synagoga

Prostranství kolem synagogy v Libni ponese jméno spisovatele Arnošta Lustiga • Světově proslulý spisovatel Arnošt Lustig, autor celé řady děl s tématem holokaustu, bude mít v Praze své prostranství. Díky iniciativě radního MČ Praha 8 pro kulturu Michala Švarce bylo podepsáno memorandum o záměru pojmenovat prostranství před a kolem Nové synagogy v Libni po libeňském rodákovi, spisovateli a publicistovi, který zemřel v roce 2011. Přejmenování by se mohlo stihnout v první polovině tohoto roku.

Nová synagoga v Libni

Pražská Vinohradská synagoga byla krásná a honosná. Nevydržela ale bombardování • V Sázavské ulici na pražských Vinohradech kdysi stávala jedna z největších a nejkrásnějších synagog na světě. Na konci 2. světové války ji však zničily nálety spojeneckých bombardérů. Dnes je na jejím místě škola. Královské Vinohrady byly na přelomu 19. a 20. století moderní a rychle se rozvíjející město. Do nově postavených činžáků se stěhovali zejména bohatí lidé, včetně mnoha židovských rodin. V roce 1881 byl ustanoven Spolek pro vybudování israelského Chrámu, který více než 10 let shromažďoval potřebné finanční prostředky. V roce 1894 si spolek objednal návrh nové synagogy u vyhlášeného vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho. Ten později navrhl například i Jeruzalémsku synagogu, která stojí dodnes v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Stavba začala o rok později a slavnostní otevření za účasti mnoha významných osobností proběhlo v září 1896 u příležitosti vysokých židovských svátků. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13721"] Reprezentativní stavba v orientálně neorenesančním plášti pro dva tisíce lidí se stala chloubou Královských Vinohrad. Ve své době se jednalo o největší pražskou synagogu a zároveň jednu z největších na světě. Nad hlavním průčelím do Sázavské ulice, jemuž vévodilo mohutné růžicové okno s Davidovou hvězdou uprostřed, desky Desatera na vršku tympanonu a falešný portikus, se tyčily dvě vysoké, osmiboké věže zakončené cibulovitými báněmi s lucernami. Skutečný vstup do synagogy ale vedl dvěma průjezdy v postranních budovách – v jedné byl příbytek rabína a kanceláře obce (zde byl zřízen i Izraelitský matriční úřad na Královských Vinohradech), ve druhé škola a později chlapecký sirotčinec. Interiér byl vybaven různobarevným mramorem, barevnými vitrážemi se starozákonními motivy a dřevěnými vyřezávanými sedadly. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13722"] Vinohradská synagoga fungovala jako svatostánek a komunitní centrum přes čtyřicet let. Během 2. světové války si z ní nacisté udělali skladiště majetku, který zůstal v bytech Židů deportovaných do koncentračních táborů. Osudnou se jí ale nakonec nestalo nacistické běsnění, nýbrž bombardování Prahy spojeneckými letouny 14. února 1945. [related-post id="5683"] Bomby zasáhly nejen Vinohradskou synagogu, ale i mnoho obytných čtvrtí. Popelem ten den lehl například emauzský klášter či Faustův dům na Karlově náměstí. Okupační orgány vydaly hasičům rozkaz, aby hasili pouze sousední budovy. Z výstavní synagogy tak nakonec zbyly jen obvodové zdi.  Ty byly strženy v roce 1951, na zasypaných základech vyrostla o deset let později budova základní školy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13725,13730"]

Vinohradská synagoga kolem roku 1910.

Nepřehlédněte

Praha zmodernizovala protialkoholní záchytnou stanici • Svůj provoz obnovila pražská Protialkoholní záchytná stanice v Praze 8. Během necelého roku, kdy byla kompletně rekonstruována, fungovala v omezeném režimu se šesti lůžky. Rekonstrukcí a modernizací zajistí město zaměstnancům lepší pracovní podmínky pro personál a důstojnější prostředí pro klienty.

Ilustrační foto.

