Lanovka na Petřín nejezdí. Čeká ji generální oprava

ZprávyKristián Vích5. října 20212 minuty čtení

Foto: Dopravní podnik hl. m. Prahy

Od pondělí 4. října nejezdí lanová dráha Újezd – Petřín. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) provádí pravidelnou podzimní údržbu. V rámci nezbytné kontroly drážního tělesa lanovky dojde k přesnému geodetickému měření jednotlivých prvků trati, rozchodu kolejí a dalších součástí kolejového svršku.

„Vyčistíme navíjecí komory či osvětlení tratě a stanic. Kromě toho v horní stanici na Petříně nainstalujeme klimatizaci, která bude v zimním období fungovat i jako topení. Před opětovným otevřením proběhne neodmyslitelný úklid tratě, stanic a vozů,“ uvedl Pavel Kejha, vedoucí provozovny LD Petřín.

Do pravidelného provozu se lanová dráha vrátí v sobotu 23. října. Jezdit bude v nové provozní době od 8:00 do 23:00. V letošním roce také došlo k úpravě jízdného, které vychází na 60 korun. Nestačí už mít běžnou jízdenku na 30 minut. Držitelé předplacených kuponů mohou stále jezdit bez omezení.

Lanovku čeká generální oprava

V letošním roce lanovka oslavila 130 let od zahájení provozu. Veřejnosti začala sloužit 25. července 1891. Od roku 1920 měla dvanáctiletou přestávku. Následně sloužila 33 let do roku 1965, kdy rozsáhlé sesuvy půdy trať zničily.

Současná lanovka vozí cestující na Petřín a zpět od roku 1985 a od stejné doby je součástí pražské sítě MHD. V současnosti DPP připravuje projekt celkové modernizace lanové dráhy na Petřín. V průběhu října má být vyhlášena mezinárodní designérská soutěž na novou podobu vozů lanovky. Samotná stavba by mohla začít do několika let.

[related-post id=“37914″]

Od června 1985 do konce roku 2020 přepravil DPP na lanové dráze na celkem 56 254 361 cestujících. V roce 2019 využilo lanovku na Petřín 2 230 373 cestujících, což je rekordní počet za celou dobu její existence. Během pandemie počet cestujících výrazně poklesl.

Zdroj: Tisková zpráva Dopravní podnik hl. m. Prahy

Nepřehlédněte

Prahou projede historická tramvaj s Betlémským světlem • Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) vypraví v sobotu 22. prosince 2018 v odpoledních hodinách historickou tramvaj, ve které bude již tradičně možné připálit si z lucerničky Betlémské světlo do svých domovů či obdržet pamětní kartičku.

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

Startuje rekonstrukce tramvajové trati na Vinohradské ulici • Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zahajuje nutnou rekonstrukci tramvajové trati v ulici Vinohradská v celkové délce cca 2,6 km. V první etapě proběhne modernizace úseku Hradecká – Želivského letos o letních prázdninách, úsek Škrétova – Sudoměřická bude zmodernizován mezi březnem a červencem příštího roku. Při vyloučení tramvajového provozu DPP zajistí náhradní autobusovou dopravu. „Zastaralé koleje musíme neodkladně opravit, letní prázdniny jsou k tomu ideální příležitostí. Klíčová dopravní tepna ve Vinohradské ulici si zkrátka zaslouží moderní tramvajovou trať. Na tuto investiční akci předpokládáme stavební náklady ve výši zhruba 250 mil. Kč,“ uvedl Martin Gillar, generální ředitel a předseda představenstva DPP. „Počítáme zde s dvoufázovou rekonstrukcí tramvajové trati. Letos o letních prázdninách opravíme 0,7 kilometru v úseku Hradecká – Želivského, v roce 2019 od března do ervence zrekonstruujeme 1,9 kilometru mezi Škrétovou a Sudoměřickou ulicí,“ říká Tomáš Kaas, investiční ředitel a člen představenstva DPP s tím, že na trati nově přibyde i zatravněný tramvajový svršek v celkové délce cca 258 m dvoukolejně včetně automatického zavlažování svršku. V rekonstruovaných úsecích se nachází celkem šest tramvajových zastávek – Italská, Vinohradská tržnice, Jiřího z Poděbrad, Radhošťská, Olšanské hřbitovy a Želivského (u Strojimportu). Zastávka Italská směrem do centra a zastávky Olšanské hřbitovy a Želivského v obou směrech zůstanou nástupními ostrůvky, budou zvýšeny a nově budou opatřeny zábradlím s vodící funkcí pro nevidomé a slabozraké. Zastávky Italská ve směru z centra a Vinohradská tržnice v obou směrech budou postaveny jako provizorní mysy v místě budoucích definitivních mysů. Zastávky Jiřího z Poděbrad a Radhošťská, obě v obou směrech, budou provizorně ponechány ve stávajících místech. Jedná se o nástupní ostrůvky. Dále dojde k obnově připojení osvětlených zastávkových označníků u definitivních zastávek a k realizaci připravenosti na budoucí informační systém. „Rozhodně nezapomínáme ani na handicapované, provedeme bezbariérové úpravy přechodů pro chodce a jejich vybavení signálními a varovnými pásy. Součástí prací budou v nutném rozsahu i pravy chodníků,“ dodává Tomáš Kaas.

