7. 10. 1889: Na smrt vylekaná matka a cestující apoštolé spiritismu

Před lety v PrazePražskýDEN.cz7. října 20194 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Polekaná rodina

V sobotu po 4. hodině odpolední dostavil se do bytu vážené rodiny pražské premovaný zřízenec jednoho zdejšího hotelu, jemuž bylo uloženo, aby spůsobem nejšetrnějším oznámil náhlé úmrtí syna zmíněné rodiny, jenž skončil mladistvý svůj život sebevraždou. Zprávou touto byla matka domnělého sebevraha nad míru polekána. Vzpomněla si, že syn dopoledne nápadně rozčilen opustil domov a ža žádal matku, aby mu oběd přichystala teprve po čtvrté hodině odpolední, poněvadž má prý nutné řízení, pro kteréž nemůže se, jako činíval, pravidelně k 1 hodině odpolední domů dostaviti. Na smrt uděšená matka byla nyní přesvědčena, že syn její spáchal sebevraždu, jejíž příčinu nemohla si vysvětliti. Vsedla ihned se zřízencem hotelu a jedním studujícím do drožky a dala se dopraviti do hotelu, prolévajíc mezi jízdou hořké slze a trpce naříkajíc. Když přibyla do hotelu, byla dovedena do pokoje, v němž mladý muž sebevraždou svůj život dokonal. Seděl na stolici, opřen hlavou o lenoch, v ruce držel nabitý šestihlavňový revolver. Záclony byly spuštěny, tak že v pokoji panovalo pološero. Matka přistoupila k sebevrahu, v domnění, že jest to její syn, objímala a celovala ho, až přítomný policejní komisař musil ji od mrtvoly odtrhuouti z obavy, aby nevyšla z revolveru rána. Nářek a pláč matky byl srdcelomný. Mladý studující, s nimž byla přijela, upozornil bolem rozplývající se paní, že sebevrah má červené vojenské kalhoty a vysoké boty, jež její syn nikdy nenosil. Paní se zalekla a prosila policejního komisaře, aby dal záclony vytáhnouti neb přinésti svítilnu, k čemuž týž ihned svolil. Tu teprve přišlo na jevo, že nešťastný sebevrah není její synem, nýbrž že nahodilé jméno a stáří sebevraha spůsobily nemilý omyl. Na smrt ulekaná a chvějicí se na celém těle opustila hotel a odjela v drožce domů, kde nalezla svého pohřešovaného syna, jemuž ani ve snu nenapadlo, připraviti se o život. Vysvětlil matce příčinu, pro níž nemohl v pravidelný čas dostaviti se k obědu, načež matka se po delší době ukonejšila. Událost tato vzbudila v celém domě nemalý rozruch a byla předmětem živé rozpravy. – Národní listy, 7. 10. 1889

Cestující apoštolé spiritismu

Občas dostavují se do Čech hlavně z Německa záhadné osobnosti, kteréž, jakkoliv jinak u nás po cizozemcích bez »určitého zaměstnání« jest neobyčejná sháňka, potloukají se po krajích a městech a učí novým naukám spiritickým. V zájmu střízlivosti a zdravého názoru našeho lidu budiž konstatováno, že děje se tak výhradně v některých německých krajinách severních Čech. Tak v okolí Varnsdorfu káže od několika dnů jakýsi »bratr Artopé« z Berlína, spiritický apoštol, proti němuž sice bouří se ve městech, jenž ale na venkově se svými duchy dělá zcela dobré obchody. Krajina ta vůbec čítá mnoho houževnatých vyznavačů víry v duchy mezi svým obyvatelstvem. – Národní listy, 7. 10. 1889

[related-post id=“23861″]