Rekonstrukce Libeňského mostu by mohla začít do dvou let • Pražští radní minulý týden projednali výsledky diagnostických zkoušek a schválili vypsání veřejné zakázky rekonstrukce Libeňského mostu.

Palmovecký kopec se promění. Praha 8 už má konkrétní návrhy • Praha 8 plánuje proměnu lokality palmoveckého kopce, známé také jako U Libeňského plynojemu. Oblast by se v budoucnu měla stát plnohodnotnou součástí Libně.

Možná budoucí podoba palmoveckého kopce.

Schváleno. Nová pražská lanovka do pěti let propojí Podbabu s Bohnicemi • Pražští zastupitelé schválili stavbu nové lanové dráhy, která propojí městské části Praha 6, Troju a Prahu 8. Celkem 2,5 kilometru dlouhá jízda z Podbaby do Bohnic se stometrovým převýšením a překonáním řeky potrvá asi sedm minut. Celkové náklady se odhadují na 1,5 miliardy korun.

Těšnovský tunel čekají noční uzavírky • Z důvodu pravidelné údržby a mytí bude probíhat uzávěra Těšnovského tunelu. S omezením počítejte od 23. 4. 2018 do 25. 4. 2018 vždy v noci od 23:00 hod. do 05:00, kdy bude uzavřen tubus VODA (směr centrum) a druhý tubus bude obousměrný. Od 25. 4. 2018 do 27. 4. 2018 vždy v noci od 23:00 hod. do 05:00. se uzavře tubus MĚSTO (směr Karlín) a druhý tubus bude naopak obousměrný.

Negrelliho viadukt bude po rekonstrukci sloužit jako kreativní prostor • Na rozsáhlou rekonstrukci Negrelliho viaduktu, která momentálně probíhá, naváže proměna okolí druhého nejstaršího mostu v Praze včetně prostorů pod ním. Podle návrhu náměstka primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka a náměstka primátora pro dopravu Adama Scheinherra může pod viaduktem vzniknout nový kreativní prostor s kavárnami, knihovnou nebo letní divadelní scénou. Návrh počítá se zpracováním využitelnosti oblouků, vytvořením nových veřejných prostranství a zapojením viaduktu do struktury města. Přibydou také nová parkovací stání.

Rohanský ostrov projde revitalizací. Mezi Libní a Karlínem vznikne nový přírodní park • Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) představil plány s Rohanským ostrovem. Celé řešené území o rozloze 56 ha se rozkládá od Karlína po Libeň a vznikne na něm i nový přírodní park. V meandru Vltavy plánuje Praha částečně zachovat tamní městskou divočinu a většinu oblasti postupně upravit pro volnočasové aktivity. Území také bude plnit funkci protipovodňové ochrany Prahy.

Libeňské Elsnicovo náměstí se příští rok promění v klidný parčík • Dlouho očekávaná revitalizace libeňského Elsnicova náměstí proběhne v roce 2018 spolu s rekonstrukcí přilehlé Zenklovy ulice. Díky revitalizaci se stane klidným parčíkem u říčky Rokytky.

Architektonicky odvážný dům v Praze 8 podepřou sochy Davida Černého. Recepční bude robot • V hlavním městě po letech konečně opět vyroste odvážná a zajímavá budova. Projekt Nová Invalidovna v Praze 8 v sobě propojí osobitou invenci umělce Davida Černého a architektů Davida Wittasska a Jiřího Řezáka. Výsledkem bude skloubení odvážné architektury s moderními technologiemi. Projektové a architektonické práce zajišťuje studio Qarta architektura. Investorem a developerem projektu Nová Invalidovna je společnost Trigema.

Palmovku čeká příští rok rekonstrukce, jedinečné řešení ji udělá zelenější • Palmovku čeká velká rekonstrukce. Pokud vše půjde podle plánu, změny proběhnou již v příštím roce. Vyvýšené betonové bariéry oddělující chodník od tramvajové trati zcela zmizí a nahradí je nové obrubníky. Změnou projde povrch chodníků a přibydou i nové stromy a lavičky.