Elektrobusy v Praze přibydou. DPP kompletně elektrifikuje linku 140 • Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) pokračuje v rozvoji ekologické elektrobusové dopravy. DPP schválil na základě vyhodnocení zkušebního provozu záměr na plnou elektrifikaci autobusové linky č. 140 na trase Palmovka – Letňany – Čakovice – Miškovice. Elektrobusy s dynamickým dobíjením by na celé lince č. 140 měly vyjet nejpozději v roce 2021. V rámci první etapy zkušebního provozu byla ověřena životaschopnost koncepce dynamického nabíjení, zároveň však ze zkoušek vyplynuly připomínky i požadavky na další etapy a vozidla (např. zvýšení nabíjecích proudů, zlepšení parametrů pro jízdu do svahu mimo trolej, možnost nočního nabíjení a balancování baterií na garáži, apod.). Kromě technických zkoušek a měření byly zajištěny kursy řidičů trolejbusů. Součástí zkušebního provozu byly také opakované prezentační jízdy pro cestující. Důležité je, že systém obstál i při silných mrazech v závěru letošní zimy. Představenstvo DPP záměr o plné elektrifikaci autobusové linky č. 140 schválilo a následně byla informována i dozorčí rada DPP. Projekt počítá s plně bezemisním provozem kloubových elektrobusů na lince č. 140, které se budou dobíjet zejména prostřednictvím systému tzv. dynamického dobíjení. To znamená, že se elektrobus v určitých úsecích nabíjí za jízdy z trolejového vedení. „Ekologickou dopravu jednoznačně podporujeme, volíme cestu postupné elektrifikace autobusové dopravy, kde můžeme využít synergické efekty již vybudované napájecí infrastruktury pro tramvaje. V budoucnu lze tímto způsobem elektrifikovat velkou část páteřních autobusových linek, čímž se výrazně sníží negativní dopady autobusové dopravy na životní prostředí a obyvatele města,“ říká Adriana Krnáčová, primátorka hl. m. Prahy. „Doprava má v Praze největší podíl na znečištění ovzduší, proto musíme využívat všechny cesty, jak emise snížit. Osobně preferuji kolejovou veřejnou dopravu, ale metrem, tramvajemi či vlakem není možné pokrýt veškerou pražskou dopravní poptávku. Bez autobusů se ještě dlouho neobejdeme, jejich elektrifikace je proto logická cesta. Dynamické dobíjení nám umožňuje elektrifikovat i dlouhé páteřní linky,“ je přesvědčen Petr Dolínek, náměstek primátorky pro dopravu, sport a volný čas. V současné době je instalován cca 1 km trolejového vedení v Prosecké ulici, kde od října 2017 probíhá zkušební ověřovací provoz elektrobusu s dynamickým dobíjením. Schválený záměr počítá s rozšířením trolejového vedení i na několik dalších úseků linky č. 140. Součástí projektu je rovněž výstavba nabíjecích stop a měnírny v garážích Klíčov. Pro nutné napájení budou využity další dvě měnírny. Stávající, jež napájí zmiňovaný úsek v ul. Prosecké, bude upravena pro trvalý provoz, a další bude původní trolejbusová měnírna v Letňanech, kterou nově DPP reaktivuje. „První přípravné kroky již probíhají, klíčovým krokem bude zejména vypracování a projednání projektové dokumentace k územnímu a stavebnímu řízení. Souběžně bude probíhat i příprava výběrového řízení na přibližně 15 kloubových elektrobusů, které nahradí současné naftové autobusy,“ uvedl Martin Gillar, generální ředitel a předseda představenstva DPP s tím, že záměrem DPP je projekt navázat na Operační program Praha – Pól růstu, čímž by DPP mohl získat dotaci ve výši až 85 procent z uznatelných nákladů.

