Vědci z pražské laboratoře objevili gen, který způsobuje onemocnění rohovky

ZprávyPražskýDEN.cz10. dubna 20184 minuty čtení
Doc. MUDr. Petra Lišková, M.D., Ph.D.

Doc. MUDr. Petra Lišková, M.D., Ph.D.

Foto: 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Vědci z Laboratoře pro studium vzácných nemocí Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze objevili pod vedením doc. MUDr. Petry Liškové, M.D., Ph.D., a ve spolupráci s britským týmem z University College London, že mutace genu GRHL2 jsou příčinou závažné vady oční rohovky – zadní polymorfní dystrofie typu 4.

Tímto objevem tak navázali na úspěch z roku 2016, kdy společně prokázali, že mutace genu OVOL2 jsou příčinou zadní polymorfní dystrofie typu 1. Díky získaným poznatkům vědci objasnili, že společným mechanismem všech doposud známých typů polymorfní dystrofie je abnormální aktivace epitelomezenchymální tranzice rohovkového epitelu. Tento poznatek otevírá cestu k návrhu a vývoji vhodných terapeutických postupů.

Výsledky několik desítek let trvajícího výzkumu byly nyní publikovány v březnovém čísle prestižního časopisu The American Journal of Human Genetics. Vědecký úspěch rozšiřuje sérii více než 20 nových onemocnění podmiňujících genů, které byly v Laboratoři pro studium vzácných nemocí doposud objeveny, a dokumentuje vysokou odbornou úroveň pracoviště.

„S velkým potěšením sleduji práci vědců naší fakulty a jejich skvělé výsledky, na nichž lze demonstrovat, že dnešní špičková odborná a vědecká práce je ze své podstaty týmová a multioborová. Otevřená spolupráce sebevědomých partnerů vždy představuje lidské obohacení, umožňuje efektivnější vynaložení prostředků i znalostí a ve svých důsledcích je přínosem pro ty nejdůležitější, naše pacienty,“ komentuje vědecký úspěch děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.

[related-post id=“6003″]

Spolupráce s Brity

Spolupráce s britským týmem z University College London je pro české vědce velmi přínosná. „Pohybujeme se na poli vzácných onemocnění, která se mohou vyskytovat ve spojení s mutacemi v určitém genu pouze u několika rodin ve světě. Součástí britského týmu jsou i lékaři Moorfieldské oční nemocnice, což je největší oční nemocnice ve Velké Británii a zároveň i jedna z nejznámějších na světě. Dochází zde ke koncentraci pacientů se vzácnými onemocněními, rohovkové dystrofie nevyjímaje. Pokud se snažíte prokázat, že mutace v novém genu skutečně vedou ke vzniku konkrétního vzácného onemocnění, čím více pacientů najdete, tím máte proti ‚pachateli‘ více důkazů,“ podotýká vědkyně doc. Petra Lišková, která ve slavné britské oční nemocnici a přidruženém UCL Institute of Ophthalmology sama více než dva roky pracovala a bádala.

Onemocnění je vzácné

Vzácné onemocnění zadní polymorfní dystrofie rohovky u většiny pacientů zhoršuje zrak, často je nutná i transplantace rohovky a některé případy vedou až k úplné slepotě. Výjimečně se může onemocnění projevit i záhy po narození zákalem rohovky a značnou světloplachostí. V České republice nemocí trpí nejméně jeden člověk z 80 000. V přepočtu na celkový počet obyvatel (tzv. prevalence) je to celosvětově nejvíce lidí. Vědci si to vysvětlují právě společnými předky, kteří zanechali po sobě 3 rodiny s mutacemi nově objeveného genu (a dokonce 17 rodin s mutacemi v genu objeveném v roce 2016).

„Nicméně až na vzácné výjimky, kdy se najde zapálený vědec, kterého toto onemocnění zajímá, nejsou nikde ve světě pacienti s touto dystrofií tak dobře sledování jako v České republice. Je tedy pravděpodobné, že i v jiných zemích je pacientů více, ale nikdo je cíleně nevyšetřuje a nehledá genetickou příčinu jejich onemocnění,“ říká doc. Petra Lišková a dodává, že mutace v genu GRHL2 od stejného předka musela vzniknout již před staletími, neboť rodiny se nebyly vědomy ani společným původem v určitém regionu, na rozdíl od rodin se zadní polymorfní dystrofii rohovky typu 1, které pocházejí z okolí Klatovska.

