Vlak dětství a naděje. Helenu Růžičkovou málem nahradila jiná herečka. Proč byl seriál v trezoru?

ZajímavostiKristián Vích18. října 20184 minuty čtení
Stanislav Zindulka a Helena Růžičková v seriálu Vlak dětství a naděje.

Stanislav Zindulka a Helena Růžičková v seriálu Vlak dětství a naděje.

Foto: ČST Praha

„Nic ty se neboj, dítě moje zlatý! Na tragickej život jsem já pes!“ Nezapomenutelná věta Heleny Růžičkové ze seriálu Vlak dětství a naděje téměř zlidověla. Přitom chybělo málo a znali bychom ji v podání úplně jiné herečky. Jak na natáčení vzpomíná Tereza Brodská? A proč seriál cenzura na několik let zamkla do trezoru?

Píše se rok 1938. Evropou se šíří nacistický mor a nevyhýbá se ani severomoravskému pohraničí. Poštovní úředník Josef Pumplmě se jen těžce vyrovnává s nedávnou smrtí své manželky. Na výchovu malé dcerky zůstal sám. Záchrana ale přijíždí vlakem. Do rodiny svérázně vstupuje Anna Urbanová, bývalá lázeňská kuchařka I. třídy, statečná, bodrá a upřímná žena korpulentní postavy, která nad malou Věrkou i jejím otcem drží po celou dobu kruté války ochrannou ruku se srdcem na dlani.

Legendární seriál natočil v roce 1985 režisér Karel Kachyňa podle románového triptychu Věry Sládkové Malý muž a velká žena. Skládá se z částí Poslední vlak z Frývaldova (1974), Pluky zla (1975) a Dítě svoboděnky (1982). Autorka v díle očima malé dívky popisuje své reálné zážitky ze Sudet – národnostní třenice mezi Čechy a Němci, vzestup Henleinovců i průběh celé kruté války.

Jestli některý z českých režisérů dokonale rozuměl dětské duši, byl to právě Karel Kachyňa. Jedině on tak poskytoval záruku, že z literární předlohy vzejde nesmrtelné dílo, které lze bez nadsázky označit za jeden z klenotů české audiovizuální tvorby.

Soudruzi zamkli seriál do trezoru

Natáčení probíhalo na Sokolovsku v Lokti, Nejdku, Březové u Karlových Varů, v Praze Braníku, na Albertově, v Brně-Židenicích a v Červených Pečkách u Kolína. Seriál se měl původně vysílat v roce 1985 u příležitosti 40. výročí od osvobození. Tehdejší cenzura ale s výsledkem nebyla vůbec spokojená.

„Lze usuzovat, že zásadně vadila postava Josefa Pumplměho (Stanislav Zindulka), bývalého legionáře a masarykovce. Seriál také nijak neakcentoval komunistický odboj a výhrady mohly být vzneseny i k zobrazení osvobození Brna,“ vysvětluje Petr Bednařík v knize Perestrojka/přestavba z edice Film a dějiny.

Vedení Československé televize údajně na režiséra tlačilo, aby seriál přestříhal. Ten ale jakékoliv úpravy vytrvale odmítal. Cenzoři nakonec povolili vysílání až o čtyři roky později, v březnu 1989, avšak v odpoledním vysílacím čase a bez jakékoliv propagace. Napomohla tomu Gorbačovova perestrojka a postupné uvolňování poměrů, ale i značné úsilí Karla Kachyni.

Brodská Kachyňu platonicky milovala

Malou Věrku v dospělejším věku ztvárnila herečka Tereza Brodská. V rozhovoru pro Českou televizi kdysi řekla: „Na Vlak dětství a naděje vzpomínám moc ráda. Bylo to jedno z mých nejkrásnějších pracovních období a příležitostí. Už proto, že spolupráce s Karlem Kachyňou je naprosto výjimečná. Ten rok, co jsem s ním mohla strávit, to bylo něco úžasného. Byla to tvrdá škola, ale myslím, že dnes by si takovou školou měl projít každý. Pan režisér byl velice přísný a vyžadoval velikou profesionalitu a disciplínu, ale stejně tak byl přísný sám k sobě. A musím se přiznat, že jsem ho tehdy tak trochu i platonicky milovala.“

Růžičková málem v seriálu nehrála

Jen těžko si dnes lze představit, že by v hlavních rolích hrál někdo jiný než Helena Růžičková a Stanislav Zindulka. Režisér Kachyňa původně zamýšlel obsadit Petra Nárožného. Růžičková ale Kachyňu přesvědčila, že Zindulka bude v tomto případě lepší lepší volba.

Sama Helena Růžičková se pak před začátkem natáčení potýkala ze zdravotními problémy a bylo nutné ji přeobsadit, aby se dodržel harmonogram. Jediný, kdo mohl náročnou roli zvládnout, byla v té době herečka Míla Myslíková. Kamerové zkoušky nedopadly špatně, ale Kachyňa nakonec prosadil, aby role ujala Růžičková, a to i za cenu půlročního čekání.

Tereza Brodská na ni vzpomíná: „Byla to opravdu velká žena s ještě větším srdcem. To se jinak říct nedá. A přesně charakter role, kterou hrála, se odrážel i ve skutečném životě – v přístupu k hercům, ke kolegům i ke mně. Dá se říct, že si mě během natáčení tak trochu adoptovala a starala se o mě. Takže když se řekne Vlak dětství a naděje, tak si musím vybavit Helenku Růžičkovou. Jsem vděčná za to, že jsem měla možnost s touto lidskou i hereckou osobností spolupracovat.“

Legendární seriál se dodnes objevuje pravidelně na televizních obrazovkách. Na Česko-Slovenské filmové databázi má hodnocení 83% a dle uživatelů patří mezi nejlepší a nejoblíbenější seriály všech dob.

