Zvířata z pražské zoo si pochutnala na dýních

ZprávyPražskýDEN.cz • 2. listopadu 2020 • 1 minuta čtení

Oblíbené jsou dýně hlavně u slonů indických. Dospělé samice už dobře ví, že mají plody rozšlápnout a pak už si je mohou náležitě vychutnat. Malá slůňata se teprve s novou složkou potravy seznamují a ochutnávají je zatím po kouscích. Chovatelé jim dýně schovávají na různá místa ve výběhu.

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Zoologická zahrada hl. m. Prahy je kvůli pandemii koronaviru již třetí týden uzavřena pro veřejnost. I přesto ale zdejší zvířata nepřišla o tradiční dýňové hody.

Pro některá zvířata jsou dýně jen zpestřením dne a hračkou, jiná si na nich navíc i pochutnají. Dýně jsou bohaté na minerální látky a také neobsahují velké množství cukru, pravidelně tedy v Zoo Praha slouží tento druh tykví jako potravní enrichment.

Dýně dostávající zvířata několikrát během podzimu jako zpestření krmné dávky. Nejčastěji jde o dva druhy a to hokaido a marble.

Hroši obojživelní si dokáží s dýněmi poradit i ve vodě. Menší plody chytají rovnou do tlamy. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Psi pralesní už dýně dobře znají. Nejprve je prozkoumají a pak se snaží prokousat až k dužině. Na dýních zvířata láká také jejich výrazná barva. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Vstoupit do diskuze

dýně pražská zoo pražská zvířata zoo Zoo Praha zoologická zahrada Zoologická zahrada hl. m. Prahy zvířata zvířata v zoo zvířata ze zoo

Nepřehlédněte

Čokoláda může zabít vašeho psa i kočku. Proč by ji vůbec neměli jíst? • Pokud máte doma čtyřnohého psího nebo kočičího mazlíčka, jistě mu chcete dopřát jen to nejlepší a čas od času se s ním podělíte o nějakou tu dobrotu. Mnoho lidí ale netuší, že pokud zvířata snědí obyčejnou čokoládu, mohou v krajním případě i zemřít.

Vzácný varan molucký se opět vylíhnul v pražské zoo • V pražské zoologické zahradě mají radost z dalšího úspěchu. Chovatelům se opět podařilo rozmnožit vzácné varany molucké – v úterý a ve čtvrtek se po šestiměsíční inkubační době vylíhla dvě zdravá mláďata. Poprvé byl tento druh v Zoo Praha odchován v roce 2014, od té doby se to zatím nepodařilo žádné jiné z devíti evropských institucí, které tyto náročné a choulostivé plazy v současnosti chovají. Varan molucký byl vědecky popsán teprve v roce 1997, kdy byl rozpoznán jako samostatný druh od varana mangrovového. Obývá tropické lesy a mokřady Moluk na jihovýchodě Asie a svým výrazným žluto-černým zbarvením je bohužel atraktivní pro pašeráky. Ostatně první jedinci, které pražská zoo získala v roce 2007, pocházeli z konfiskátů. Metodiku chovu měla pražská zoo tehdy už úspěšně vyzkoušenou na geneticky blízce příbuzných a chovatelsky méně náročných varanech mangrovových (v letech 1992–2010 se tu vylíhlo 101 mláďat tohoto druhu). Cenné poznatky přinesla i spolupráce s kolegy ze zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem, kteří v té době také zakládali chov. Bylo ovšem nutné přihlédnout k tomu, že varani molučtí jsou velice choulostiví chovanci ve všech aspektech. „Jsou to velmi citlivá, plachá a obtížně chovatelná zvířata. Problém je i to, že samci jsou výrazně větší než samice, mohou být vůči nim agresivní a utlačovat je,“ vysvětluje kurátor chovu plazů Petr Velenský a dodává: „Proto jsme také mimo jiné vyvinuli speciální systém úkrytů, které používáme, abychom obě pohlaví oddělili při krmení a zamezili vzájemným potyčkám.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11303"] Po sedmi letech chovu se v roce 2014 podařilo varany molucké v Zoo Praha poprvé úspěšně rozmnožit. Žádné z devíti evropských institucí, které nyní chovají celkem 26 jedinců, se od té doby nepovedlo tento úspěch zopakovat – až letos opět v Praze. „Druhá generace je vždy cennější a spoléhali jsme na ni. Půjde-li vše, jak má, můžeme v budoucnu očekávat další snůšky,“ říká kurátor Petr Velenský. Ve snůšce bývá obvykle 2–6 vajec, letos byla vejce čtyři, z toho dvě neoplozená. Ze zbylých dvou se po šesti měsících inkubace v úterý a ve čtvrtek vylíhla zdravá mláďata, která budou nyní odchovávána v zázemí. Dva dospělé páry první pražské generace jsou k vidění v teráriu u Rezervace Bororo.

