Vlak dětství a naděje. Helenu Růžičkovou málem nahradila jiná herečka. Proč byl seriál v trezoru?

18. října 2018, 15:50 – Kristián Vích
Stanislav Zindulka a Helena Růžičková v seriálu Vlak dětství a naděje.

Stanislav Zindulka a Helena Růžičková v seriálu Vlak dětství a naděje. Zdroj: ČST Praha

„Nic ty se neboj, dítě moje zlatý! Na tragickej život jsem já pes!“ Nezapomenutelná věta Heleny Růžičkové ze seriálu Vlak dětství a naděje téměř zlidověla. Přitom chybělo málo a znali bychom ji v podání úplně jiné herečky. Jak na natáčení vzpomíná Tereza Brodská? A proč seriál cenzura na několik let zamkla do trezoru?

Píše se rok 1938. Evropou se šíří nacistický mor a nevyhýbá se ani severomoravskému pohraničí. Poštovní úředník Josef Pumplmě se jen těžce vyrovnává s nedávnou smrtí své manželky. Na výchovu malé dcerky zůstal sám. Záchrana ale přijíždí vlakem. Do rodiny svérázně vstupuje Anna Urbanová, bývalá lázeňská kuchařka I. třídy, statečná, bodrá a upřímná žena korpulentní postavy, která nad malou Věrkou i jejím otcem drží po celou dobu kruté války ochrannou ruku se srdcem na dlani.

Legendární seriál natočil v roce 1985 režisér Karel Kachyňa podle románového triptychu Věry Sládkové Malý muž a velká žena. Skládá se z částí Poslední vlak z Frývaldova (1974), Pluky zla (1975) a Dítě svoboděnky (1982). Autorka v díle očima malé dívky popisuje své reálné zážitky ze Sudet – národnostní třenice mezi Čechy a Němci, vzestup Henleinovců i průběh celé kruté války.

Jestli některý z českých režisérů dokonale rozuměl dětské duši, byl to právě Karel Kachyňa. Jedině on tak poskytoval záruku, že z literární předlohy vzejde nesmrtelné dílo, které lze bez nadsázky označit za jeden z klenotů české audiovizuální tvorby.

Soudruzi zamkli seriál do trezoru

Natáčení probíhalo na Sokolovsku v Lokti, Nejdku, Březové u Karlových Varů, v Praze Braníku, na Albertově, v Brně-Židenicích a v Červených Pečkách u Kolína. Seriál se měl původně vysílat v roce 1985 u příležitosti 40. výročí od osvobození. Tehdejší cenzura ale s výsledkem nebyla vůbec spokojená.

„Lze usuzovat, že zásadně vadila postava Josefa Pumplměho (Stanislav Zindulka), bývalého legionáře a masarykovce. Seriál také nijak neakcentoval komunistický odboj a výhrady mohly být vzneseny i k zobrazení osvobození Brna,“ vysvětluje Petr Bednařík v knize Perestrojka/přestavba z edice Film a dějiny.

Vedení Československé televize údajně na režiséra tlačilo, aby seriál přestříhal. Ten ale jakékoliv úpravy vytrvale odmítal. Cenzoři nakonec povolili vysílání až o čtyři roky později, v březnu 1989, avšak v odpoledním vysílacím čase a bez jakékoliv propagace. Napomohla tomu Gorbačovova perestrojka a postupné uvolňování poměrů, ale i značné úsilí Karla Kachyni.

Brodská Kachyňu platonicky milovala

Malou Věrku v dospělejším věku ztvárnila herečka Tereza Brodská. V rozhovoru pro Českou televizi kdysi řekla: „Na Vlak dětství a naděje vzpomínám moc ráda. Bylo to jedno z mých nejkrásnějších pracovních období a příležitostí. Už proto, že spolupráce s Karlem Kachyňou je naprosto výjimečná. Ten rok, co jsem s ním mohla strávit, to bylo něco úžasného. Byla to tvrdá škola, ale myslím, že dnes by si takovou školou měl projít každý. Pan režisér byl velice přísný a vyžadoval velikou profesionalitu a disciplínu, ale stejně tak byl přísný sám k sobě. A musím se přiznat, že jsem ho tehdy tak trochu i platonicky milovala.“

Růžičková málem v seriálu nehrála

Jen těžko si dnes lze představit, že by v hlavních rolích hrál někdo jiný než Helena Růžičková a Stanislav Zindulka. Režisér Kachyňa původně zamýšlel obsadit Petra Nárožného. Růžičková ale Kachyňu přesvědčila, že Zindulka bude v tomto případě lepší lepší volba.