Polekaná rodina

V sobotu po 4. hodině odpolední dostavil se do bytu vážené rodiny pražské premovaný zřízenec jednoho zdejšího hotelu, jemuž bylo uloženo, aby spůsobem nejšetrnějším oznámil náhlé úmrtí syna zmíněné rodiny, jenž skončil mladistvý svůj život sebevraždou. Zprávou touto byla matka domnělého sebevraha nad míru polekána. Vzpomněla si, že syn dopoledne nápadně rozčilen opustil domov a ža žádal matku, aby mu oběd přichystala teprve po čtvrté hodině odpolední, poněvadž má prý nutné řízení, pro kteréž nemůže se, jako činíval, pravidelně k 1 hodině odpolední domů dostaviti. Na smrt uděšená matka byla nyní přesvědčena, že syn její spáchal sebevraždu, jejíž příčinu nemohla si vysvětliti. Vsedla ihned se zřízencem hotelu a jedním studujícím do drožky a dala se dopraviti do hotelu, prolévajíc mezi jízdou hořké slze a trpce naříkajíc. Když přibyla do hotelu, byla dovedena do pokoje, v němž mladý muž sebevraždou svůj život dokonal. Seděl na stolici, opřen hlavou o lenoch, v ruce držel nabitý šestihlavňový revolver. Záclony byly spuštěny, tak že v pokoji panovalo pološero. Matka přistoupila k sebevrahu, v domnění, že jest to její syn, objímala a celovala ho, až přítomný policejní komisař musil ji od mrtvoly odtrhuouti z obavy, aby nevyšla z revolveru rána. Nářek a pláč matky byl srdcelomný. Mladý studující, s nimž byla přijela, upozornil bolem rozplývající se paní, že sebevrah má červené vojenské kalhoty a vysoké boty, jež její syn nikdy nenosil. Paní se zalekla a prosila policejního komisaře, aby dal záclony vytáhnouti neb přinésti svítilnu, k čemuž týž ihned svolil. Tu teprve přišlo na jevo, že nešťastný sebevrah není její synem, nýbrž že nahodilé jméno a stáří sebevraha spůsobily nemilý omyl. Na smrt ulekaná a chvějicí se na celém těle opustila hotel a odjela v drožce domů, kde nalezla svého pohřešovaného syna, jemuž ani ve snu nenapadlo, připraviti se o život. Vysvětlil matce příčinu, pro níž nemohl v pravidelný čas dostaviti se k obědu, načež matka se po delší době ukonejšila. Událost tato vzbudila v celém domě nemalý rozruch a byla předmětem živé rozpravy. – Národní listy, 7. 10. 1889

Nepřehlédněte

10. 1. 1868: Nebohá děvečka skončila pod koňskými kopyty a omnibusy nejezdí • Děvečka v Železné ulici skončila pod koňskými kopyty a strážníci se železnou vytrvalostí zasahovali na Ovocném trhu. Přečtěte si, co se dělo v Praze přesně před 150 lety.

Oslavte Mezinárodní den archeologie s Muzeem města Prahy • Muzeum města Prahy se v letošním roce opět připojuje k oslavám Mezinárodního dne archeologie. V sobotu 16. října nabídne návštěvníkům všech věkových kategorií pestrý program S archeologií do středověku v Zámeckém areálu Ctěnice a komentované prohlídky expozice v Domě U Zlatého prstenu.

28. 11. 1889: Benefiční večer, smrtelná nehoda a první sníh v Praze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Britští muži dávali najevo své bohatství podivnou úpravou nehtů • Pokud si říkáte, že žijeme ve zvráceném světě sociálních sítí, kde řada lidí nemá žádnou soudnost, možná vás překvapí článek z roku 1901. Národní listy přinesly zprávu o zvláštní módě, která se rozšířila mezi bohatými britskými muži.

10. 10. 1889: Podnikatel na útěku, neštěstí při porážce a splašený kůň • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 5. 1889: Řádění blesku v Praze a výstavba nové tramvajové zastávky na Josefském náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Osud historicky první ženy zachycené na fotografii. Dožila se mimořádného věku • Příslušníci řady domorodých kmenů kdysi věřili, že fotografie kradou duše. Některé více izolované kmeny se dokonce portrétování brání dodnes. Ten, kdo vlastní podobiznu vaší tváře, má nad vámi údajně moc. Kdo ale byla žena, která o svou duši přišla jako první v historii?

