Pylon před Národním muzeem byl po desítkách let dokončen

18. listopadu 2020, 16:08 PražskýDEN.cz
Foto: Národní muzeum

Před Novou bodovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých 30 metrů vysoký ocelový pylon, který nebyl až doposud zcela dokončen. Nyní Národní muzeum tento pomník dokončilo a vdechlo mu tak původně zamýšlenou podobu. Celé dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti symbolicky na státní svátek 17. listopadu.

Palachův pylon je pomník památce Jana Palacha stojící u Nové budovy Národního muzea, bývalého sídla Federálního shromáždění v Praze. Navrhl ho architekt Karel Prager v únoru roku 1968 při projektování komplexu Federálního shromáždění. Prager od počátku spolupracoval s nejlepšími výtvarníky té doby. Na formulování výtvarného konceptu se podílel jeden z nejvýznamnějších českých historiků a teoretiků umění Jiří Šetlík. Štíhlý ocelový pylon, který znázorňuje k nebi šlehající plamen, měl podle původního návrhu nést plastiku Miloslava Chlupáče nazvanou Plamen.

Dramatické události, které se odehrály v Československu během výstavby komplexu Federálního shromáždění (srpnová okupace země vojsky Varšavské smlouvy a zejména sebeupálení Jana Palacha v lednu 1969) přiměly autory pylonu ke spontánnímu rozhodnutí svoje dílo, stojící před hlavním slavnostním vstupem do komunistického parlamentu a pár desítek metrů od sebeupálení, věnovat památce Palachovy oběti.

Foto: Národní muzeum

K dokončení realizace umístění plastiky na ocelový pylon však nakonec nedošlo. Po radikální změně politického kurzu bylo stranickými orgány KSČ rozhodnuto o odstranění a neinstalování některých výtvarných děl připravovaných pro budovu Federálního shromáždění a o jejich nahrazení jinými. Zvažovala se dokonce i úplná likvidace pylonu samotného. K té nakonec nedošlo a architektem Pragerem vyhrazené místo v pylonu pro Chlupáčovu plastiku vyplnil dutý kamenný blok se státním znakem a dvěma větami z československé ústavy.

Desítky let čekání na dokončení

Pozapomenutý a veřejně neznámý význam monumentu připomněl až v roce 2018 akademický sochař Antonín Kašpar, který ocelový pylon restauroval. Při restaurátorském průzkumu objevil v archivu Národního muzea dokumentaci na přístavbu a úpravy budovy Federálního shromáždění, kterou vypracoval Architektonický atelier GAMA v roce 1991 a výkresy podepsal tehdejší ředitel atelieru architekt Prager. V této dokumentaci se pylon již nazývá Palachův pylon a navrhuje se jeho rehabilitace.

Karel Prager po Sametové revoluci napsal: „Pylon před budovou Federálního shromáždění a jeho kamenný blok nebyl dokončen vytesáním skulptury „Plamen“ sochaře Miloslava Chlupáče. Skici této plastiky byly uchovány a je ji třeba dokončit do sádrového modelu pro realizaci v žulovém bloku přímo na místě. Nápisy a státní znak náhradně osazený na kamenném bloku byl již odstraněn.“

K následné rehabilitaci však z neznámého důvodu nedošlo, autoři Palachova pylonu mezitím postupně zemřeli a na sádrovou skicu opět na dlouhá léta usedl prach. V čase Palachových nedožitých 70. narozenin, v němž projekt rehabilitace znovu spatřil světlo světa, se vedení Národního muzea rozhodlo původní záměr dokončit. Rok 2019, kdy si celá země připomněla 50 let od Palachovy živé pochodně a 30. výročí Sametové revoluce, byl pak ve znamení prvních jednání o rehabilitaci Palachova pylonu se zástupci dědiců obou autorů, restaurátorem, zástupci Národního památkového ústavu a Ministerstva kultury.

Vzhledem k hmotnosti původně navrhovaného bloku a problematice jeho ukotvení na ocelový pylon bylo třeba provést realizaci v jiném materiálu, který se blíží autorské práci a výtvarným záměrům. Po konzultaci se zástupci nositelů autorských práv a zástupci Národního památkového ústavu byl zvolen jako finální materiál bronz. V témže roce byly zahájeny první práce na realizaci plastiky, kterou byl, na základě výsledku veřejné soutěže, pověřen akademický sochař Antonín Kašpar. Dokončené dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti toto úterý.

