly ještě dětmi. Vydejme se na cestu s lidmi, kteří křižovali Evropu, protože jejich osudem se stal cirkus. Nalezli v něm nejen obživu, ale i smysl života.“ Úvodní slova pronášená hercem Radovanem Lukavským v kombinaci s hudbou nadčasového Karla Svobody způsobují divákům husí kůži.

Seriál Cirkus Humberto patří do zlatého fondu televize.

Žena za pultem. Kultovní seriál pohoršoval sexuální obscénností. Hrát měla původně jiná herečka • Když se řekne Žena za pultem, každý si okamžitě vybaví Jiřinu Švorcovou. Málokdo ale ví, že roli statečné prodavačky, která si bez mrknutí oka hravě poradí s protivnými zákazníky, slizkým exmanželem a pubertální dcerou tzv. „na přes držku“ (a ještě u toho – jakoby jen tak mimochodem – zvládne uchlácholit několik bolavých dušiček) měla původně hrát úplně jiná herečka.

Kultovní hlasatel Miloš Frýba. Zmizel z obrazovky a stal se záhadou • Píše se rok 1968 a do Československé televize nastupuje jako elektroefektář, tedy tvůrce elektrických efektů, třiadvacetiletý pohledný blonďák Miloš Frýba. Málokdo tuší, že už za pár let se z něj stane hvězda obrazovky.

Miloš Frýba jako programový hlasatel.

My všichni školou povinní. Během natáčení zemřela Dana Medřická. Hrát měl i Tomáš Holý • Se začátkem školního roku televizní stanice pravidelně reprízují dnes už kultovní seriál My všichni školou povinní. Určitě budete souhlasit, že hned při poslechnu úvodní melodie Petra Hapky se v člověku probudí nostalgie, prapodivná smutná nálada a někdy možná až úzkost. Čím to, že si tento seriál i po letech udržuje obrovský zájem diváků?

Televizní hlasatelka Zdena Vařechová. Kolegové ji nesnášeli, zemřela v zapomnění • Legendární televizní hlasatelka Zdena Vařechová (†60) dlouhá léta promlouvala z obrazovky k milionům diváků po celém Československu. Přesto nakonec zemřela zcela zapomenutá. Doplatila na to, že se až příliš podbízela tehdejšímu režimu.

Nepřehlédněte

Nejslavnější česká neherečka Milada Ježková. K filmu se dostala neskutečnou náhodou • Až do svých 55 let žila úplně obyčejně. Pracovala jako brusička a soustružnice, dělala účetní v podniku Nářadí Vršovice a nějaký čas byla zaměstnaná v obchodě se stříbrem. Až jedno náhodné setkání jí obrátilo dosavadní život vzhůru nohama.

Na Hradě budou v polovině ledna vystaveny korunovační klenoty • U příležitosti 25. výročí vzniku České republiky a na počátku jubilejního roku 2018, ve kterém si připomínáme 100. výročí založení Československa, budou ve Vladislavském sále Pražského hradu od 16. do 23. ledna 2018 mimořádně vystaveny české korunovační klenoty.

Svatováclavská koruna, Královské žezlo a Královské jablko.

Krištof Kintera se přesunul z Rudolfina do motolské nemocnice • Část úspěšné expozice Krištofa Kintery se z Galerie Rudolfinum přesunula do FN Motol. Jeden z nejvýraznějších exponátů podzimní výstavy Nervous Trees - “BASIC ATOMIC” je nyní umístěn na prostranství před budovou ředitelství a veřejnost si ho bude moci prohlédnout až do září.

Nejúspěšnější TV pořad měl 5 miliónů diváků. Peoplemetry měří sledovanost už 22 let • V neděli 12. října 1997 večer seděla více než polovina obyvatel Česka před televizními obrazovkami. Krátce před 20. hodinou většina z nich netrpělivě očekávala, kdy už „to“ konečně začne. A pak se objevila zpěvačka Lucie Bílá, ovšem tentokrát v poněkud netradiční roli moderátorky.

Kultovní hlasatel Miloš Frýba. Zmizel z obrazovky a stal se záhadou • Píše se rok 1968 a do Československé televize nastupuje jako elektroefektář, tedy tvůrce elektrických efektů, třiadvacetiletý pohledný blonďák Miloš Frýba. Málokdo tuší, že už za pár let se z něj stane hvězda obrazovky.

Miloš Frýba jako programový hlasatel.

Smíchovskou náplavku zdobí pět plechových záchranných člunů • Sochařský festival Sculpture Line se v samém závěru letošního ročníku rozrostl o dílo Lifeboats (Záchranné čluny) německého umělce Johannese Pfeiffera, které vytvořil přímo pro Prahu. Ve středu zakotvilo na Smíchovské náplavce mezi kobkami 16 a 17.

