420 let od první veřejné pitvy v Praze. Tělo patřilo oběšenému zločinci

5. června 2020, 13:23 PražskýDEN.cz
Foto: Unsplash.com

V prostorách dnes již neexistující Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny Světlé se přesně před 420 lety uskutečnila první veřejná pitva v Praze. Od 8. do 12. června roku 1600 tady Jan Jessenius „za velkého shromáždění slavných a učených mužů, vědychtivých a vzdělaných měšťanů“ prováděl něco, co středověká metropole dosud neznala – pitval mrtvé tělo.

Na tehdejší dobu raritní úkon měl přilákat pozornost veřejnosti a napomoci obnově výuky lékařství na pražské univerzitní půdě. Pražská lékařská fakulta byla od dob husitských válek v úpadku a výuka lékařství téměř neprobíhala.

„Pitva nebyla izolovanou akcí. Byla provázena spisem Adama Zalužanského Řeč o anatomii a obnově veškerého lékařského studia ve slavném království českém. Spis byl adresován především císaři Rudolfu II. a tehdejší vládnoucí vrstvě ve snaze o obnovu studií lékařství na pražské univerzitě,“ vysvětluje doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph.D., z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK, kde jsou systematická pitevní cvičení na lidských tělech doposud stěžejní částí výuky budoucích lékařů.

Portrét Jesenského od akademického malíře Milana Meda (1930–2010). Obraz vznikl k výročí Jesseniovy pitvy v roce 2000. Med portrét věnoval Anatomickému ústavu 1. LF UK. Foto: 1. lékařská fakulta UK

Na počátku 17. století, ale možnost učit se prostřednictvím pitvy tehdejší studenti neměli a kdo chtěl studovat medicínu, odjížděl do ciziny. Sám Jesenský studoval v Německu a poté v italské Padově, kde byla tenkrát výuka lékařství na nejvyšší úrovni.

Tělo patřilo zločinci

„Při vlastní pitvě se Jessenius projevil jako dokonalý znalec anatomie a velmi dobře reprodukoval poznatky o lidském těle. Z pitvy sice nevzešel žádný nový vědecký poznatek, nebyl objeven nový orgán nebo struktura. Důležité ale bylo především to, že pitva vůbec proběhla. Je totiž základní složkou medicínského vzdělávání. Snaha zapojit pitvu do výuky je proto velmi důležitá a odborníky zpětně velmi ceněná,“ zdůrazňuje doc. Naňka.

První pitvané tělo patřilo zločinci odsouzenému k smrti oběšením. O průběhu pitvy vydal Jessenius poté celou knihu, kde zaznamenal, jak a co den po dni pitval.

Jesseniův dobový portrét. Foto: 1. lékařská fakulta UK

„Postup přizpůsobil tomu, že byl červen a tělo nebylo nijak konzervované. První den pitval dutinu břišní a její orgány, druhý den se konala pitva srdce a plic, třetí den se věnoval krku, následně pak hlavě, z níž vyňal mozek, a nakonec pitval končetiny. Logicky šel po orgánech, které v teple a průběhu času hrozily zkázou. Nemáme sice o postupu žádnou obrazovou dokumentaci, ale je zřejmé, že kniha popisuje řadu detailů, které mohly být známy pouze po důkladné preparaci,“ doplňuje anatom Naňka a připomíná i méně známý fakt, totiž že Jessenius v Praze provedl ještě další dvě pitvy, a to jak ženského, tak také dětského těla. I v těchto případech šlo o demonstrační pitvy pro veřejnost.

Průběh pitvy popisují knihy

Barvitý výklad, který k pitvě vedl, nazval Johannis Jessenii a Jessen, Anatomiae Pragae, Anno MDC ab se solemniter administratatae historia (Jana Jesenského z Jasena Průběh pitvy jím slavnostně provedené v Praze roku 1600). Text je protkaný řadou odkazů na mytologii, orgány popisoval velmi barvitě, a aby se neopakoval, volil pro stejnou strukturu různé termíny, čímž překladatelům značně zkomplikoval život.

Aby Jessenius dokázal míru své vzdělanosti, používal pro jednotlivé struktury řecké názvy, odkazoval na původ slov z arabštiny, používal latinu i lidová označení. Jednotná anatomická terminologie tehdy neexistovala a protože nebylo ani přísné rozdělení na vědecké a populární texty, lze i tuto knihu považovat do jisté míry za populární literaturu.

