1. 3. 1890: Nebezpečná střelba, zraněná dělnice a pokus o sebevraždu

Před lety v PrazePražskýDEN.cz • 1. března 2020 • 1 minuta čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nebezpečná střelba

Těchto dnů bylo v třetím patře domu čís. 23—II. na Florenci rozbito okno střelnou ranou. Zjistilo se, že 16letý syn hostinského p. Václ. Dudy střílel v sousední zahradě vrabce a počínal si tak neopatrně, že střelil do okna protějšího domu, ale na štěstí nikoho neporanil. – Národní listy, 1. 3. 1890

Těžce raněna

Barb. Doubravova, 33letá dělnice, zaměstnaná v továrně na roztříďování žíní, byla včera strojem tak prudce udeřena, že ji byla ruka přeražena. Těžce raněná dopravena do všeobecné nemocnice. – Národní listy, 1. 3. 1890

[related-post id=“28267″]

Náhlá smrt

Včera večer zemřel náhle ve svém bytu v domě č. 15—III. majitel fiakru p. Jan Halenda. Ku zjištění příčiny smrti nařízeno pytvání mrtvoly. – Národní listy, 1. 3. 1890

Otrávil se

Frant. Ebert, 22letý kartáčnický pomocník, jenž byl v úterý pro krádež hodinek a řetízku při taneční zábavě ve Vinohradech, odsouzen na 3 měsíce těžkého žaláře, otrávil se včera v sebevražedném úmyslu kostíkem a byl ještě za živa do všeobecné nemocnice dopraven. O jeho uzdravení se pochybuje. – Národní listy, 1. 3. 1890

Vstoupit do diskuze

19. století dobové články dobové noviny dobové zprávy historie historie Prahy Národní listy Pražský denník stará Praha staré noviny staré zprávy

Nepřehlédněte

15. 4. 1889: Mladý muž spáchal sebevraždu v hotelu. Důvod vysvětlil v dopise na rozloučenou • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Turkyně mají při rozvodu nárok na štědrou odměnu. Evropanky by mohly závidět • Práva žen v muslimském světě na Západě vnímáme jako velmi omezená. Skutečnost ovšem byla a je poněkud jiná. Dokládá to i dobový článek, který otiskly v Praze vydávané Národní listy v únoru 1894. Evropské ženy by mohly Turkyním mnohé závidět.

11. 1. 1868: Mladík se otrávil panenskou okurkou, skončil v blázinci • Pořád se něco děje – staré známé pořekadlo, které stejně jako dnes platilo i před 150 lety. Podívejte se, o čem psaly Národní listy v sobotu 11. ledna 1868.

24. 9. 1889: Problémy měšťanských škol v Praze a pomoc pro chudé vdovy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Panna, nebo orel? Odkud se vzalo sousloví, které dnes nedává smysl • V životě člověka nastávají situace, kdy musí učinit nějaké rozhodnutí. Když si ale nechceme lámat hlavu s klady a zápory, které s sebou zvolené řešení přinese, můžeme si vzít na pomoc minci, aby ze dvou různých variant vybrala za nás.

Svátek slaví Diana. Co přesně toto jméno znamená a kolik jich v Česku máme? • Čtvrtý lednový den patří v České republice všem ženám, které od svých rodičů dostaly jméno Diana. Odkud se ale vlastně vzalo? A proč není ani zdaleka tak populární, jak by se mohlo díky slavným nositelkám na první pohled zdát?

9. 11. 1889: Čelakovského sady u nového muzea projdou velkou proměnou • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

70 let od komunistického puče připomíná unikátní online výstava • Muzeum hlavního města Prahy připravilo při příležitosti 70. výročí komunistického státního převratu v Československu on-line výstavu Únor 1948 v Praze. Projekt přibližuje cestu k tragickému milníku novodobých československých dějin, který stojí na prahu totalitního režimu, a předznamenává tak průběh celé druhé poloviny 20. století. Záměrem výstavy je představit události v Praze během vyhroceného politického dění ve dnech 20.–25. února 1948, které vyplnila vládní krize vyvolaná jednáním o sérii případů zneužívání bezpečnostních složek tehdejšími komunisty. Ta nakonec pod tlakem politických represí vyústila v rozhodnutí prezidenta Edvarda Beneše přijmout demisi ministrů tří nekomunistických stran a potvrdit návrh předsedy vlády Klementa Gottwalda na složení nové komunistické vlády. Kritické únorové dny jsou v on-line výstavě představeny dobovými fotografiemi, reprodukcemi vybraných textových dokumentů a v menší míře úryvky denního tisku. Webová výstava přitom sleduje události únorového dění ve dvou rovinách: v té první je pozornost obrácena především k veřejnému dění v centru Prahy, zejména k manifestacím, projevům komunistických představitelů a k činnosti ozbrojených složek Lidových milicí v pražských ulicích. V té druhé je zachyceno jednání tehdejší politické reprezentace, ať již na celostátním sjezdu závodních rad v Průmyslovém paláci, na schůzi Ústředního akčního výboru Národní fronty nebo na Pražském hradě při setkání předsedy vlády Klementa Gottwalda s prezidentem Edvardem Benešem 25. února 1948. Celkový rámec výstavy doplňuje série dobových plakátů, na nichž je tzv. „Vítězný únor“ prezentován jako předmět dobové propagandy v průběhu následujících 40 let. Výstava je přístupná na adrese www.muzeumprahy.cz.