[related-post id=“5633″]

Objevy obou dvou genů napomáhají již nyní lékařům Oční kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a propojují tak vědu s klinickou praxí. Jak zdůrazňuje doc. Lišková, diagnostika onemocnění rohovky postihující její zadní vrstvu – endotel, není jednoduchá, zvláště u malých dětí s vrozeným edémem rohovek nejasného původu. Objevenou mutaci, a tedy i nemoc, lze nyní díky práci doc. Liškové poměrně jednoduše zjistit pouze z krve a lékaři se tak mohou u malých dětí obejít bez náročných vyšetření oka v celkové narkóze. Objev genu navíc přináší postiženým rodinám možnost ovlivnit přenos onemocnění na další generaci pomocí prenatální nebo preimplantační diagnostiky.

Nepřehlédněte

Praha má rozpočet na rok 2019. Deficit pokryjí úspory z loňských let • Pražští radní dnes schválili rozpočet hlavního města na rok 2019. K jeho urychlenému schválení přistoupili kvůli tomu, aby své rozpočty mohly brzy přijmout i jednotlivé městské části a nebyl tak narušen běžný chod města.

Festival Struny dětem zahraje v sobotu na jazzovou notu • Rodinný festival Struny dětem vzdá tuto sobotu 18. září pražského DOXu poctu ikoně americké hudby 20. století Duke Ellingtonovi. Koncert jazzového big bandu JAZZ DOCK ORCHESTRA složeného z předních jazzových hráčů bude nejen dobrodružnou výpravou k jazzovým kořenům, ale odhalí mnohé souvislosti populární hudby a připomene atmosféru Mekky jazzu New Yorku 50. let minulého století. A to vstřícnou formou pro rodinné publikum.

Tajemství banánů. Proč jsou zahnuté a rostou nahoru? • Přemýšleli jste někdy nad tím, proč jsou banány zahnuté? A proč narozdíl od většiny plodů ovocných stromů a navzdory zákonům gravitace rostou směrem nahoru?

Chátrající poliklinika Pod Marjánkou se jen tak opravovat nebude, nově je totiž kulturní památkou • MČ Praha 6 obdržela od Ministerstva kultury rozhodnutí, které Polikliniku Pod Marjánkou prohlašuje za nemovitou kulturní památku. Pro radnici, a hlavně pro občany netrpělivě čekající na rekonstrukci chátrající budovy, to znamená další měsíce až roky čekání na nápravu. „Samospráva je takovými rozhodnutími doslova paralyzována. Právníci sice s oblibou říkají - co se vleče, neuteče. Možná nám to ale mezitím spadne na hlavu, dodávám já. Protože má rozhodnutí ministerstva kultury velmi nejednoznačný výklad, musíme se bohužel opět odvolat, abychom zjistili, co vše je chráněno – zda je to zábradlí, kliky, okna nebo dlaždičky,“ říká starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. Ministerstvo už jednou polikliniku za památku prohlásilo, proti tomu se ovšem radnice odvolala a ministr kultury rozhodnutí o památce zrušil. Nyní, po více než půl roce, ministerstvo kultury svoje rozhodnutí potvrdilo. Praha 6 se odvolá znovu „Že už má tento nyní chráněný objekt dávno vyměněná plastová okna, už asi nemá smysl ani dodávat. Čas ovšem letí a z měsíců se stávají roky. Roky nečinnosti, za kterou nemůže radnice, přestože občany zdlouhavost postupu samozřejmě nezajímá, a já jim naprosto rozumím,“ dodává Kolář. [related-post id="5763"] Protože je však prohlášení za kulturní památku velmi obecné, aby radnice zjistila, na co přesně se památková ochrana vztahuje, musí se prý chtě nechtě odvolat znovu. To znamená v ideálním případě další půlrok čekání. „Co kdyby teď naše odvolání památkáři znovu vyslyšeli a památkovou ochranu zase zrušili? Co dál? Obávám se, že nemůžu říct nic jiného, než – vítejte v Kocourkově,“ uzavírá starosta Kolář.

Budova polikliniky byla ministerstvem prohlášena za kulturní památku.

