7. 10. 1889: Na smrt vylekaná matka a cestující apoštolé spiritismu

Před lety v PrazePražskýDEN.cz7. října 20194 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Polekaná rodina

V sobotu po 4. hodině odpolední dostavil se do bytu vážené rodiny pražské premovaný zřízenec jednoho zdejšího hotelu, jemuž bylo uloženo, aby spůsobem nejšetrnějším oznámil náhlé úmrtí syna zmíněné rodiny, jenž skončil mladistvý svůj život sebevraždou. Zprávou touto byla matka domnělého sebevraha nad míru polekána. Vzpomněla si, že syn dopoledne nápadně rozčilen opustil domov a ža žádal matku, aby mu oběd přichystala teprve po čtvrté hodině odpolední, poněvadž má prý nutné řízení, pro kteréž nemůže se, jako činíval, pravidelně k 1 hodině odpolední domů dostaviti. Na smrt uděšená matka byla nyní přesvědčena, že syn její spáchal sebevraždu, jejíž příčinu nemohla si vysvětliti. Vsedla ihned se zřízencem hotelu a jedním studujícím do drožky a dala se dopraviti do hotelu, prolévajíc mezi jízdou hořké slze a trpce naříkajíc. Když přibyla do hotelu, byla dovedena do pokoje, v němž mladý muž sebevraždou svůj život dokonal. Seděl na stolici, opřen hlavou o lenoch, v ruce držel nabitý šestihlavňový revolver. Záclony byly spuštěny, tak že v pokoji panovalo pološero. Matka přistoupila k sebevrahu, v domnění, že jest to její syn, objímala a celovala ho, až přítomný policejní komisař musil ji od mrtvoly odtrhuouti z obavy, aby nevyšla z revolveru rána. Nářek a pláč matky byl srdcelomný. Mladý studující, s nimž byla přijela, upozornil bolem rozplývající se paní, že sebevrah má červené vojenské kalhoty a vysoké boty, jež její syn nikdy nenosil. Paní se zalekla a prosila policejního komisaře, aby dal záclony vytáhnouti neb přinésti svítilnu, k čemuž týž ihned svolil. Tu teprve přišlo na jevo, že nešťastný sebevrah není její synem, nýbrž že nahodilé jméno a stáří sebevraha spůsobily nemilý omyl. Na smrt ulekaná a chvějicí se na celém těle opustila hotel a odjela v drožce domů, kde nalezla svého pohřešovaného syna, jemuž ani ve snu nenapadlo, připraviti se o život. Vysvětlil matce příčinu, pro níž nemohl v pravidelný čas dostaviti se k obědu, načež matka se po delší době ukonejšila. Událost tato vzbudila v celém domě nemalý rozruch a byla předmětem živé rozpravy. – Národní listy, 7. 10. 1889

Cestující apoštolé spiritismu

Občas dostavují se do Čech hlavně z Německa záhadné osobnosti, kteréž, jakkoliv jinak u nás po cizozemcích bez »určitého zaměstnání« jest neobyčejná sháňka, potloukají se po krajích a městech a učí novým naukám spiritickým. V zájmu střízlivosti a zdravého názoru našeho lidu budiž konstatováno, že děje se tak výhradně v některých německých krajinách severních Čech. Tak v okolí Varnsdorfu káže od několika dnů jakýsi »bratr Artopé« z Berlína, spiritický apoštol, proti němuž sice bouří se ve městech, jenž ale na venkově se svými duchy dělá zcela dobré obchody. Krajina ta vůbec čítá mnoho houževnatých vyznavačů víry v duchy mezi svým obyvatelstvem. – Národní listy, 7. 10. 1889

[related-post id=“23861″]