Přepadení na Florenci. Muže praštili skateboardem přes hlavu a okradli ho • Pražští kriminalisté pracují na objasnění případu loupeže, která se odehrála v neděli 28. července okolo půlnoci na Florenci v Praze 8. Mladíci se skateboardem napadli bezbranného muže a okradli ho o cenné věci.

Technický unikát v Libni. Kanalizační stoky propojuje spirálovité spadiště • Nové a technicky unikátní spadiště odpadních vod začalo fungovat v pražské Libni. Do provozu ho uvedla Pražská vodohospodářská společnost (PVS), kterou vlastní hlavní město.

Pražská Vinohradská synagoga byla krásná a honosná. Nevydržela ale bombardování • V Sázavské ulici na pražských Vinohradech kdysi stávala jedna z největších a nejkrásnějších synagog na světě. Na konci 2. světové války ji však zničily nálety spojeneckých bombardérů. Dnes je na jejím místě škola. Královské Vinohrady byly na přelomu 19. a 20. století moderní a rychle se rozvíjející město. Do nově postavených činžáků se stěhovali zejména bohatí lidé, včetně mnoha židovských rodin. V roce 1881 byl ustanoven Spolek pro vybudování israelského Chrámu, který více než 10 let shromažďoval potřebné finanční prostředky. V roce 1894 si spolek objednal návrh nové synagogy u vyhlášeného vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho. Ten později navrhl například i Jeruzalémsku synagogu, která stojí dodnes v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Stavba začala o rok později a slavnostní otevření za účasti mnoha významných osobností proběhlo v září 1896 u příležitosti vysokých židovských svátků. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13721"] Reprezentativní stavba v orientálně neorenesančním plášti pro dva tisíce lidí se stala chloubou Královských Vinohrad. Ve své době se jednalo o největší pražskou synagogu a zároveň jednu z největších na světě. Nad hlavním průčelím do Sázavské ulice, jemuž vévodilo mohutné růžicové okno s Davidovou hvězdou uprostřed, desky Desatera na vršku tympanonu a falešný portikus, se tyčily dvě vysoké, osmiboké věže zakončené cibulovitými báněmi s lucernami. Skutečný vstup do synagogy ale vedl dvěma průjezdy v postranních budovách – v jedné byl příbytek rabína a kanceláře obce (zde byl zřízen i Izraelitský matriční úřad na Královských Vinohradech), ve druhé škola a později chlapecký sirotčinec. Interiér byl vybaven různobarevným mramorem, barevnými vitrážemi se starozákonními motivy a dřevěnými vyřezávanými sedadly. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13722"] Vinohradská synagoga fungovala jako svatostánek a komunitní centrum přes čtyřicet let. Během 2. světové války si z ní nacisté udělali skladiště majetku, který zůstal v bytech Židů deportovaných do koncentračních táborů. Osudnou se jí ale nakonec nestalo nacistické běsnění, nýbrž bombardování Prahy spojeneckými letouny 14. února 1945. [related-post id="5683"] Bomby zasáhly nejen Vinohradskou synagogu, ale i mnoho obytných čtvrtí. Popelem ten den lehl například emauzský klášter či Faustův dům na Karlově náměstí. Okupační orgány vydaly hasičům rozkaz, aby hasili pouze sousední budovy. Z výstavní synagogy tak nakonec zbyly jen obvodové zdi.  Ty byly strženy v roce 1951, na zasypaných základech vyrostla o deset let později budova základní školy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13725,13730"]

Vinohradská synagoga kolem roku 1910.

Po seznámení v baru následoval pokus o znásilnění. Poznáte tohoto muže? • Kriminalisté třetího policejního obvodu prověřují oznámení, podle kterého mělo dojít k pokusu o znásilnění pětadvacetileté ženy.

Karlín a Holešovice propojí nová lávka. Praha vypíše zakázku na stavbu • Pražští radní odsouhlasili vypsání veřejné zakázky na výstavbu lávky propojující Karlín a Holešovice s ostrovem Štvanice za necelých 200 milionů korun. Výběrové řízení by se mělo konat na začátku příštího roku. Pražané by se po nové lávce mohli projít nebo projet už na konci roku 2022. Bude dlouhá 285 metrů a šířka mezi zábradlími bude čtyři metry.

