Pylon před Národním muzeem byl po desítkách let dokončen

18. listopadu 2020 • 16:08 PražskýDEN.cz
Foto: Národní muzeum

Před Novou bodovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých 30 metrů vysoký ocelový pylon, který nebyl až doposud zcela dokončen. Nyní Národní muzeum tento pomník dokončilo a vdechlo mu tak původně zamýšlenou podobu. Celé dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti symbolicky na státní svátek 17. listopadu.

Palachův pylon je pomník památce Jana Palacha stojící u Nové budovy Národního muzea, bývalého sídla Federálního shromáždění v Praze. Navrhl ho architekt Karel Prager v únoru roku 1968 při projektování komplexu Federálního shromáždění. Prager od počátku spolupracoval s nejlepšími výtvarníky té doby. Na formulování výtvarného konceptu se podílel jeden z nejvýznamnějších českých historiků a teoretiků umění Jiří Šetlík. Štíhlý ocelový pylon, který znázorňuje k nebi šlehající plamen, měl podle původního návrhu nést plastiku Miloslava Chlupáče nazvanou Plamen.

Dramatické události, které se odehrály v Československu během výstavby komplexu Federálního shromáždění (srpnová okupace země vojsky Varšavské smlouvy a zejména sebeupálení Jana Palacha v lednu 1969) přiměly autory pylonu ke spontánnímu rozhodnutí svoje dílo, stojící před hlavním slavnostním vstupem do komunistického parlamentu a pár desítek metrů od sebeupálení, věnovat památce Palachovy oběti.

Foto: Národní muzeum

K dokončení realizace umístění plastiky na ocelový pylon však nakonec nedošlo. Po radikální změně politického kurzu bylo stranickými orgány KSČ rozhodnuto o odstranění a neinstalování některých výtvarných děl připravovaných pro budovu Federálního shromáždění a o jejich nahrazení jinými. Zvažovala se dokonce i úplná likvidace pylonu samotného. K té nakonec nedošlo a architektem Pragerem vyhrazené místo v pylonu pro Chlupáčovu plastiku vyplnil dutý kamenný blok se státním znakem a dvěma větami z československé ústavy.

Desítky let čekání na dokončení

Pozapomenutý a veřejně neznámý význam monumentu připomněl až v roce 2018 akademický sochař Antonín Kašpar, který ocelový pylon restauroval. Při restaurátorském průzkumu objevil v archivu Národního muzea dokumentaci na přístavbu a úpravy budovy Federálního shromáždění, kterou vypracoval Architektonický atelier GAMA v roce 1991 a výkresy podepsal tehdejší ředitel atelieru architekt Prager. V této dokumentaci se pylon již nazývá Palachův pylon a navrhuje se jeho rehabilitace.

Karel Prager po Sametové revoluci napsal: „Pylon před budovou Federálního shromáždění a jeho kamenný blok nebyl dokončen vytesáním skulptury „Plamen“ sochaře Miloslava Chlupáče. Skici této plastiky byly uchovány a je ji třeba dokončit do sádrového modelu pro realizaci v žulovém bloku přímo na místě. Nápisy a státní znak náhradně osazený na kamenném bloku byl již odstraněn.“

K následné rehabilitaci však z neznámého důvodu nedošlo, autoři Palachova pylonu mezitím postupně zemřeli a na sádrovou skicu opět na dlouhá léta usedl prach. V čase Palachových nedožitých 70. narozenin, v němž projekt rehabilitace znovu spatřil světlo světa, se vedení Národního muzea rozhodlo původní záměr dokončit. Rok 2019, kdy si celá země připomněla 50 let od Palachovy živé pochodně a 30. výročí Sametové revoluce, byl pak ve znamení prvních jednání o rehabilitaci Palachova pylonu se zástupci dědiců obou autorů, restaurátorem, zástupci Národního památkového ústavu a Ministerstva kultury.