Polekaná rodina

V sobotu po 4. hodině odpolední dostavil se do bytu vážené rodiny pražské premovaný zřízenec jednoho zdejšího hotelu, jemuž bylo uloženo, aby spůsobem nejšetrnějším oznámil náhlé úmrtí syna zmíněné rodiny, jenž skončil mladistvý svůj život sebevraždou. Zprávou touto byla matka domnělého sebevraha nad míru polekána. Vzpomněla si, že syn dopoledne nápadně rozčilen opustil domov a ža žádal matku, aby mu oběd přichystala teprve po čtvrté hodině odpolední, poněvadž má prý nutné řízení, pro kteréž nemůže se, jako činíval, pravidelně k 1 hodině odpolední domů dostaviti. Na smrt uděšená matka byla nyní přesvědčena, že syn její spáchal sebevraždu, jejíž příčinu nemohla si vysvětliti. Vsedla ihned se zřízencem hotelu a jedním studujícím do drožky a dala se dopraviti do hotelu, prolévajíc mezi jízdou hořké slze a trpce naříkajíc. Když přibyla do hotelu, byla dovedena do pokoje, v němž mladý muž sebevraždou svůj život dokonal. Seděl na stolici, opřen hlavou o lenoch, v ruce držel nabitý šestihlavňový revolver. Záclony byly spuštěny, tak že v pokoji panovalo pološero. Matka přistoupila k sebevrahu, v domnění, že jest to její syn, objímala a celovala ho, až přítomný policejní komisař musil ji od mrtvoly odtrhuouti z obavy, aby nevyšla z revolveru rána. Nářek a pláč matky byl srdcelomný. Mladý studující, s nimž byla přijela, upozornil bolem rozplývající se paní, že sebevrah má červené vojenské kalhoty a vysoké boty, jež její syn nikdy nenosil. Paní se zalekla a prosila policejního komisaře, aby dal záclony vytáhnouti neb přinésti svítilnu, k čemuž týž ihned svolil. Tu teprve přišlo na jevo, že nešťastný sebevrah není její synem, nýbrž že nahodilé jméno a stáří sebevraha spůsobily nemilý omyl. Na smrt ulekaná a chvějicí se na celém těle opustila hotel a odjela v drožce domů, kde nalezla svého pohřešovaného syna, jemuž ani ve snu nenapadlo, připraviti se o život. Vysvětlil matce příčinu, pro níž nemohl v pravidelný čas dostaviti se k obědu, načež matka se po delší době ukonejšila. Událost tato vzbudila v celém domě nemalý rozruch a byla předmětem živé rozpravy. – Národní listy, 7. 10. 1889

Nepřehlédněte

21. 7. 1889: Stěhování vězňů na Pankrác, nepoctivý číšník a pohroma na Moravě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 8. 1890: Stavba lanové dráhy na Letnou a opuštěný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Podkarpatská Rus tématem nové výstavy v Národním památníku na Vítkově • Národní muzeum ve středu zahájilo v Národním památníku na Vítkově novou výstavu s názvem „Podkarpatská Rus – součást našich dějin“, která představuje toto unikátní území v dobových souvislostech. Výstava je otevřena bude pro návštěvníky otevřena až do února 2020.

