Nejslavnější české slovo robot nevymyslel Karel Čapek

30. prosince 2020 ∙ 15:27
Kristián Vích
Čeština obohatila ostatní jazyky slovem „robot“. ∙ Foto: Unsplash.com

Před pár dny uplynulo 82 let od smrti spisovatele Karla Čapka. Řada lidí mu připisuje autorství slova „robot“, kterým se po celém světě označují uměle vytvořené stroje, jejichž účelem je nahradit lidskou práci. Skutečným autorem slova je ovšem někdo jiný.

Je sice pravda, že slovo „robot“, označující umělé humanoidní stvoření, se poprvé objevilo v Čapkově divadelní hře R. U. R. z roku 1920. Jenomže sám autor původně uvažoval o označení „labor“. To vychází z latiny a znamená „práce“.

Spisovatel se o záměru poradil se svým bratrem Josefem, významným malířem. Slovo „labor“ mu totiž prý připadalo příliš „papírové“. Takhle Karel Čapek popsal rozhovor v Lidových novinách 24. 12. 1933:

„Ty, Josef,“ začal autor, „já bych měl myšlenku na hru.“

„Jakou,“ bručel malíř (opravdu bručel, neboť držel přitom v ústech štětec).

Autor mu to řekl tak stručně, jak to šlo.

„Tak to napiš,“ děl malíř, aniž vyndal štětec z úst a přestal natírat plátno. Bylo to až urážlivě lhostejné.

„Ale já nevím,“ řekl autor, „jak mám ty umělé dělníky nazvat. Řekl bych jim laboři, ale připadá mně to nějak papírové.“

„Tak jim řekni roboti,“ mumlal malíř se štětcem v ústech a maloval dál. A bylo to. Tím způsobem se tedy zrodilo slovo robot; budiž tímto přiřčeno svému skutečnému původci.

Karel Čapek poté skutečně dal na radu svého bratra a namísto „laborů“ zvolil „roboty“, podle českého „robota“ čili „nevolnická práce“.

Divadelní hra R. U. R. se poté stala velmi úspěšnou a byla přeložena do více než třiceti světových jazyků. Slovo „robot“ se díky tomu poté rozšířilo do celého světa.

Muzeum paměti XX. století povede historik Jan Kalous

Správní rada pražského Muzea paměti XX. století zvolila do funkce ředitele této instituce historika PhDr. Jana Kalouse, PhD. Ten byl poslední čtyři měsíce pověřen jejím vedením. Nejvyšší kontrolní orgán muzea vybíral ze čtyř uchazečů. Volba nakonec dopadla jednomyslně. Nový ředitel chce pokračovat ve výstavních a vzdělávacích aktivitách, jakými jsou například debaty s historiky, výstava ke stoletému výročí vzniku Komunistické strany Československa či druhý ročník podzimního festivalu dokumentárních filmů Nezlomní a obětovaní. Nejzásadnějším […]

Mramorová dáma z Karlova náměstí vypráví svůj příběh

Praha je plná soch, které připomínají významné osobnosti naší historie. Možná už jste poznali ženu na fotografii. Znáte ale i její životní příběh? Zkusili jsme s ní chvilku pobýt. A při té příležitosti se zeptali, co se jí právě v těchto dnech honí hlavou. „Připadá mi lehce skandální, že mám na Karlově náměstí svoji zpodobiznu. Čest to jest, ale zároveň durditi se musím. Být zvěčněná na největším rynku v zemi, […]

Hitler ji nenáviděl. Petřínská rozhledna by nikdy nebyla bez Eiffelovky

Anebo by přinejmenším vypadala docela jinak. Česká kopie Eiffelovy věže letos slaví 130. narozeniny. A i když to už nejméně dvakrát měla hodně nahnuté, všechno nakonec dobře dopadlo. Pražané jsou na ni právem hrdí. V mnoha ohledech je totiž naprosto jedinečná. Vydejte se s námi do historie a odhalte zajímavosti, které jste o Petřínské rozhledně nejspíš nevěděli. Jak se stalo, že na Petřínském vrchu uprostřed Prahy stojí 63,5 metru vysoká […]

Pozůstalost hollywoodského režiséra Ivana Passera dorazila do Prahy

Osobní deníky, fotografie, knihy, scénáře nebo golfové karty. To vše doputovalo do Prahy z losangelské domácí pracovny Ivana Passera – režiséra, dramaturga, scenáristy a přítele Miloše Formana – necelý rok po jeho smrti. O dokumenty se bude nyní starat Národní filmový archiv. Pozůstalost zahrnuje zejména období po Passerově odchodu do USA, tedy od roku 1969 až do roku 2020. Ve třiceti čtyřech krabicích se nacházely diáře, korespondence, osobní účetnictví, knihy, […]

Budova Burzy v Holešovicích dostane původní historickou podobu

Reprezentativní budovu někdejší jateční burzy v areálu Pražské tržnice čeká rekonstrukce. Záměr odsouhlasili pražští radní. Památkově chráněný objekt je kvůli havarijnímu stavu momentálně bez využití. Celková rekonstrukce za přibližně 200 milionů korun uvede Burzu do původního historického stavu. Lidem bude následně sloužit jako restaurace. „Budova Burzy, v níž sídlila Dobytčí a masná pokladna a také hostinec, byla finančním a společenským centrem Pražské tržnice. Logicky se jedná o nejreprezentativnější stavbu v celém areálu. […]

X Zavřít