Varan molucký.

Obrovská radost! V pražské zoo se narodilo mládě hrabáče kapského • Včera vpodvečer se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáček si vedou dobře; mládě pije, je aktivní a váží 1353 gramů, což je standardní porodní váha. Prvotní zpráva o již páté Kvídině březosti uváděla termín jejího porodu jen velice přibližně, později se zpřesnil na přelom března a dubna. Nakonec se ale čekání hodně protáhlo. „Kvída nás pěkně napínala,“ konstatoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Přitom právě o jejím dalším očekávaném mláděti jsem napsal úvod připravované knížky. Uzavřel jsem ho otázkou, kdo se narodí dřív: Jestli knížka nebo mládě. Jsem rád, že vyhrála Kvída.“ Podle chovatelů byla Kvída po porodu nervózní, ale zhruba po hodině a půl ulehla k mláděti. „Asi dvě hodiny po narození se mláděti podařilo poprvé napít, pak usnulo a znovu pilo za další hodinu. Následně usnula i porodem unavená Kvída,“ popsal kurátor chovu kopytníků Zoo Praha Jan Marek první večer po porodu. Ani přes zdárný začátek však mládě ještě nemá vyhráno. Kritický totiž bývá právě první týden. Náročné dny teď čekají nejen Kvídu, ale i chovatele, kteří u ní drží nepřetržité služby, aby dohlédli mj. na to, zda ho matka omylem třeba nezalehla, což se u hrabáčů stává. [related-post id="6445"] „Za dobré znamení můžeme považovat to, že mládě je aktivní, samo se probouzí a vyhledává matčiny struky. Pevně věříme, že se jej podaří úspěšně odchovat,“ uzavřel Marek. První mládě se Kvídě narodilo v září 2013, to se ovšem – stejně jako mládě narozené o rok později – odchovat nepodařilo. První úspěšný odchov v pražské zoo proběhl v roce 2015; sameček Kito dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. Také čtvrté mládě, samičku Nyotu, narozenou v srpnu 2016, již Kvída odchovala bez obtíží. Nyota se nedávno přestěhovala do Zoo Olomouc.

V Zoo Praha se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského.

V pražské zoo se narodilo druhé letošní slůně. Ošetřovatelé už znají pohlaví • Zoo Praha má šest týdnů po narození prvního letošního slůněte další důvod k radosti. V sobotu 9. května nad ránem porodila i samice slona indického Janita. Otcem mláděte je také tentokrát samec Ankhor.

Podzimní dýňová polévka. Hřejivá náruč pro chladné dny • Jakmile listí zezlátne a vzduch je cítit podzimem, naše chuťové buňky začnou toužit po teplých, uklidňujících chutích. Dýně, typická podzimní ingredience, se v tomto období dostává do popředí mnoha našich oblíbených pokrmů. Dnes se ponoříme do receptu na krémovou, sametovou dýňovou polévku, která vás jistě zahřeje u srdce i na duši.

Gigantická dýně je k vidění v pražské Botanické zahradě • Botanickou zahradu v Praze-Troji už po čtrnácté zaplnily stovky dýní. Od 15. do 31. října se tu koná akce s názvem Tajuplný dýňový podzim.

Při vstupu do vnitřních expozic zoo bude platit několik pravidel • Rozvolňování opatření proti koronavirové nákaze dnes pokračuje další vlnou. Kromě jiného budou smět opět otevřít vnitřní expozice zoologických zahrad, i když s několika omezeními.

Narodilo se mládě ohroženého chápana. Pytláci je loví pro maso • V pražské zoologické zahradě přišlo na svět mládě chápana středoamerického. Tento zajímavý druh primátů patří mezi ohrožené. Ve Středí Americe domorodci loví chápany kvůli masu. Pražská rodinka se ale naštěstí úspěšně rozmnožuje.

Kolik hodin může kočka přežít sama doma? Zjistěte, než se vydáte na dovolenou • Kočky jsou známé svou nezávislostí a schopností si užívat samotu. I přesto však je důležité zvážit, jak dlouho můžete svou kočku nechat doma samotnou. Bez ohledu na to, zda jste pryč z domu kvůli práci, dovolené nebo jiným závazkům, existují určité faktory, které byste měli zvážit, abyste zajistili pohodlí a bezpečí vašeho kočičího přítele.

