Nejslavnější české slovo robot nevymyslel Karel Čapek

MagazínKristián Vích30. prosince 20202 minuty čtení

Čeština obohatila ostatní jazyky slovem „robot“.

Foto: Unsplash.com

Před pár dny uplynulo 82 let od smrti spisovatele Karla Čapka. Řada lidí mu připisuje autorství slova „robot“, kterým se po celém světě označují uměle vytvořené stroje, jejichž účelem je nahradit lidskou práci. Skutečným autorem slova je ovšem někdo jiný.

Je sice pravda, že slovo „robot“, označující umělé humanoidní stvoření, se poprvé objevilo v Čapkově divadelní hře R. U. R. z roku 1920. Jenomže sám autor původně uvažoval o označení „labor“. To vychází z latiny a znamená „práce“.

Spisovatel se o záměru poradil se svým bratrem Josefem, významným malířem. Slovo „labor“ mu totiž prý připadalo příliš „papírové“. Takhle Karel Čapek popsal rozhovor v Lidových novinách 24. 12. 1933:

„Ty, Josef,“ začal autor, „já bych měl myšlenku na hru.“

„Jakou,“ bručel malíř (opravdu bručel, neboť držel přitom v ústech štětec).

Autor mu to řekl tak stručně, jak to šlo.

„Tak to napiš,“ děl malíř, aniž vyndal štětec z úst a přestal natírat plátno. Bylo to až urážlivě lhostejné.

„Ale já nevím,“ řekl autor, „jak mám ty umělé dělníky nazvat. Řekl bych jim laboři, ale připadá mně to nějak papírové.“

„Tak jim řekni roboti,“ mumlal malíř se štětcem v ústech a maloval dál. A bylo to. Tím způsobem se tedy zrodilo slovo robot; budiž tímto přiřčeno svému skutečnému původci.

Karel Čapek poté skutečně dal na radu svého bratra a namísto „laborů“ zvolil „roboty“, podle českého „robota“ čili „nevolnická práce“.

Divadelní hra R. U. R. se poté stala velmi úspěšnou a byla přeložena do více než třiceti světových jazyků. Slovo „robot“ se díky tomu poté rozšířilo do celého světa.

Nepřehlédněte

13. 7. 1890: U Nuselských schodů nalezena mrtvola novorozeného dítěte • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 3. 1889: Nejbohatší lidé světa na konci 19. století • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 4. 1868: Dělníkovi vyteklo oko při práci v sadech. Zřejmě nedával pozor • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Na Vltavě je rušno Plavba po Vltavě se nyní ve velmi rozsáhlé míře provozuje. V Karlíně nestačí ani rameno řeky, jež za přístav slouží, by pojmulo všech lodí, již tam zakotviti chtějí. Náklad lodí záleží nejvíce v obilí. Též dříví po vorách se denně množství Prahou ubírá. – Pražský denník, 4. 4. 1868 Přišel o oko O oko přišel včera ráno jistý dělník na hradbách, jenž v tamních sadech prací zaměstnán byl. Prodíraje se hustým křovím byl od jednoho náhle se vyšvihnuvšího prutu tak mocně do oka udeřen, že mu v malé chvíli zcela vyteklo. Na bolestný jeho pokřik odvedli okolojdoucí ubohého do blízké restaurace, kdež náhodou se procházející lékař poraněné oko obvázal a na své útraty nešťastnka do jeho bytu odvezti dal. – Pražský denník, 4. 4. 1868 Zastřelil se V penízkové ulici hned vedle domu, v kterémž se ve středu odpoledne zastřelil důstojník, bydlí jistý setník od pěšího pluku prince Karla Ludvíka; sluha tohoto setníka vzal si ve čtvrtek před poledním ručnici a zúmysla se zastřelil. Kule mu projela srdcem, tak že okamžitě byl mrtev. Mrtvola byla odnešena do vojenské nemocnice na Karlovu náměstí. – Pražský denník, 4. 4. 1868 [related-post id="8676"] Blázen Jakožto šílený byl tyto dny do blázince dodán jistý zahradnický pomocník z Hradčan, který už častěji z domova odešel a po okolí pražském se potuloval. Poněvadž se šílenství jeho horšilo, musel do řečeného ústavu odevzdán býti. – Pražský denník, 4. 4. 1868

