plži

Nepřehlédněte

Pražská zoo počítá škody. Znovu se otevře až na konci května • Již pátým týdnem je Zoo Praha uzavřená pro veřejnost. Ztráty v příjmech ze vstupného, parkovného, prodeje suvenýrů, pronájmu restaurací a podobně se začínají přibližovat 20 milionům korun. Na základě množících se dotazů veřejnosti, jak je možné pomoci, vybízí Zoo Praha zejména k adopcím a sponzoringu zvířat.

Zoo získala ocenění za záchranu koně Převalského • Zoo Praha je nově držitelem nejvyššího ocenění Světové asociace zoologických zahrad a akvárií WAZA Conservation Award. Získala jej za projekt Návrat divokých koní a za dlouholetý přínos k záchraně koně Převalského. Historicky jde teprve o šesté udělení tohoto světově největšího vyznamenání pro zoologické zahrady.

V Zoo Praha se narodila guaréza pláštíková • V expozici gueréz pláštíkových mohou návštěvníci pražské zoologické zahrady obdivovat další mládě. Benjamínek skupiny se narodil v pondělí ráno, jeho rodiči jsou Lucie a Katanga a podle chovatelů si zatím vede dobře.

Pražská zoo prohloubí spolupráci s Mongolskem na záchraně ohrožených druhů • Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a státní tajemník Tsengel Tsegmid podepsali memorandum o ochraně ohrožených druhů živočichů v Mongolsku. Aktivity Zoo Praha, které se v Mongolsku dosud soustřeďovaly na návrat a ochranu koně Převalského, se i díky tomuto memorandu rozšíří také na další kopytníky. „Kůň Převalského je pro nás doslova ikonickým druhem a v neztenčené míře se mu chceme věnovat i nadále, v červnu ostatně proběhne další transport čtyř klisen do Gobi,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Současně však chceme přispět i k ochraně dalších, mimořádně výjimečných a současně ohrožených druhů, zejména sajg mongolských a velbloudů divokých. Pokud jde o sajgy, již financujeme jejich výzkum. V případě ochrany velbloudů divokých podpoříme strážce Přísně chráněné oblasti Velká Gobi A, ale především bychom se měli podílet na managementu jejich záchranného chovu v lidské péči.“ Podpis Memoranda proběhl u příležitosti návštěvy delegace z Mongolska na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR.

Aktivity pražské zoo na ochranu ohrožených druhů se v Mongolsku vedle koně Převalského rozšířily i na sajgu mongolskou.

Pražská zoo má nového vzácného obyvatele. Žije jen v několika evropských zahradách • Novým obyvatelem vnitřní expozice pavilonu Afrika zblízka v Zoo Praha se stal bércoun Petersův. Jeden z největších a nejbarevnějších zástupců svého řádu je příslušníkem starobylé skupiny savců – Afrotheria – společně například s damany, slony, bodlíny nebo hrabáči. Pro jeho příchod prošla expozice, ve které ještě donedávna žily komby a křečkomyši, značnou proměnou.

Kolik hodin může kočka přežít sama doma? Zjistěte, než se vydáte na dovolenou • Kočky jsou známé svou nezávislostí a schopností si užívat samotu. I přesto však je důležité zvážit, jak dlouho můžete svou kočku nechat doma samotnou. Bez ohledu na to, zda jste pryč z domu kvůli práci, dovolené nebo jiným závazkům, existují určité faktory, které byste měli zvážit, abyste zajistili pohodlí a bezpečí vašeho kočičího přítele.