Nově narozená slůňata z pražské zoo dostanou o víkendu jména • Tuto neděli 21. června proběhnou v Zoo Praha dvojnásobné křtiny. Obě letos narozená slůňata dostanou sinhálská jména, která jim vybrali chovatelé. Na návštěvníky Údolí slonů čeká navíc soutěž, tradiční indické taneční vystoupení, komentovaná setkání či výroba unikátního sloního papíru.

Samičky slona indického, které se v Zoo Praha narodily krátce po sobě na konci března a na začátku května, si pravidelně užívají venkovního výběhu.

Spí kočka s vámi? Jen z lásky to nedělá • Kočky jsou svým způsobem velice tajuplní domácí mazlíčci. Některé jejich chování bývá pro mnohé lidi často záhadou. Malé šelmičky se například uvelebí na hrudníku svého majitele a spokojeně si tam hoví. Ale proč to vlastně dělají?

OBRAZEM: Nejlehčí savec světa váží pouze 1,8 gramu. Vidět ho můžete v pražské zoo • Pražská zoo je prozatím jedinou zoologickou zahradou v ČR, v níž můžete spatřit hmotnostně nejmenšího savce světa – miniaturní bělozubku vážící v průměru jen 1,8 gramu. V pavilonu Afrika zblízka bylo pro bělozubky nejmenší zbudováno vivárium s chovnými labyrinty. Jak upozorňuje kurátor chovu savců Pavel Brandl, bělozubky nejmenší jsou zajímavé i v mnoha jiných ohledech: „Jsou neuvěřitelně hbité, běhají doslova jako kapky rtuti a dokážou skočit až do vzdálenosti 20 centimetrů, což je u tak malého tvora velmi neobvyklé. Mají i zvláštní areál – najdeme je poblíž lidských sídel ve Středomoří, ale obývají i ostrůvkovitě rozesetá místa v Africe a Asii.“ Do Zoo Praha přicestovaly dva páry bělozubek z drážďanské zoo koncem roku 2017. První mláďata pak přišla na svět v březnu 2018. Jakmile se bělozubky nejmenší začnou rozmnožovat, rodí se mláďata zhruba každé čtyři týdny a rychle dospívají. V zázemí tak pražská zoo nyní odchovává už druhou generaci. Celkem eviduje devět dospělých jedinců – z nichž jedna samice je březí – a 24 mláďat ze šesti vrhů. [gallery columns="1" size="full" ids="11557"] „Aby se bělozubky úspěšně rozmnožily, je zapotřebí jim zvýšit teplotu v chovné místnosti a nabídnout jim labyrint, do kterého si nanosí materiál na hnízda – mech nebo suchou trávu,“ vysvětluje Brandl. Umělý labyrint vyřezaný z tvárnice simuluje bělozubkám podzemní chodbičky i komory. Vivárium je dále vybaveno zeminou, mechem, uschlými listy, a hlavně plochými kameny a kusy kůry, pod které se bělozubky rády ukrývají. Bělozubky jsou hmyzožravé a loví takřka výhradně živou kořist, v pražské zoo nejčastěji cvrčky. Bělozubky nežijí dlouho – jako většina drobných tvorů se obvykle dožívají jen o něco více než jednoho roku.

Mládě bělozubky nejmenší s rodiči.

Češi objevili dosud neznámou žábu. Žije v pralesích středního Konga • Vědecký tým Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby na africkém kontinentu je poměrně vzácná událost. Poslední rod byl popsaný před sedmi lety. Jedná se tak o významný objev, který je důležitý zejména pro ochranu místních ekosystémů. Terénní výzkum, při kterém byl sbírán zásadní materiál v roce 2018, byl hrazen Národním muzeem. Následný laboratorní výzkum pak vznikal primárně v laboratořích Akademie věd ČR.

Pražská zoo se raduje z narození sloního mláděte • V pátek nad ránem se v Zoo Praha narodilo mládě slona indického. Jedná se o samičku a váží 92 kilogramů. Ona i její matka Tamara jsou v pořádku. Otcem slůněte je samec Ankhor. Pražská zoo očekává narození ještě druhého mláděte, březí je i samice Janita.

Nově narozené mládě slona indického.

OBRAZEM: Další úspěch pražské zoo. Narodila se dvě mláďata vzácného soba karelského • V Zoo Praha se narodila další dvě mláďata vzácného soba karelského. Jde o jediný divoký poddruh soba, který se chová a množí v lidské péči, přičemž z českých zoo jej úspěšně odchovává pouze pražská. Mládě narozené 13. května je sameček, o tři dny později přišla na svět i samička. Návštěvníci si oba přírůstky mohou prohlédnout v Severském lese v horní části zoo. [gallery size="full" columns="1" ids="10647,10646,10648"]

Mládě soba karelského.