„Dnes si připomínáme 31. výročí Sametové revoluce, Den boje za svobodu a demokracii, ale také památku všech hrdinů, kteří za naši svobodu a možnost žít naše životy v demokracii, obětovali životy své. Naše vlast a její obyvatelé právě prožívají nelehké časy. Přesto, a právě proto jsme se památník Jana Palacha, skromně a při dodržení všech platných protiepidemických pravidel za využití televizního přenosu a on-line technologií, rozhodli právě v dnešní den odhalit. Abychom tak vzdali čest všem, kteří se o naši svobodu v minulosti zasloužili, připomněli si její důležitost pro současnost a nezapomněli ji ochraňovat ani v budoucnosti,“ řekl u příležitosti odhalení díla generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Pražské planetárium slaví šedesátiny a pomýšlí na rozšíření

Již šest desetiletí odhaluje svým návštěvníkům pražské planetárium tajemství vesmíru. Jeho návštěvu zprostředkovává nejen digitální projekcí na největší promítací plochu v ČR, ale také reálnými prožitky.  Například od loňského roku, kdy byla u příležitosti 50. výročí přistání člověka na Měsíci před Planetáriem Praha vystavena dokonalá maketa lunárního modulu Apollo 11, je pražské planetárium jediným místem na světě, kde si mohou návštěvníci modul prohlédnout i zevnitř. „Naše planetárium ušlo od svého otevření 20. listopadu 1960 pořádný kus cesty. Během […]

Proč se Praha jmenuje Praha? Vysvětlení je hned několik

Je to tak trochu záhada. Přesný původ slova Praha už se nejspíš nikdy nedozvíme. Přesto ale existuje několik hypotéz, jak naše hlavní město ke svému názvu vlastně přišlo. Jedním z nejčastějších vysvětlení je říční práh – místo v řece, kde voda přetéká přírodní kamennou či skalnatou překážku. Vltava bývala říčními prahy typická. Koryto díky těmto jezům nabíralo vyššího spádu, což umožňovalo využití řeky jako dopravní tepny. Kromě toho se tato místa dala snadno přebrodit, […]

Obratlovci měli zuby dříve, než se myslelo. Dokazují to pražské zkameněliny

Moderní technologie a nový výzkum zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy, které jsou součástí sbírek Národního muzea, zásadně mění pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let. Až doposud se zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy proto, že je vůbec neměli. V současnosti se už jen málokdy stává, že se zásadně změní pohled na některou z důležitých otázek evoluce obratlovců. O to výjimečnější je, když […]

420 let od první veřejné pitvy v Praze. Tělo patřilo oběšenému zločinci

V prostorách dnes již neexistující Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny Světlé se přesně před 420 lety uskutečnila první veřejná pitva v Praze. Od 8. do 12. června roku 1600 tady Jan Jessenius „za velkého shromáždění slavných a učených mužů, vědychtivých a vzdělaných měšťanů“ prováděl něco, co středověká metropole dosud neznala – pitval mrtvé tělo. Na tehdejší dobu raritní úkon měl přilákat pozornost veřejnosti a napomoci obnově výuky lékařství na pražské univerzitní půdě. Pražská lékařská fakulta byla od dob husitských […]

Na opravený Negrelliho viadukt se vrací vlaky. Ve své době byla stavba světovým unikátem

Správa železnic dokončila rekonstrukci historického Negrelliho viaduktu. Vlaky se na něj vrátí v pondělí 1. června. Památkově chráněný most slouží dopravě v hlavním městě již od roku 1850. „Rekonstrukce historického mostu z poloviny 19. století se řadí mezi unikátní stavební projekty Správy železnic. Šlo o první takto velkou opravu v jeho 170 let dlouhé historii. V tomto případě se dá bez nadsázky říct, že nezůstal kámen na kameni. Výsledek ale stojí za to, což ocení nejen obyvatelé a návštěvníci Prahy, ale […]

