Chlapci a chlapi. Natáčení armádní agitky bylo pro herce skutečnou vojnou

MagazínKristián Vích22. listopadu 20193 minuty čtení
Seriál Chlapci a chlapi

Seriál Chlapci a chlapi měl premiéru v roce 1988.

Foto: Archiv

Osmdesátá léta dvacátého století se pomalu chýlí ke konci, ale komunistický režim si ještě moc nepřipouští, že ho brzy čeká definitivní konec. Na generálním štábu Československé lidové armády si právě lámou hlavu nad tím, jak zlepšit obraz vojska v očích veřejnosti a především branců. Nápad na sebe nenechá čekat. Začíná tak vznikat seriál Chlapci a chlapi.

Armáda si objednává jedenáctidílný seriál u tehdejší Československé televize. Ta má s tvorbou propagandistických pořadů bohaté zkušenosti. Kromě toho drží, jako jediná v celé zemi, monopol na provozování televizního vysílání. Zamýšlený seriál se tak zaručeně dostane k miliónům diváků v celém Československu.

Seriál Chlapci a chlapi
Seriál Chlapci a chlapi. Foto: Archiv

Režisér Evžen Sokolovský se pouští do práce. Do hlavních rolí obsazuje řadu oblíbených herců, ale i nováčků, kteří se později stanou populárními – například Vladimíra Javorského, Jiřího Koptu, Kamila Halbicha nebo Martina Zounara

Sokolovský zároveň působí jako pedagog na DAMU a svým studentům dává v seriálu příležitost se prosadit. Později na to sebeironicky vzpomíná: „Celý ročník herectví přede mnou klečel, aby byl do této slátaniny obsazen, za odměnu totiž nemuseli na vojnu.“

Záběr ze seriálu
Seriál Chlapci a chlapi. Foto: Archiv

Chlapci a chlapi je „Kyslíkovo“ prokletí

Děj seriálu vypráví o vojácích motostřeleckého útvaru od jejich nastoupení k jednotce až po skončení prvního roku základní vojenské služby. Scenáristé Karel Štorkán a Jiří Bednář volí jako hlavní motivy příběhu vyrovnávání se hlavních hrdinů s odloučením, citové a existenční problémy, ale i vztahy mezi jednotlivými vojáky. Silně akcentováno je i téma šikany.

Herec Vladimír Javorský později vzpomíná na svou postavu šikanovaného vojína Ctibora Voříška alias „Kyslíka“ jako na své prokletí: „Je to tak neuvěřitelně neustále živá věc, že to pořád člověk slyší – Kyslík, Kyslík. Vůbec nemám tušení, proč to tak je. Jestli to bylo tak pěkně natočené? Nebo jsme byli tak šikovní? Původně jsem to dělat nechtěl, ale pan Scherhaufer mně říkal, že se něco naučím, že pan Sokolovský je fajn, což tedy byl, a taky jsem se něco naučil.“

Seriál Chlapci a chlapi
Seriál Chlapci a chlapi. Foto: Archiv

Štáb měl náročné podmínky

Filmaři natáčejí v Praze, na Kladně, v Prachaticích, v Lešanech nebo ve Vojenském újezdu Boletice. Úvodní seriálová píseň „Dva roky prázdnin“ je svěřena populární zpěvačce Ivetetě Bartošové. Závěrečnou píseň „Má daleká“ pak ztvárňuje neméně známý Michal Penk. Na obrazovce má seriál Chlapci a chlapi premiéru 2. října 1988, tedy zhruba rok před sametovou revolucí.

Seriál Chlapci a chlapi
Seriál Chlapci a chlapi. Foto: Archiv

Hodně scén se natáčí v exteriérech, což je pro celý štáb svým způsobem opravdová vojna. Herci musí řídit BVP, dělat rojnice, brodit se v bahně i ve sněhu a obličej si mazat Indulonou, aby neměli omrzliny.