Vzhledem k hmotnosti původně navrhovaného bloku a problematice jeho ukotvení na ocelový pylon bylo třeba provést realizaci v jiném materiálu, který se blíží autorské práci a výtvarným záměrům. Po konzultaci se zástupci nositelů autorských práv a zástupci Národního památkového ústavu byl zvolen jako finální materiál bronz. V témže roce byly zahájeny první práce na realizaci plastiky, kterou byl, na základě výsledku veřejné soutěže, pověřen akademický sochař Antonín Kašpar. Dokončené dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti toto úterý.

„Dnes si připomínáme 31. výročí Sametové revoluce, Den boje za svobodu a demokracii, ale také památku všech hrdinů, kteří za naši svobodu a možnost žít naše životy v demokracii, obětovali životy své. Naše vlast a její obyvatelé právě prožívají nelehké časy. Přesto, a právě proto jsme se památník Jana Palacha, skromně a při dodržení všech platných protiepidemických pravidel za využití televizního přenosu a on-line technologií, rozhodli právě v dnešní den odhalit. Abychom tak vzdali čest všem, kteří se o naši svobodu v minulosti zasloužili, připomněli si její důležitost pro současnost a nezapomněli ji ochraňovat ani v budoucnosti,“ řekl u příležitosti odhalení díla generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Silvestr 1890. Takhle se oslavovalo v dobách Rakousko-Uherska

Jak oslavovali příchod nového roku naši předci na konci 19. století? Jejich způsob se v mnohém nelišil od současnosti. Snad jen s tím rozdílem, že tehdy neplatil zákaz nočního vycházení. V dobách, kdy ještě neexistovala televize, lidé vedli bohatý spolkový život. Patřit do nějakého spolku znamenalo i účastnit se jeho akcí. Poslední den roku k veselým oslavám přímo vybízel. A kdo se družit nechtěl, ten zůstal doma a popíjel s přáteli nebo rodinou. Více už nám přiblíží článek Národních listů, […]

Pražské planetárium slaví šedesátiny a pomýšlí na rozšíření

Již šest desetiletí odhaluje svým návštěvníkům pražské planetárium tajemství vesmíru. Jeho návštěvu zprostředkovává nejen digitální projekcí na největší promítací plochu v ČR, ale také reálnými prožitky.  Například od loňského roku, kdy byla u příležitosti 50. výročí přistání člověka na Měsíci před Planetáriem Praha vystavena dokonalá maketa lunárního modulu Apollo 11, je pražské planetárium jediným místem na světě, kde si mohou návštěvníci modul prohlédnout i zevnitř. „Naše planetárium ušlo od svého otevření 20. listopadu 1960 pořádný kus cesty. Během […]

Proč se Praha jmenuje Praha? Vysvětlení je hned několik

Je to tak trochu záhada. Přesný původ slova Praha už se nejspíš nikdy nedozvíme. Přesto ale existuje několik hypotéz, jak naše hlavní město ke svému názvu vlastně přišlo. Jedním z nejčastějších vysvětlení je říční práh – místo v řece, kde voda přetéká přírodní kamennou či skalnatou překážku. Vltava bývala říčními prahy typická. Koryto díky těmto jezům nabíralo vyššího spádu, což umožňovalo využití řeky jako dopravní tepny. Kromě toho se tato místa dala snadno přebrodit, […]

Obratlovci měli zuby dříve, než se myslelo. Dokazují to pražské zkameněliny

Moderní technologie a nový výzkum zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy, které jsou součástí sbírek Národního muzea, zásadně mění pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let. Až doposud se zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy proto, že je vůbec neměli. V současnosti se už jen málokdy stává, že se zásadně změní pohled na některou z důležitých otázek evoluce obratlovců. O to výjimečnější je, když […]

420 let od první veřejné pitvy v Praze. Tělo patřilo oběšenému zločinci

V prostorách dnes již neexistující Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny Světlé se přesně před 420 lety uskutečnila první veřejná pitva v Praze. Od 8. do 12. června roku 1600 tady Jan Jessenius „za velkého shromáždění slavných a učených mužů, vědychtivých a vzdělaných měšťanů“ prováděl něco, co středověká metropole dosud neznala – pitval mrtvé tělo. Na tehdejší dobu raritní úkon měl přilákat pozornost veřejnosti a napomoci obnově výuky lékařství na pražské univerzitní půdě. Pražská lékařská fakulta byla od dob husitských […]

