Legendární televizní hlasatelka Milena Vostřáková. Kvůli jedné větě jí zničili celý život

ZajímavostiKristián Vích28. října 20183 minuty čtení

Foto: Archiv

Milena Vostřáková patřila v šedesátých letech minulého století k nejpopulárnějším tvářím televizní obrazovky. Stejně jako její kolegyně, i ona se stala ideálem ženské krásy. Divačky se podle ní líčily, oblékaly i česaly. Slibně nastartovanou kariéru ovšem na dvacet let přerušila jediná věta pronesená v živém televizním vysílání.

Milena Vostřáková se narodila 2. března 1934 v Praze. Práce hlasatelky byl její sen, a tak v roce 1957 na radu Josefa Zímy napsala do Československé televize. Přišla odpověď, že až bude nějaký konkurz, dostane pozvánku. Konkurz nakonec později vyhrála a už o tři dny později poprvé usedla před kameru.

Netrvalo dlouho a krásná hlasatelka se stala ikonou. Zvali ji na různé společenské akce a uváděla prestižní televizní pořady – např. koncerty pro Intervizi a Eurovizi. V roce 1959 debutovala na filmovém plátně, ztvárnila menší roli ve snímku Jiřího Krejčíka Probuzení. V roce 1964 hrála také v komedii Františka Filipa Tři chlapi po roce.

Dařilo se jí i v osobním životě, za manžela si vzala známého divadelního a televizního režiséra Miloslava Zachatu, se kterým měla později dceru Annu.

Osudná věta

Život Mileny Vostřákové se zpočátku vyvíjel jako pohádka, ta ale skončila v březnu 1969. Československo už několik měsíců okupovali sovětští vojáci. Vzpruhou pro národ bylo vítězství našich hokejistů nad mužstvem Sovětského svazu na mistrovství světa. Milena Vostřáková tehdy na obrazovce prohlásila: “Normálně piji urologický čaj, ale dnes připíjím na zdraví našich hokejistů, protože jde o vítězství nejen sportovní, ale i morální.“

Přišel totální zákaz vystupování, z obrazovky byla okamžitě stažena a nesměla uvádět ani ples ve venkovské sokolovně. Ve stejné době těžce onemocněl na leukémii její milovaný manžel a brzy zemřel. Milena Vostřáková zůstala sama s malou dcerkou, bez peněz a bez milované práce. Stala se z ní asistentka v divadle, hercům vařila kávu, sháněla ramínka na šaty a chodila pro účinkující do vrátnice. Mnozí lidé se od ní odvrátili, protože pomáhat lidem na listině nežádoucích osob bylo nebezpečné. Nelehké období pokračovalo sérii tří těžkých autohavárií. Při jedné z nich utrpěla tak vážná zranění, že byla rok a půl upoutána na lůžko.

Po revoluci

Vše se nakonec začalo obracet k lepšímu. V osmdesátých letech začala uvádět programy Milana Chladila a také se znovu provdala, ve svých padesáti letech si vzala známého dramaturga a scénáristu Jiřího Blažka. Po revoluci v roce 1989 se dokonce vrátila na obrazovku jako programová hlasatelka. Na rádiu Frekvence 1 byla později jednou z moderátorek pořadu Dámský klu. Se svými televizními kolegyněmi spoustu let připravovala oblíbené stolní kalendáře s recepty známých osobností. Současně uváděla různé kulturní akce či módní přehlídky.

Na Milenu Vostřákovou všichni kolegové vzpomínají jako na vždy usměvavé a dobře naladěné sluníčko sršící elánem. O to větší byl pro všechny šok, když v červenci 2011 po krátké nemoci ve věku 77 let zemřela. V srdcích milionů diváků zanechala tato žena nesmazatelnou stopu.

Nepřehlédněte

Karel Smyczek slaví životní jubileum. Zákeřná nemoc ho prý vůbec nezměnila • Jméno režiséra Karla Smyczeka je neodmyslitelně spjato s populárními filmy a seriály. Na svém kontě má tituly jako Sněženky a machři, Lotrando a Zubejda, Třetí patro, Bylo nás pět, Místo nahoře nebo Dobrá čtvrť. Velká část jeho tvorby je však zaměřena na dětské diváky a v neposlední řadě se prosadil i jako herec.

Bolševická bestie řádí jako tyfus, bojíme se žít, napsali čeští zemědělci v roce 1957 • Národní zemědělské muzeum získalo zcela unikátní předmět – nápis z roku 1957, autentický popis hrůz kolektivizace na českém venkově. Vzkaz byl vepsán přímo na dřevo při výrobě dveří, pravděpodobně truhlářem. Při řezání dřeva na podpal jej našli dědici rodinného statku na Prostějovsku. Muzeologové nápis považují za jeden z nejautentičtějších dokladů utrpení lidí na venkově.

