knihovna na Smíchově

24. 2. 1868: Smíchovská knihovna kvůli pracujícím upravuje otevírací dobu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Výstava květin Výstava květinová, již pořádá každoročně česká zahradnická společnost letos otevře se dnem 18. dubna a trvati bude až do 21. dubna. Výbor činí vyzvání ke všem pěstitelům květin, aby obeslali tuto výstavu květinami květoucími, musí se ale za tím účelem přihlásiti do 16. dubna u ředitelstva řečené společnosti, aby přichystané na výstavu květiny vřaditi se mohly do katalogu. – Národní listy, 24. 2. 1868 Odvod k vojsku v Praze Jelikož seznamy mladíkův narozených v letech 1847, 1846 a 1845 a tudíž povolaných k nastávajícímu odvodu již upraveny a doplěny jsou, vyhlašuje rada městská, že v seznamy ty lze u městského popisného úřadu po osm dní nahlednouti a proti povolenému neb odepřenému osvobození ve 14 dnech u místodržitelství podati námitky, jež však nemají působnosti zdržovací. Spolu uvádí rada městská v známost všeobecnou, že losování oněch mladíkův, kteří v letech 1847, 1846 a 1845 zrozeni jsou a jimž osvobození od povinnosti vojenské po zákoně nepřísluší, odbývati se bude dne 28. t. m. o deváté hodině dopolední ve velké zasedací síni radnice staroměstské. K losování tomu vyzývají se veškeří k vojsku povinní král. hlavního města Prahy, aneb zástupcové jejich tím doložením, že za ty, kdož se nedostaví, potáhne los buď jejich zástupce, aneb někdo jiný, jehož ředitel losování k tomu určí. – Národní listy, 24. 2. 1868 [related-post id="6100"] Ze Smíchova Obecní knihovna nyní z radnice do hlavní školy přeložená bude od nynější doby místo ve dne teprv večer knihy k půjčce vydávati, by též řemeslníci ji použíti mohli. V prospěch knihovny uspořádá výbor knihovny té v masopůstní úterý zábavu v sále „u zlatého anděla.“ – K zakoupení piana uspořádá zpěvácký spolek „Lukes“ dne 4. března taktéž „u zlatého anděla“ domácí zabavu pro členy své. – Národní listy, 24. 2. 1868 Osvětlení Prahy Předevčírem večer poprvé rozsvícen byl velký osmiramenný kandelábr, postavený na prostranství před Prašnou branou a hostincem „u modré hvězdy.“ Mohútné světlo osmi plamenův jeho mocně osvětluje jindy tmavé to prostranství a zamezuje tomu, by na místě tom, kde čtvero hlavních tříd se křížuje, povozy do sebe nevrážely. – Národní listy, 24. 2. 1868