Na opravený Negrelliho viadukt se vrací vlaky. Ve své době byla stavba světovým unikátem

Správa železnic dokončila rekonstrukci historického Negrelliho viaduktu. Vlaky se na něj vrátí v pondělí 1. června. Památkově chráněný most slouží dopravě v hlavním městě již od roku 1850. „Rekonstrukce historického mostu z poloviny 19. století se řadí mezi unikátní stavební projekty Správy železnic. Šlo o první takto velkou opravu v jeho 170 let dlouhé historii. V tomto případě se dá bez nadsázky říct, že nezůstal kámen na kameni. Výsledek ale stojí za to, což ocení nejen obyvatelé a návštěvníci Prahy, ale […]

Fontána Národního muzea večer opět září barvami

Po několikaměsíční pauze, kdy byla fontána před Historickou budovou Národního muzea uložena k zimnímu spánku, se tento originální vodní prvek na vrcholku Václavského náměstí opět rozzářil, tentokrát barvami národní trikolory. První spuštění proběhlo v pátek 1. května v 8 hodin večer. Jedna z nejhezčích fontán v Praze opět spouští své barevné večerní osvětlení. Letos však nestřídá různobarevné kombinace, ale září v barvách trikolory. Národní muzeum tak chce poukázat na soudržnost našeho národa a připomenout její důležitost v komplikovaných „koronavirových“ časech. Od […]

Nakažených ve čtvrtek bylo méně. Ubylo i pacientů v nemocnicích

Ve čtvrtek bylo v Česku zaznamenáno 8 032 nových případů nákazy koronavirem. O den dříve bylo toto číslo skoro 11 tisíc. Hygienici vykázali 27 241 provedených PCR testů, z nichž 29 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 21 816. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 143 007 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 874 605 osob. Vyléčilo se jich 717 569. Zaznamenáno bylo dalších 173 úmrtí. Celkově si nemoc u nás zatím vyžádala 14 029 obětí. […]

Bezdotykové tlačítko pro chodce se testuje na Dvořákově nábřeží

Už řadu let si mohou chodci na přechodech zkrátit čekání na zelenou stisknutím mechanického žlutého tlačítka. V Praze se nyní testuje i bezdotyková varianta. Nápad na bezdotykové tlačítko dostal během první vlny pandemie v polovině loňského roku Adam Scheinherr, náměstek pražského primátora pro dopravu. Cesta k realizaci ale nebyla snadná. „Začali jsem hledat, jaké možnosti vlastně existují. V ČR a Evropě jsme nic nenašli. Mé představě se nejvíce blížilo zařízení až z Austrálie, které by české normy a předpisy splnilo jen […]

V žebříčku oblíbenosti zvířat v Zoo Praha vedou sloni a ďábel medvědovitý

Do podpory chovu zvířat v Zoo Praha se v loňském roce zapojilo 5 021 adoptivních rodičů a sponzorů. Dalších více než jedenáct tisíc příznivců pražské zoologické zahrady nakoupilo 40 211 stravenek. V roce 2020 zaznamenala Zoo Praha velký nárůst podpory ze strany veřejnosti. Například slon indický má oproti loňskému roku šestkrát více adoptivních rodičů a sponzorů. Psoun prériový se svým pětinásobným nárůstem podpory obsadil druhé místo. První desítku nejčastěji adoptovaných a sponzorovaných zvířat obsadili v roce 2020 až […]

