hadilov

Nepřehlédněte

Kriticky ohrožené želvy měnící zbarvení jsou k vidění v pražské zoo • V pražské zoo je k vidění zcela unikátní druh vzácné a mimořádně ohrožené sladkovodní želvy. Batagur bengálský se ve volné přírodě už nejspíš vůbec nevyskytuje. Jeho cesta do Prahy je přitom více než zajímavá.

Batagur bengálský

Obrovská radost! V pražské zoo se narodilo mládě hrabáče kapského • Včera vpodvečer se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáček si vedou dobře; mládě pije, je aktivní a váží 1353 gramů, což je standardní porodní váha. Prvotní zpráva o již páté Kvídině březosti uváděla termín jejího porodu jen velice přibližně, později se zpřesnil na přelom března a dubna. Nakonec se ale čekání hodně protáhlo. „Kvída nás pěkně napínala,“ konstatoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Přitom právě o jejím dalším očekávaném mláděti jsem napsal úvod připravované knížky. Uzavřel jsem ho otázkou, kdo se narodí dřív: Jestli knížka nebo mládě. Jsem rád, že vyhrála Kvída.“ Podle chovatelů byla Kvída po porodu nervózní, ale zhruba po hodině a půl ulehla k mláděti. „Asi dvě hodiny po narození se mláděti podařilo poprvé napít, pak usnulo a znovu pilo za další hodinu. Následně usnula i porodem unavená Kvída,“ popsal kurátor chovu kopytníků Zoo Praha Jan Marek první večer po porodu. Ani přes zdárný začátek však mládě ještě nemá vyhráno. Kritický totiž bývá právě první týden. Náročné dny teď čekají nejen Kvídu, ale i chovatele, kteří u ní drží nepřetržité služby, aby dohlédli mj. na to, zda ho matka omylem třeba nezalehla, což se u hrabáčů stává. [related-post id="6445"] „Za dobré znamení můžeme považovat to, že mládě je aktivní, samo se probouzí a vyhledává matčiny struky. Pevně věříme, že se jej podaří úspěšně odchovat,“ uzavřel Marek. První mládě se Kvídě narodilo v září 2013, to se ovšem – stejně jako mládě narozené o rok později – odchovat nepodařilo. První úspěšný odchov v pražské zoo proběhl v roce 2015; sameček Kito dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. Také čtvrté mládě, samičku Nyotu, narozenou v srpnu 2016, již Kvída odchovala bez obtíží. Nyota se nedávno přestěhovala do Zoo Olomouc.

V Zoo Praha se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského.

Pražská zoo oslavila 90. narozeniny. Patří mezi světovou špičku • Pražská zoologická zahrada v Troji si v úterý připomněla 90. výročí existence. Pro návštěvníky se poprvé otevřela 28. září 1931. Tehdy ještě nedokončený osmihektarový areál se za devět dekád své existence proměnil v nynější téměř šedesátihektarovou zoo, která má světové renomé.

V Zoo Praha se narodila guaréza pláštíková • V expozici gueréz pláštíkových mohou návštěvníci pražské zoologické zahrady obdivovat další mládě. Benjamínek skupiny se narodil v pondělí ráno, jeho rodiči jsou Lucie a Katanga a podle chovatelů si zatím vede dobře.

Pražská zoo je i nadále pátou nejlepší na celém světě • Cestovatelský server TripAdvisor zveřejnil žebříček nejlepších zoologických zahrad světa pro letošní rok. Zoo Praha se umístila na senzačním pátém místě a obhájila tak loňskou pozici.

Mládě gibona stříbrného si mohou návštěvníci prohlédnout v dolní části zoo, na jednom z tzv. opičích ostrovů.

Antonín Panenka se stal kmotrem nově narozeného klokana z pražské zoo • Mládě klokana horského, které poprvé vykouklo z vaku letos 22. ledna, dostalo jméno Tonda. Jeho jméno v neděli slavnostně odhalil Antonín Panenka, fotbalová legenda a prezident fotbalového klubu Bohemians Praha 1905. Návštěvníci si mohou klokana Tondu prohlédnout v horní části zoo.