Jiří Ovčáček bude mít vlastní televizní pořad na TV Barrandov • Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček se již brzy stane televizním moderátorem. Na obrazovkách TV Barrandov bude mít od podzimu svůj pravidelný pořad, do kterého si bude zvát hosty dle vlastního výběru.

Cirkus Humberto. Natáčení seriálu stálo krev, pot a slzy stovky lidí • „Pojďte a shlédněte vyprávění z minulého věku, kdy prabáby našich pradědů byly ještě dětmi. Vydejme se na cestu s lidmi, kteří křižovali Evropu, protože jejich osudem se stal cirkus. Nalezli v něm nejen obživu, ale i smysl života.“ Úvodní slova pronášená hercem Radovanem Lukavským v kombinaci s hudbou nadčasového Karla Svobody způsobují divákům husí kůži.

Seriál Cirkus Humberto patří do zlatého fondu televize.

Sbohem, soudruzi! Skupina umělců vyzývá, aby voliči definitivně skoncovali s komunisty • Šestnáct osobností z oblasti kulturní scény se připojilo k iniciativě, která vyzývá spoluobčany k účasti v nadcházejících parlamentních volbách. Zároveň chce dosáhnout toho, aby v Poslanecké sněmovně v budoucnu již nebyl žádný komunista.

70 let od komunistického puče připomíná unikátní online výstava • Muzeum hlavního města Prahy připravilo při příležitosti 70. výročí komunistického státního převratu v Československu on-line výstavu Únor 1948 v Praze. Projekt přibližuje cestu k tragickému milníku novodobých československých dějin, který stojí na prahu totalitního režimu, a předznamenává tak průběh celé druhé poloviny 20. století. Záměrem výstavy je představit události v Praze během vyhroceného politického dění ve dnech 20.–25. února 1948, které vyplnila vládní krize vyvolaná jednáním o sérii případů zneužívání bezpečnostních složek tehdejšími komunisty. Ta nakonec pod tlakem politických represí vyústila v rozhodnutí prezidenta Edvarda Beneše přijmout demisi ministrů tří nekomunistických stran a potvrdit návrh předsedy vlády Klementa Gottwalda na složení nové komunistické vlády. Kritické únorové dny jsou v on-line výstavě představeny dobovými fotografiemi, reprodukcemi vybraných textových dokumentů a v menší míře úryvky denního tisku. Webová výstava přitom sleduje události únorového dění ve dvou rovinách: v té první je pozornost obrácena především k veřejnému dění v centru Prahy, zejména k manifestacím, projevům komunistických představitelů a k činnosti ozbrojených složek Lidových milicí v pražských ulicích. V té druhé je zachyceno jednání tehdejší politické reprezentace, ať již na celostátním sjezdu závodních rad v Průmyslovém paláci, na schůzi Ústředního akčního výboru Národní fronty nebo na Pražském hradě při setkání předsedy vlády Klementa Gottwalda s prezidentem Edvardem Benešem 25. února 1948. Celkový rámec výstavy doplňuje série dobových plakátů, na nichž je tzv. „Vítězný únor“ prezentován jako předmět dobové propagandy v průběhu následujících 40 let. Výstava je přístupná na adrese www.muzeumprahy.cz.

Chlapci a chlapi. Natáčení armádní agitky bylo pro herce skutečnou vojnou • Osmdesátá léta dvacátého století se pomalu chýlí ke konci, ale komunistický režim si ještě moc nepřipouští, že ho brzy čeká definitivní konec. Na generálním štábu Československé lidové armády si právě lámou hlavu nad tím, jak zlepšit obraz vojska v očích veřejnosti a především branců. Nápad na sebe nenechá čekat. Začíná tak vznikat seriál Chlapci a chlapi.

Seriál Chlapci a chlapi

Televize Prima ukázala studio své nové zpravodajské stanice CNN • Přípravy na spuštění nové české zpravodajské stanice CNN Prima News pokročily do další fáze. TV Prima dnes odhalila vysílací studio a představila složení redakční rady, která vysílání bude řídit. I kvůli projektu se nejstarší česká komerční televizní stanice po mnoha letech přestěhovala z pražské Palmovky do nově zrekonstruované budovy na Vinohradské ulici.

Vraždu Milady Horákové připomínají plakáty na pražských budovách • Letos uplynulo 70 let od vykonstruovaného soudního procesu a popravy doktorky Milady Horákové. Ta byla za údajné spiknutí a velezradu popravena komunistickým režimem 27. června 1950 v 5:35 hodin ráno na dvoře pankrácké věznice. Smutnou kapitolu našich dějin chce připomenout občanská iniciativa „Milada 70: Zavražděna komunisty“.