Staroměstský orloj nahradila obrovská LED obrazovka. Kdy rekonstrukce skončí? • Orloj na Staroměstské radnici, který momentálně prochází generální rekonstrukcí, zakryla LED obrazovka o rozměrech 5,56 na 3,84 metru a váze jedné tuny, která pomocí speciálního softwaru nabízí pohled na kopii kompletního orloje. Turisté i Pražané tak mohou pod dobu opravy jedné z největších atrakcí metropole sledovat alespoň virtuální podobu toho, jak orloj funguje. Včetně zvonění smrtky nebo kokrhání kohouta. Zvukový doprovod animace je v nočních hodinách vypnutý, stejně jako tomu bylo při provozu orloje před rekonstrukcí. Obrazovku zdarma poskytla billboardová společnost BigMedia, která zároveň zajišťuje vzdálený dohled a správu obrazovky. Displej je vsazen do čelní krycí plachty, která celou stavbu zahaluje a jejíž celkový rozměr činí 146 metrů čtverečních. Orloj je v rekonstrukci od ledna letošního roku a poprvé od poválečných let byl z věže kompletně demontován. Na své místo by se měl vrátit počátkem letních prázdnin. Opravy vrátí mechanismus hodin zpět do podoby, kterou měl kolem roku 1860.

Virtuální orloj na věži Staroměstské radnice.

Září je nostalgický měsíc. Připomíná prchavost okamžiku i krásy každodennosti • Když se listí začne barvit do hněda, dny se zkracují a vzduch je cítím podzimem, začne se do našich životů vkrádat určitá nostalgie. Září, které kombinuje teplo léta a chlad podzimu, má v mnoha lidských srdcích zvláštní místo. Proč je vlastně toto období tak sentimentální?

Nemůžete usnout? Zkuste triky, které zabírají na každého • Asi to znáte. Ležíte v posteli a víte, že byste měli co nejdřív usnout, protože vás zítra čeká brzké vstávání a náročný pracovní den, ale z nějakého důvodu to zkrátka a dobře nejde. Ještě předtím, než sáhnete po prášcích na spaní, přečtěte si pár zaručených tipů, které spolehlivě zabírají.

Sny o mravencích symbolizují naše touhy i momentální přetížení • Sny jsou fascinujícím fenoménem, který nám umožňuje zažívat neuvěřitelná dobrodružství, navštěvovat různé světy a prozkoumávat nejtajnější hlubiny naší mysli. Často jsou plné záhadných symbolů, které nám poskytují náhledy do našich vnitřních pocitů a podvědomí. Jedním z těchto symbolů bývají často i mravenci. Co tedy mohou tito drobní tvorové znamenat v našem snovém světě?

VIDEO: Největší výstava plžů v republice probíhá v pražské zoo • Slavnostní vernisáží v Galerii Gočárovy domy začala jedinečná výstava s názvem Achatiny v Zoo Praha, která představuje fascinující svět plžů. Návštěvníci tam najdou největší výběr v ČR – šneky různých tvarů i barev, malé o velikosti pouhého centimetru až po dvaceticentimetrové obry. K vidění jsou druhy pozemní i stromové, býložravé i částečně masožravé, chovatelské novinky a druhy natolik unikátní, že je neuvidíte nikde jinde – například původem z Nigérie nebo Konga. Výstava představuje zejména zástupce šneků z čeledi Achatinidae - neboli oblovek - tropických suchozemských plžů dorůstajících velikosti až 30 cm. Ti se v posledních letech stali pro svůj atraktivní vzhled a nenáročnost oblíbenými domácími mazlíčky. Nechybí ovšem ani zástupci českých plžů, jako například hlemýždi, slimáci a plzáci. Každou neděli od 10 do 18 hodin až do konce výstavy 2. září se mohou návštěvníci těšit i na komentované prohlídky, mezi 14. a 15. hodinou se jim bude věnovat také chovatel Tomáš Protiva, který zodpoví otázky nebo poradí, jak šneky snadno chovat i doma.

7. 11. 1889: Muž ze zámožné rodiny zmizel. Zůstaly po něm jen dluhy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 9. 1868: Voják z Prahy spáchal sebevraždu. Bál se trestu za podvod • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Vánoční strom pro Prahu připraven. Osud letošních trhů ale nejistý • Staroměstské náměstí v Praze by letos o Vánocích mohl ozdobit strom ze středních Čech. Smrk ztepilý, který vyrostl nedaleko Jílového u Prahy na soukromém pozemku, vzešel z tipů od veřejnosti. Stále však není jisté, jestli se letošní vánoční trhy vůbec uskuteční.