18. 4. 1868: Velký zátah! Strážníci v Praze zatkli desítky žebráků • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Otevírání brány Vyšehradská brána bývala doposud, jak známo, o hodinu později otevírána než brány ostatní, což bylo nemilým opožďováním pro lid z té strany do Prahy na trh jdoucí. Vyšehradské policejní komisařství se tudíž obrátilo v té záležitosti k c. k. velitelství pevnostnímu a již jest nářkům odpomoženo; venkovská brána jest nyní k rozkazu zemského gen. velitelstva odevzdána finančním orgánům, až si ji otevírají stejnou dobou s ostatními branami pražskými a vnitřní brána zůstane ve dne v noci otevřena. To jest zavedeno už od 15. dubna. – Pražský denník, 18. 4. 1868 Vystěhovalci Předevčírem večer ubíralo se pět osob z okresu skutečského pocházejících na další cestu do Ameriky. Jak se pozoruje, ubývá letošním rokem již značně oněch bláhovců, kteří přes všechny výstrahy v daleké cizině lepšího živobytí než ve své vlasti dosáhnouti chtěli. Až do nynějška nedosáhl počet do Ameriky letos se vystěhovavších ani třetí díl, co jich loňského roku do té doby bylo odešlo. – Pražský denník, 18. 4. 1868 [related-post id="9496"] Zátah na žebráky Vydatný lov učinili včera dopoledne městští strážníci. Zatknuli totiž na sta žebráků, kteří včerejšího pátku co v privilegovaný den jejich, při žebrání na ulici od strážníků postiženi byli. Žebráci tito byli od strážníků na okresní strážnici dopravováni, odkudž pak v tlupách po 10 až i po 20 osobách na policejní ředitelství dodáni byli, kde tamější místnosti vesměs jimi se přeplnily. Mezi zatknutými nacházelo se nejvíce starců, mrzáků a mladších žen, každá s několika dítkami. – Pražský denník, 18. 4. 1868

31. 10. 1868: V Praze se otevírá nová moderní krejčovská továrna • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

11. 4. 1889: Zřízení fontány u Rudolfina a rekonstrukce Týnského chrámu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Večerníček slaví 55. narozeniny. Legendární znělka je světově unikátní • Kdo by neznal kluka v papírové čepici, který den co den přijíždí na nejrůznějších dopravních prostředcích za dětmi, aby jim popřál dobrý večer a dobrou noc. Letos je mu už 55 let, ale stále neztratil nic ze své kouzelné roztomilosti.

Netradiční bramborové recepty z časů našich prababiček • Brambory jsou dnes poměrně opomíjenou potravinou. Tím, že jsou nenáročné na pěstování, jich naši předci měli dostatek i v dobách neúrody a hladomorů. Dokázaly přitom nejen zasytit, ale i dodat řadu potřebných látek a minerálů. Není proto divu, že ve starých kuchařkách najdeme stovky a tisíce nejrůznějších receptů na jejich zpracování. Přečtěte si výběr receptů z počátku 20. století, které otiskl časopis Česká hospodyně.

16. 7. 1889: Amatérské fotografování jako nový koníček, požár v Karlíně a vypovězení cizinci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Protiatomový bunkr Folimanka se o víkendu otevře pro veřejnost • Také v tomto měsíci se pro zájemce z řad veřejnosti otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory protiatomového bunkru Folimanka si zájemci budou moci prohlédnout v sobotu 17. srpna od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Dějiny metra: Pražané mohli mít podzemní dráhu už na konci 19. století • Při pohledu na dobové fotografie Prahy z konce devatenáctého a počátku dvacátého století se může zdát, že život v ní byl tehdy jedna velká idylka. Ve skutečnosti však Praha v té době byla spíš začouzeným městem plným továren, kde nebylo zrovna nejzdravější pobývat.

Pařížské metro začalo jezdit v roce 1900.

19. 7. 1889: Bezplatné noclehárny pro mladé výletníky a mrtvé tělo ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Turkyně mají při rozvodu nárok na štědrou odměnu. Evropanky by mohly závidět • Práva žen v muslimském světě na Západě vnímáme jako velmi omezená. Skutečnost ovšem byla a je poněkud jiná. Dokládá to i dobový článek, který otiskly v Praze vydávané Národní listy v únoru 1894. Evropské ženy by mohly Turkyním mnohé závidět.

Duch se snažil zachránit syna. Nevysvětlitelný případ z počátku minulého století • Existují věci mezi nebem a zemí. Řada lidí občas prožije něco, co se nedá rozumně vysvětlit. Jak dokládá dobový novinový článek z roku 1902, nejedná se o nic nového. Mrazivý zážitek potkal i jednoho švýcarského lékaře.

14. 8. 1889: Nerozlučné sestry spáchaly společnou sebevraždu. Důvod nikomu neřekly • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Vraždu Milady Horákové připomínají plakáty na pražských budovách • Letos uplynulo 70 let od vykonstruovaného soudního procesu a popravy doktorky Milady Horákové. Ta byla za údajné spiknutí a velezradu popravena komunistickým režimem 27. června 1950 v 5:35 hodin ráno na dvoře pankrácké věznice. Smutnou kapitolu našich dějin chce připomenout občanská iniciativa „Milada 70: Zavražděna komunisty“.