Rembrandtův obraz Anatomie doktora Tulpa zachycuje přednášku Nicolaese Tulpa o fyziologii paže, konanou 16. ledna roku 1632, kdy anatom doprovázel svůj výklad pitvou paže popraveného zločince. Foto: Wikipedia.org

Jan Jessenius vydal v roce 1601 ještě další knihu, Institutiones chirurgicae, kterou odborníci z hlediska medicíny považují za zásadnější než samotný popis pitvy.

„Publikace se věnovala chirurgickým postupům, které do té doby prováděli pouze lazebníci, nikoli školení lékaři. Jessenius v knize uvádí řadu chirurgických procedur, popisuje, jak by se měly provádět vzhledem k anatomii – a to je z hlediska medicíny přelomové. Jessenius vyzdvihoval nutnost chirurgického školení lékařů. Popsal zde také výkony, které se naučil v Itálii, jako například přikládání dlah, obvazování, sázení baněk, venesekce, odstraňování močových kamenů či odstraňování šedého zákalu,“ popisuje přínos Jessenia světové medicíně Ondřej Naňka s tím, že v Německu je pro tuto práci Jessenius považován za zakladatele racionální chirurgie.

Zemřel jako mučedník

Obnovit výuku lékařství na pražské univerzitě se Jesseniovi nakonec nepodařilo. Trvalo dalších 150 let, než byla na začátku 18. století zavedena procedura, kdy se tělo zemřelého mohlo předat lékařské fakultě a do lékařského kurikula byly zavedeny demonstrační pitvy.

Jessenius byl sice v roce 1617 zvolen rektorem univerzity, ale již o čtyři roky později, po bitvě na Bílé hoře, byl pro své pevné postoje a protestantské vyznání nařčen z protihabsburského spiknutí a 21. 6. 1621 sťat katem Mydlářem jako jeden z 27 českých pánů.

Dobové vyobrazení popravy českých pánů. Foto: Wikipedia.org

Snaha o obnovu výuky lékařství v českých zemích je dosud ceněna nejen lékařskou veřejností. Dokladem toho je i nedávný kompletní překlad průběhu první pražské pitvy, na jehož vydání se podíleli odborníci Anatomického ústavu 1. LF UK, České anatomické společnosti a Ústavu dějin lékařství 1. LF UK a dalších pracovišť UK.

Proč se Praha jmenuje Praha? Vysvětlení je hned několik

Je to tak trochu záhada. Přesný původ slova Praha už se nejspíš nikdy nedozvíme. Přesto ale existuje několik hypotéz, jak naše hlavní město ke svému názvu vlastně přišlo. Jedním z nejčastějších vysvětlení je říční práh – místo v řece, kde voda přetéká přírodní kamennou či skalnatou překážku. Vltava bývala říčními prahy typická. Koryto díky těmto jezům nabíralo vyššího spádu, což umožňovalo využití řeky jako dopravní tepny. Kromě toho se tato místa dala snadno přebrodit, […]

Slavný oscarový herec ztvární Nicolase Wintona v celovečerním filmu

Už více než 80 let uplynulo od hrdisnkého činu sira Nicolase Wintona, který zachránil 669 převážně židovských dětí z okupovaného území Československa před transportem do koncentračních táborů tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Spojeného království. Dojemný příběh nyní znovu ožije na plátnech kin. Postavu mladého Nicolase Wintona si v chystaném celovečerním snímku One Life (Jeden život) zahraje americký herec Johnny Flynn. Jeho starší verzi pak ztvární oscarový herec Anthony Hopkins. Režie filmu se ujme […]

Sňatek v brzkém věku může být rizikový

Většina malých dívek často sní o tom, jak bude vypadat jejich svatební den. Část z nich se přitom na tuto životní událost těší tak moc, že do manželství bezhlavě vstoupí už kolem 20. roku života. Podle vědců to ale v některých případech může být chyba. Průměrný věk novomanželů v Česku se za posledních 30 let zvýšil. Zatímco v roce 1990 bylo nejvíce nevěst ve věku 19 let a nejvíce ženichů ve věku 22 let, dnešním nevěstám bývá nejčastěji 27 let a ženichům […]

Pivo považujeme za národní poklad. Českým vynálezem ale není

Pivo provází lidstvo velmi dlouho. První zmínky o jeho výrobě se objevují už ve starověké Mezopotámii, asi 4 tisíce let před naším letopočtem. K objevu piva výrazně přispěla náhoda. Do nádoby, ve které se skladovalo obilí, totiž napršelo, voda zkvasila, a když ji později objevili, byl v ní příjemný nápoj. Vydejte se s námi na cestu do historie a objevte vzrušující zajímavosti o tomto unikátním nápoji! Už staří Peršané milovali pivo tak, že v jejich zákonech existoval trest utopením pro sládka, který uvařil […]