Vzácný kormorán černobílý byl poprvé odchován v pražské zoo • Zoo Praha si připsala na své konto další úspěch. Jako první z českých a slovenských zoologických zahrad se jí podařilo odchovat kormorána černobílého. Tři mláďata vylíhnutá v polovině června opustila na konci minulého týdne hnízdo a přesídlila do venkovní voliéry v Ptačích mokřadech. V Evropě chová kormorány černobílé pouze sedm zoo a ptačích parků, žádná z těchto institucí zatím letos nehlásila odchov. Pražská zoo aktuálně chová největší hejno kormoránů černobílých v Evropě, které čítá 14 dospělých jedinců a tři mláďata, což je téměř polovina celé evropské populace. „Naše hejno jsme získali složením ptáků ze dvou nizozemských zoologických zahrad – Burgers' Zoo v Arnhemu a Zoo Veldhoven, kde v obou případech již ukončili chov,“ uvedl kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl a doplnil: „Matka mláďat se v roce 2004 vylíhla dokonce ještě v zemi původu – v Healesville Sanctuary v Austrálii. Otec pochází z odchovu v Parc du Oiseaux ve Villars les Dombes.“ Tři mláďata se vylíhla v polovině června, na konci minulého týdne opustila hnízdo ve vnitřní ubikaci a vyletěla do expozice Ptačí mokřady. Ve venkovní voliéře tam malé kormorány stále krmí jejich rodiče. Dospělí ptáci získávají kořist pod vodou, přičemž se pohybují hlavně pomocí nohou s plovacími blánami, které zastávají roli vesel. Ve vodě se kormorán černobílý rychle promáčí; nemá totiž vyvinuté mazové žlázy, jejichž výměškem by si mastil peří. Často proto bývá k zastižení, jak se s roztaženými křídly vystavuje slunečním paprskům a suší se.

Mláďata kormoránů jsou ve venkovní voliéře Ptačích mokřadů krmena rodiči.

Oslava sloních narozenin. Nechyběl třípatrový dort z ovoce • Pražská zoologická zahrada je již několik měsíců uzavřená pro návštěvníky. Život v ní se ale nezastavil. O víkendu proběhly oslavy prvních narozenin sloní samičky Lakuny.

Pražská žirafí mláďata rostou jako z vody a seznamují se s domovem • V expozici žiraf severních núbijských v horní části pražské zoologické zahrady můžete v těchto dnech pozorovat, jak se mezi sebou i se zbytkem skupiny postupně seznamují dvě žirafí mláďata – samička Nela narozená 25. ledna a její mladší bratr, který se narodil 13. února a už váží 95 kilogramů. Otcem obou je Johan.

Pražská zoo úspěšně odchovává kriticky ohrožený druh lemurů • V Zoo Praha probíhá mimořádně výjimečný odchov vari bělopásých. Vše zatím vypadá velmi slibně. Úspěchem přitom bývá už to, když se tyto vzácné lemury podaří rozmnožit. Jednak jich v lidské péči žije extrémně málo, jednak všichni pocházejí pouze ze dvou párů zakladatelů a v neposlední řadě hraje roli i to, že samice přichází do říje jediný den v roce. Současná tři pražská mláďata se narodila 22. dubna samici Fanie a samci Mandrakovi. Vari bělopásý patří mezi jeden ze tří uznávaných poddruhů vari černobílého; v červeném seznamu IUCN jsou všechny tři vedené jako kriticky ohrožené. Na světě udržují čistý poddruh pouze instituce spadající pod Evropský záchovný program (EEP), kterých je 24 a jen jedenácti z nich se daří vari bělopásé množit. Celkem v lidské péči žije 88 jedinců, včetně tří pražských mláďat. Všichni navíc pocházejí pouze ze dvou párů zakladatelů, z nichž jeden se rozmnožil jedinkrát. EEP proto velmi usiluje o získání nové krve z domovského Madagaskaru. Pokud se nové jedince nepodaří získat, tento taxon v chovech zanikne. [gallery size="full" columns="1" ids="10816"] Další podstatný důvod, proč v lidské péči zůstává tak málo vari bělopásých, je ten, že samice přichází do říje jen jeden den v roce. Ode dne páření ji chovatelé pravidelně váží, čímž zjistí, zda je březí, a stanoví přibližný den porodu. Zhruba měsíc před porodem totiž musejí do chovného boxu nainstalovat boudy a umístit k nim dostatek materiálu, aby v jedné z nich mohla samice vystavět hnízdo, které v přírodě buduje v dutinách stromů. A ani po narození mláďat rozhodně není vyhráno; úmrtnost v chovech je vysoká. Zoo Praha chová tyto vzácné lemury od roku 2004. Současnému páru – Mandrakovi a Fanie – se narodilo již několik mláďat, ale dosud se žádné nepodařilo odchovat.