Tajuplné historky z pražské židovské čtvrti, ze kterých vás bude mrazit • Pražská židovská čtvrť je odpradávna opředena mnoha záhadami. Josefov býval tajemný a uzavřený svět, o kterém se po Praze šířily nejrůznější báchorky a povídačky. Tohle jsou čytři nejděsivější z nich. Děti, které vstávají z hrobůV Josefově jednoho času začalo umírat velké množství dětí. Všichni si mysleli, že je to Boží trest. Nikdo však netušil, za co Bůh pražské Židy trestá. Rabi Löw si proto zavolal svého žáka a poručil mu sebrat rubáš jednomu z mrtvých dětí, které o půlnoci vstávají z hrobů. Když se mu to povedlo, okradený duch dítětě nemohl bez svého rubáše ulehnout a musel rabimu prozradit, které čtyři osoby z Josefova žijí nemravným způsobem života. Duch pak dostal svůj rubáš zpátky a nemravní lidé z Josefova byli potrestáni. Od té doby mor dětí v Josefově přestal. Tančící ŽidovkaV Praze kdysi stával divoký nevěstinec „U desíti panen“. Sjížděli se do něj bohatí obchodníci z nejširšího okolí. Jednou na Velký pátek, kdy celý křesťanský svět truchlí a v modlitbách vzpomíná na svého Vykupitele, konala se v nevěstinci sodoma sodomská až hrůza. Nejvíce vyváděla jedna čarokrásná Židovka, když tu vstoupila do domu postava v kápi a posměvačnou Židovku vyhnala karabáčem na ulici. „Tancuj – bezbožnice – tancuj až do soudného dne!“ Těmito slovy proklela postava spanilou ženu a ta od té doby tančí v ulicích a jakmile jí nějaký švarný mládenec padne do náručí, utancuje ho k smrti. [related-post id="5764"] Nepovedený obchodJeden mnich z Emauzského kláštera velmi toužil po světském životě, ale potřeboval k tomu hodně peněz. Slíbil mu je Žid z Josefova výměnou za nejsvětější svátost oltářní, kterou chtěl použít na čáry a kejkle proti svým nepřátelům. Domluvili se, ale jejich tajnou schůzku vyslyšel jeden z mnichů kláštera. S dalšími řeholníky hanebného mnicha zajali a předali soudu. Ten byl velmi krátký, mnichovi usekli hlavu na klášterním nádvoří a Žid byl rozčtvrcen a upálen na hranici. Oba od té doby chodí a straší na starých schodech poblíž chrámu sv. Kosmy a Damiána. [related-post id="4708"] Bludný varhaníkŽid, který přijal katolickou víru a stal se kaplanem u sv. Víta, před smrtí zatoužil ulehnout na Starém židovském hřbitově a odpočívat tak vedle své někdejší milenky. Za svou náboženskou nestálost byl ale potrestán. Každou noc o jedenácté hodině musí vstát z hrobu, přispěchat na vltavský břeh, kde na něj již čeká kostlivec. Ten ho pak v loďce převeze na Malou Stranu. Zpronevěřilý kněz pak u sv. Víta hraje tklivé písně na varhany a kostlivec šlape měchy.

O pražském židovském ghettu se toho ledacos vyprávělo...

30. 4. 1868: Jak se provádí zatěžkávací zkoušky nového pražského mostu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zkouška třetího mostu Po celý včerejší den bylo okolí třetího mostu pražského přeplněno diváky, kteří chtěli býti přítomni zkoušce nákladní, jíž pevnost nového mostu osvědčiti se měla. Až do 10. hodin ráno byl obecenstvu vstup na most dovolena tisíce návštěvníků použilo této příležitosti, by se na most podívali. Nával byl ohromný, jelikož se vstupné nevybíralo. K 10. h. byl však přístup na most zakázán. V Eliščině ulici hromadily se stále větší zástupy lidu, až o 1. h. spoledne počalo se s přípravními prácemi ke zkoušce. Celé dopoledne přijížděly ještě povozy cihlami naplněně přes most. Počet cihel na 70 povozech přivežených obnášel dohromady 65.000 kusů. O 1. hod. počalo se se skládáním a rovnáním cihel na chodníky a složilo se jich na část u města 40.000, se strany Letné pak ostatních 25.000. Práce tato, při níž ovšem množství dělníků se súčastnilo, trvala úplné tři hodiny. Po 4. h. byly veškeré cihly na mostní chodníky složeny. Rozumí se samo sebou, že práci této tisíce diváků přítomno bylo. Cihly tyto zůstanou ležeti na chodníkách až do dneška do 1. hod. s poledne, načež budou opět nakládány a odvezeny. Odklizení jich musí nejdéle do 4. h. s poledne provedeno býti. Podniknutí toto jest svěřeno p. Randovi, majiteli povozů. Hlavní zkouška bude se teprve dnes o 8. hodině ranní odbývati. K dosavadní tíži cihel připojí se totiž 64 vozů železem obtěžkaných, které v tuto hodinu z Eliščiny ulice přes most pojedou. Každý vůz bude míti 60 centů váhy. Vozy tyto pojedou přes most a silnici Belcrediho na planinu k Bubnám, odkud se opět otočí k zpáteční jízdě přes most. Zkušební tato jízda musí nejdéle dopoledne provedena býti. Po ukončené zkoušce ohledá zvláštní stavební komise veškeré částky mostu, zda-li se někde něco nezlámalo neb neporouchalo. – Pražský denník, 30. 4. 1868 Přijede císař do Prahy? K slavnému otevření třetího mostu pražského, kteréž určeno jest na den 10. května t. r. pozval p. purkmistr pražský ovšem též J. V. císaře, podle něhož most pojmenován jest. J. V. odpověděl, že by ho sice těšilo, kdyby k slavnosti té dostaviti se mohl, avšak že nemohl by přijíti přede dnem 23. května. – Národní listy, 30. 4. 1868 [related-post id="9794"] Požáry Na dnešek v noci k jedenácté hodině hlášen oheň za branou Oujezdskou. Hořeloť na dolejším konci Smíchova nedaleko nádraží západního v domě, kde hostinec „u Skráličkův“ nazvaný se nalezá. Oheň vzniknul spůsobem dosud neznámým v zadní části domu a zachvátil v brzku i poschodí jedno, takže škoda dosti značný. Teprv po půlnoci udušen oheň. – Národní listy, 30. 4. 1868