15. 11. 1889: Krádež příborů a požár v bytě bankovního úředníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 8. 1868: Muž se chtěl se zastřelit, ale kulka zůstala trčet v oku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Amerikánský souboj v Praze V prvním průchodním domě z Ovocného trhu do Celetné ulice, v tak zvaném Štokhause, bylo v noci na včerejšek o 3. hodině slyšet střelnou ránu z příbytku vysloužilého setníka pana Lva Krampovského. Sousedé hned vrazili do pokoje k setníkovi a nalezli jej, jak na pohovce sedě, mokrým šátkem si obličej krví politý zastírá. Vedle něho ležela na stole šestihlavňová pistole, z níž byla z jedné hlavně rána vystřelena. Nešťastník si pistoli namířil na čelo, kule však vrazila pouze do kůže spodní a zůstala v levém oku sedět. Oko to ovšem hned vyteklo. Když se uděšení lidé tázali setníka, proč tak jednal, vyňal tento z tobolky černou kuličku a doložil, že tak učinit musel následkem amerikánského souboje. Okresní lékař dr. Urban, jenž v tomže domě bydlí, obvázal postřelenému ránu a hned dána jest vojenskému úřadu zpráva o celém případě. Rána je sice nebezpečná ale nikoliv naprosto smrtelná. K vlastní žádosti zůstal postřelený prozatím ve svém bytě. O podnětu k souboji vypravují si lidé rozličné věci. Dle jedněch pohádal prý se setník Krampovský před několika dny s některými pány tak, že následovalo na to vyzvání na souboj. Předmětem hádky bylo prý, že týž setník chtěl vstoupit do ruského vojska. – Pražský denník, 31. 8. 1868 Poplatek přes nový most Poněvadž se často stalo, že vojenští důstojníci mimo službu a i v průvodu civilistů nechtěli zaplatit mostné přes nový most, požádala městská rada c. k. gen. velitelství, aby nějak stručně upozornilo vojáky na stanovení o vojsku platná, načež to upozornění bude u mostu vyvěšeno. – Pražský denník, 31. 8. 1868 [related-post id="12243"] Sebevražda V noci na sobotu zastřelil se v kasárnech josefských jeden závodčí od pěšího pluku arcivévody Karla. Příčina této sebevraždy není známa. – Včera v noci oběsil se v kanálské zahradě vysloužilý voják a zednický tovaryš Josef Blažek. Mrtvola, která ráno od zámečnického tovaryše Srpa nalezena byla, jest odnešena do umrlčí komory ve Volšanech. – Pražský denník, 31. 8. 1868 Kontrola Prohledáváno bylo v pátek na Vyšehradě u všech hokynářů, řezníků, pekařů a hospodských a při té příležitosti zabaveny byly dva koše nezralého ovoce a necimentované závaží. – Pražský denník, 31. 8. 1868

7. 6. 1868: Pražany pobuřují nazí výrostci, kteří se koupou u Štvanice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Veřejné koupání na Vltavě Zmínili jsme se předevčírem, jak bezstoudně si počínají někteří mužští, koupající se ve Vltavě proti Podolí, když docela nazí na kol jedoucí parník pokřikují, na němž obyčejně velká část pasažérů z druhého pohlaví sestává. Totéž a ještě u větší míře nestydaté jednání se provozuje na ostrově Štvanici. Zde totiž koupající se výrostkové vystupují obzvláště k večeru na ostrovy, nejsouce ničímž oděni a ve své adamitské uniformě běhají a honí se po ostrově, aniž by dost málo dbali na obyvatele protějších domů, kteříž by nemilému pohledu na nestydatou mládež se vyhnuli, nesmí ani k oknům na tuto stranu obráceným přistoupiti. Nestoudní tito výrostci přeplují mimo to často přes řeku do samého města a zde na pobřeží rejdy své provádějí. Policejní strážníci málokdy zabloudí do oněch končin, by nestydaté takové výstupy zamezili, a tak se tyto denně k velkému pohoršení okolního obyvatelstva opětují. – Pražský denník, 7. 6. 1868 Okrádala děti Podvodnice, která po Praze děti okrádala a ve čtvrtek zatčena byla, zapírala s počátku, že by co podobného byla spáchala, když ale ze šesti okradených dětí pět ji zcela určitě poznalo, přiznala se ke všemu. Mezi jiným také přišlo na jevo, že jedné sedmileté dcerušce úředníkově, která z jednoho hostince na hořejším Novém městě oběd pro několik osob nesla, košík i s jídly vzala. – Pražský denník, 7. 6. 1868 Vražda loupežná V pátek nalezena byla nedaleko hlídačského domku železničního za Vysočany mrtvola muže asi 40letého a jakož ze zbytků slušných šatů lze souditi, lepší třídě městského obyvatelstva náležejícího. Do prsou měl dvakrát bodnuto. Kabát, klobouk a jiné šatstvo bylo pobráno a mrtvola už asi tři dny na místě ležela. Myslí se, že tu spáchána byla vražda. – Pražský denník, 7. 6. 1868