V zázemí Zoo Praha probíhá výjimečný odchov vari bělopásých a zatím to vypadá slibně.

VIDEO: Největší výstava plžů v republice probíhá v pražské zoo • Slavnostní vernisáží v Galerii Gočárovy domy začala jedinečná výstava s názvem Achatiny v Zoo Praha, která představuje fascinující svět plžů. Návštěvníci tam najdou největší výběr v ČR – šneky různých tvarů i barev, malé o velikosti pouhého centimetru až po dvaceticentimetrové obry. K vidění jsou druhy pozemní i stromové, býložravé i částečně masožravé, chovatelské novinky a druhy natolik unikátní, že je neuvidíte nikde jinde – například původem z Nigérie nebo Konga. Výstava představuje zejména zástupce šneků z čeledi Achatinidae - neboli oblovek - tropických suchozemských plžů dorůstajících velikosti až 30 cm. Ti se v posledních letech stali pro svůj atraktivní vzhled a nenáročnost oblíbenými domácími mazlíčky. Nechybí ovšem ani zástupci českých plžů, jako například hlemýždi, slimáci a plzáci. Každou neděli od 10 do 18 hodin až do konce výstavy 2. září se mohou návštěvníci těšit i na komentované prohlídky, mezi 14. a 15. hodinou se jim bude věnovat také chovatel Tomáš Protiva, který zodpoví otázky nebo poradí, jak šneky snadno chovat i doma.

Křtiny v pražské zoo. Tapíří samička dostala jméno Jasmína • Jméno pruhované slečně vybrali chovatelé Zoo Praha a slavnostně jej odhalil kmotr mláděte náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlubuček.

Pražská zoo oslaví Mezinárodní den tygrů. Připraven je bohatý program • Máte rády kočkovité šelmy? V sobotu 25. července mezi od 10 do 16 hodin proběhne v Zoo Praha oslava Mezinárodního dne tygrů. Bohatý program přiblíží všechny tři poddruhy tygra chované v pražské zoo a dojde i na předání dárků.

OBRAZEM: Velká radost! V pražské zoo se narodilo další mládě koně Převalského • V noci na čtvrtek se v Zoo Praha narodilo mládě koně Převalského, v pořadí již celkem 236. od roku 1932, kdy pražská zoo začala s chovem tohoto druhu. Nový přírůstek – tentokrát hřebec – je v pořádku a pod pečlivým dozorem matky Jessicy. „Klisna Jessica, narozená v Praze, patří ke zkušeným matkám. Nově narozený hřebec je jejím pátým mládětem, pije, drží se při ní na každém kroku a ona si jej velmi pečlivě hlídá,“ uvedl kurátor chovu kopytníků v Zoo Praha Jan Marek a doplnil: „Minimálně půl roku zůstane mládě v pražském stádě, pak ho přesuneme do hřebčí skupiny v Dolním Dobřejově.“ Podle Červené knihy IUCN spadá kůň Převalského do kategorie ohrožený. V přírodě vyhynul koncem 60. let 20. století a přežil jen díky chovu v lidské péči. Zoo Praha již do domovské Gobi v Mongolsku leteckými transporty dopravila celkem 27 koní a další transport je naplánován na 19. června. [gallery columns="1" size="full" ids="10719,10720,10721"]

Mládě koně Převalského zůstane v pražském stádě minimálně půl roku.