Strom Olgy Havlové bude vysazen v parku Dlážděnka • V pondělí 9. dubna bude v parku Dlážděnka v Praze 8 vysazen strom na připomínku nedožitých 85 let Olgy Havlové, zakladatelky nadace Výboru dobré vůle a první manželky Václava Havla. „V roce 2018 by se Olga Havlová dožila 85 let. K tomuto výročí a připomínce obdivuhodné ženy a jejího úsilí v oblasti lidských práv připravila její nadace krásnou vzpomínkovou akci, ke které se naše městská část nesmírně ráda připojuje,“ uvádí Vít Céza, zastupitel MČ Praha 8 a předseda komise pro životní prostředí. „Považujeme za čest, že jeden z pouhých 85 stromů bude vysazen také v parku Dlážděnka,“ dodává Vít Céza. Akce Strom pro Olgu Havlovou navazuje na první vysazený strom dobré vůle. Lípu zasadila Olga Havlová osobně v Olomouci v roce 1993. Strom bude slavnostně vysazen 9. dubna 2018 v 16 hodin v parku Dlážděnka (park z jihozápadu obepíná Finanční úřad Prahy 8, ul. Trojská 13a). Akce se zúčastní zástupci městské části, řada místních občanů a zástupci spolku Park Dlážděnka, z. s., kteří spolupracují na přípravě velké revitalizace parku Dlážděnka. [related-post id="6367"] „Vysazení stromu, který bude připomínat paní Olgu Havlovou, je zároveň jakýmsi zahájením letošních úprav parku, který bude zvětšen o stávající zanedbaný svah a doplněn řadou zajímavých prvků. Chceme zde vybudovat krásné místo, které bude přispívat k příjemnému trávení volného času obyvatel a taktéž přispěje ke zlepšení stavu této části pražské krajiny,“ vyjmenovává plány Vít Céza. Park se nenachází pouze na pozemku, který je svěřen do správy městské části Praha 8 hlavním městem Prahou, ale také na pozemku České správy sociálního zabezpečení. Zahájení druhé etapy revitalizace bude záviset na výsledcích jednání se soukromými vlastníky. „Sousedské odpoledne se slavnostním vysazením dubu v parku Dlážděnka symbolicky začneme novou éru tohoto místa. Těšíme se na příjemné setkání,“ dodává Vít Céza.

Olga Havlová by se letos dožila 85. narozenin.

Tajemný pražský hřbitov bláznů projde revitalizací a otevře se pro veřejnost • Jedinečný bohnický hřbitov „bláznů“ se dostává pod správu městské části Praha 8. Převod vlastnictví z České republiky na hl. m. Praha a správu Prahy 8 schválili radní MČ Praha 8 ve středu 8. srpna 2018. Hřbitov, jehož původní funkce bude zachována, nyní čekají nezbytné stavební úpravy. „Naprosto jedinečný hřbitov v Bohnicích, kterému se kvůli pohřbívání klientů nedaleké psychiatrické nemocnice přezdívá hřbitov bláznů, se po třech letech jednání dostává do správy Prahy 8. Toto významné pietní místo si dozajista zaslouží naši pozornost,“ raduje se místostarosta Prahy 8 Radomír Nepil, který inicioval jednání o převodu vlastnictví a o správě osmou městskou částí. Jednání o převodu vlastnictví a o správě Osmičkou začala v březnu 2015. „Současné vedení radnice si stanovila jako jednu ze svých priorit získat hřbitov do své správy. V srpnu 2015 jsme podali žádost o bezúplatný převod do vlastnictví hl. m. Prahy,“ vysvětluje zastupitel a předseda komise pro životní prostředí Vít Céza. „Intenzivně jsme jednali jak Magistrátem hlavního města Prahy, tak s ministerstvem zdravotnictví a ředitelstvím Psychiatrické nemocnice Bohnice. Až v září 2017 přišla informace, že byly vykonány veškeré právní úkony a hřbitov bude svěřen do správy Praze 8. Cesta byla dlouhá, a ne vždy jednoduchá, ale vyplatila se,“ dodává Céza. [gallery size="full" columns="1" ids="11689"] Účel zůstane zachován Radnice Prahy 8 plánuje ponechat hřbitovu stejný účel jako měl doposud. „Počítáme se zachováním hřbitova jako veřejného pohřebiště. Nicméně s obnovením pohřebiště nepočítáme vzhledem k jeho charakteru,“ uvádí místostarosta Nepil. Hřbitov bláznů nyní čekají nezbytné stavební úpravy. „Je třeba stabilizovat obvodové zdi i kapli. Počítáme se zachováním porostu břečťanu popínavého, který místu dodává tajemnou atmosféru. Nicméně bude nutné odstranit drobnou náletovou zeleň,“ vyjmenovává plány zastupitel Céza v místě, které je zároveň velmi přínosnou plochou zeleně. Hřbitov pod správou osmé městské části nebude z bezpečnostních důvodů otevřen permanentně. „Chceme zajistit pravidelné komentované prohlídky pro veřejnost, ihned, jakmile to bude možné,“ ukončuje Nepil.