Všechny útrapy a úsilí realizačního týmu se ale vyplácí. Diváci seriál přijímají s kladnými ohlasy, i když je snad každému jasné, že se v podstatě jedná o klasickou státní totalitní propagandu. Ovšem už ani režim se tento fakt nesnaží nijak zvlášť zakrývat. Důkazem budiž třeba i uvedení Československé lidové armády v závěrečných titulcích coby koproducenta pořadu.

Nepřehlédněte

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

Elegantní semetrika Růžena Šlemrová. Život slavné herečky je zahalen tajemstvím • Růžena Šlemrová zanechala v prvorepublikové kinematografii nesmazatelnou stopu, přestože se většinou musela spokojit jen s vedlejšími rolemi. Nejčastěji ztvárňovala komické postavy vážených dam z lepší společnosti v honosných róbách a drahých špercích. O skutečném životě této výrazné herečky toho ale paradoxně víme jen velmi málo.

Noblesní a elegantní. Taková byla Růžena Šlemrová.

Památník Jana Palacha ve Všetatech slavnostně otevřen • Národní muzeum včera slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Ode dneška se mohou návštěvníci zdarma podívat do nevšedního prostoru, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových, a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.

Jaké bylo české školství před 100 lety? Přijďte na unikátní výstavu! • Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského připomíná 100. výročí vzniku Československa výstavami „Nová škola v nové republice“ a „Tady nová republika“. Výstavy jsou pro veřejnost přístupné od 1. února do 31. prosince 2018.

Unikátní výstava přibližuje české školství 1. poloviny 20. století.

Fotografie Lenky Hatašové jsou vystaveny před Rudolfinem • Udělování cen Český lev od dnešního dne předznamenává na Palachově náměstí výstava unikátní kolekce fotografií Lenky Hatašové ze slavnostního ceremoniálu v loňském roce. Originální portrétní fotografie zachycují všechny oceněné bezprostředně pro obdržení lví sošky. Jsou tak plné emocí a nezaměnitelné atmosféry. Předávání letošních cen Český lev proběhne 6. března večer v přímém přenosu České televize. 

Mladí performeři otevřou svět nečekaných hudebně tanečních koláží • Unikátní koktejl uměleckých žánrů jako jsou nový cirkus, současný tanec, flamenco nebo indický tanec kathak mohou diváci v říjnu ochutnat v A-studiu Rubín a ve Studiu Citadela v Praze.

Noc divadel 2018 nabídne pražským návštěvníkům nevšední zážitky • Šestý ročník akce Noc divadel proběhne třetí listopadovou sobotu, konkrétně 17. listopadu. Téma letošního ročníku se bude věnovat 100. výročí založení Československa. V rámci tohoto výročí se chystá i speciální program, který propojí českou Noc divadel se sousední slovenskou Nocí divadiel.

Nová vánoční pohádka se natáčela pomocí unikátní hollywoodské technologie • O příběhy s dobrým koncem nebude na televizních obrazovkách o letošních Vánocích nouze. Česká televize odvysílá tři premiérové pohádky. Jednou z nich bude i příběh O léčivé vodě.

Záhadná hvězda prvorepublikových filmů Truda Grosslichtová. Nikdo netuší, jak přežila nacistické běsnění • Patřila k nejobsazovanějším, nejkrásnějším a nejpopulárnějším herečkám. V dobách první republiky natočila téměř tři desítky filmů. Působila nejen v Československu, ale i v zahraniční. Její jméno tehdy znali skoro všichni. Přesto se na herečku Trudu Grosslichtovou později téměř zapomnělo.

Truda Grosslichtová.

Trápení slavné Antonie Nedošinské. Život jí komplikovala matka, závist i nacisté • Nebyla krásná jako Adina Mandlová či Lída Baarová, přesto ji zbožňují miliony diváků. A to díky rolím laskavých a milujících maminek. Asi vás nepřekvapí, že taková byla Antonie Nedošinská i ve skutečném životě. Osud se s ní ale bohužel občas vůbec nemazlil.