25. 3. 1868: Zima ještě neřekla poslední slovo. V Praze padal sníh • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zima ještě neskončila Hustá chumelenice sněhu včerejšího dne se spustivší nás poučila, že zima ještě dosud panování své neukončila. Padající sníh ovšem v ulicích nezůstal ležeti an se ihned proměnil se v bláto a vodu. Hostinští za bránou, kteří několika příjemnými dny se oklamati dali, že příznivá a teplá povětrnost tato bez proměny setrvá, činili přípravy v zahradních svých hostincích k pohoštění pražských návštěvníků, nahlédli ale, že ve svých přípravách se překvapili. – Pražský denník, 25. 3. 1868 Nalezené kosti Na Židovské zahradě kopají se základy k novému domu na gruntě zahrady uzenáře pana Andresa. Předešlého téhodne přišli dělníci v hloubi 4 stop na chodníky a na studnu a v hloubi 7 stop na četné kostry lidské. V sobotu docela vykopali úplně zachovalou rakev a v té zetlelé hnáty dospělého člověka. Rakev neměla podobu rakví nynějších, nobrž byla pouze sbitý truhlík. Známo je že sloužívala Židovská zahrada za hřbitov. – Pražský denník, 25. 3. 1868 Nové omnibusy Karlínský podnikatel jízdy s omnibusy zavede od 1. dubna také jízdu z Karlína přes Příkopy, po Václavském náměstí a Vodičkovou ulicí až na Karlovo náměstí jakož i nazpět. Od 1. května počínaje budou v neděli a ve svátek dojížděti dva omnibusy také z Josefského náměstí přes nový mot do Stromovky a nazpět. – Pražský denník, 25. 3. 1868 [related-post id="7931"] Opařil se V neděli přetopil sladovnický učedník, jenž je v jednom pivováře na Novém městě, příliš pec a když se pak bál, aby to sládek neuviděl, nalil do žhavého uhlí konev vody; náhlá pára ale, která se tím utvořila, opařila učedníkovi obličej tak nebezpečně, že musel být hned odevzdán do nemocnice. – Pražský denník, 25. 3. 1868

Zajímá vás historie? Kryt Folimanka bude tuto sobotu znovu otevřen • Již tuto sobotu 13. dubna 2019 se pro zájemce z řad veřejnosti opět otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si budete moci prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

15. 2. 1868: Sebevražda kvůli nešťastné lásce se mladíkovi povedla až napodruhé • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

21. 6. 1890: Zvláštní žert s balónky a uchovávání kremačního popela v domácnosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Výstava v Národním muzeu připomíná historii a význam tištěných novin a časopisů • V Historické budově Národního muzea probíhá v těchto týdnech výstava s názvem Labyrint informací a ráj tisku. Na její přípravě spolupracovali pracovníci muzea s Unií vydavatelů, profesní organizací vydavatelů periodického tisku v České republice. Záměrem je připomenout význam i dlouhou tradici vydávání novin a časopisů u nás.