Roční kupon na MHD znají Pražané už 120 let. Jaké byly jeho začátky? • V lednu si připomínáme jedno zajímavé výročí. Přesně před 120 lety se v Praze úplně poprvé objevily předplatní časové jízdenky na městskou hromadnou dopravu. Kolik stály, kde se daly pořídit a jak se jejich podoba měnila v průběhu následujících dekád?

Historie městské hromadné dopravy v Praze je bohatá.

Rodina věznila dívku v prasečím chlévě. Strávila tam patnáct let • Celý svět byl před lety v šoku z příběhu Rakušanky Nataschy Kampusch, kterou 8 let věznil ve sklepě její únosce Wolfgang Priklopil. I v minulosti přitom v Evropě docházelo k podobným ohavným případům. O jednom takovém napsaly v Praze vydávané Národní listy v září roku 1901.

7. 1. 1868: Led na Vltavě taje a bude se volit nový pražský purkmistr • Čím žila Praha přesně před 150 lety? Vydejte se s námi na cestu proti proudu času! Každý den budeme přinášet výběr nejzajímavějších zpráv, které otiskly Národní listy.

13. 1. 1868: Na Ovocném trhu málem uhořela prodavačka, zachránil ji strážník • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Speciální vlak opět přiveze prezidenta Masaryka z exilu do vlasti • České dráhy ve spolupráci s Československou obcí legionářskou a Národním technickým muzeem pořádají 21. a 22. prosince unikátní rekonstrukci příjezdu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka z exilu zpět do vlasti.

TGM po příjezdu do Prahy v prosinci 1918.

7. 4. 1868: Na Kampě našli mrtvé novorozeně. Někdo ho uškrtil • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Smrt otrávením V sobotu večer přišlo na jednoho zahradnického dělníka, jenž na hořejším Novém městě u jedné vdovy žil, dávení a jiné známky otrávení, načež nemocný zemřel. Přítomní lékaři uznali, že ten zahradník bezpochyby zemřel otrávením a když sestra oné vdovy, taktéž se zahradníkem v tomtéž bytu jsoucí, sama podotkla, že by to nebylo nic divného, kdyby její ovdovělá sestra toho zahradníka byla otrávila, vzata jest vdova hned ve vazbu a mrtvola otráveného odnešena do nemocnice. – Pražský denník, 7. 4. 1868 Zavražděné dítě Obecní jeden dělník nalezl včera o ½8 hodině ráno na ostrově Kampě mrtvolu novorozeňátka ženského pohlaví, do plátna zaobaleného. Známky na krčku svědčí o tom, že bylo dítě nějprv uškrceno a pak do vody hozeno. – Pražský denník, 7. 4. 1868 [related-post id="8692"] Představení hluchoněmých Divadelní představení hluchoněmých, které se na květnou neděli v německém divadle odbývalo, mělo mnoho zajímavosti do sebe; představovaliť vesměs hluchoněmí lidé osudy Josefa Egyptského ve čtyřech jednáních s neočekávanou důkladností, obratností a přirozeností. Od stařičkého Jakuba až po mladého Benjaminka, každý i ti statistové s plnou duší věnovali se úkolu a výjevu právě předváděnému a tak si zjednali všeobecného uznání. Návštěva divadla byla, ač krásná jarní povětrnost na procházku vábila, přece četná. – Pražský denník, 7. 4. 1868

Na lince Korean Air z Prahy do Soulu bude od října létat Dreamliner • Letecká společnost Korean Air oznámila, že na trase mezi Prahou a Soulem, hlavním městem Jižní Koreje, bude od 29. října 2018 létat s Boeingem 787-9 Dreamliner. V zimní letovém řádu bude i nadále létat třikrát týdně, vždy v pondělí, středu a sobotu. Tato verze letadla má kapacitu 269 cestujících v konfigurací tří cestovních tříd.