Lanovka na Petřín dosluhuje. Chystá se kompletní rekonstrukce

Dopravní podnik chystá rekonstrukci tratě lanovky na Petřín a nákup nových vozů. Stávající infrastruktura pochází z první poloviny 80. let a podle diagnostické studie je její zbývající životnost maximálně 4 až 5 let. Na novou podobu vozů Praha vypíše designovou soutěž. Stávající lanovka na Petřín je třetí generací jedné z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších atrakcí v Česku. Ročně přepraví více než 2 miliony cestujících. Postavena byla v 80. letech minulého století poté, co původní trať zničily masivní sesuvy půdy na petřínském svahu v roce 1967. […]

Letenský kryt civilní obrany si můžete prohlédnout online

Národní zemědělské muzeum připravilo virtuální prohlídku krytu civilní obrany, který se nachází pod jeho vlastní budovou na Letné. Bunkr byl vybudován v 50. letech minulého století v době stavby Letenského tunelu a nějakou dobu sloužil jako velitelství civilní obrany Prahy 7. Nepatřil sice k největším na území Prahy, měl ale několik zajímavostí.

Zemřela Eva Jurinová, známá moderátorka a hlas metra linky B

Po dlouhé a těžké nemoci zemřela 3. ledna ve věku 67 let známá moderátorka a novinářka Eva Jurinová. Informaci přinesla stanice CNN Prima News. Eva Jurinová začínala svou kariéru v Československé televizi a v rozhlase. Na vrchol popularity ji v druhé polovině 90. letech katapultovalo moderování Televizních novin na TV Nova po boku Zbyňka Merunky. Od roku 2000 pracovala jako mluvčí motolské nemocnice. Namluvila také hlášení v pražském metru na lince B. Kromě toho se věnovala výuce moderování. Několik let pak působila jako starostka […]

Úniky vody v Praze se hledají stejným způsobem jako voda na Marsu

Ztráty vody v pražské vodovodní síti v loňském roce dosáhly výše 12,91 procenta. Ještě v roce 2000 přitom přesahovaly jednu třetinu a v roce 1996 dokonce více než 43 procent. Celkový objem ztrát vody se podařilo Pražským vodovodům a kanalizacím (PVK) snížit na historické minimum z 11 979 tis. m³ v roce 2019 na 11 680 tis. m³ v roce 2020. V boji se ztrátami vody nasadily PVK v loňském roce novou technologii. K vyhledávání skrytých úniků z vodovodní sítě poprvé použily unikátní technologii – satelitní dálkový […]

KOMENTÁŘ: Rychlost povolování vakcín ukazuje schizofrenní tvář EU

Enormě rychlý vývoj vakcíny proti v současnosti nejskloňovanější nemoci COVID-19 ukazuje dvě věci. Na jedné straně obrovský vědecký pokrok lidstva, které v poměrně krátké době dokáže připravit s největší pravděpodobností účinnou vakcínu na dosud neznámou nemoc. To ale zároveň odhaluje poněkud schizofrenní postoj Evropské unie. V tomto případě ke genetickým modifikacím obecně. Pro pochopení jsou nejprve nutné alespoň základní informace o vakcínách proti viru SARS-CoV-2. Vakcína proti koronaviru od firmy AstraZeneca je založena na principu genetického inženýrství spočívajícího […]

Počet obětí koronaviru dál roste. Ve středu zemřelo 200 lidí

Ve středu bylo v Česku zaznamenáno 10 854 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 31 412 provedených PCR testů, z nichž 35 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 22 952. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 143 824 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 866 522 osob. Vyléčilo se jich 708 842. Zaznamenáno bylo dalších 200 úmrtí. Celkově si nemoc u nás zatím vyžádala 13 856 obětí. V nemocnicích nyní leží 7 182 pacientů s koronavirem, což je […]

Počet nakažených v úterý přes 10 tisíc. Zemřelo 171 pacientů

V úterý bylo v Česku zaznamenáno 10 725 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 34 795 provedených PCR testů, z nichž 31 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 24 427. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 149 397 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 855 600 osob. Vyléčilo se jich 692 547. Zaznamenáno bylo dalších 171 úmrtí. Celkově si nemoc u nás zatím vyžádala 13 656 obětí. V nemocnicích nyní leží 7 267 pacientů s koronavirem, což je […]

X Zavřít