19. 7. 1889: Bezplatné noclehárny pro mladé výletníky a mrtvé tělo ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 2. 1868: Smíchovská knihovna kvůli pracujícím upravuje otevírací dobu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Výstava květin Výstava květinová, již pořádá každoročně česká zahradnická společnost letos otevře se dnem 18. dubna a trvati bude až do 21. dubna. Výbor činí vyzvání ke všem pěstitelům květin, aby obeslali tuto výstavu květinami květoucími, musí se ale za tím účelem přihlásiti do 16. dubna u ředitelstva řečené společnosti, aby přichystané na výstavu květiny vřaditi se mohly do katalogu. – Národní listy, 24. 2. 1868 Odvod k vojsku v Praze Jelikož seznamy mladíkův narozených v letech 1847, 1846 a 1845 a tudíž povolaných k nastávajícímu odvodu již upraveny a doplěny jsou, vyhlašuje rada městská, že v seznamy ty lze u městského popisného úřadu po osm dní nahlednouti a proti povolenému neb odepřenému osvobození ve 14 dnech u místodržitelství podati námitky, jež však nemají působnosti zdržovací. Spolu uvádí rada městská v známost všeobecnou, že losování oněch mladíkův, kteří v letech 1847, 1846 a 1845 zrozeni jsou a jimž osvobození od povinnosti vojenské po zákoně nepřísluší, odbývati se bude dne 28. t. m. o deváté hodině dopolední ve velké zasedací síni radnice staroměstské. K losování tomu vyzývají se veškeří k vojsku povinní král. hlavního města Prahy, aneb zástupcové jejich tím doložením, že za ty, kdož se nedostaví, potáhne los buď jejich zástupce, aneb někdo jiný, jehož ředitel losování k tomu určí. – Národní listy, 24. 2. 1868 [related-post id="6100"] Ze Smíchova Obecní knihovna nyní z radnice do hlavní školy přeložená bude od nynější doby místo ve dne teprv večer knihy k půjčce vydávati, by též řemeslníci ji použíti mohli. V prospěch knihovny uspořádá výbor knihovny té v masopůstní úterý zábavu v sále „u zlatého anděla.“ – K zakoupení piana uspořádá zpěvácký spolek „Lukes“ dne 4. března taktéž „u zlatého anděla“ domácí zabavu pro členy své. – Národní listy, 24. 2. 1868 Osvětlení Prahy Předevčírem večer poprvé rozsvícen byl velký osmiramenný kandelábr, postavený na prostranství před Prašnou branou a hostincem „u modré hvězdy.“ Mohútné světlo osmi plamenův jeho mocně osvětluje jindy tmavé to prostranství a zamezuje tomu, by na místě tom, kde čtvero hlavních tříd se křížuje, povozy do sebe nevrážely. – Národní listy, 24. 2. 1868

12. 8. 1889: Výbuch střelného prachu, přednáška Emila Holuba a soukromé školy v Čechách • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Protiatomový kryt Folimanka bude tuto sobotu otevřen pro veřejnost • Nejen milovníkům historie se v sobotu 15. června 2019 znovu naskytne příležitost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

23. 5. 1889: Případ týraného chlapce, pohřešovaný obuvník a nešťastný pád ze žebříku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Novodobý vánoční zvyk v českých domácnostech. Taky tohle děláte se stromečkem? • Co by to bylo za Vánoce bez vánočního stromečku? Jeho tradice však není zase tak stará, jak by se mohlo zdát. A zejména v posledních letech navíc doznává podstatných změn.

9. 5. 1868: Stařena se udávila knedlíkem. Přivolaný lékař už jen konstatoval smrt • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Udávila se knedlíkem Ve čtvrtek večer jedla jistá 63letá stařena, vdova, knedlíky a jeden kus jí tak nešťastně uvázl v hrdle, že dřív než pomoc přišla, udávení následovalo. Lékař nalezl již jen mrtvolu. – Pražský denník, 9. 5. 1868 Upozornění O slavnosti národního divadla bude celé Františkovo nábřeží, hned od mlýnů počínaje a Ferdinandova střída až ku klášteru Voršilskému od 8 hodin ráno po celou dobu průvodu uzavřeno obecenstvu; také na železném mostě bude přechod zastaven. Průvod vyjde od invalidovny v 9 hodin. Dosud přihlášeno bylo k slavnosti této 133 pěveckých spolků, 170 hudebních sborů a přes 2000 koní. – Pražský denník, 9. 5. 1868 [related-post id="9939"] Výprava z Budějovic K slavnosti národního divadla do Prahy odeberou se z Budějovic po lodi dne 10. t. m. tamní dámy a vezmou do základu k národnímu divadlu kámen z Trocnova, kde se vůdce husitů Jan Žižka narodil. Z Doudleb se zašle též základní kámen a z plavských mohyl něco země. – Pražský denník, 9. 5. 1868 Pokus sebevraždy Včera večer vypila mladá jedna dívka ve svíčkové ulici značnou částku vitriolu, že ji byl milý její opustil. Byla odnešena do nemocnice, kdež pochybují, že by při životě byla zachována. – Pražský denník, 9. 5. 1868