Nepřehlédněte

Módní ikona Hana Podolská. Smutný příběh legendární pražské podnikatelky • Říkali jí česká Coco Chanel. V jejím salonu na Jungmannově náměstí v Praze si v dobách první republiky podávaly dveře manželky ministrů a továrníků, ale i slavné herečky Jarmila Novotná, Růžena Nosková, Hana Vítová, Adina Mandlová či Lída Baarová. Životní příběh české módní ikony je pozoruhodnou výpovědí o neuvěřitelné píli a cílevědomosti, zároveň ale i smutným mementem naší poválečné historie.

Česká Coco Chanel Hana Podolská.

10. 10. 1889: Podnikatel na útěku, neštěstí při porážce a splašený kůň • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zajímá vás historie? Kryt Folimanka bude tuto sobotu znovu otevřen • Již tuto sobotu 13. dubna 2019 se pro zájemce z řad veřejnosti opět otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si budete moci prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Chlapec zabil medvěda brokovnicí a dostal štědrou odměnu • Střet s medvědem ve volné přírodě často nekončí pro člověka dobře. Před 120 lety se v Kanadě odehrál incident, jehož hlavním aktérem byl třináctiletý chlapec. Holý život mu zachránila nejen brokovnice, ale především vlastní statečnost. Přečtěte si článek, který přinesly v Praze vydávané Národní listy v květnu 1901.

Na opravený Negrelliho viadukt se vrací vlaky. Ve své době byla stavba světovým unikátem • Správa železnic dokončila rekonstrukci historického Negrelliho viaduktu. Vlaky se na něj vrátí v pondělí 1. června. Památkově chráněný most slouží dopravě v hlavním městě již od roku 1850.

24. 9. 1889: Problémy měšťanských škol v Praze a pomoc pro chudé vdovy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 6. 1890: Vyhlubování koryta Vltavy jde rychlým tempem. I díky technice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 5. 1889: Mladý chlapec za koupání ve Vltavě málem zaplatil životem • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Začala tradiční Matějská pouť. Její historie sahá hluboko do minulosti • Na Výstavišti v pražských Holešovicích v sobotu odstartovala Matějská pouť, první jarní akce podobného typu a rozsahu v Evropě. Návštěvníky letos láká na více než 100 atrakcí z Čech, Holandska i dalších států Evropy. Součástí jsou i farmářské trhy nebo bavorská restaurace.

29. 10. 1889: Buršácká maškarní slavnost a dopadení zloděje • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 6. 1890: Stařena ve strouze, opozděný rychlovlak a hon na pytláky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 8. 1890: Stavba lanové dráhy na Letnou a opuštěný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Unikátní bunkr Folimanka se o víkendu opět otevírá pro veřejnost • Nejen milovníci historie se mohou v sobotu 14. září 2019 opět vydat na prohlídku jednoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Filmový Kristián chránil židovskou manželku a tvrdě za to zaplatil • Filmový svůdník Oldřich Nový patří mezi legendy českého filmu. V osobním životě to ale neměl vůbec lehké. Jelikož v období protektorátu chránil svou manželku před smrtí, musel nastoupit do pracovního tábora.

První semafor v Praze začal fungovat před 90 lety. Lidem hodně vadil • V roce 1930 byla v Praze nainstalována první automatická světelná signalizace, a to ve středu Václavského náměstí, kam ústí ulice Vodičkova a Jindřišská. Do té doby byla doprava na křižovatkách řízena pouze pokyny strážníka a od roku 1927 také ručně přepínanými semafory.

Stříbrný šíp slaví 80. narozeniny. Dochoval se jediný prototyp, jeho výrobu zastavila válka • V mnoha ohledech jedinečný motorový vlak „Stříbrný šíp“ letos slaví kulaté narozeniny. Výroba prototypu byla dokončena na začátku roku 1939. Dne 17. února 1939 vykonal mezi Prahou a Kolínem technicko-policejní zkoušku, při které dosáhl rychlost 130 km/h a přesně před 80 lety byl oficiálně představen veřejnosti a tisku. Se zástupci sdělovacích prostředků se vydal na zvláštní jízdu 14. března 1939 z Prahy do Pardubic. Trať tehdy urazil za 68 minut. Dnešní expresy tuto trať ujedou za 52 minut.

Starý seladon u soudu za nemravné návrhy mladým dívkám • Láska je mocná čarodějka a citům člověk neporučí. Dokládá to i více než sto let starý příběh jednoho amerického muže, který se zamiloval do mladé dívky a dostal se kvůli tomu až před soud. O případu informovaly v Praze vydávané Národní listy v srpnu 1903.

22. 6. 1890: Deštivé počasí snad už konečně vystřídá pravé léto • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Drtivá pandemie ruské chřipky řádila i u nás. Dobový popis hodně připomíná současnost • Historie ukazuje, že světové pandemie nejsou ničím novým. Například mezi lety 1889 až 1893 řádila po celém světě tzv. ruská chřipka. Při pročítání článků v dobových novinách můžeme nalézt hned několik podobností s naší nepříjemnou současností.

26. 1. 1889: Falešné mince v Praze a žena obviněná z bigamie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.