Sama Helena Růžičková se pak před začátkem natáčení potýkala ze zdravotními problémy a bylo nutné ji přeobsadit, aby se dodržel harmonogram. Jediný, kdo mohl náročnou roli zvládnout, byla v té době herečka Míla Myslíková. Kamerové zkoušky nedopadly špatně, ale Kachyňa nakonec prosadil, aby role ujala Růžičková, a to i za cenu půlročního čekání.

Tereza Brodská na ni vzpomíná: „Byla to opravdu velká žena s ještě větším srdcem. To se jinak říct nedá. A přesně charakter role, kterou hrála, se odrážel i ve skutečném životě – v přístupu k hercům, ke kolegům i ke mně. Dá se říct, že si mě během natáčení tak trochu adoptovala a starala se o mě. Takže když se řekne Vlak dětství a naděje, tak si musím vybavit Helenku Růžičkovou. Jsem vděčná za to, že jsem měla možnost s touto lidskou i hereckou osobností spolupracovat.“

Legendární seriál se dodnes objevuje pravidelně na televizních obrazovkách. Na Česko-Slovenské filmové databázi má hodnocení 83% a dle uživatelů patří mezi nejlepší a nejoblíbenější seriály všech dob.

Poprava K. H. Franka. Tisíce Pražanů vyprovodily nacistickou zrůdu do pekla

Svého času byl nejmocnějším mužem v protektorátu. Ty dny jsou už ale dávno pryč. Je středa 22. května 1946 ráno a Karl Hermann Frank má být už za několik málo hodin popraven na dvoře pražské pankrácké věznice. Není snad nikdo, komu by ho bylo líto. Narodil se v Karlových Varech v roce 1898. Od dětství je svým otcem učen nenávidět Čechy a Židy. Po neúspěšném studiu práv se živí jako knihkupec. […]

vydáno před 2 dny
Karl Hermann Frank ve vězení.

Záhadná hvězda prvorepublikových filmů Truda Grosslichtová. Nikdo netuší, jak přežila nacistické běsnění

Patřila k nejobsazovanějším, nejkrásnějším a nejpopulárnějším herečkám. V dobách první republiky natočila téměř tři desítky filmů. Působila nejen v Československu, ale i v zahraniční. Její jméno tehdy znali skoro všichni. Přesto se na herečku Trudu Grosslichtovou později téměř zapomnělo. Objevovala se po boku Huga Haase i Vlasty Buriana. Patřila mezi největší hvězdy meziválečné kinematografie. V dnešní době si na ni ale už skoro nikdo nevzpomene. Kam se po válce ztratila […]

vydáno před 1 týdnem
Truda Grosslichtová.

Lobotomie mozku. Drastická lékařská metoda dělala z lidí mrzáky

Desítky tisíc lidí po celém světě podstoupily od 30. do 80. let minulého století lobotomii. Při tomto operativním neurochirurgickém zákroku jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku. Část pacientů se sice zbavila duševních nemocí, většinu z nich ale kontroverzní metoda nadosmrti zmrzačila. Odkud se lobotomie vzala a jaké drastické následky způsobovala? Píše se rok 1935 a v Londýně právě probíhá neurologický kongres. Lékaři Carlye Jacobson a […]

vydáno před 1 měsícem
Některým pacientům lobotomie údajně pomohla. Vlevo je snímek ženy před zákrokem, vpravo stejná žena o nějaký čas později.

Stříbrný šíp slaví 80. narozeniny. Dochoval se jediný prototyp, jeho výrobu zastavila válka