Orangutaní mládě z pražské zoo již prozkoumává svůj výběh • Před pět měsíci se v pražské zoologické zahradě narodilo mládě orangutana sumaterského. Dostal jméno Pustakawan, ale zkráceně se mu říká Kawi.

V pražské zoo se bude pitvat sloní trus. Zájemci se mohou přihlásit do pátku • Návštěvníci pražské zoologické zahrady mohou tento víkend poznávat divoce žijící ptáky a jejich zpěv. Neděle bude patřit rodinám a matkám, které zde oslaví svůj svátek. V sobotu můžete vyrazit poznávat divoce žijící ptáky a jejich zpěv. Dozvíte se, proč, jak a kam ptáci táhnou a co přinesly výsledky sledování kvakošů, volavek a slípek. Začátek vycházky s průvodcem je v 10:00 hod. u Vzdělávacího centra. U něj také v průběhu dne naleznete informační stánek, ve kterém se seznámíte s ptačími obyvateli zoo. Neděle v zoo bude patřit rodinám a matkám, které zde oslaví svůj svátek. Čeká na vás řada her založených na spolupráci členů rodiny a tematický program pro rodiny v Rezervaci Bororo (vystoupení zvířat v Amfiteátru od 11:30 a 14:30 hodin), kde bude také postaven stánek plný her pro rodiny. Zajímavý program bude i v Papírně. Zde proběhne pitva sloního trusu a ukázky krmiva pro slony. Odborný výklad začíná v každou celou hodinu od 10:00, poslední proběhne v 17:00. Pokud máte zájem, můžete se objednat na mester@zoopraha.cz do pátku do 16:00 hodin. Program je v ceně vstupného do zoo, zájemci mohou pokračovat ve výrobě sloního papíru za standardní poplatek.

Pražská zoo je první na světě v počtu odchovaných mláďat zejozoba afrického • Pražská zoo v letošním roce dosáhla bilance 30 přirozeně odchovaných mláďat zejozoba afrického za osm chovatelských sezón, čímž se nemůže pochlubit žádná jiná zoo na světě. Nejstarší letošní mládě tohoto druhu narozené v pražské zoo 22. srpna už překonalo kritický věk a jeho sourozenci narození krátce po něm jej můžou následovat. Návštěvníci najdou tyto možná až bizarně vyhlížející ptáky se zvláštním tvarem zobáku v Ptačích mokřadech umístěných v dolní části zoo. Pražská zoo chová zejozoby od roku 1996. Velký úspěch zaznamenala v roce 2011, kdy se jí jako první z evropských zoo povedl přirozený odchov zejozoba afrického pod rodiči. Letos si může připsat další úspěch, a to světový – nejvíce přirozeně odchovaných mláďat za osm chovatelských sezón. „V prvních dnech chovatelé dvakrát denně pravidelně lezou k hnízdům, aby mláďata zvážili, dle potřeby přikrmili a podali výživové doplňky a léky, než se chovné páry ujmou své rodičovské úlohy naplno,“ vysvětlil kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. Zejozobi afričtí se coby potravní specialisté živí sladkovodními rybami a kuřaty; nejdůležitější složku potravy ovšem tvoří hlemýždi. Zejozobi je svým zručným, speciálně uzpůsobeným zobákem vytahují z ulit, aniž by tyto ulity porušili. V hnízdní sezóně dokáže pražské hejno denně spořádat celý kbelík hlemýžďů. Celkem se v Zoo Praha podařilo odchovat již 35 mláďat zejozoba afrického, která pak odešla jak do českých zoo, tak do zoo ve Francii, Německu a Rakousku.

Fyzické tresty domácích koček? Tady jsou jasné důvody, proč to nikdy nedělat • Jsou fyzické tresty koček účinnou metodou nápravy jejich nežádoucího chování? Majitelé domácích mazlíčků se s touto otázkou potýkali po staletí a vždy oscilovali mezi tvrdou disciplínou a mírností. S hlubším zkoumáním kočičího chování ale dojdeme k jasnému závěru, že fyzické tresty rozhodně nejsou správnou cestou.

Pražská zoo oslavila 90. narozeniny. Patří mezi světovou špičku • Pražská zoologická zahrada v Troji si v úterý připomněla 90. výročí existence. Pro návštěvníky se poprvé otevřela 28. září 1931. Tehdy ještě nedokončený osmihektarový areál se za devět dekád své existence proměnil v nynější téměř šedesátihektarovou zoo, která má světové renomé.