Kostra plejtváka myšoka se po letech vrátila do Národního muzea • Návštěvníci Národního muzea mohou po několika letech opět spatřit jeho symbol – unikátní kostru plejtváka myšoka.

Deratizace v Praze pro letošek končí. Byla úspěšná, potkani se nepřemnožili • Za přísných bezpečnostních a hygienických opatření probíhala letošní celoplošná deratizace pražské stokové sítě.

Nové komunitní centrum chce pomáhat rodinám, kde jeden z členů vykonává trest odnětí svobody • V Česku připadá na 100 tisíc obyvatel přibližně 200 vězňů. Řada z nich má přitom nezletilé děti. Pro rodiny, kde jeden z členů vykonává trest odnětí svobody, bývá tato životní situace značně náročná. Nové pražské komunitní centrum chce proto právě takovým rodinám poskytovat psychickou podporu.

Krvelačná klíšťata v Praze útočí! Jsou mimořádně aktivní. Jak s nimi správně zatočit? • Nádherné počasí v těchto dnech láká mnoho lidí k vycházkám do přírody. Kromě hezkého zážitku si ale můžete domů přinést i závažnou nemoc. Pražští hygienici vyzývají ke zvýšené obezřetnosti při pobytu v přírodě. Aktivita klíšťat je aktuálně nadprůměrná a riziko přisátí tím pádem velmi vysoké. Klíšťata mohou přenášet nejrůznější infekce na člověka, nejčastěji Lymeskou nemoc borreliózu a Klíšťovou encefalitidu. Obě nemoci se v nemalé míře vyskytují i mezi Pražany.  Výskyt encefalitidy meziročně stoupá (174 případů v roce 2017), počet nemocných borreliózou je nadále vysoký (62 případů v roce 2017). Jak se chránit? Do lesa si oblékejte dlouhé nohavice i rukávy – nejlépe světlé barvy, na kterých je možné lezoucí klíště líp odhalit. Vždy používejte repelent. Klíště po těle leze až několik desítek minut, než si najde vhodné místo k přisátí. Vždy po návratu z lesa důkladně prohlédněte celé tělo a klíště co nejdříve odstraňte. Oblast s přisátým klíštětem vydezinfikujte a poté vyviklejte. Existují komerčně vyráběné sady včetně pinzety k odstranění klíšťat, které lze zakoupit v lékárnách. [related-post id="10456"] Lymeská nemoc Způsobují ji bakterie komplexu Borrelia burgdorferi, kterou přenáší až každé třetí klíště. V Česku je každoročně hlášeno okolo 4.500 případů Lymeské nemoci. První příznaky onemocnění přicházejí cca po 1–2 týdnech od přisátí klíštěte, projevují se jako nespecifické chřipkové příznaky (únava, malátnost bolesti hlavy, kloubů…). U části pacientů se kolem místa přisátí klíštěte vytvoří typická borreliová skvrna. Ve 20–30 % nákaz bohužel nemusí být pozorovány žádné příznaky v první fázi onemocnění a Lymeská nemoc tak přechází do dalších, hůře léčitelných stádií, jejichž projevy zahrnují chronické záněty kůže, záněty kloubů a šlach, infekce centrálního nervového systému (neuroborelióza) či napadení srdce nebo očí. Proti borrelióze neexistuje očkování, pro úspěšnou léčbu onemocnění je nejdůležitější včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby antibiotiky. [related-post id="10666"] Klíšťová encefalitida V Česku postihne ročně přibližně 500–800 lidí. Onemocnění klíšťovou encefalitidou není časté, může však probíhat pod obrazem závažné neuroinfekce a zejména u osob starších může dojít k nevratným neurologickým poškozením. Ojediněle dochází i k úmrtím. Onemocnění, ke kterým u nás dochází, jsou zbytečná, protože se jim dá předejít očkováním. Počet očkovaných je v Česku nízký na rozdíl od okolních zemí zejména Rakouska, kde je vyšší než 80% a výskyt onemocnění se zde výrazně snížil. Kromě zdravotních obtíží, které po prodělání onemocnění mohou nastat (bolesti hlavy, nesoustředěnost, poruchy spánku, závratě), je třeba počítat u osob ekonomicky aktivních i se ztrátou na výdělku. Zdrojem nákazy jsou volně žijící savci (myšovití hlodavci i vysoká zvěř). Jedná se o nákazu s tzv. přírodní ohniskovostí, kdy člověk se nakazí v oblasti, kde mezi hlodavci i vysokou zvěří nákaza přetrvává, klíště se nakazí a nákazu může dále přenášet při sání na lidech i domácích mazlíčcích. Můžeme se pak nakazit při přisátí klíštěte, k nákaze však může dojít i v případě, pokud při odstraňování klíšťat domácím zvířatům lidé nepoužívají potřebné ochranné pomůcky. Infikovaná mohou být všechna stadia klíšťat tj. larvy, nymfy i dospělci.