Protiatomový kryt Folimanka se v sobotu otevře pro veřejnost • Také v tomto měsíci se pro veřejnost otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy. Unikátní prostory protiatomového bunkru Folimanka si zájemci budou moci prohlédnout tuto sobotu 15. září od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Kryt Folimanka se otevře pro zájemce již tuto sobotu • Zájemcům o historii se v sobotu 18. srpna 2018 opět otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin. Kryt Folimanka je v současné době největší podzemní stavbou na území městské části Praha 2. Prostor o rozloze 1332 m² může v případě potřeby pojmout až 1300 osob. Kryt je udržovaný, osvětlený, vytápěný a v případě potřeby plně funkční. Nekomentované veřejné prohlídky probíhají vždy jednu sobotu v měsíci a vstupné je zcela zdarma. Téměř celý kryt je bezbariérový. Vstup je povolen i vychovaným domácím mazlíčkům. Na dotazy ohledně krytu a jeho historie vám na místě rádi odpoví pracovníci městské části, které najdete u hlavního vchodu, nebo dobrovolníci rozmístění přímo v krytu (česky, anglicky a rusky). Chcete-li si kryt v klidu prohlédnout, je vhodné přijít alespoň hodinu před zavírací dobou (kryt se zavírá v 15 hodin). Pokud tentokrát prohlídku krytu Folimanka tentokrát nestihnete, nezoufejte. Další příležitost budete mít v sobotu 15. září 2018.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Druhy nádobí, které do myčky nikdy nedávejte. Mohly byste je nevratně zničit • Kdo si jednou pořídil myčku nádobí, už si bez ní nejspíš nedokáže představit život. Aby také ne, když tak krásně šetří čas, námahu i přírodu. Jediné, co člověk musí udělat, je vhodně naskládat nádobí, vložit tabletu na mytí, zavřít, zapnout a nechat stroj pracovat. A pochopitelně také vědět, co do myčky nádobí nikdy nedávat. 

8. 5. 1889: Zahájení Světové výstavy v Paříži a dva mrtví lidé ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 10. 1889: Údržba dlažby kolem tramvajových tratí a nová pravidla pro vojáky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 3. 1868: Neznámý uličník házel uhlí po cestujících ve vlaku • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Uličnický kousek Včera večer hodil jakýsi nezbeda do jednoho vozu vídeňského vlaku, když právě kol Žižkova jel, kus uhlí a poranil jednoho cestujícího dosti značně na čele. Poněvadž takový uličnický kousek se na té straně už častěji přihodil, bylo by záhodno, blíže po onom nezbedovi pátrati a důkladně jej potrestati. – Pražský denník, 13. 3. 1868 Situace na Vltavě Vltava plyne již obyčejným svým řečištěm. Následkem toho jest převoz na všech místech opět otevřen a na řece se zase rozličná práce vykonává. Rybáři jsou zaměstnáni vytahováním písku, jehož nyní tak značné množství ke stavbám se potřebuje. Plavba s loděmi i vory se čile provozuje, zejmena včerejšího dne plouly po Vltavě ohromně dlouhé prameny, tak že převozníci museli někdy delší dobu čekati, než jim bylo možno s loďkami svými dále převážeti. – Pražský denník, 13. 3. 1868 [related-post id="6759"] Utopil se Ve středu dopoledne vytažena byla z Vltavy pod invalidovnou mrtvola muže, u něhož nalezena byla obchodnická knížka na jmeno Jana Pechra z Beranova a 6 zl. 25 kr. na penězích. – Pražský denník, 13. 3. 1868