Prodlužte život svým blízkým. Nestojí to vůbec nic

Mezilidské vztahy bývají různorodé, ale pouto, které vzniká mezi rodiči a dětmi, je jedinečné. Zatímco v dětství jsme nejšťastnější v blízkosti rodičů, v pozdním stáří se cítíme nejbezpečněji po boku našich potomků. Ne všichni ale mají to štěstí, že mohou podzim života trávit s blízkými osobami. Nedávný výzkum Universty of California přitom naznačuje spojitost mezi osamělostí a vyšší úmrtností. Vědci podrobně zkoumali 1 600 osob s průměrným věkem 70 let. Zjistilo se, že osamělost je u starších lidí zdrojem velikého […]

Oválná okna v letadle mají svůj důvod

Ať už cestujete letadlem často, nebo spíš jen příležitostně, určitě už jste se někdy zamýšleli nad tím, proč jsou všechna okénka v kabině oválná. Nejedná se o žádný výstřelek designerů. Hranatá okna by totiž mohla způsobit katastrofu. Když se v polovině 20. století začaly hojně rozšiřovat komerční linky, stroje musely začít létat ve vysokých nadmořských výškách, kde je řidší vzduch. Díky tomu se snížil odpor a tím pádem i spotřeba paliva. Kromě toho jsou lety ve vyšších hladinách […]

Těhotenský test starověkých Egypťanů prý spolehlivě funguje dodnes

Zjistit, zda je žena těhotná, lze dnes díky moderním těhotenským testům v pohodlí domova za pár minut. Může se to zdát neuvěřitelné, ale starověcí Egypťané měli již před 3,5 tisíci lety svoji spolehlivou metodu. Na svou dobu byl těhotenský test starověké civilizace Egypťanů mimořádně pokrokový a spolehlivý. A dokonce prý dokázal určit i pohlaví potomka. V medicínských textech, které jsou uloženy ve sbírce papyrů Kodaňské univerzity v Dánsku se uvádí, že při zjišťování těhotenství Egypťankám pomáhaly pytle […]

Blbá nálada jako předzvěst obrovských společenských změn

Stav nouze, epidemie, ekonomická krize, nákaza, promoření, peníze, opatření, roušky, změna klimatu a zase peníze. Žijeme v podivné době. Ze všech stran na nás útočí negativní zprávy, řada lidí začíná na vlastní kůži pociťovat těžký ekonomický propad. Panuje všeobecně špatná nálada, kolabují rodinné i pracovní vztahy, ztrácí se důvěra v politiku. Jak tohle všechno může dopadnout? Není pochyb o tom, že společnost se ve svém vývoji dostala do zlomového bodu. Něco se děje, ale nikdo neví, co přesně to […]

Idiopatická plicní fibróza se zpočátku hlásí nenápadně. Důležitá je včasná diagnóza

Pražané si mohou nechat zkontrolovat plíce. Pneumologové jim otevřou dveře svých ordinací ve středu 30. září. Zájemce vyšetří i bez předchozího objednání a doporučení praktického lékaře. Preventivní akcí chtějí lékaři včas odhalit smrtelnou nemoc – idiopatickou plicní fibrózu (IPF). Letos se do dne otevřených dveří v kraji zapojí jedenáct ambulancí. Zájemci o vyšetření by si ale vzhledem ke koronavirové pandemii měli telefonicky ověřit, jestli se provoz ordinace nezměnil. V loňském roce lékaři potvrdili IPF dvěma pacientům. U jedenácti dalších objevili jiné […]

Praha v číslech. Město spustilo nový webový portál Pragozor

Na novém webu www.pragozor.cz mohou nyní Pražané objevovat zajímavá čísla o hlavním městě. Portál nabízí ověřené a ozdrojované informace o metropoli. Ilustrovaný golem Pragozor návštěvníky webu provede různými oblastmi městského života – od dopravy, životního prostředí, bydlení, turismu nebo bezpečnosti až po zdraví, včetně údajů o současné situaci s koronavirem. „Chytré město je řízené na základě dat. Mám radost, že teď můžeme tato užitečná data nabídnout na jednom místě také všem Pražanům. Žijeme v době častého šíření dezinformací a fake news, […]