Fontána Národního muzea večer opět září barvami

Po několikaměsíční pauze, kdy byla fontána před Historickou budovou Národního muzea uložena k zimnímu spánku, se tento originální vodní prvek na vrcholku Václavského náměstí opět rozzářil, tentokrát barvami národní trikolory. První spuštění proběhlo v pátek 1. května v 8 hodin večer. Jedna z nejhezčích fontán v Praze opět spouští své barevné večerní osvětlení. Letos však nestřídá různobarevné kombinace, ale září v barvách trikolory. Národní muzeum tak chce poukázat na soudržnost našeho národa a připomenout její důležitost v komplikovaných „koronavirových“ časech. Od […]

Historická budova Národního muzea nově přístupná přes Google Street View

Historická budova Národního muzea prošla v posledních letech celkovou a nákladnou rekonstrukcí a v loňském roce přilákala k prohlídkám tisíce návštěvníků. Ti, kteří se ale do Muzea jen tak nedostanou, nebo by si chtěli opravené prostory, fresky a malby raději prohlédnout bez lidí a v klidu domova, už nepřijdou zkrátka. Česká pobočka firmy Google interiéry zdokumentovala pomocí technologie Street View. Od dnešního dne jsou tak části Historické budovy Národního muzea dostupné k virtuální prohlídce. Virtuální návštěvníci se mohou „projít“ pod […]

Bolest hlavy si často způsobujeme sami. Na vině jsou tyto zlozvyky

Bolest hlavy čas od času potká každého. Většinou v takových případech sáhneme po pilulce z lékárny, nebo jednoduše počkáme, až nepříjemný stav odezní. Ale upřímně, co když si za bolest hlavy můžeme občas sami? Toto jsou nejčastější příčiny. Neumíte se zbavit stresu Práh citlivosti na stres má každý člověk jinde. Někoho by z míry nevyvedl ani konec světa, pro jiného je očistec třeba i „obyčejné” nakupování potravin, vaření, domácí práce nebo otravný telefonát. Vystavení jakémukoliv stresu […]

Pocta zakladateli dětské onkologie. Ulice v Holešovicích ponese jeho jméno

Pražští radní schválili návrh MČ Praha 7 pojmenovat jednu z holešovických ulic po lékaři Josefu Kouteckém. Zakladatel dětské onkologie v Československu zemřel loni v červenci ve věku 88 let. Název Kouteckého ponese holešovická ulice, která spojuje ul. Argentinská, U Staré plynárny a U Měšťanských domů. Na mapách bývá označována jako pokračování ul. Poupětova, ale oficiálně její součástí nikdy nebyla. Dosud zde také nebyla žádná adresa, což se nyní, s ohledem na dokončovanou bytovou výstavbu, změní.  „Profesor Koutecký stál v 60. letech 20. století u vzniku dětské […]

Praha má rozpočet na příští rok. Omezí běžné výdaje, zachová investice

Hlavní město Praha sestavilo rozpočet pro rok 2021. Kvůli epidemii covid-19, propadu ekonomiky a navazujícím opatřením vlády přijde metropole v příštím roce o miliardy korun. Proto snižuje běžné výdaje a hledá cestu k zachování investic. Ty považuje v době ekonomické krize za klíčové pro podporu pražské ekonomiky. Rada hl. m. Prahy projedná městský rozpočet v příštím týdnu a následně ho bude schvalovat Zastupitelstvo hl. m. Prahy. „I přes složitou situaci se nám s koaličními partnery podařilo sestavit rozpočet se […]

Metro D má svůj vlastní web. Nabízí bohaté informace i ukázky stanic

Dopravní podnik hl. m. Prahy spustil nový informační web o chystané lince D pražského metra. Portál návštěvníky detailně seznamuje s novou trasou, kde vlaky budou jezdit bez strojvedoucího. Na webu jsou k vidění kompletní vizualizace a výtvarné podoby stanic, které vzešly z architektonických soutěží. V neposlední řadě se zájemci dozví podrobnosti o architektonickém vývoji stanic. V první fázi vznikne metro mezi stanicemi Pankrác a Nové Dvory. Pokračovat pak bude do Depa Písnice. V budoucnu má být postaven úsek z Pankráce na náměstí […]

