V Praze kdysi stával nádherný most. Museli ho ale zbourat

4. října 2018 ∙ 19:03
Kristián Vích
Řetězový most císaře Františka I.
Řetězový most císaře Františka I. ∙ Foto: Archiv

Předchůdce dnešního mostu Legií – most Františka I. – byl nejkrásnější stavbou své doby. Mimo jiné výrazně napomohl rozvoji Smíchova. Po 57 letech provozu však musel být stržen. Proč?

Až do poloviny 19. století byl Karlův most jediným mostem v Praze. Pokud se chtěli Pražané dostat z jednoho břehu Vltavy na druhý, museli buď projít po něm, nebo využít služeb četných přívozů.

Ještě kolem roku 1800 žilo v Praze jen asi 80 tisíc lidí, jenomže pak začal počet obyvatel prudce stoupat vlivem průmyslové revoluce. Do roku 1840 se počet Pražanů téměř zdvojnásobil, dosavadní městská infrastruktura přestávala stačit a všem bylo jasné, že město musí mít co nejdříve svůj druhý most.

Už v roce 1803 přišli s návrhem stavby nového mostu nejvyšší pražský purkrabí Jan Rudolf Chotek a František Antonín Kolovrat. Byla uspořádána sbírka a vypracovány plány, podle nichž měl být nový most postaven z litiny. Smělé vize ale nakonec zhatily napoleonské války a státní bankrot.

Až o více než 30 let později myšlenku oprášil Karel Chotek, syn Jana Rudolfa a zároveň jeho nástupce ve funkci purkrabího. Stavět se začalo v roce 1839 podle projektu inženýra Bedřicha Schnircha. Ten už měl v té době za sebou výstavbu několika řetězových mostů v Čechách. Práce na stavbě byly svěřeny podniku českobudějovického průmyslníka a stavitele Vojtěcha Lanny (právě po něm je mimochodem v současnosti pojmenován pravidelný železniční spoj mezi Prahou a Českými Budějovicemi).

Nový pražský řetězový most spojoval Národní třídu (v 19. století nesla název Nové aleje) přes Střelecký ostrov s Újezdem a Malou Stranou. Stavební práce trvaly dva roky a slavnostní otevření proběhlo 4. listopadu 1841. Jméno dostal po císaři Františku I., který byl v té době již 6 let po smrti.

Monumentální stavba

Celková délka mostu byla 412 metrů, šířka mezi zábradlími 9 m. Dvě totožné poloviny mostu byly spojeny mohutným zděným pilířem na Střeleckém ostrově. Každý z obou dílů měl dvě věže, na nichž spočívala ve výši 10,5 m nad vozovkou ložiska mostních řetězů.

Monumentální most velmi přispěl k rozvoji Prahy a zejména Smíchova. Jak se ale ukázalo později, měl jeden zásadní nedostatek – příliš malou nosnost. V roce 1857 se most při přepravě obzvlášť těžkého vozu z Ringhofferovy továrny velmi prohnul a rozhoupal. Od té doby byly tyto těžké transporty vedeny opět po staré trase přes Karlův most. Konstrukce mostu také nedovolila instalaci kolejí tramvajové dráhy, a vozy tehdy ještě koňské dráhy tak končily na obou stranách mostu, přičemž cestující jej museli přecházet pěšky.

Stavba v průběhu dalších let přestávala stačit požadavkům doby. V roce 1898 byl most definitivně uzavřen a zbourán. Pražané museli přecházet po provizorním dřevěném mostě, který stál hned vedle. Roku 1901 byl pak na stejném místě slavnostně otevřen úplně nový kamenný most, který vydržel až do dnešních dnů.

Jak se měnil název mostu

Až do roku 1919 nesl most jméno císaře Františka I. V roce 1919 byl na počest československých legionářů přejmenován na most Legií. V období protektorátu se jmenoval Smetanův most. Mezi roky 1960-1990 to byl pro změnu most 1. máje.

X Zavřít