Ústřední ředitel Jan Zelenka, první muž Husákovy normalizační televize • Podobu televizního vysílání v 90. letech u nás výrazně formoval Vladimír Železný, spoluzakladatel a ředitel soukromé TV Nova. Ten ale zdaleka nedosáhl takového vlivu, jaký měl v médiích v předchozích dvou dekádách Jan Zelenka, ústřední ředitel Československé televize.

Jan Zelenka šéfoval Československé televizi úctyhodných dvacet let.

Na mnoha budovách v Praze se přes noc objevily graffiti známých umělců • Tančící dům, Obchodní dům Kotva, Dům módy na Václavském náměstí a další pražské budovy – ty všechny se staly v noci z neděle na pondělí uměleckým plátnem pro zhruba dvacítku známých street artových umělců. Zapojila se jména jako Věrka Vybíralová, Marek Schovánek, Dávid Kurňavka, David Strauzz či Klára Sedlo. Celkem se jedná o 13 budov na periferii i v centru města, dvě pojízdné míchačky a jeden luxusní automobil. Za akcí, která má upozornit na nedostatek legálních ploch pro street art, stojí společnost PSN. Ta dala umělcům k dispozici celkem 193 metrů čtverečních plochy svých domů a k tomu jim trvale zpřístupní nový legální prostor – cihlovou stěnu areálu v pražských Vršovicích.

Prvorepublikový den na Vítkově připomene 100. výročí vzniku Československa • V neděli 2. září pořádá městská část Praha 3 na vrchu Vítkov Prvorepublikový den, který připomene dobu a atmosféru předválečného Československa. Od 10 do 18 hodin mohou návštěvníci zhlédnout výstavu veteránů, nahlédnout do autentického vojenského tábora československého vojska a četnictva, potěžkat bajonet, přilbu nebo jen prohlédnout pohlednice z fronty na výstavě artefaktů z bojišť 1. světové války. Bude ale postaráno i o zábavu, která zavede návštěvníky do venkovní žižkovské hospody Jedové chýše, kde kromě dívek lehkých mravů a Pepíků budou v akci i policejní inspektoři, kteří pozatýkají padoucha Šedivého Tónu s dalšími lumpy. Se všemi si nakonec můžete nakonec zatančit, vypít pivo, dát si taliana nebo jen vyslechnout rozhovor. „Jedná se o zcela unikátní příležitost, jak zažít staré časy na Žižkově a poznat celkovou atmosféru první republiky. Těším se na přehlídku automobilů z let 1918-1945 československé výroby, ale i na ukázky života vojáků a četníků, ale i legionářů, kteří se výrazně zasloužili o vznik Československa. Obzvlášť v dnešní době je důležité, abychom si připomněli, na jakých demokratických principech vznikl náš stát. Ideje, na kterých vyrostlo Československo a naše země se k nim po roce 1989 hrdě hlásí, můžou být kdykoli ohroženy a je nutno je bránit za každou cenu,“ uvedl starosta Alexander Bellu. O další zábavu se postarají komedianti, kteří pobaví děti i dospělé. Hudební doprovod obstarají Hašlerka nebo Swing Melody orchestr, zlatý věk československého filmu připomene imitátor Václav Faltus se svým vystoupením Hvězdy Barrandova. Podívanou slibuje i promenáda v dobových plavkách a módní přehlídka šatstva z doby našich prababiček. Nebude chybět ani dobový trh s prvorepublikovými lahůdkami a sladkostmi. Vzpomínkový den bude zakončen koncertem houslového virtuóza Ivana Ženatého, který se bude konat od 18 hodin ve Slavnostním sále Národního památníku na Vítkově. Vstupenky je možné vyzvednout od 6. srpna v Informačním centrum Prahy 3 (Milešovská 1). Vstupné na celou akci i koncert je zdarma. [gallery size="full" columns="1" ids="11656"] Program 10:00 Original Alva Vinariko Orchestra 10:40 Móda 1. republiky – módní přehlídka 11:00 Hašlerka – staropražské kuplety 11:30 Vojenská přehlídka a výcvik vojska 12:00 Jízda veteránů 12:20 Original Alva Vinariko Orchestra 13:00 Hvězdy Barrandova v podání Václava Faltuse 13:20 Tančírna - výuka i ukázka nejenom charlestonu 13:40 Zatýkání "Šedivýho Tóny v Jedové chýši" 14:00 Hašlerka – staropražské kuplety 14:30 Vojenská přehlídka a výcvik vojska 15:00 Hvězdy Barrandova v podání Václava Faltuse 15:30 Přehlídka dobových plavek i šatů 16:00 Swing Melody orchestr I. 16:30 Tančírna - výuka i ukázka nejenom charlestonu 17:00 Hvězdy Barrandova v podání Václava Faltuse 17:30 Swing Melody orchestr II. 18:00 Vojenská přehlídka k ukončení akce 18:00 koncert Ivan Ženatý – Národní památník Vítkov

Geniální architekt Adolf Loos. V čem spočívala jeho výjimečnost? • Odborná veřejnost a milovníci moderní architektury si letos připomínají 150. výročí narození architekta Adolfa Loose. Muzeum hlavního města Prahy při této příležitosti otevřelo v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov výstavu s názvem „Adolf Loos: Opakování génia“.