28. 1. 1868: Muži se rozbilo skleněné zboží. Reakce kolemjdoucích ho dojala k slzám • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

8. 5. 1889: Zahájení Světové výstavy v Paříži a dva mrtví lidé ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 2. 1890: Hrubá krádež, nebezpečný zloděj a nový dům na Palackého nábřeží • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Fontána Národního muzea večer opět září barvami • Po několikaměsíční pauze, kdy byla fontána před Historickou budovou Národního muzea uložena k zimnímu spánku, se tento originální vodní prvek na vrcholku Václavského náměstí opět rozzářil, tentokrát barvami národní trikolory. První spuštění proběhlo v pátek 1. května v 8 hodin večer.

2. 11. 1889: Hřbitovy pod náporem. Tisíce lidí si připomínají zesnulé a tramvaje nestíhají • Naši předkové v 19. století chovali k zesnulým obrovskou úctu. Stejně jako v současnosti se během Dušiček hřbitovy ocitaly pod obrovským náporem návštěvníků. Dle svědectví dobového tisku tramvaje nestíhaly vozit lidi na Olšanský hřbitov a z běžně klidného místa se stalo rušné korzo. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Výstava Sluneční králové prodloužena až do června • Národní muzeum vyjednalo prodloužení světové výstavy Sluneční králové. Jakmile to epidemická situace dovolí, budou moci návštěvníci obdivovat artefakty nevyčíslitelné hodnoty až do začátku června 2021. Jedinečnost výstavy, jejíž pojistná hodnota je 1 miliarda Kč, podtrhuje fakt, že ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů.

Výstava Sluneční králové

Digitální orloj zmizel ze Staroměstské radnice. Oprava původního se blíží do finále • Stovky tisíc lidí měly v minulých měsících možnost vidět na Staroměstském náměstí digitální orloj, který suploval původní historický hodinový stroj. Ten v současné době prochází náročnou rekonstrukcí. Digitální orloj byl instalován letos v březnu. Demontován musel být minulý týdenkvůli pokračujícím opravám věže. Fakticky šlo o velkou LED obrazovku o rozměrech 5,56 x 3,84 metru o váze zhruba jedné tuny, která byla na historické budově nainstalována. Pomocí speciálně vyvinutého softwaru nabídla unikátní pohled na kopii kompletního orloje. „Virtuální orloj prostřednictvím obrazovky věrně reprodukoval veškeré funkce původního stroje – podívanou na pohyb jednotlivých prvků na astronomickém ciferníku, střídání apoštolů v oknech a doprovodné zvukové efekty, jakými jsou kokrhání kohouta či zvonění smrtky,“ shrnul radní hl. m. Prahy pro oblast kultury Jan Wolf. Zároveň měl dočasný orloj automatickou úpravu jasu podle světelných okolností, přihlížející tak mohli sledovat orloj za jakýchkoli podmínek. „S nabídkou na zajištění náhradního orloje pro magistrát přišla firma BigMedia. Jsem rád, že se nám celý projekt podařilo tak skvěle realizovat. Celkové náklady spojené se zajištěním tohoto unikátního projektu se pro naši společnost vyšplhaly na 1,5 milionu korun. Plně to ale vyvážily kladné ohlasy zejména od turistů, kteří byli vděční za to, že ani v době rekonstrukce orloje nepřišli o zážitek z jedné z nejkrásnějších památek v Praze,“ řekl Marek Pavlas, jednatel společnosti BigMedia. Obrazovku společnost umístila na Staroměstskou radnici na své náklady. [related-post id="7713"] Oprava orloje finišuje Orloj se zastavil letos 8. ledna a poprvé od poválečných let byl kompletně demontován. Po součástkách byl převezen do několika dílen, kde na něm pracovali hodináři i restaurátoři. Oprava orloje je součástí rekonstrukce věže Staroměstské radnice, která začala loni v dubnu. Vše by mělo být hotové do podzimu, nejpozději do výročí 100 let vzniku Československa. Za kompletní rekonstrukci zaplatí pražský magistrát přibližně 55 milionů korun bez DPH.

Virtuální orloj na věži Staroměstské radnice.