22. 1. 1889: Drastické pokusy na psech. Jak dlouho vydrží naživu bez jídla? • Kvůli vědeckému bádání zemřelo v minulosti už mnoho zvířat. Jeden z kontroverzních pokusů kdysi provedl jistý francouzský vědec. Přečtěte si, o čem se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 7. 1890: Žena okradla pětileté dítě. Už sedí ve vyšetřovací vazbě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 3. 1890: Nový bořící přístroj, krádeže v knihovně a náhlé úmrtí mladého muže • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 4. 1868: Cena španátu prudce vzrostla. Mohou za to blížící se svátky • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zdražování Přibližujícími-se svátky vyvolán jest na pražských trzích mnohem hlučnější život než obyčejně, an se na ně větší počet venkovských prodavačů s rozličnými potravinami dostavuje, kteří také zásoby své četným kupujícím rychle odbývají. Vzdor ohromnému dovozu přivážených potravin panuje přece ve všech druzích velká drahota, což zvláště platí o zeleninách, jako špenátu, jehož se za příčinou postních dnů mnoho požívá a kterýž za tou příčinou v ceně vystoupil. V témže samém poměru platí se i jiné potraviny, zvláště pak vepřové maso vyniká drahotou, a též ryby co postní strava se vysoko platí. – Pražský denník, 8. 4. 1868 Nehoda s dobrým koncem Dárky peněžitými obdařen byl předevčírem jistý hošík slovenský v celetné ulici. Roznášeje ve velkém koši sklenné nádobí sklouzl na hladké dlažbě a upadl, při čemž více než polovici svého křehkého zboží na dláždění rozbil. Usedavý pláč hocha pohnul kolemjdoucí, že mu hleděli hojnými dárky utrpenou škodu vynahraditi, tak že mladý Slovák skorem více obdržel, nežli cena roztlučeného nádobí obnášela. – Pražský denník, 8. 4. 1868 [related-post id="9058"] Výstavba V nádraží pražském mimo několik již započatých staveb pro sklady a dílny určených, počne se ještě leto budováním jiných závodů. Jmenovitě se značně rozšíří průčelí u vchodu do nádraží a sice novými vedlejšími stavbami, kterým za oběť i část postranních zahrad padne, na jichž prostorách se zbudují a rozšíří místnosti pro zásilky a pro jejich zaobalování. – Pražský denník, 8. 4. 1868

22. 1. 1868: Ve Vltavě plavala mrtvola, na břeh ji vytáhli rybáři • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Výstava ukazuje, jak se z provinční Prahy stala významná metropole • Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 13. června 2018 do 24. února 2019 v hlavní budově muzea na Florenci dvousálovou výstavu s názvem Praha 1848–1918. Výstava představuje významné okamžiky zejména druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, kdy v Praze došlo k dramatickým událostem, jež stály za proměnou provinčního města Prahy v moderní metropoli. Významná data 1848 i 1918 slaví letos 170. a 100. výročí, čímž se výstava připojuje k oslavám vzniku první Československé republiky. Vystavena budou realistická vyobrazení z muzejních sbírek, dobové plány a fotografie ilustrující obecný rozvoj Prahy. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Zároveň v rámci výstavy vychází i nová publikace. Výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy muzea představí významné okamžiky sedmi desítek let, během nichž Praha prošla výraznou proměnou a z provinčního města se stala moderní metropolí. Návštěvník výstavy si může hned v úvodu udělat představu o politických změnách po březnu 1848 i o dramatických pouličních bojích na barikádách v červnu 1848, které bývají označovány jako Svatodušní bouře. Grafické listy ilustrují odhodlanost obránců barikád uhájit své město před agresí generála Windischgrätze, zarytého příznivce starých pořádků, stejně tak urputnost vojáků při dobývaní barikád a obsazování vzbouřeného města. Vystaven je rovněž soubor zbraní odevzdaných Pražany po porážce povstání. [related-post id="9642"] Dobové plány a zejména historické fotografie ilustrují jak obecný rozvoj Prahy na konci „prodlouženého“ 19. století, tak i brutální proměnu života Pražanů v době první světové války. Obraz tohoto dramatického období je zde představen jako mozaika jednotlivých příznaků války a jejich dopadu na každodennost pražského obyvatelstva. Díky rozmanitému souboru fotografií a tisků má návštěvník výstavy možnost přenést se v čase do ulic a domů pražských čtvrtí před sto lety a seznámit se s každodenní realitou přídělového systému, zásobovacích potíží ve městě a v neposlední řadě s přijímáním zraněných vojáků vracejících se z fronty. Výrazný předěl v rámci výstavy představuje sekce věnovaná prvním dnům samostatného Československa. Hektické události 28. října jsou zde nastíněny z perspektivy hlavních politických protagonistů, jejichž postup při obsazování klíčových úřadů v historickém centru Prahy přibližuje interaktivní dobový plán města. Chronologický rámec výstavy završuje návrat prezidenta Tomáše G. Masaryka do vlasti. [related-post id="6443"] Dobová vyobrazení, fotografie a tisky doplňují moderní počítačové animace, díky nimž historické prameny dostávají novou dynamiku. Divák se kupříkladu může zábavně i názorně poučit o zvratech v bojích v červnu 1848, rovněž sledovat rozvoj města po zbourání hradeb pomocí digitálního prolínání historických plánů města či se seznámit s novými stavbami: železničními i silničními mosty nebo výstavnými veřejnými budovami, z nichž nejvíce zaujme reprezentativní budova Národního divadla.

Výstava Sluneční králové prodloužena až do června • Národní muzeum vyjednalo prodloužení světové výstavy Sluneční králové. Jakmile to epidemická situace dovolí, budou moci návštěvníci obdivovat artefakty nevyčíslitelné hodnoty až do začátku června 2021. Jedinečnost výstavy, jejíž pojistná hodnota je 1 miliarda Kč, podtrhuje fakt, že ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů.

Výstava Sluneční králové