Obratlovci měli zuby dříve, než se myslelo. Dokazují to pražské zkameněliny

13. července 2020 ∙ 11:13
PražskýDEN.cz
Foto: Národní muzeum

Moderní technologie a nový výzkum zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy, které jsou součástí sbírek Národního muzea, zásadně mění pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let. Až doposud se zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy proto, že je vůbec neměli.

V současnosti se už jen málokdy stává, že se zásadně změní pohled na některou z důležitých otázek evoluce obratlovců. O to výjimečnější je, když převratné informace přinese materiál nalezený v České republice. Cesta zkoumání fosílií, která započala v depozitáři Národního muzea a vyvrcholila publikováním konečné studie, trvala dlouhých 10 let.

Nejmodernějšími zobrazovacími metodami bylo zjištěno, že uvnitř kamenů s lebkami evolučně nejstarších čelistnatců se ukrývaly zuby, jejichž struktura, umístění i způsob přirůstání v sobě spojují vlastnosti dvou velkých skupin žijících čelistnatých obratlovců – žraloků i kostnatých ryb – a ukazují, jak vypadaly zuby jejich společného předka. Jsou tak předobrazem i našich lidských zubů.

Objev týmu vědců z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Univerzity v Uppsale je natolik významný, že se jej rozhodl uveřejnit dokonce i prestižní vědecký časopis Science.

Objev umožnily zkameněliny z Česka

Takřka všechny studované exempláře pocházejí z České republiky. Jeden byl nalezen před 150 lety ve světlém prvohorním vápenci v lomech na jižním úpatí vrchu Zlatý Kůň u Koněprus a pochází ze sbírky proslulého francouzského sběratele a vědce Joachima Barranda. Další byly asi před 100 lety nalezeny ve tmavých vápencích v lomech v Černé rokli u Kosoře. Národní muzeum disponuje celosvětově největší kolekcí této nesmírně důležité skupiny starobylých akantotoracidních obratlovců.

Foto: Národní muzeum

„Národní muzeum spravuje ve svých sbírkách kolem 20 milionů předmětů. Díky moderním technologiím může i fosilie 100 let uchována v našich sbírkách přinést světově významné poznatky a měnit tak pohled na evoluci. Věřím, že ani toto není poslední příspěvek našich sbírek světové vědě. Před dvěma lety například naši odborníci prokázali, že se v našem depozitáři nachází nejstarší rostlinná makrofosílie světa,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Unikátní projekt

Práce Valérie Vaškaninové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, na jejímž počátku stál pracovník Národního muzea Boris Ekrt, se postupně rozrostla v prestižní výzkum, na kterém dnes spolupracuje s mezinárodním týmem odborníků na pracovišti Per E. Ahlberga na Univerzitě v Uppsale.

Týmu významně pomohlo využití synchrotronu ESRF ve francouzském Grenoble. Tento nejsilnější zdroj rentgenového záření na světě odhalil skryté struktury a pomohl tak k vytvoření 3D modelů. Tyto exponáty jsou navíc prvními českými zkamenělinami, které byly na tomto unikátním zařízení prozkoumány.

Dvojčata se rodí nejvíce v historii. Vědci znají důvod

Každý rok se na světě narodí 1,6 milionu párů dvojčat, což je nejvíce ve známé historii. Každé čtyřicáté druhé narozené dítě je tak dvojčetem. Vědci nyní přišli s vysvětlením, proč k tomuto jevu dochází. Studii na toto téma provedli nyní Gilles Pison a Christiaan Monden z britské Oxfordské univerzity a Jeroen Smits z Radboudovy univerzity v Nizozemsku. Podařilo se jim shromáždit data ze 165 zemí světa o porodech dvojčat v […]

Vědci vymýšlejí záložní plán pro případ globální katastrofy

Celý svět nyní sužuje koronavirová pandemie. Existují přitom i mnohem větší hrozby, které by v budoucnu mohly zcela zničit život na Zemi. Naši existenci ohrožují přírodní katastrofy, změny klimatu, asteroidy i jaderné zbraně. Jak nám ukázal koronavirus, scénáře katastrofických sci-fi filmů se mohou naplnit ze dne na den. Někteří vědci jsou proto přesvědčeni, že je nutné připravit záložní plán. Jekan Thang z University of Arizona navrhuje, aby byla vytvořena banka […]

Zdřímnutí po obědě prospívá, ale musí být přiměřeně dlouhé

Dobrá zpráva pro všechny vyznavače poobědového šlofíčka. Nová studie čínských vědců říká, že krátké zdřímnutí má velmi pozitivní vliv na náš mozek. Důležité je ale dodržovat pravidelnost a přiměřenou délku. Vydatný oběd občas dokáže pořádně unavit. Není proto divu, že když je příležitost, mnoho lidí si po něm dopřeje sladký spánek. Pokud to tak máte stejně, pak tím nejen usnadňujete práci trávicímu systému, ale především prospíváte mozku, tvrdí studie zveřejněná […]

Citlivost antigenních testů je nízká, pokud test není opakovaný, potvrdila studie

V odběrovém centru Fakultní nemocnice Motol proběhla na konci února studie, jejímž cílem bylo stanovit citlivost antigenních testů v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování. Potvrdilo se, že tyto testy nezachytí ani polovinu pozitivních bezpříznakových jedinců, pokud nejsou opakovány. Výzkumu se zúčastnili výhradně lidé bez příznaků covid-19, kterým byl odebrán stěr z nosohltanu pro PCR test a zároveň výtěr z nosu pro antigenní testování firmy Abbott. Oba výsledky se […]

V pražské zoo se vylíhli tři samečci vzácné želvy Smithovy

Pražská zoo odchovala v roce 2008 jako první na světě želvu Smithovu. Kurátor Petr Velenský se nedávno podílel na odhalení, jak je určeno pohlaví tohoto druhu. A nyní chovatelé vědeckých poznatků využili k tomu, aby namnožili pouze samečky. Před několika dny se vylíhli tři. Aktuálně měří 3,5 centimetru a váží zhruba deset gramů. „Inkubace vajec této želvy předpokládá nastartování vývoje zárodků takzvanou diapauzou, tedy zpomalením životních pochodů organismu. U nás […]

X Zavřít