Autobusem do zoo se dostanete rychleji. Linka 112 pojede nově přes Trojský most • Autobusová linka 112, která spojuje stanici metra Nádraží Holešovice a Zoologickou zahradu v Troji, bude od 1. srpna vedena rychlejší a spolehlivější trasou přes Trojský most i ve směru do ZOO.

Pražská zoologická zahrada oslavuje příchod prvních letošních mláďat • Zima je roční období, které rození mláďat přeje nejméně. Zoo Praha se však již teď může pochlubit řadou zajímavých přírůstků – například hned dvěma mláďaty sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop vůbec. Chovatelé hlásí také narození několika mar slaništních, vodušky červené či vylíhnutí lori horského.

Jedním z prvních letošních přírůstků v Zoo Praha je toto mládě sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop.

Slon Max z pražské zoologické zahrady oslavil 3. narozeniny • První stoprocentně pražské slůně, sameček Max, který se v Zoo Praha nejen narodil, ale byl tu i počat, oslavil v sobotu v Údolí slonů své třetí narozeniny. Před početným davem návštěvníků se proběhl speciálně připraveným „lesem“ z listů banánovníku a prozkoumal i další dárky.

Sameček slona indického Maxmilián se v pražské zoo narodil 5. dubna 2016. Sobotní oslavu svých třetích narozenin si opravdu užil. Na úvod se proběhl „lesem“, který chovatelé slonům připravili z listů banánovníku.

Pražská zoo začala stavět nový domov pro tasmánské čerty • Pražská zoo spustila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Samotná stavba má trvat zhruba 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat. Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení. „Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“ říká Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL. [gallery size="full" columns="1" ids="11217"] Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě přírodního útvaru kráteru, který byl inspirován dopadem meteoritu na Tasmánii. Stavební objekty budou soustředěné po obvodu kružnice, v jejímž středu najdou návštěvníci nejatraktivnější přírodní výběhy. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.

OBRAZEM: Takhle si zvířata v zoo užívají sněhovou nadílku • Návštěvníci Zoo Praha mají v těchto dnech možná jednu z posledních šancí vidět letos zvířata na sněhu. Podívána je to vskutku nádherná! Druhy, kterým nevadí ani zima, ani sněhová pokrývka – naopak si ji náležitě užívají - jsou k vidění v horní i dolní části zoo. Například pro mladé gepardy je pořádná vrstva sněhu výzvou. Návštěvníci tak mohou obdivovat, jak tyto šelmy předvádějí svá neobyčejně pružná těla, uzpůsobená pro sprint, přímo v akci. Najdou je v expozici v dolní části zoo, hned vedle Pavilonu šelem a plazů. Vyznavače opeřených zdatných běžců pak v horní části zoo potěší třeba pohled na emu hnědého a nejen dětem jistě udělá radost klokan rudý. [gallery columns="1" link="none" size="full" ids="7581,7574,7580,7575"]

Klokan rudý si na sněhu užívá svou hostinu.

V pražské zoo uměle oplodnili samici ohroženého lva indického • Ve středu večer podstoupila samice lva indického Ginni – původem z indického Gudžarátu – umělou inseminaci. Tu provedl přímo v Zoo Praha tým profesora Thomase Hildebrandta z berlínského Leibnizova institutu ve spolupráci s veterináři z pražské zoo. K zákroku použili sperma samce Jamvana.

Čistokrevní lvi indičtí samec Jamvan a samice Ginni ve výběhu pražské zoo.