V mnoha ohledech jedinečný motorový vlak „Stříbrný šíp“ letos slaví kulaté narozeniny. Výroba prototypu byla dokončena na začátku roku 1939. Dne 17. února 1939 vykonal mezi Prahou a Kolínem technicko-policejní zkoušku, při které dosáhl rychlost 130 km/h a přesně před 80 lety byl oficiálně představen veřejnosti a tisku. Se zástupci sdělovacích prostředků se vydal na zvláštní jízdu 14. března 1939 z Prahy do Pardubic. Trať tehdy urazil za 68 minut. […]

vydáno před 2 měsíci

Zapomeňte, co vás učili. V polovině století bude jaro začínat už 19. března

Dnes večer přesně ve 22:58 nastane astronomické jaro. Slunce se v tento okamžik ocitne přesně v rovině zemského rovníku a jeho paprsky budou dopadat kolmo k zemské ose. Na severní polokouli nastane jarní rovnodennost a dny se začnou prodlužovat na úkor noci. Ve škole jsme se všichni učili, že jaro začíná 21. března. Naposledy se tak ale stalo v roce 2011. Jaro v tento den opět přivítají až lidé, kteří […]

vydáno před 2 měsíci

Přidejte si náš boxík na homepage Seznam.cz

Teď už vám nic neunikne! Stačí kliknutí a boxík se zprávami z webu PražskýDEN.cz se začne zobrazovat na Vaší personalizované domovské stránce Seznamu.

Přidat na Seznam.cz

Pražané se naučili třídit kovové obaly. Ve Vysočanech funguje nová třídící linka

V areálu Pražských služeb ve Vysočanech byla zprovozněna moderní linka na třídění kovových obalů. Poloautomatická linka je vybavena technologií, která odděluje železné a neželezné kovy. Mezi ty například patří hliník, měď nebo zinek. Do zařízení putují kovové obaly z šedých kontejnerů umístěných po celé Praze a od všech svozových společností zajišťujících svoz komunálního odpadu na území metropole. Třídění kovových obalů si Pražané oblíbili. Zatímco v roce 2017 obyvatelé metropole vytřídili 144 tun kovových obalů, […]

vydáno před 1 dnem

Zájem o hypotéky poklesl. Banky se proto snaží držet nízké úroky

Hypoteční trh se letos stále potýká s výrazným poklesem zájmu, hypotéku si v dubnu sjednalo 6395 klientů. To je o pětinu méně, než ve stejném měsíci loňského roku. Vyplývá to z aktuálně zveřejněného ukazatele Fincentrum Hypoindex. Podle něj také průměrné hypoteční sazby už třetí měsíc v řadě zlevňují, aktuálně klesly na dubnových 2,85 procenta. Zlevňování hypoték je tak logickým krokem v době, kdy klientů ubývá. Banky se snaží udržet si svůj podíl na trhu i […]

vydáno před 1 dnem

Poprava K. H. Franka. Tisíce Pražanů vyprovodily nacistickou zrůdu do pekla

Svého času byl nejmocnějším mužem v protektorátu. Ty dny jsou už ale dávno pryč. Je středa 22. května 1946 ráno a Karl Hermann Frank má být už za několik málo hodin popraven na dvoře pražské pankrácké věznice. Není snad nikdo, komu by ho bylo líto. Narodil se v Karlových Varech v roce 1898. Od dětství je svým otcem učen nenávidět Čechy a Židy. Po neúspěšném studiu práv se živí jako knihkupec. […]

vydáno před 2 dny
Karl Hermann Frank ve vězení.

Komentář: Stal se zázrak? Našlo se 8,6 miliard korun, o nichž nikdo neměl ani tušení

Andrej Babiš oznámil v pondělí ohromující zprávu. Ve státní kase se zničehonic našlo 8,6 miliardy korun. Zatím není jasné, kde byla tato horentní suma celou dobu schovaná. Premiér se ale pět dní před volbami do europarlamentu rozhodl, že peníze použije na navýšení rodičovského příspěvku. „Našli jsme 8,6 miliardy korun na zvýšení rodičovského příspěvku,“ napsal v pondělí na svůj Facebook ministerský předseda Babiš. A přidal k tomu symbol české vlajky. Zpráva, […]

vydáno před 2 dny

Poznat narcise můžete na první pohled. Prozradí ho obočí

Miloš Zeman, Donald Trump, Marilyn Monroe, Leonid Brežněv, Simon Cowell nebo Madonna. Všechny zmíněné osobnosti spojuje jeden společný rys – husté nebo výrazné obočí. Kanadští psychologové prokázali, že tito lidé mohou mnohem častěji trpět narcistickou poruchou osobnosti. Narcismus se projevuje přehnanými představami jedince o vlastní důležitosti a privilegovanosti, arogantním chováním, nedostatkem empatie a vyžadováním nepřiměřeného obdivu okolí. Typický narcis se opájí vlastními úspěchy, mocí a krásou, přičemž druhé lidi využívá […]

vydáno před 2 dny
X Zavřít