Unikátní kryt Folimanka se o víkendu opět zdarma otevře pro návštěvníky • Zajímá vás historie? Již tuto sobotu 16. března 2019 můžete opět vyrazit na prohlídku jednoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

28. 1. 1868: Muži se rozbilo skleněné zboží. Reakce kolemjdoucích ho dojala k slzám • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

V Praze kdysi stával nádherný most. Museli ho ale zbourat • Předchůdce dnešního mostu Legií – most Františka I. – byl nejkrásnější stavbou své doby. Mimo jiné výrazně napomohl rozvoji Smíchova. Po 57 letech provozu však musel být stržen. Proč?

Řetězový most císaře Františka I.

11. 4. 1889: Zřízení fontány u Rudolfina a rekonstrukce Týnského chrámu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Starý seladon u soudu za nemravné návrhy mladým dívkám • Láska je mocná čarodějka a citům člověk neporučí. Dokládá to i více než sto let starý příběh jednoho amerického muže, který se zamiloval do mladé dívky a dostal se kvůli tomu až před soud. O případu informovaly v Praze vydávané Národní listy v srpnu 1903.

2. 4. 1868: Praha se okrášluje. Vysazují se nové záhony a stromořadí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Okrášlování PrahyV sadech na pražských hradbách jest nyní více dělníků jich okrášlováním zaměstnáno. Na některých místech se vysazují nová stromořadí a záhony květinové se upravují a novými plaňkami ohražují. Podobná úprava se provádí v tamních hostincích a kavárnách, kde již vše k přijmutí hostů pod širým nebem připraveno jest. Elegantní budky na hradbách rozestavené, v nichž se sodová voda k pití prodává, byly již také otevřeny. – Pražský denník, 2. 4. 1868 Z nemocnice do trestniceJeden kupecký mládenec z Buben odcizil vloni v říjnu značnou částku peněz a uprchl. Když pak později se vrátil do Prahy a stíhána se viděl zatykačem, koupil si jedu a na Karlovu náměstí se chtěl otráviti. Nepodařilo se mu to ale a tak přišel do nemocnice. Nyní kdyz se uz vyhojil, dodán jest trestnímu soudu. – Pražský denník, 2. 4. 1868 [related-post id="8865"] Nezdárná dceraNa Vyšehradě má jeden obuvník dceru, ta ale v tyto dny poprala se s otcem, potloukla jej a vzavši si několik peřin, z domu uprchla. V úterý podařilo se policii vypátrati nynější její byl na Pankráci, načež jsou jí peřiny opět odňaty. Soudní vyšetřování s ní zavedeno. – Pražský denník, 2. 4. 1868 Nová školaStavba nové vyšehradské školy se blíží k úplnému ukončení, tak že tento měsíc vysvěcena bude. Ve vnitřních prostorách, kde mimo školu na čtyři třídy a opatrovnu rozdělenou, téz byty pro učitele a prozatímní radnice se nalezati budou, pronajmou se ostatní byly soukromníkům. Část dosud stojící staré radnice bude na přes rok stržena. Vedle nové budovy stojící chatrče se strhují a na jich místě nový velký činžovní dům zbuduje, k němuž se již základy staví. Novými těmito stavbami získá značně Vyšehrad, který až do nedávna tak vesnickou tvářností vynikal. Jelikož ku veřejné dražbě, v níž budova staré školy prodána býti měla, žádný kupec se nedostavil, bylo toto stavení jednomu živnostníkovi na několik roků pronajmuto. – Pražský denník, 2. 4. 1868