Nepřehlédněte

Pražská Vinohradská synagoga byla krásná a honosná. Nevydržela ale bombardování • V Sázavské ulici na pražských Vinohradech kdysi stávala jedna z největších a nejkrásnějších synagog na světě. Na konci 2. světové války ji však zničily nálety spojeneckých bombardérů. Dnes je na jejím místě škola. Královské Vinohrady byly na přelomu 19. a 20. století moderní a rychle se rozvíjející město. Do nově postavených činžáků se stěhovali zejména bohatí lidé, včetně mnoha židovských rodin. V roce 1881 byl ustanoven Spolek pro vybudování israelského Chrámu, který více než 10 let shromažďoval potřebné finanční prostředky. V roce 1894 si spolek objednal návrh nové synagogy u vyhlášeného vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho. Ten později navrhl například i Jeruzalémsku synagogu, která stojí dodnes v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Stavba začala o rok později a slavnostní otevření za účasti mnoha významných osobností proběhlo v září 1896 u příležitosti vysokých židovských svátků. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13721"] Reprezentativní stavba v orientálně neorenesančním plášti pro dva tisíce lidí se stala chloubou Královských Vinohrad. Ve své době se jednalo o největší pražskou synagogu a zároveň jednu z největších na světě. Nad hlavním průčelím do Sázavské ulice, jemuž vévodilo mohutné růžicové okno s Davidovou hvězdou uprostřed, desky Desatera na vršku tympanonu a falešný portikus, se tyčily dvě vysoké, osmiboké věže zakončené cibulovitými báněmi s lucernami. Skutečný vstup do synagogy ale vedl dvěma průjezdy v postranních budovách – v jedné byl příbytek rabína a kanceláře obce (zde byl zřízen i Izraelitský matriční úřad na Královských Vinohradech), ve druhé škola a později chlapecký sirotčinec. Interiér byl vybaven různobarevným mramorem, barevnými vitrážemi se starozákonními motivy a dřevěnými vyřezávanými sedadly. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13722"] Vinohradská synagoga fungovala jako svatostánek a komunitní centrum přes čtyřicet let. Během 2. světové války si z ní nacisté udělali skladiště majetku, který zůstal v bytech Židů deportovaných do koncentračních táborů. Osudnou se jí ale nakonec nestalo nacistické běsnění, nýbrž bombardování Prahy spojeneckými letouny 14. února 1945. [related-post id="5683"] Bomby zasáhly nejen Vinohradskou synagogu, ale i mnoho obytných čtvrtí. Popelem ten den lehl například emauzský klášter či Faustův dům na Karlově náměstí. Okupační orgány vydaly hasičům rozkaz, aby hasili pouze sousední budovy. Z výstavní synagogy tak nakonec zbyly jen obvodové zdi.  Ty byly strženy v roce 1951, na zasypaných základech vyrostla o deset let později budova základní školy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13725,13730"]

Vinohradská synagoga kolem roku 1910.

1. 8. 1889: Vzácná návštěva, tragická nehoda na železnici a dělnické hnutí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 12. 1868: V Kbelích se oběsila mladá dívka. Spekuluje se o důvodech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

24. 3. 1868: Žena neměla na jídlo pro děti, tak se pokusila zabít. Pražané ale ukázali dobré srdce… • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Oběť bídy Tyto dny v noci po osmé hodině vrhla se ženština jakás u Šipkových mlýnův do Vltavy. Stráž spozorovavši to, vytáhla samovražednici a že ještě bez sebe byla, odnesti ji dala na strážnici novoměstskou. Když ji zde přivedli k životu shledáno, že ubohá je vdova jmenem Anna Heinrichova, matka pěti malých dítek v čísle 423-2 bydlící a že jen bída nejvyšší dohnala ji k zoufalému činu. Všechna snaha její, aby pro sebe a dítky své vydělala si na chleb byla marna a žebrati chudák styděla se. Nemohouc již déle snesti nářku hladem mroucích dítek svých, umínila si, že zbaví se života. Nad sirotky snadže prý se předce někdo spíše slituje… Vyšetřovací úřadník přesvědčiv se o pravdivosti výroku a o poměrech ubohé, obdaroval nešťastnou matku a po příkladu jeho učinili i ostatní úřadníci městského komisariatu dolejšího nového města. – Národní listy, 24. 3. 1868 Slavnost položení základního kamene k divadlu národnímu K žádosti slavnostního výboru uvázal se ochotně výtečný náš skladatel hudební a ředitel Hlaholu pražského pan Karel Nendl v řízení celé pěvecké části při slavnosti položení základního kamene k divadlu národnímu. – Národní listy, 24. 3. 1868 [related-post id="7928"] Ošizená milenka Četný počet vojínů, nyní od zdejší obsádky na dovolenou do svých rodišl se ubírajících, zanechává zde též velký počet milenek, s kterýmiž byl časem na trampoty vojínské zapomínal. Jistý vojín se měl také na dovolenou odebrati, milenka jeho jej však tak horoucně milovala, že jí konečně slíbil zde ostati, pakli něco od ní na památku obdrží. Obradovaná služka i hned vyzvídala, co by miláčka potěšilo a ten se jí svěřil, že by si rád hodinky koupil. Ochotná služka dala mu i hned peníze na ně, v sobotu však ubohá zvěděla, že nevěrný milovník odtud na dovolenou se odebral a sice i s penězi, jež mu na hodinky dala. – Pražský denník, 24. 3. 1868 Zabloudilé dítě V neděli večer shromáždil u prašné brány asi čtyřletý hošík bolestným svým nářkem množství lidí kol sebe. Ztratil se matce v davu lidí na Josefském náměstí a vida se opuštěn na neznámém místě, dal se do pláče. Přístojící hleděli hocha potěšiti až konečně strážník ujmuv se chlapce na strážnici jej zavedl. – Pražský denník, 24. 3. 1868