Antonie Nedošinská

Nejstarší státní symbol představuje nová výstava Národního muzea • Národní muzeum se připravuje na možné znovuotevření. Pro návštěvníky přichystalo v Historické budově zcela novou výstavu s názvem Lvem mě nazývají. Ta podrobně představuje náš nejstarší státní symbol.

Poslechněte si poslední rozhovor s Janem Palachem. Upálil se před 49 lety na protest proti okupaci • Jan Palach, student historie a politické ekonomie pražské filozofické fakulty se 16. ledna 1969 okolo 13:30 polil hořlavinou a upálil před budovou pražského Národního muzea, na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Bylo mu 21 let. S rozsáhlými popáleninami byl převezen na Kliniku popálenin Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v pražské Legerově ulici, kde po třech dnech zemřel.

Jan Palach na fotografii z tabla mělnického gymnázia.

Kam s nimi? Praha má nový manuál pro umisťování uměleckých děl na veřejných prostranstvích • Praha má nová pravidla, jejichž cílem je ukázat, jak koncepčně přistupovat k umisťování uměleckých děl ve městě. Unikátní dokument navazuje na Manuál tvorby veřejných prostranství z roku 2014. Autorem obou dokumentů je Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).

Anděl dnes ožije sérií uměleckých vystoupení • Plenér, instantní umělecké dílo na pomezí tance a fyzického divadla, taneční performance či divadelní instalace. To všechno bude dnes k vidění a zažití na pražském Andělu, který oživí řada mladých umělců a umělkyň v rámci akce Výstup na Andělu. Tu pořádá spolek AutoMat jako doprovodný program před 16. ročníkem tradičních sousedských slavností Zažít město jinak.

Techniky učení divadelního textu na začátku minulého století • Práce divadelních herců je mimořádně náročná na paměť. Do hlavy musí dostat často i stovky stran textu a nikdy je nezapomenout. Jak to dělali britští umělci na přelomu 19. a 20. století dokládá novinový článek ze srpna 1901. Není pochyb o tom, že i jejich současníci nejspíš používají podobné techniky učení.

Večerníček slaví 55. narozeniny. Legendární znělka je světově unikátní • Kdo by neznal kluka v papírové čepici, který den co den přijíždí na nejrůznějších dopravních prostředcích za dětmi, aby jim popřál dobrý večer a dobrou noc. Letos je mu už 55 let, ale stále neztratil nic ze své kouzelné roztomilosti.

Saskia Burešová: Analogová královna vládne televiznímu éteru už 52 let • Podepsala snad smlouvu s ďáblem? V české kotlině nenajdeme žádnou jinou ženu, která by se více než půl století pravidelně objevovala na televizních obrazovkách a ještě při tom vypadala stále skvěle. Saskia Burešová totiž několik desítek let nestárne. V čem je její tajemství? A věděli jste, že krása jí paradoxně hodně uškodila?

Nestárnoucí Saskia Burešová.

Praha zažije obrovskou vojenskou přehlídku ke 100. výročí republiky • Jedním z vrcholů oslav 100. výročí vzniku samostatného československého státu bude slavnostní vojenská přehlídka, která se uskuteční v neděli 28. října na Evropské třídě.

Hlasatelky se vrací na obrazovky. ČT spustí nový kanál pro seniory • Česká televize spouští v pondělí 23. března nový program ČT3. Důvodem je především snaha televize pomoci nejohroženější skupině - starším lidem, kteří jsou v této době nuceni zůstávat doma.

Festival Struny dětem zahraje v sobotu na jazzovou notu • Rodinný festival Struny dětem vzdá tuto sobotu 18. září pražského DOXu poctu ikoně americké hudby 20. století Duke Ellingtonovi. Koncert jazzového big bandu JAZZ DOCK ORCHESTRA složeného z předních jazzových hráčů bude nejen dobrodružnou výpravou k jazzovým kořenům, ale odhalí mnohé souvislosti populární hudby a připomene atmosféru Mekky jazzu New Yorku 50. let minulého století. A to vstřícnou formou pro rodinné publikum.