7. 5. 1868: Koupání ve Vltavě mladíka málem stálo život • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pozor na koupání ve Vltavě! Koupání-se v řece Vltavě na veřejných místech k tomu určených za posledních teplých dnů již započalo. Jmenovitě v neděli odpoledne se koupalo v ramenech Vltavy na ostrově Štvanici množství mládeže, by za panujícího parna v chladné vodě se občerstvili. Také včera odpoledne se množství horkokrevných hochů v řece prohánělo. K výstraze podotýkáme, že koupání, ač velmi zdravé jest, nyní, kdy voda ještě studená jest, může mnohým škoditi, zvlaště v takovém pádu, jaký se přihodil v neděli odpoledne jednomu zámečnickému učenníku. Ten jsa celý rozehřatý, ponořil se do studené vody. Nepředloženost svou byl by málem životem zaplatil. Náhlým ochlazením rozpěněné krve byl křečemi zachvácen a bez sebe sklesl pod vodu, na štěstí ne příliš hluboké, tak že ostatní hoši spozorovavše jeho nebezpečí, rychle jej vytáhli a na břeh odnesli. Zde teprvé po delší době byl k sobě přiveden a jen stěží od svých soudruhů domů dopraven. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Nehoda na Vltavě Nehoda se stala předevčírem k večeru několika plavcům, se dřívím po Vltavě plujícím. Zabočili poněkud nešikovně do vrat u jezu nad kamenným mostem, tak ze vory mocným proudem rozvodněné řeky násilně strženy přes kozy u vrat se vlékly a tím z části roztrhly. Naložené dříví z velké části spadalo do vody a plavci měli sami co činiti, by s roztržených vorů do vody nespadli. Museli zajeli ke břehu, by rozervaný pramen opět dohromady spojili a dříví pochytali. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Rvačka venkovanů Zvláštní rozepře, která množství lidu přivábila, se strhla předevčírem večer mezi dvěma venkovany u poříčské brány. Jeden z nich sedě v hospodě v Karlíně, pohřešil náhle svou hůl. Běžel rychle na ulici, zdali by zloděje i s holí nedopadnul. Při stíhání setkal se s jedním venkovanem blíže brány, který se podpíral o hůl zúplna podobnou. Žádal ji tady sprně na něm, ten se mu ale zdráhal hůl vydati, až konečně rváti se počali. Brzo však policejní strážník učinil konec rvačce, zatknuv je oba. – Pražský denník, 7. 5. 1868 [related-post id="9931"] Sebevražda V noci na včerejší středu zastřelil se před svým bytem v Sakrabonii před Novou branou pražskou kozíšník p. Jan P., vestřeliv si kuli z pistole přímo do srdce. Byl ženat, otec šesti dítek a ještě nedávno vybíral u Nové brány potravní daň. Domácí nesnáze peněžní vedly jej k sebevraždě. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Restaurace na Štvanici Restaurace na ostrově Štvanici, nově zřízená a upravená, byla tyto dny slavnostně otevřena. Nejen příjemná místnost na vltavském ostrově tomto, ale i výtečné nápoje a pokrmy lákají ovšem četných hostů do restaurace této. Zejmena v neděli těší se Štvanice neobyčejné návštěvě. – Pražský denník, 7. 5. 1868

Vydrželi týden bez spánku. Ke konci experimentu se chovali zvláštně • Spánek fascinuje lidstvo už od nepaměti. Ani současná věda ho ještě stále nemá důkladně zmapovaný. Jisté ale je, že o něm víme víc, než naši předci v 19. století. Přečtěte si o zvláštním experimentu, který byl proveden v USA v roce 1891.

21. 6. 1890: Zvláštní žert s balónky a uchovávání kremačního popela v domácnosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.