Opilý cizinec v Praze zakřičel „Allah Akbar!“ a hosté restaurace se dali na útěk • K poměrně neobvyklému incidentu došlo v Havlíčkově ulici na Praze 1. Čtyřiatřicetiletý cizinec nahnal hrůzu hostům zdejší restaurace. Poté odešel na vlakové nádraží, kde byl zadržen.

Ilustrační foto.

Na Petříně otevřeno informační centrum pro turisty • Uvnitř Petřínské rozhledy, jedné z nejnavštěvovanějších pražských památek, bylo otevřeno nové informační centrum. Návštěvníci zde získají všechny potřebné turistické informace nebo se dozví řadu zajímavostí, které s rozhlednou a petřínským vrchem souvisí. Také si zde mohou objednat komentované vycházky s průvodci.

Mrazivé záběry. Tisíciletá voda v Praze spláchla všechno, co jí přišlo do cesty • Rozsahem, průtokem a důsledky to byla nejničivější povodeň v novodobé historii Česka. Přesně před 16 lety prožívali Pražané hotové peklo. Na léto roku 2002 zřejmě nikdo jen tak nezapomene. Dvě mimořádně vydatné vlny srážek zasáhly ve dnech 6. až 7. srpna a 11. až 12. srpna postupně celé území povodí Vltavy a výška hladiny vodních toků protékajících hlavním městem v řadě případů přesáhla povodňové značky nejvyšších zaznamenaných povodní v historii. Průtok Vltavy v Praze byl stonásobně vyšší, než je obvyklé. Ničivá povodeň trvala celkem 12 dní a zasáhla 5,8 procenta rozlohy města, navíc místa s nejhustší či důležitou městskou infrastrukturou i místa s největší hustotou obyvatel a s historickou zástavbou. Své domovy museli opustit lidé z Malé Strany, Libně, Karlína, Starého Města a Josefova. Celkem se narychlo stěhovalo ke známým či do tělocvičen necelých 50 tisíc lidí. [gallery size="full" columns="1" ids="12009"] Hrdina Gaston Voda zaplavila také celou spodní část zoologické zahrady. Její zaměstnanci narychlo evakuovali stovky zvířat. I přes veškerou snahu nakonec katastrofu nepřežilo 134 zvířat. Symbolem zatopené zoo se stal lachtan Gaston, který uplaval po Vltavě a Labi až do Německa. Tam byl nakonec chycen, ale následně uhynul vyčerpáním. [related-post id="12001"] Zatopené metro Povodeň ochromila i provoz metra. Voda nejdříve zatopila část trasy C skrz stanici Nádraží Holešovice, později i velkou část linky B. Celkem bylo zatopeno 18 stanic a skoro 20 kilometrů kolejí. Dopravní podnik tehdy vyčíslil škody v metru na téměř sedm miliard korun. Obnovit plný provoz celé podzemní sítě trvalo téměř půl roku. [gallery size="full" columns="1" ids="12008,12007"] Nikdo nepřišel o život Celková výše škod se vyšplhala téměř na 30 miliard korun, z toho 15 miliard na majetku města. Na území Prahy naštěstí nedošlo v přímé souvislosti s povodní ke ztrátám na životech.

Čtrnáctiletého sprejera odhalil strážník díky kamerovému systému • V úterý krátce po třinácté hodině se rozhodl teprve čtrnáctiletý mladík vyzkoušet si své sprejerské umění. Zvolil si k tomu místo, které je neustálým terčem této činnosti. Zeď v okolí metra Vltavská je tak zpestřena o další kresbu. Mladý umělec však neunikl pozornosti strážníka obsluhujícího kamerový systém. Ten vyslal na místo své kolegy v terénu z Prahy 7. Hlídka městské policie chlapce zadržela. Na místo byla následně přivolána Policie ČR, která si případ převzala k vyřízení. [gallery columns="1" size="full" ids="9991"]

Vercajk mladého umělce.