Praha nejspíš zbourá Libeňský most, oprava by se nevyplatila • Vedení Prahy obdrželo expertní zprávu Kloknerova ústavu ČVUT o stavu Libeňského mostu. Výsledky hovoří jasně – stav mostu je havarijní a město se bude muset rozhodnout, jak s ním v budoucnu naloží.

Co bude dál s Libeňským mostem?

Tramvaje na Libeňském mostě už nebudou zpomalovat • Tramvajový provoz na Libeňském mostě se vrátí do běžného režimu. Provedené diagnostické zkoušky vyloučily riziko nepřípustných rezonancí konstrukce. Soupravy tak budou moci po mostě opět jezdit nesníženou rychlostí až do 50 km/h.

Výstava o TGM ukazuje, že to náš první prezident neměl občas vůbec lehké • Byla doba, kdy prezidentem naší země byl mimořádně vzdělaný člověk. Stanul v jejím čele přesto, že neváhal bořit národní mýty a stereotypy, bojovat proti pověrám, předsudkům a nesnášenlivosti. Výstavu o prvním československém prezidentovi pořádá MČ Praha 8 ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů v rámci oslav stého výročí založení Československa. Navštívit ji můžete zdarma do 8. června v Libeňském zámečku. Výjimečná osobnost Tomáš Garrigue Masaryk společnosti nastavoval kritické zrcadlo; byl přesvědčen, že každý národ musí obhájit své právo na existenci tím, co umí a dokáže. Přísné nároky kladl na každého jednotlivce. Odmítal malost a zápecnictví. Také proto kupříkladu na českou otázku nahlížel v kontextu mezinárodního dění a činil ji nedílnou součástí evropského vývoje. Byl českým vlastencem, a přitom Evropanem. Prezidentskému úřadu vtiskl neobyčejnou vážnost a důstojnost, ze které těží jeho následovníci dodnes. Kromě otázek souvisejících s postavením malého národa uprostřed Evropy mu ležel na srdci osud demokracie. O jejích podobách soustavně přemýšlel. A také o rizicích, které ji ohrožují. Nikoliv náhodou se pro mnohé občany stal inspirací a posilou v totalitních časech, které následovaly bezprostředně po jeho smrti. Zároveň ale platí, že pro nemalou část společnosti zůstával nepohodlným, což názorně dokládají i osudy Masarykových pomníků: s každou změnou režimu jsme svědky buď jejich odstraňování, nebo jejich znovuodhalování... Kdy a kde Výstava s názvem „TGM to nikdy nebude mít lehké” se koná od 3. května do 8. června 2018 v Libeňském zámku (Zenklova 1/35, Praha 8). Vstupné je pro všechny zdarma. Otevírací doba: PO a ST 8:00-18:00 hod. – ÚT a ČT 8:00-15:30 hod. – PÁ 8:00-15:00 hod.