25. 7. 1890: Surová žena z malicherného důvodu napadla malého chlapce • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 11. 1868: Řádění podvodníků v Praze a zneuctění kostela • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Pražské letiště praská ve švech. I letos padne rekord. Kam lidé létají nejčastěji? • Letiště Václava Havla Praha odbavilo v prvním pololetí roku 2018 celkem 7 463 975 cestujících, což znamená 10% nárůst oproti stejnému období loňského roku. Nejvíce cestujících směřovalo z Prahy již tradičně do Velké Británie. Nejvyšší nárůst v počtu odbavených cestujících zaznamenalo Španělsko, přičemž z destinací rostla nejvíce Barcelona. „V prvním pololetí bylo na Letišti Václava Havla Praha odbaveno o zhruba 10 % cestujících více, než za stejné období loňského roku. Podobný vývoj očekáváme i nadále až do konce roku 2018, kdy by se měl celkový počet odbavených cestujících přiblížit nové rekordní hranici 17 milionů. Důvodem růstu je především letošní výrazné posilování kapacit na stávajících linkách, ale také zahájení provozu nových leteckých spojení, včetně těch dálkových. Například díky nové přímé lince do Filadelfie a posílení leteckých spojení do Kanady došlo k meziročnímu navýšení počtu cestujících na přímých letech do Severní Ameriky o 88 %,“ říká k výsledkům předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř. Nejvíce se v prvním pololetí letošního roku létalo do Londýna, který zaznamenal 6% meziroční nárůst v počtu odbavených cestujících. Na druhém místě skončila Paříž, následovaná Moskvou, Amsterdamem a Milánem. Nejrychleji rostoucí destinací co do počtu odbavených cestujících se stala Barcelona (+51 %), a to díky podstatnému navýšení počtu leteckých spojení. Ze zemí se nejvíce létalo do Velké Británie, která zaznamenala zhruba 12% nárůst, dále pak do Itálie, Ruska, Německa a Francie. Skokanem v počtu odbavených cestujících je mezi zeměmi Španělsko (+40 %). [related-post id="11319"] Provozně nejsilnějším dnem byl v prvním pololetí tohoto roku 29. červen, kdy letiště odbavilo 68 568 cestujících. V loňském roce byl nejrušnějším dnem na Letišti Václava Havla Praha 23. červen s celkem 64 008 cestujícími. Je však možné očekávat, že dosavadní letošní rekord bude během tradičně nejvytíženějších letních měsíců překonán, a to také s ohledem na další navýšení leteckých spojení. Od 1. července totiž zahájila provoz své druhé denní linky do Dubaje letecká společnost Emirates, ve stejný den otevřela svou již šestou denní frekvenci do Moskvy společnost Aeroflot a 25. července zahájí své lety do Londýna/Southend společnost EasyJet. Další nová spojení jsou plánovaná na zimní sezónu 2018. Jedná se především o nové linky společnosti Ryanair do Marrákeše, Paříže/Beauvais, Eilatu, Pisy či Ammánu, novou linku EasyJet do Belfastu nebo navýšení počtu letů společnosti British Airways do Londýna/Heathrow. TOP země (1. pololetí 2018) 1. Velká Británie – 963 142 cestujících (+11,8 %) 2. Itálie – 658 812 cestujících (+ 3,7 %) 3. Rusko – 588 779 cestujících (+2,0 %) 4. Německo – 557 382 cestujících (8,5 %) 5. Francie – 547 804 cestujících (+2,7 %) TOP destinace (1. pololetí 2018) 1. Londýn – 639 012 cestujících (+6,0 %) 2. Paříž – 410 552 cestujících (-3,4 %) 3. Moskva – 409 004 cestujících (+2,3 %) 4. Amsterdam – 327 317 cestujících (+3,0 %) 5. Milán – 249 874 cestujících (+0,0 %)

Ovocné knedlíky miloval i Jan Neruda. Připravit opravdové staročeské není žádná velká věda • Knedlíky v nejrůznějších podobách najdeme nejen v celé Evropě, ale třeba i v daleké Číně. Tamní kuchaři je vařili už dávno před námi. Naše klasické plněné knedlíky na sladko známe přibližně 300 let.

