objev

Nepřehlédněte

Bitvu na Bílé hoře připomíná nová výstava Národního muzea. K vidění je online • Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře, ne každý už zná všechny souvislosti, které k této historické události vedly. Národní muzeum i přes uzavření a koronavirová opatření nyní připravilo výstavu s názvem 1620. Cesta na Horu, která je uspořádána k 400. výročí této slavné bitvy. Například vůbec poprvé se návštěvníci zúčastní multimediální rekonstrukce bitvy nebo na vlastní kůži zažijí atmosféru staroměstského popraviště. Velkým tématem této výstavy je i druhý život Bílé hory a mýty kolem této události.

Národní muzeum vystavuje vzácné poklady z numismatických sbírek • Národní muzeum otevřelo novou výstavu s názvem Poklady numismatických sbírek. Návštěvníkům představuje ty nejvzácnější mince, medaile a řády, kterými se může Historické muzeum Národního muzea pochlubit.

Jak funguje DNA? Národní muzeum otevřelo výstavu Doba genová • Jak vlastně vypadá DNA a jakým způsobem se získává v laboratoři? A k čemu je její výzkum užitečný v muzejnictví? Nejen na tyto otázky se snaží odpovědět nová výstava s názvem Doba genová, která je k vidění od 19. července v Nové budově Národního muzea.

Jak se cestovalo před 100 lety? Dozvíte se to v Národním muzeu • Národní muzeum zve rodiny s dětmi do Nové budovy Národního muzea, kde se v sobotu 20. ledna 2018 od 13.00 do 17.00 hodin uskuteční další akce z cyklu Aspoň na víkend. Návštěvníci se dozvědí, jak se cestovalo před více než sto lety. Doprovodný program k výstavě Fenomén Masaryk nabízí i možnost vyzkoušet si cestovat po světě tak, jak cestoval náš první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Poslechněte si poslední rozhovor s Janem Palachem. Upálil se před 49 lety na protest proti okupaci • Jan Palach, student historie a politické ekonomie pražské filozofické fakulty se 16. ledna 1969 okolo 13:30 polil hořlavinou a upálil před budovou pražského Národního muzea, na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Bylo mu 21 let. S rozsáhlými popáleninami byl převezen na Kliniku popálenin Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v pražské Legerově ulici, kde po třech dnech zemřel.

Jan Palach na fotografii z tabla mělnického gymnázia.

Plejtvák myšok je zpátky v muzeu. Bude součástí expozice světových parametrů • Skončilo náročné restaurování jednoho z nejznámějších exponátů a zároveň symbolů Národního muzea. Téměř 23 metrů dlouhý plejtvák myšok je od pátku 3. září opět k vidění pro návštěvníky.

Slovenské národní povstání očima výstavy Národního muzea • Slovenské národní povstání představuje jeden z nejvýznamnějších mezníků slovenských dějin. Nově otevřená fotografická výstava v Národním památníku na Vítkově s názvem Armáda v povstání – Slovenské národní povstání 1944 svým návštěvníkům tuto událost detailněji přiblíží. Prohlédnout si ji můžete až do dubna 2020.

Jak vzniká výstava? Národopisné muzeum odhaluje své zákulisí • V sobotu 20. ledna Národní muzeum otevřelo novou výstavu v Národopisném muzeu s názvem Jak vzniká výstava. Tato menší výstava v Letohrádku Kinských vypráví o dějinách zdejších expozic ve 20. století i o práci, která se za nimi skrývá. Součástí je také prezentace díla česko-švédského výstavního architekta a scénografa Jana Poláška.

Unikátní 400 let starý prapor z bitvy na Bílé hoře je k vidění v Praze • U příležitosti 400. výročí popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí prezentuje Národní muzeum vůbec poprvé prapor, který byl přímou součástí bitvy na Bílé hoře. Jedinečný artefakt mohou návštěvníci díky spolupráci s italskými partnery vidět až do konce září v Muzejním komplexu Národního muzea na výstavě 1620. Cesta na Horu.

Na Černém Mostě se našla peněženka s desítkami tisíc korun • Strážník Městské policie hl. m. Prahy nalezl v době svého volna peněženku s velkou finanční hotovostí a osobními doklady. Nález ihned odevzdal na policejní služebnu.