Výstava ukazuje, jak se z provinční Prahy stala významná metropole • Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 13. června 2018 do 24. února 2019 v hlavní budově muzea na Florenci dvousálovou výstavu s názvem Praha 1848–1918. Výstava představuje významné okamžiky zejména druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, kdy v Praze došlo k dramatickým událostem, jež stály za proměnou provinčního města Prahy v moderní metropoli. Významná data 1848 i 1918 slaví letos 170. a 100. výročí, čímž se výstava připojuje k oslavám vzniku první Československé republiky. Vystavena budou realistická vyobrazení z muzejních sbírek, dobové plány a fotografie ilustrující obecný rozvoj Prahy. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Zároveň v rámci výstavy vychází i nová publikace. Výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy muzea představí významné okamžiky sedmi desítek let, během nichž Praha prošla výraznou proměnou a z provinčního města se stala moderní metropolí. Návštěvník výstavy si může hned v úvodu udělat představu o politických změnách po březnu 1848 i o dramatických pouličních bojích na barikádách v červnu 1848, které bývají označovány jako Svatodušní bouře. Grafické listy ilustrují odhodlanost obránců barikád uhájit své město před agresí generála Windischgrätze, zarytého příznivce starých pořádků, stejně tak urputnost vojáků při dobývaní barikád a obsazování vzbouřeného města. Vystaven je rovněž soubor zbraní odevzdaných Pražany po porážce povstání. [related-post id="9642"] Dobové plány a zejména historické fotografie ilustrují jak obecný rozvoj Prahy na konci „prodlouženého“ 19. století, tak i brutální proměnu života Pražanů v době první světové války. Obraz tohoto dramatického období je zde představen jako mozaika jednotlivých příznaků války a jejich dopadu na každodennost pražského obyvatelstva. Díky rozmanitému souboru fotografií a tisků má návštěvník výstavy možnost přenést se v čase do ulic a domů pražských čtvrtí před sto lety a seznámit se s každodenní realitou přídělového systému, zásobovacích potíží ve městě a v neposlední řadě s přijímáním zraněných vojáků vracejících se z fronty. Výrazný předěl v rámci výstavy představuje sekce věnovaná prvním dnům samostatného Československa. Hektické události 28. října jsou zde nastíněny z perspektivy hlavních politických protagonistů, jejichž postup při obsazování klíčových úřadů v historickém centru Prahy přibližuje interaktivní dobový plán města. Chronologický rámec výstavy završuje návrat prezidenta Tomáše G. Masaryka do vlasti. [related-post id="6443"] Dobová vyobrazení, fotografie a tisky doplňují moderní počítačové animace, díky nimž historické prameny dostávají novou dynamiku. Divák se kupříkladu může zábavně i názorně poučit o zvratech v bojích v červnu 1848, rovněž sledovat rozvoj města po zbourání hradeb pomocí digitálního prolínání historických plánů města či se seznámit s novými stavbami: železničními i silničními mosty nebo výstavnými veřejnými budovami, z nichž nejvíce zaujme reprezentativní budova Národního divadla.

V pandemii si lidé pořizovali pejsky. Toto jsou nejčastější jména a plemena • Stále více Pražanů si pořizuje domácího mazlíčka. Jen za loňský pandemický rok 2020 přibylo do evidence navíc přes 4 tisíce psů. Dohromady jich tak nyní v hlavním městě žije přesně 90 183.

Skafandr Vladimíra Remka nebo sako Jana Kubiše. Na Hradě můžete spatřit české dějiny zblízka • Už jen do konce října probíhá v Jízdárně Pražského hradu unikátní výstava Doteky státnosti. K vidění je přibližně tisícovka unikátních předmětů dokumentujících výjimečné okamžiky našich novodobých dějin – například sako, které měl na sobě Jan Kubiš při Atentátu na Reinharda Heydricha nebo skafandr, ve kterém Vladimír Remek cestoval do vesmíru.

Nově narozené žirafí mládě z pražské zoo už dostalo jméno • Zatím nejmladší člen stáda žiraf severních núbijských v Zoo Praha dostal jméno Matyáš. Dvouměsíčního samečka o víkendu pokřtili nejvyšší český herec Pavel Šimčík a mistr světa v rychlostní kanoistice, olympijský medailista Josef Dostál.

Žirafí sameček dostal jméno Matyáš.

Nová výstava připomíná výročí samostatného lotyšského státu • Národní muzeum otevřelo 1. září v Národním památníku na Vítkově panelovou výstavu s názvem „We want to be free, we will be free!“, která mapuje historii utváření lotyšského státu. V souvislosti s tím také připomíná osudy států Litvy, Estonska, Polska a Finska, k jejichž založení či obnově došlo po první světové válce. V rozmezí let 2017 až 2018 tak všechny země oslavily 100. výročí své samostatné existence.

Pražská zoo vystavuje vzácné posvátné žáby z jezera Titicaca • Zoo Praha otevřela v Teráriu u Rezervace Bororo expozici pro vodnice posvátné, pozoruhodné žáby žijící v přírodě pouze v jezeře Titicaca, kde jsou však vinou znečištění kriticky ohrožené. Nádrž pro tyto výjimečné žáby má velkorysé rozměry 3 x 3 x 2 metry a výtvarně byla inspirována zatopeným chrámem, který stával na břehu jezera Titicaca přibližně před 1 000 až 1 500 lety.

Rozmazlené kočičí tlapky: Jak zajistit chlupatému miláčkovi maximální komfort • Každý zkušený majitel kočky jistě potvrdí, že naši kočičí přátelé jsou, co se pohodlí týče, naprostými gurmány. Jsou to mistři útulných zákoutí a experti na slastný odpočinek. Pokud jste nedávno přivítali ve svém domově novou kočku, nebo pokud prostě jen chcete své kočce vylepšit bytovou situaci, je tento článek určen právě vám. Probereme si několik praktických, ale zároveň kreativních způsobů, jak můžete kočce její prostředí co nejvíce zpříjemnit a obohatit.

Poloviční vstupné do pražských muzeí a galerií pro držitele Lítačky • Praha chce podpořit kulturní instituce a přilákat do nich nové návštěvníky. Držitelé karty Lítačka tak mohou v červenci a srpnu navštívit vybraná pražská muzea a galerie s 50% slevou na vstupném.