Sousoší Rodina se vrací do Prahy 3. Stojí u obchodního centra • Legendární sousoší Rodina autorů Bohumila Teplého a Vladimíra Navrátila se po 21 letech vrátilo na své původní místo. Je restaurované a osazené před obchodním centrem Atrium Flora.

Karlín ožije tancem a novým cirkusem. Taneční battle bude otevřen všem • Patříte mezi fanoušky současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu? Nenechte si ujít tradiční festival KoresponDance. Jeho pražská část se odehraje v úterý 11. srpna v barokním areálu Invalidovny. Kromě vystoupení českých performerů nabídne i taneční battle, do něhož se může přihlásit každý.

Památník Jana Palacha ve Všetatech slavnostně otevřen • Národní muzeum včera slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Ode dneška se mohou návštěvníci zdarma podívat do nevšedního prostoru, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových, a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.

Nejstarší státní symbol představuje nová výstava Národního muzea • Národní muzeum se připravuje na možné znovuotevření. Pro návštěvníky přichystalo v Historické budově zcela novou výstavu s názvem Lvem mě nazývají. Ta podrobně představuje náš nejstarší státní symbol.

Nová vánoční pohádka se natáčela pomocí unikátní hollywoodské technologie • O příběhy s dobrým koncem nebude na televizních obrazovkách o letošních Vánocích nouze. Česká televize odvysílá tři premiérové pohádky. Jednou z nich bude i příběh O léčivé vodě.

Bolševická bestie řádí jako tyfus, bojíme se žít, napsali čeští zemědělci v roce 1957 • Národní zemědělské muzeum získalo zcela unikátní předmět – nápis z roku 1957, autentický popis hrůz kolektivizace na českém venkově. Vzkaz byl vepsán přímo na dřevo při výrobě dveří, pravděpodobně truhlářem. Při řezání dřeva na podpal jej našli dědici rodinného statku na Prostějovsku. Muzeologové nápis považují za jeden z nejautentičtějších dokladů utrpení lidí na venkově.

Česká televize pořádá ve svém sídle na Kavčích horách Den otevřených dveří • Ve středu 8. května budete mít jedinečnou šanci si prohlédnout, kde a jak vznikají známé televizní pořady. Česká televize pořádá ve svých studiích V Praze, Brně a Ostravě již tradiční Den otevřených dveří.

Desítky Rembrandtových děl budou vystaveny v paláci Kinských • Národní galerie Praha uskuteční dlouho očekávanou výstavu Rembrandt: Portrét člověka, která své zahájení posunula z jara na 25. září. Půjde o rozsáhlý výstavní projekt. Představí více než 110 děl z významných tuzemských i zahraničních institucí.

V Praze se zítra mimořádně rozezní sirény na počest padlých vojáků • Ve středu 8. srpna 2018 v pravé poledne se na území Prahy i celé České republiky rozezní po dobu 140 sekund sirény na počest tří padlých českých vojáků v Afghánistánu. Rotný Martin Marcin (rok narození 1982), desátník Kamil Beneš (rok narození 1990) a desátník Patrik Štěpánek (rok narození 1993) sloužili při misi NATO v Afghánistánu. Zahynuli v neděli 5. srpna při útoku sebevražedného atentátníka. K činu se přihlásilo hnutí Taliban. Muži byli součástí jednotky, která převzala ochranu spojenecké základny Bagrám letos v dubnu. Zpět do České republiky se měli po půlročním působení vrátit v říjnu. „Je mi moc líto úmrtí našich tří vojáků v Afghánistánu. Hrdinů, kteří bojovali proti teroristům tak daleko od vlasti a které zavraždil sebevražedný útočník. Vážím si toho, co udělali pro naši zemi. Vyslovuji svou nejhlubší soustrast jejich rodinám a pozůstalým,“ uvedl v reakci na tragédii premiér Andrej Babiš. Ostatky vojáků zpět do vlasti přiveze na ruzyňské letiště vojenský speciál ve středu v 16:15. Za normálních okolností vojenské airbusy přistávají v pražských Kbelích. Tam ale v současné době probíhá rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy.

Padlí hrdinové z Afghánistánu.

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.