Pylon před Národním muzeem byl po desítkách let dokončen

18. listopadu 2020 ∙ 16:08
PražskýDEN.cz
Foto: Národní muzeum

Před Novou bodovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých 30 metrů vysoký ocelový pylon, který nebyl až doposud zcela dokončen. Nyní Národní muzeum tento pomník dokončilo a vdechlo mu tak původně zamýšlenou podobu. Celé dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti symbolicky na státní svátek 17. listopadu.

Palachův pylon je pomník památce Jana Palacha stojící u Nové budovy Národního muzea, bývalého sídla Federálního shromáždění v Praze. Navrhl ho architekt Karel Prager v únoru roku 1968 při projektování komplexu Federálního shromáždění. Prager od počátku spolupracoval s nejlepšími výtvarníky té doby. Na formulování výtvarného konceptu se podílel jeden z nejvýznamnějších českých historiků a teoretiků umění Jiří Šetlík. Štíhlý ocelový pylon, který znázorňuje k nebi šlehající plamen, měl podle původního návrhu nést plastiku Miloslava Chlupáče nazvanou Plamen.

Dramatické události, které se odehrály v Československu během výstavby komplexu Federálního shromáždění (srpnová okupace země vojsky Varšavské smlouvy a zejména sebeupálení Jana Palacha v lednu 1969) přiměly autory pylonu ke spontánnímu rozhodnutí svoje dílo, stojící před hlavním slavnostním vstupem do komunistického parlamentu a pár desítek metrů od sebeupálení, věnovat památce Palachovy oběti.

Foto: Národní muzeum

K dokončení realizace umístění plastiky na ocelový pylon však nakonec nedošlo. Po radikální změně politického kurzu bylo stranickými orgány KSČ rozhodnuto o odstranění a neinstalování některých výtvarných děl připravovaných pro budovu Federálního shromáždění a o jejich nahrazení jinými. Zvažovala se dokonce i úplná likvidace pylonu samotného. K té nakonec nedošlo a architektem Pragerem vyhrazené místo v pylonu pro Chlupáčovu plastiku vyplnil dutý kamenný blok se státním znakem a dvěma větami z československé ústavy.

Desítky let čekání na dokončení

Pozapomenutý a veřejně neznámý význam monumentu připomněl až v roce 2018 akademický sochař Antonín Kašpar, který ocelový pylon restauroval. Při restaurátorském průzkumu objevil v archivu Národního muzea dokumentaci na přístavbu a úpravy budovy Federálního shromáždění, kterou vypracoval Architektonický atelier GAMA v roce 1991 a výkresy podepsal tehdejší ředitel atelieru architekt Prager. V této dokumentaci se pylon již nazývá Palachův pylon a navrhuje se jeho rehabilitace.

Karel Prager po Sametové revoluci napsal: „Pylon před budovou Federálního shromáždění a jeho kamenný blok nebyl dokončen vytesáním skulptury „Plamen“ sochaře Miloslava Chlupáče. Skici této plastiky byly uchovány a je ji třeba dokončit do sádrového modelu pro realizaci v žulovém bloku přímo na místě. Nápisy a státní znak náhradně osazený na kamenném bloku byl již odstraněn.“

K následné rehabilitaci však z neznámého důvodu nedošlo, autoři Palachova pylonu mezitím postupně zemřeli a na sádrovou skicu opět na dlouhá léta usedl prach. V čase Palachových nedožitých 70. narozenin, v němž projekt rehabilitace znovu spatřil světlo světa, se vedení Národního muzea rozhodlo původní záměr dokončit. Rok 2019, kdy si celá země připomněla 50 let od Palachovy živé pochodně a 30. výročí Sametové revoluce, byl pak ve znamení prvních jednání o rehabilitaci Palachova pylonu se zástupci dědiců obou autorů, restaurátorem, zástupci Národního památkového ústavu a Ministerstva kultury.

Vzhledem k hmotnosti původně navrhovaného bloku a problematice jeho ukotvení na ocelový pylon bylo třeba provést realizaci v jiném materiálu, který se blíží autorské práci a výtvarným záměrům. Po konzultaci se zástupci nositelů autorských práv a zástupci Národního památkového ústavu byl zvolen jako finální materiál bronz. V témže roce byly zahájeny první práce na realizaci plastiky, kterou byl, na základě výsledku veřejné soutěže, pověřen akademický sochař Antonín Kašpar. Dokončené dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti toto úterý.

