15. 2. 1890: Lanové dráhy v Praze, nová divadelní aréna a sekání ledu na Vltavě

15. února 2020 ∙ 00:01
PražskýDEN.cz
Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Lanové dráhy v Praze

Píše se nám z kruhů odborných: Jak známo, hodlal rytíř Schäck zříditi v Praze na Letnou, do Chotkových sadů, na Hradčany a na Nebozízek lanové dráhy. Podnik tento neuskutečnil se, poněvadž ryt. Schäck nemohl sehnati potřebný kapitál. Se zřetelem k nastávající jubilejní výstavě zabývají se příslušné kruhy otázkou, je-li záhodno, aby alespoň na Letnou provedla lanové dráhy obec pražská svým nákladem, který nebyl by značný a zajisté by se vyplatil. Vzhledem k očekávanému návalu obyvatelstva z celé koruny svatováclavské, jakož i hostí ze všech zemí slovanských, zasluhuje podnik tento nejen zralého uvážení, nýbrž rychlého provedení. Náklad rezpočtěn jest na 50—60.000 zl. Pováží-li se, že na výstaviště vede z Prahy pouze jediná pohodlná cesta po mostě císaře Františka Josefa, která bude v době výstavy zajisté povozy stále přeplněna, odporučuje se zřízení pohodlné nové cesty co nejlépe. Stoupání po srázné výšině Letenské jest za letních veder namáhavé a tu by zajisté každý pěší rád obětoval několik krejcarů, aby se po lanové dráze dostal rychle a pohodlně na Letenskou pláň a odtud do královské Obory. Lze se nadíti, že také tento podnik se uskuteční a že jej provede obec pražská sama, aniž by čekala na nějakého cizozemského podnikatele. O provedení lanové dráhy na Nebozízek uvažuje bedlivě čilý klub českých turistů a není vyloučena možnost, že se mu tento podnik také zdaří. – Národní listy, 15. 2. 1890

Švandova nová aréna na Smíchově

Plány k nové smíchovské aréně jsou již v rukou přísušných úřadů a co nejdříve počne se s pracemi stavebními, které již minulý týden kopáním základů zahájeny byly. Bude to aréna pro lid s velkou galerii, tribunou, balkonem, parterem, ložemi a lacinými místy. Pěstovat se bude mimo komickou operu a operetu hlavně fraška a veselohra. Plány firmou Jos. Píseckého z Kranichsfeldů zhotovené vystavili z ochoty knihkupci pp. Kapr a Kotek na Smíchově. Již 1. května budou v nové aréně představení zahájena. – Národní listy, 15. 2. 1890

První česká záložna dle vzoru Raiffeisenova

Po příkladu jiných zemí Rakouska počínají se v Čechách zakládati menší záložny dle vzoru Raiffeisenem stanoveného. První taková česká záložna zřízena byla pro obce Černikovice, Domašín a Třebešov u Rychnova n. Kn. Záložna tato zahájila již svou činnosť a občanstvo hledí k ústavu novému s plnou přízní a pevnou důvěrou. Za předsedu záložny zvolen p. Hynek Novák, za náměstka pan Jan Anděl a za členy představenstva pp. : Josef Křepela, Fr. Šabata a Frt. Podivín. Nově zřizují se tři podobné záložny. V zájmu obci, jež by takovou záložnu zříditi chtěly, jest si přáti, by za příčinou sjednoceného řízení oznámily to Národní jednotě severočeské v Praze. Stanovy, návod k vedení knih, veškeré tiskopisy, vkladní knížky atd., jež byly řízením p. J. Boučka upraveny, jsou již opatřeny a a možno si je objednati. – Národní listy, 15. 2. 1890

Sekání ledu na Vltavě

Hostinští a sládci v Praze doplňují neustále své zásoby ledu, následkem čehož jest u některých náplavek vltavských dosud živo. Obecenstvo kráčející přes řetězový most neb po nábřeží má příležitost pozorovati každodenně zručnost dělníků ledařských, kteří, opatření sekerou a sochorem, procházejí se po nejisté ledové koře a rozsekávají led na dlouhé tabule, po nichž plaví se až na místa, kde led nakládá se na vozy. Povrch ledu na Vltavě jest následkem nedávného tání velmi nerovný a nespolehlivý : jednotlivé kry zamrzly, tak že led má nejrozmanitější tlouštku. Jest ku podivu, že dělníkům, zaměstnaným sekáním ledu, nepřihodila se dosud žádná vážnější nehoda, ba že i pouhé studené lázně dostává se jim jen v nejřidčších případech. – Národní listy, 15. 2. 1890

X Zavřít