Pylon před Národním muzeem byl po desítkách let dokončen • Před Novou bodovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých 30 metrů vysoký ocelový pylon, který nebyl až doposud zcela dokončen. Nyní Národní muzeum tento pomník dokončilo a vdechlo mu tak původně zamýšlenou podobu. Celé dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti symbolicky na státní svátek 17. listopadu.

Rodný dům Jana Palacha se promění na památník. Nahlédněte dovnitř • Ve středočeských Všetatech v domě, kde Jan Palach strávil své dětství, vzniká památník, který bude připomínat jeho život a sebeobětování i širší historické souvislosti jeho činu. Otevření je naplánováno na 21. srpna tohoto roku a připravuje ho Národní muzeum za podpory Ministerstva kultury podle vítězného architektonického návrhu společnosti MCA ateliér.

Vítězný návrh Památníku Jana Palacha.

Čím trpěl Antonín Dvořák před smrtí? Domněnku potvrdil vědecký rozbor • Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest.

Národní muzeum bude mít o víkendu otevřeno zdarma • Národní muzeum zahajuje oslavy 200 let svého založení otevřením dveří dokořán. O víkendu 14.–15. dubna 2018 budou mít návštěvníci možnost prohlédnout si zdarma nejen celou řadu expozic a výstav Národního muzea, ale i nahlédnout do jindy uzavřených prostor a seznámit se zajímavostmi z práce muzejních odborníků. Národní muzeum patří k nejstarším institucím naší země. Přesně před 200 lety, dne 15. dubna 1818 skupina osvícenských šlechticů podepsala provolání o založení tzv. „Vlasteneckého muzea“. Následně dosáhli toho, že se roku 1820 dostalo muzeu potvrzení vídeňské vlády i panovníka. Vznikla Společnost vlasteneckého muzea v Čechách, jejímž prvním předsedou se stal hrabě Kašpar Maria Sternberg. V základech muzea byl silný a upřímný patriotismus, vztah k historické vlasti a především vize uchovávání přírodního i historického bohatství. Tento odkaz si muzeum udrželo v nepřetržitém vývoji celých dvou staletí. Ve svých dějinách bylo centrem českého národního života, místem vzdělanosti i historickým mementem dějin 20. století, jako např. v roce 1968. Dnes je Národní muzeum největším muzeem České republiky, uchovává přes 20 milionů sbírkových předmětů a má pod svou správou 15 pražských i mimopražských objektů, ve kterých představuje stálé expozice i tematické výstavy. „Národní muzeum již 200 let pomáhá poznávat svět a odkrývat jeho tajemství. Již dvě století je též jedním ze symbolů naší vlasti. Při oslavách našich narozenin však nechceme jen nostalgicky vzpomínat na historii, ale naopak i ukázat čím je naší společnosti Národní muzeum užitečné dodnes. Ukázat, že jsme moderní instituce a s dveřmi dokořán pro všechny naše návštěvníky. Proto jsme na tento rok připravili celou řadu zajímavých akcí pro širokou veřejnost, které vyvrcholí otevřením Historické budovy Národního muzea 28. října 2018,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Podrobnosti o víkendové akci najdete na webu www.nm.cz/200let.

Národní muzeum.