„Dnes si připomínáme 31. výročí Sametové revoluce, Den boje za svobodu a demokracii, ale také památku všech hrdinů, kteří za naši svobodu a možnost žít naše životy v demokracii, obětovali životy své. Naše vlast a její obyvatelé právě prožívají nelehké časy. Přesto, a právě proto jsme se památník Jana Palacha, skromně a při dodržení všech platných protiepidemických pravidel za využití televizního přenosu a on-line technologií, rozhodli právě v dnešní den odhalit. Abychom tak vzdali čest všem, kteří se o naši svobodu v minulosti zasloužili, připomněli si její důležitost pro současnost a nezapomněli ji ochraňovat ani v budoucnosti,“ řekl u příležitosti odhalení díla generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Muzeum paměti XX. století povede historik Jan Kalous

Správní rada pražského Muzea paměti XX. století zvolila do funkce ředitele této instituce historika PhDr. Jana Kalouse, PhD. Ten byl poslední čtyři měsíce pověřen jejím vedením. Nejvyšší kontrolní orgán muzea vybíral ze čtyř uchazečů. Volba nakonec dopadla jednomyslně. Nový ředitel chce pokračovat ve výstavních a vzdělávacích aktivitách, jakými jsou například debaty s historiky, výstava ke stoletému výročí vzniku Komunistické strany Československa či druhý ročník podzimního festivalu dokumentárních filmů Nezlomní a obětovaní. Nejzásadnějším […]

Mramorová dáma z Karlova náměstí vypráví svůj příběh

Praha je plná soch, které připomínají významné osobnosti naší historie. Možná už jste poznali ženu na fotografii. Znáte ale i její životní příběh? Zkusili jsme s ní chvilku pobýt. A při té příležitosti se zeptali, co se jí právě v těchto dnech honí hlavou. „Připadá mi lehce skandální, že mám na Karlově náměstí svoji zpodobiznu. Čest to jest, ale zároveň durditi se musím. Být zvěčněná na největším rynku v zemi, […]

Hitler ji nenáviděl. Petřínská rozhledna by nikdy nebyla bez Eiffelovky

Anebo by přinejmenším vypadala docela jinak. Česká kopie Eiffelovy věže letos slaví 130. narozeniny. A i když to už nejméně dvakrát měla hodně nahnuté, všechno nakonec dobře dopadlo. Pražané jsou na ni právem hrdí. V mnoha ohledech je totiž naprosto jedinečná. Vydejte se s námi do historie a odhalte zajímavosti, které jste o Petřínské rozhledně nejspíš nevěděli. Jak se stalo, že na Petřínském vrchu uprostřed Prahy stojí 63,5 metru vysoká […]

Pozůstalost hollywoodského režiséra Ivana Passera dorazila do Prahy

Osobní deníky, fotografie, knihy, scénáře nebo golfové karty. To vše doputovalo do Prahy z losangelské domácí pracovny Ivana Passera – režiséra, dramaturga, scenáristy a přítele Miloše Formana – necelý rok po jeho smrti. O dokumenty se bude nyní starat Národní filmový archiv. Pozůstalost zahrnuje zejména období po Passerově odchodu do USA, tedy od roku 1969 až do roku 2020. Ve třiceti čtyřech krabicích se nacházely diáře, korespondence, osobní účetnictví, knihy, […]

Budova Burzy v Holešovicích dostane původní historickou podobu

Reprezentativní budovu někdejší jateční burzy v areálu Pražské tržnice čeká rekonstrukce. Záměr odsouhlasili pražští radní. Památkově chráněný objekt je kvůli havarijnímu stavu momentálně bez využití. Celková rekonstrukce za přibližně 200 milionů korun uvede Burzu do původního historického stavu. Lidem bude následně sloužit jako restaurace. „Budova Burzy, v níž sídlila Dobytčí a masná pokladna a také hostinec, byla finančním a společenským centrem Pražské tržnice. Logicky se jedná o nejreprezentativnější stavbu v celém areálu. […]

X Zavřít