Přisvětlování přechodů pro chodce bude rychlejší • Požadavky městských částí na přisvětlení přechodů pro chodce by měly být nově vyřizovány výrazně rychleji. Umožní to nová rámcová smlouva mezi pražským magistrátem a společností Technologie hl. m. Prahy (THMP).

Tři zastávky MHD mění název. Metro jezdí ve špičce častěji • Ze začátkem školního roku dochází v pražské MHD k několika změnám. Dopravní podnik očekává další nárůst počtu cestujících. Provoz tak bude organizován opět téměř v plném rozsahu jako před počátkem pandemie v březnu 2020.

5. 6. 1868: Nazí muži ve Vltavě pohoršují pražské ženy a dívky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Něco o veřejném koupání-se na Smíchově Arciť nemůže být příhodnějšího a pohodlnějšího místa ku koupání-se ve Vltavě, jako v části proti Podolu až skoro ku Bráníku; kdo v neděli dělá výlet na parníku do Chuchle neb na Zbraslav, spatří proti Podolu a dále velké množství se koupajících mužského pohlaví, jak malých taktéž i hodně dospělých, ale bohužel bez všeho studu do vody jdoucích, aniž by kdo z nich na to ohled bral, že parník tak blízko okolo nich jede, a na něm krásná pleť rozličného stáří se nalezá. Ano mnozí nestydové ještě hulákajícím voláním slávy a jinými pokřiky pozornost na sebe obracejí. Bylo by zajisté záhodno, by policie takovým bezstoudným výstupům přítrž učinila a když ne jinak, tak alespoň v tu hodinu v neděli a ve svátek, kdy parník odjíždí a přijíždí, těm osobám, které plovacími spodky aneb jinak stoudně oděny nejsou, koupat se nedovolila. – Pražský denník, 5. 6. 1868 Zabavené maso V úterý bylo jedné učitelské vdově v Karlíně zabaveno několik liber masa a zničeno, poněvadž bylo již nahnilé. Taktéž zabaven byl téhož dne v Brusce celý vepř, jejž chtěl kdosi do Prahy dopraviti, ač již byl nahnilý. Vepř odevzdán byl pohodnému. – Pražský denník, 5. 6. 1868 Bouřka v Praze Bouřka v Praze, která ve středu večer hlavní město zastihla, řádila ve spojení s lijákem po všech ulicích pražských. V polou sv. Václavského náměstí až i částečně do Vodičkové ulice naplavilo se téměř jezero vody, anto kanály nebyly s to přívalu vod postačiti; stála tu chvílemi voda na půldruhého střevíce a naplnila také sklepy, sklady i nádvoří cukráře pana Hermanna, kdež na čtvrt lokte zvýší stála. Dům na Poříčí, o kterémž jsme se včera zmínili, že doň uhodilo, jest dům u zlatého slunce č. 1045, v němž se nachází železný sklad p. Fr. Šimka. Svědkové patrně viděli, jak se blesk nad tím domem rozštěpil na svě polovice; jeden papršlek svezl se po střeše, srazil ve dvoře se zdi u prvního patra maltu a zmizel v dlažbě na dvoře; druhý papršlek vjel z ulice do železného skladu, přitlačil tu účetníka ku zdi a zmizel, zanechav sírový zápach. Zápach ten byl ostatně v celém domě. Mimo to udeřil blek též do vesla velké lodě, jež stála na Vltavě nedaleko občanské plovárny a v půli je přerazil. Jiný blesk vjel do věže chrámu sv. Mikuláše na Starém městě, ale beze vší škody se ztratil. – Pražský denník, 5. 6. 1868

Devítidenní výluka na lince metra C. Dopravní podnik vymění staré pražce • Část linky pražského metra C bude celkem devět dní mimo provoz. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) chce během této výluky vyměnit celkem 588 dřevěných pražců za betonové.

Chlebíček vznikl úplnou náhodou. Ládoval se jím Burian i Werich, zabíjel kolaboranty • Už více než sto let patří obložený chlebíček k základům české kuchyně. Fenomenální pokrm nemůže chybět na žádné rodinné oslavě nebo společenské události. Čím to, že si získal takovou oblibu? A jakou roli sehrál v českých dějinách?

Komik Vlasta Burian prý pořádal legendární chlebíčkové párty.