Rekonstrukce Libeňského mostu by mohla začít do dvou let

Pražští radní minulý týden projednali výsledky diagnostických zkoušek a schválili vypsání veřejné zakázky rekonstrukce Libeňského mostu. Výsledky podrobných statických a dynamických zatěžovacích zkoušek ukázaly, že je most rekonstruovatelný. Veřejnou zakázku vypíše Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK) v říjnu tohoto roku, a to formou Design & Build. K takovému postupu se přistupuje u složitých a komplexních zakázek. K soutěži se už pro firmy uskutečnily tržní konzultace, aby se předešlo průtahům. Přesná cena zakázky bude známa po vysoutěžení […]

Zlaté české ručičky. Nová výstava přibližuje fenomén kutilství

Národní muzeum ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR nově otevřelo výstavu s názvem Kutilství: Od udělej si sám po DIY. Jak už sám název napovídá, výstava představuje různé druhy tvorby, při kterých svépomocí vznikají jak předměty praktické, tak i esteticky zajímavé. I když běžně máme tendenci chápat kutilství jako něco svébytně českého, a navíc úzce spojeného zejména s obdobím tzv. normalizace, kutilství se od počátku 20. století rozvíjí po celém světě v důsledku industrializace a jejích společenských dopadů, jako je nárůst volného času […]

Nová cyklostezka propojuje Dolní Břežany a Cholupice

V polovině září byla dokončena stavba části cyklostezky mezi Cholupicemi a Dolními Břežany. Stavební práce začaly letos v květnu v úseku od Dolních Břežan (u altánu) a dále k napojení slepé ulice K Břečkám. Cyklostezka od délce 1 200 metrů byla vybudována na žádost městské části jako místní priorita bezmotorové dopravy. Realizaci měla na starosti Technická správa komuniakcí hl. m. Prahy (TSK). V současné době jsou dokončeny dvě části cyklostezky, zbylá třetí (prostřední) část čeká na vyřešení majetkoprávního sporu. Celá stezka je […]

Část metra C čeká třídenní výluka. Budou se vyměňovat pražce

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) využije nadcházející prodloužený víkend k vyměně dalších 554 dřevěných pražců za betonové, tentokrát mezi stanicemi Pankrác a Pražského povstání. Provoz metra bude z tohoto důvodu obousměrně přerušen od soboty 26. září 2020 do pondělí 28. září 2020 v úseku Pražského povstání – Kačerov. V denním provozu DPP zavede náhradní autobusovou dopravu XC s pravidelným intervalem 2 minuty. Práce budou probíhat ve třech úsecích – přímo ve stanici Pankrác na 2. koleji (172 pražců) a v tunelu mezi stanicemi Pankrác a Pražského povstání […]

Novou podobu terminálu Černý Most navrhne studio re:architekti

Koncepční studii autobusového terminálu Černý Most zpracuje česká architektonická kancelář re:architekti. Studio má za sebou například realizaci autobusového nádraží v Mnichově Hradišti. Výběrové řízení probíhalo pod taktovkou Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Studie by měla být dokončena příští rok v květnu. Autobusový terminál Černý Most a jeho okolí vyžaduje již řadu let celkovou revitalizaci. Mezi hlavní problémy frekventovaného přestupního místa patří správa a údržba terminálu a nekvalitní veřejná prostranství v jeho okolí. Nejen na to […]

Smíchovskou náplavku zdobí pět plechových záchranných člunů

Sochařský festival Sculpture Line se v samém závěru letošního ročníku rozrostl o dílo Lifeboats (Záchranné čluny) německého umělce Johannese Pfeiffera, které vytvořil přímo pro Prahu. Ve středu zakotvilo na Smíchovské náplavce mezi kobkami 16 a 17. Lifeboats je soubor 5 lodí, vytvořených z perforovaného plechu. Symbolizovat má obtížné období, které zastihlo celé lidstvo nepřipravené, v němž se jakýkoli záchranný člun nejeví jako dostatečně pevný pro záchranu všech. Díky své fluorescenční barvě budou lodě vidět i z velké dálky a promění […]

Nedostatek důležitého vitamínu zvyšuje riziko ADHD u dětí

Zhruba každé desáté dítě v současnosti trpí hyperaktivitou a poruchou pozornosti. Tato neurovývojová porucha je známá pod anglickou zkratkou ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder). Vědci nyní zjistili, že příčinou jejího vzniku může být nedostatek důležitého vitamínu v těle matky během těhotenství. ADHD se častěji vyskytuje u chlapců. Mezi příznaky patří neudržení pozornosti při nejrůznějších činnostech. Děti s ADHD nemají příliš rády úkoly zaměřené na trpělivost a soustředění. Často ztrácejí věci, jsou neustále v pohybu, stále hovoří a mají celkově problém […]

X Zavřít