Lítačka funguje v Praze od roku 2016.

Pražská zoologická zahrada oslavuje příchod prvních letošních mláďat • Zima je roční období, které rození mláďat přeje nejméně. Zoo Praha se však již teď může pochlubit řadou zajímavých přírůstků – například hned dvěma mláďaty sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop vůbec. Chovatelé hlásí také narození několika mar slaništních, vodušky červené či vylíhnutí lori horského.

Jedním z prvních letošních přírůstků v Zoo Praha je toto mládě sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop.

Skvělá zpráva z pražské zoo. Narodil se tam mimořádně ohrožený pták • V Zoo Praha se podařilo odchovat vzácnou krasku jávskou zcela novou, unikátní metodou – „adopcí“ vlastními rodiči. Mláděte vylíhnutého 4. února, odchovaného v inkubátoru a krmeného speciálně zhotoveným maňáskem, se totiž nakonec ujali vlastní rodič – pečují o něj a krmí jej.

Výstava Sluneční králové v Národním muzeu se blíží ke konci • Do konce výstavy Sluneční králové zbývají už jen dva týdny. Podívaná světového formátu je pro návštěvníky otevřena v Národním muzeu do 30. září tohoto roku. 

Výstava Sluneční králové

Nová výstava připomíná hrdinství českého národa během Pražského povstání • Uplynulo 78 let od atentátu na Reinharda Heydricha. Tento čin byl zásadní pro uznání československé exilové vlády a pro obnovení Československa v roce 1945. Češi však během válečných let prokázali své hrdinství i při mnoha jiných událostech. S jednou z nich se můžete nově seznámit i v Národním muzeu.

Nákladové nádraží Žižkov poskytne domov pro 23 tisíc lidí. Budoucnost čtvrti ukazuje výstava • Návštěvníci výstavy Žižkovské nádraží: druhý život? mají příležitost nahlédnout do budoucnosti i bohaté minulosti 60 hektarového území. Výstava představuje aktuální informace o území bývalého nákladového nádraží na Žižkově a přilehlého okolí, kde se v současnosti plánuje nebo už probíhá realizace velkých veřejných i soukromých investic.

Vzácný varan molucký se opět vylíhnul v pražské zoo • V pražské zoologické zahradě mají radost z dalšího úspěchu. Chovatelům se opět podařilo rozmnožit vzácné varany molucké – v úterý a ve čtvrtek se po šestiměsíční inkubační době vylíhla dvě zdravá mláďata. Poprvé byl tento druh v Zoo Praha odchován v roce 2014, od té doby se to zatím nepodařilo žádné jiné z devíti evropských institucí, které tyto náročné a choulostivé plazy v současnosti chovají. Varan molucký byl vědecky popsán teprve v roce 1997, kdy byl rozpoznán jako samostatný druh od varana mangrovového. Obývá tropické lesy a mokřady Moluk na jihovýchodě Asie a svým výrazným žluto-černým zbarvením je bohužel atraktivní pro pašeráky. Ostatně první jedinci, které pražská zoo získala v roce 2007, pocházeli z konfiskátů. Metodiku chovu měla pražská zoo tehdy už úspěšně vyzkoušenou na geneticky blízce příbuzných a chovatelsky méně náročných varanech mangrovových (v letech 1992–2010 se tu vylíhlo 101 mláďat tohoto druhu). Cenné poznatky přinesla i spolupráce s kolegy ze zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem, kteří v té době také zakládali chov. Bylo ovšem nutné přihlédnout k tomu, že varani molučtí jsou velice choulostiví chovanci ve všech aspektech. „Jsou to velmi citlivá, plachá a obtížně chovatelná zvířata. Problém je i to, že samci jsou výrazně větší než samice, mohou být vůči nim agresivní a utlačovat je,“ vysvětluje kurátor chovu plazů Petr Velenský a dodává: „Proto jsme také mimo jiné vyvinuli speciální systém úkrytů, které používáme, abychom obě pohlaví oddělili při krmení a zamezili vzájemným potyčkám.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11303"] Po sedmi letech chovu se v roce 2014 podařilo varany molucké v Zoo Praha poprvé úspěšně rozmnožit. Žádné z devíti evropských institucí, které nyní chovají celkem 26 jedinců, se od té doby nepovedlo tento úspěch zopakovat – až letos opět v Praze. „Druhá generace je vždy cennější a spoléhali jsme na ni. Půjde-li vše, jak má, můžeme v budoucnu očekávat další snůšky,“ říká kurátor Petr Velenský. Ve snůšce bývá obvykle 2–6 vajec, letos byla vejce čtyři, z toho dvě neoplozená. Ze zbylých dvou se po šesti měsících inkubace v úterý a ve čtvrtek vylíhla zdravá mláďata, která budou nyní odchovávána v zázemí. Dva dospělé páry první pražské generace jsou k vidění v teráriu u Rezervace Bororo.

Varan molucký.