Večerníček slaví 55. narozeniny. Legendární znělka je světově unikátní • Kdo by neznal kluka v papírové čepici, který den co den přijíždí na nejrůznějších dopravních prostředcích za dětmi, aby jim popřál dobrý večer a dobrou noc. Letos je mu už 55 let, ale stále neztratil nic ze své kouzelné roztomilosti.

Nejúspěšnější TV pořad měl 5 miliónů diváků. Peoplemetry měří sledovanost už 22 let • V neděli 12. října 1997 večer seděla více než polovina obyvatel Česka před televizními obrazovkami. Krátce před 20. hodinou většina z nich netrpělivě očekávala, kdy už „to“ konečně začne. A pak se objevila zpěvačka Lucie Bílá, ovšem tentokrát v poněkud netradiční roli moderátorky.

Otto Wichterle vadil nacistům i komunistům. Jeho revoluční vynález změnil vidění světa milionům lidí • Přesně před 108 lety se narodil světoznámý český chemik, vynálezce gelových kontaktních čoček a kandidát na Nobelovu cenu za chemii Otto Wichterle. Jeho životní příběh je neobyčejně pestrý, ale také trochu smutný. Větší úcty se mu totiž dostalo až po roce 1989. Výročí narození dnes připomíná dokonce i vyhledávač Google.

My všichni školou povinní. Během natáčení zemřela Dana Medřická. Hrát měl i Tomáš Holý • Se začátkem školního roku televizní stanice pravidelně reprízují dnes už kultovní seriál My všichni školou povinní. Určitě budete souhlasit, že hned při poslechnu úvodní melodie Petra Hapky se v člověku probudí nostalgie, prapodivná smutná nálada a někdy možná až úzkost. Čím to, že si tento seriál i po letech udržuje obrovský zájem diváků?

Česká televize pořádá ve svém sídle na Kavčích horách Den otevřených dveří • Ve středu 8. května budete mít jedinečnou šanci si prohlédnout, kde a jak vznikají známé televizní pořady. Česká televize pořádá ve svých studiích V Praze, Brně a Ostravě již tradiční Den otevřených dveří.

Praha plánuje vybudovat Muzeum paměti XX. století • Praha by mohla mít v budoucnu muzeum, které by připomínalo zásadní historické události minulého století. Podobné instituce už mnoho let fungují v jiných světovým metropolích – například Muzeum II. světové války v Gdaňsku, Dům teroru v Budapešti či Topografie teroru v Berlíně.

Muzeum paměti XX. století dnes symbolicky zahájilo svou činnost • Zápisem do Rejstříku ústavů dnes formálně vzniklo Muzeum paměti XX. století. Nově byly ustaveny orgány instituce. Na základě výběrového řízení se historicky prvním ředitelem muzea stane Jiří Šesták. Obsazena byla také pozice předsedkyně správní rady, kterou se stala radní hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová, a pozice předsedy dozorčí rady, kterým se stal Zdeněk Zajíček.

Televizní hlasatelka Zdena Vařechová. Kolegové ji nesnášeli, zemřela v zapomnění • Legendární televizní hlasatelka Zdena Vařechová (†60) dlouhá léta promlouvala z obrazovky k milionům diváků po celém Československu. Přesto nakonec zemřela zcela zapomenutá. Doplatila na to, že se až příliš podbízela tehdejšímu režimu.

Mléková polévka, játrová omáčka. Připomeňte si blafy ze socialistické školní jídelny • Školní jídelna bývala v dřívějších dobách pro většinu dětí postrachem. Stravování v těchto zařízeních nicméně doznalo v posledních letech mnoha změn. Díky osvětě známých kuchařů pronikají i do kdysi zatuchlého prostředí moderní trendy a suroviny. Starší ročníky si ale jistě dobře pamatují na to, jak to bylo dříve.

VIDEO: Na Václaváku se demonstrovalo proti komunistům a Babišovi • Stovky lidí dorazily v neděli na Václavské náměstí, aby si připomněli 70. výročí komunistického puče z roku 1948. Demonstraci v den výročí tzv. "Vítězného února" svolali zástupci občanských iniciativ, podnikatelských sdružení, některých parlamentních i neparlamentních politických stran a Konfederace politických vězňů. Organizátoři akce varují před návratem komunistů k moci a vládou jedné strany. Po období komunistické totality podle nich zůstala pouze "spálená země" a statisíce obětí.

Praha chce koupit dům, kde zemřel Jan Palach a farář Josef Toufar • Vedení pražského magistrátu oznámilo, že chce začít jednat o odkupu bývalého Borůvkova sanatoria v Legerově ulici. Komplex dvou budov by se měl v budoucnu proměnit na důstojné místo, které by připomínalo historické milníky Česka v průběhu dvacátého století.

Borůvkovo sanatorium v Legerově ulici již delší dobu chátrá. Jana Palacha a Josefa Toufara připomíná kresba designéra Otakara Duška.