Jak vybrat stromeček a dobře se o něj starat, aby do Vánoc neopadal

Vánoce už jsou skoro za dveřmi, neboť do Štědrého dne už nezbývá ani měsíc. Kromě nákupu dárků je nutné zajistit i vánoční stromeček. Jak vybrat ten správný a udržet ho co možná nejdéle svěží? V první řadě si rozmyslete, jestli chcete živý stromeček, který sice voní, ale opadává a způsobuje nepořádek, nebo dáte přednost praktičtější umělé napodobenině, která z dlouhodobého hlediska vyjde levněji, ale zase nevykouzlí tu pravou vánoční atmosféru. Pokud máte raději živé stromky, […]

Vánoční strom na Staroměstském náměstí v národních barvách

Vánoční strom na Staroměstském náměstí od pátečního večera svítí. Vedení Prahy letos kvůli pandemii koronaviru zrušilo tradiční slavnostní rozsvícení s doporovodným programem, kterého se každoročně účastnily tisíce lidí. „V pátečních večerních hodinách proběhla na Staroměstském náměstí technická zkouška svícení vánočního stromu za účasti primátora MHMP Zdeňka Hřiba, předsedy Spojených sil pro Prahu Jiřího Pospíšila, radních Hany Třeštíkové a Jana Chabra a předsedy Technologií hlavního města Prahy (THMP) Tomáše Jílka. Přestože původně bylo v plánu, že se strom […]

Alergie na chlad trápí hlavně ženy. Nepodceňujte prevenci

V zimních měsících přibývá lidí, kterým se na rukách a obličeji objevuje svědivá vyrážka. Pokud používáte stále stejnou kosmetiku i prací prostředek, nikdy jste netrpěli intolerancí na vybrané druhy potravin, ale přesto je vaše pokožka v těchto místech suchá, zarudlá a oteklá, možná se u vás projevila alergie na chlad. Pokožka přirozeně reaguje na zimu, mráz, studenou vodu nebo teplotní změny zarudnutím, jelikož se při nízké teplotě více prokrvuje. Když má ale někdo kůži citlivou příliš, může dojít ke svědivé […]

Vyznejte se v sójových omáčkách. Některé mohou být zdraví škodlivé

Po sójové omáčce v kuchyni obvykle sáhneme, když potřebujeme zvýraznit chuť připravovaného jídla. Zatímco přírodně fermentované sójové omáčky jsou pro naše zdraví prospěšné, průmyslově vyráběné mohou naopak uškodit. Čím se oba tyto druhy liší? Přírodní sójová omáčka se vyrábí fermentací. Rozdrcené sójové boby, rozdrcená pražená pšenice, voda a přítomnost fermentačních kultur zajistí kvalitu, čistotu a hlavně zdravotní nezávadnost. Při fermentaci se štěpí bílkoviny, sacharidy a tuky. Vzniká tím vitamín B12 a další látky, které obvykle […]

Nejstarší státní symbol představuje nová výstava Národního muzea

Národní muzeum se připravuje na možné znovuotevření. Pro návštěvníky přichystalo v Historické budově zcela novou výstavu s názvem Lvem mě nazývají. Ta podrobně představuje náš nejstarší státní symbol. Českého lva vidíme denně na mincích, domech, úřadech, uniformách i dresech sportovců. Málokdo však ví, jak se tam tento symbol dostal a jaký přesný má význam. Výstava Lvem mě nazývají vám přiblíží jeho cestu českými dějinami od poloviny 13. století do současnosti. Odkud se vzal? Otázka původu lva je nejasná. […]

Středoevropský advent. Velké trhy v Praze nebudou, v jiných metropolích ano

Kvůli pandemii koronaviru prožijeme tento rok dost odlišné vánoční svátky. Omezení volného pohybu, zákaz shromažďování či povinnost nošení roušek se stalo každodenním chlebem většiny Evropanů. Tyto restrikce ovlivní také nadcházející adventní čas a s ním spojené vánoční trhy, které jsou přehlídkou dlouholetých tradic té, které země a vždy patřily k oblíbeným místům k setkávání s přáteli. Právě z těchto důvodu se ve většině evropských měst klasické trhy konat nebudou a zrušena byla i většina doprovodných akcí. Jakou podobu budou mít tedy Vánoce […]

X Zavřít