Národní muzeum ukrývá vzácné keltské poklady. Vidět je můžete na nové výstavě • Zajímá vás život Keltů a vše, co s ním souvisí? Pak se přijďte podívat na právě otevřenou výstavu s názvem Keltové do Nové budovy Národního muzea. Seznámíte se zde nejen s duchovním i každodenním životem keltských kmenů ale také s bohatým a proměnlivým světem doby železné ve střední Evropě. Národní muzeum vlastní jednu z nejrozsáhlejších archeologických sbírek v Evropě, spojenou svojí podstatnou částí právě s tématem mladší doby železné, konkrétně laténské kultury. A je to právě výstava Keltové, která si klade za úkol ukázat návštěvníkům její rozmanitost. „Jsem si jist, že keltské téma je v současnosti pro naše návštěvníky velice atraktivní a díky pojetí výstavy a především díky unikátnosti vystavovaných předmětů jistě nebudou zklamáni. Některé z předvedených nálezů jsou dokonce vystavovány zcela poprvé a představují nejzajímavější výsledky terénních výzkumů z posledních let,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. [gallery size="full" columns="1" ids="10641"] Na výstavě Keltové samozřejmě nemůže chybět ani jeden z nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea, a sice opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic. Příchozí se ale mohou těšit i na množství dalších unikátních předmětů. Ať už jde o bohatě malovanou keramiku, bronzové šperky, zbraně nebo keltské mince. Výstava je navíc doplněna o množství audiovizuálních prvků. Do běžného života Keltů pak návštěvníky vtáhnou například kopie keltských obydlí. Civilizace vrcholného období pravěkého vývoje naší země byla podobně jako v ostatních evropských oblastech od Polska po Itálii, od britských ostrovů po Ukrajinu, vytvářena nositeli tzv. laténské kultury, pojmenované podle lokality La Tène ve Švýcarsku. Laténská kultura je archeologický termín pro civilizaci mladší doby železné, jejíž nositelé osídlili rozsáhlé prostory evropského kontinentu v 2. polovině 1. tisíciletí př. Kr. Tato kultura je spojena se jménem historicky známých Keltů. Jejich civilizace se rozvíjela v období od 5. století do 1. století př. Kr. na takové úrovni, že vytvořila základy evropské kultury historického období. [gallery columns="1" size="full" ids="10640"] Výstava Keltové nabízí svým návštěvníkům pohled na roli Čech v tomto vývoji, a to nejen na kulturu vládnoucí elity, její honosné pohřby a sídla, ale i na i venkovské osady, využívání krajiny a nerostných zdrojů a s tím související výrobní aktivity a obchodu. V Nové budově Národního muzea otevřena od 25. května 2018 do 24. února 2019.

Flašinet žije! Do Prahy se opět sjedou flašinetáři z celé Evropy • Národní muzeum letos opět přichystalo mezinárodní setkání flašinetářů s názvem Flašinet žije!, které se uskuteční v úterý 13. srpna. Pouliční umělci z různých koutů Evropy oživí již pošesté centrum Prahy třemi koncerty rozdílných žánrů. Zvuky hracích strojků se rozezní v 10:00 v barokním kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, ve 14:00 na Kampě u Karlova mostu a v 19:00 v Českém muzeu hudby.

Památník na Vítkově připomíná utrpení Poláků za 2. světové války • V Národním památníku na Vítkově můžete ode dneška vidět menší panelovou výstavu s názvem „Boj a utrpení. Polští občané za druhé světové války“, která připomíná nelehké osudy obyvatel našeho sousedního státu.

Výstava Sluneční králové zůstává i nadále otevřena. Platí ale několik opatření • Mimořádná mezinárodní výstava o době starověkého Egypta Sluneční králové bude za přísných hygienických podmínek i nadále přístupná pro návštěvníky muzea. Dohodl se na tom ministr kultury Lubomír Zaorálek s Hlavní hygieničkou ČR Jarmilou Rážovou. Vstup v omezeném počtu a vyhrazených koridorech, tak bude umožněn návštěvníkům pouze na základě časové rezervace a za podmínky použití respirátoru třídy FFP2 nebo KN95, který každý návštěvník obdrží v ceně vstupenky při vstupu do muzea.  

Výstava Sluneční králové

Moderní knižní obálky jsou k vidění v Národním muzeu • Národní muzeum otevřelo 15. října ve své Historické budově novou výstavu s názvem Moderní knižní obálky z muzejní knihovny, která představí průřez vizuální podobou českých knižních obálek 20. století prostřednictvím sbírkových předmětů z fondů oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea. Výstava je k vidění od 15. října do 9. ledna 2022.

Kašna u Národního muzea svítí barevně. Světelná show je k vidění každý večer • Společně s Historickou budovou Národního muzea prošla rekonstrukcí i jedna z nejkrásnějších kašen v Praze. Na 1. máje večer se rozzářila barvami a poprvé v historii bude tato světelná show k vidění pravidelně.