O nové byty je největší zájem v Praze 9. Do předraženého centra se lidé moc nehrnou • Zájemci o nové bydlení v hlavním městě na konci loňského roku preferovali Prahu 9 před Prahou 5 a 10. První trojka tak prodejním statistikám dominuje už dva roky, mění se pouze jejich vzájemné pořadí. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let. Z pražských lokalit jsou nejvyhledávanější Letňany a Vysočany, zájem je také o Smíchov či Michli.

Moderní bydlení se pro mnoho lidí stává nedosažitelným luxusem.

Poslední dopis Milady Horákové je vystaven v Národním muzeu • V Pantheonu Historické budovy Národního muzea je až do 10. července k vidění první a poslední strana dopisu, který napsala Milada Horáková těsně před svou popravou 27. června 1950.

Protiatomový kryt Folimanka se v sobotu otevře pro veřejnost • Také v tomto měsíci se pro veřejnost otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy. Unikátní prostory protiatomového bunkru Folimanka si zájemci budou moci prohlédnout tuto sobotu 15. září od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

22. 1. 1868: Ve Vltavě plavala mrtvola, na břeh ji vytáhli rybáři • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

23. 1. 1889: Varování před cestou na pražský Nebozízek. Může jít o život! • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 7. 1890: U Nuselských schodů nalezena mrtvola novorozeného dítěte • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 7. 1889: Stěhování vězňů na Pankrác, nepoctivý číšník a pohroma na Moravě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

První McDonald’s v Praze otevřel před 30 lety. Ve frontě stály tisíce lidí • Přesně před 30 lety se tehdejší Československo symbolicky přiblížilo západnímu světu. V pražské Vodičkově ulici byla 20. března 1992 otevřena vůbec první restaurace McDonald’s na našem území.

Muzeum paměti XX. století dnes symbolicky zahájilo svou činnost • Zápisem do Rejstříku ústavů dnes formálně vzniklo Muzeum paměti XX. století. Nově byly ustaveny orgány instituce. Na základě výběrového řízení se historicky prvním ředitelem muzea stane Jiří Šesták. Obsazena byla také pozice předsedkyně správní rady, kterou se stala radní hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová, a pozice předsedy dozorčí rady, kterým se stal Zdeněk Zajíček.

Ženy zakázaly hospody. Muži se odstěhovali a město zbankrotovalo • Muži na celém světě odjakživa rádi navštěvují hospody, což ale bývá trnem v oku jejich manželkám. Tento odvěký spor se stal dokonce osudným jednomu americkému městečku na počátku minulého století. O kuriózním případu napsaly v Praze vydávané Národní listy v srpnu roku 1901.

13. 5. 1889: Řádění podvodníka, krádež na nádraží a zřícená pavlač • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Vyvolávání duchů v Maďarsku skončilo obrovským kraválem • Spiritistické seance bývaly oblíbenou kratochvílí lidí na přelomu 19. a 20. století. V kronikách českých spiritistů najdeme řadu nevysvětlitelných zážitků a jevů. A nejinak tomu bývalo i v zahraničí, kde se vyvolávání duchů rovněž praktikovalo. Přečtěte si článek z Národních listů ze srpna 1901, kde se píše o jednom takovém sezení v Maďarsku.

17. 6. 1890: Vyhlubování koryta Vltavy jde rychlým tempem. I díky technice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Spadne někdy Eiffelova věž? Naši předci nepočítali, že vydrží tak dlouho • Eiffelova věž patří mezi nejznámější symboly Paříže i celé Francie. Ve své době ji lidé považovali za malý zázrak. Jak ale dokládá článek z Národních listů ze srpna 1891, příliš se nepředpokládalo, že by mohla vydržet stát až do 21. století.

15. 2. 1890: Lanové dráhy v Praze, nová divadelní aréna a sekání ledu na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 11. 1868: Manželka přes inzerát se nemusí vždycky vyplatit • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.