420 let od první veřejné pitvy v Praze. Tělo patřilo oběšenému zločinci

5. června 2020, 13:23 PražskýDEN.cz
Foto: Unsplash.com

V prostorách dnes již neexistující Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny Světlé se přesně před 420 lety uskutečnila první veřejná pitva v Praze. Od 8. do 12. června roku 1600 tady Jan Jessenius „za velkého shromáždění slavných a učených mužů, vědychtivých a vzdělaných měšťanů“ prováděl něco, co středověká metropole dosud neznala – pitval mrtvé tělo.

Na tehdejší dobu raritní úkon měl přilákat pozornost veřejnosti a napomoci obnově výuky lékařství na pražské univerzitní půdě. Pražská lékařská fakulta byla od dob husitských válek v úpadku a výuka lékařství téměř neprobíhala.

„Pitva nebyla izolovanou akcí. Byla provázena spisem Adama Zalužanského Řeč o anatomii a obnově veškerého lékařského studia ve slavném království českém. Spis byl adresován především císaři Rudolfu II. a tehdejší vládnoucí vrstvě ve snaze o obnovu studií lékařství na pražské univerzitě,“ vysvětluje doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph.D., z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK, kde jsou systematická pitevní cvičení na lidských tělech doposud stěžejní částí výuky budoucích lékařů.

Portrét Jesenského od akademického malíře Milana Meda (1930–2010). Obraz vznikl
k výročí Jesseniovy pitvy v roce 2000. Med portrét věnoval Anatomickému ústavu 1. LF UK. Foto: 1. lékařská fakulta UK

Na počátku 17. století, ale možnost učit se prostřednictvím pitvy tehdejší studenti neměli a kdo chtěl studovat medicínu, odjížděl do ciziny. Sám Jesenský studoval v Německu a poté v italské Padově, kde byla tenkrát výuka lékařství na nejvyšší úrovni.

Tělo patřilo zločinci

„Při vlastní pitvě se Jessenius projevil jako dokonalý znalec anatomie a velmi dobře reprodukoval poznatky o lidském těle. Z pitvy sice nevzešel žádný nový vědecký poznatek, nebyl objeven nový orgán nebo struktura. Důležité ale bylo především to, že pitva vůbec proběhla. Je totiž základní složkou medicínského vzdělávání. Snaha zapojit pitvu do výuky je proto velmi důležitá a odborníky zpětně velmi ceněná,“ zdůrazňuje doc. Naňka.

První pitvané tělo patřilo zločinci odsouzenému k smrti oběšením. O průběhu pitvy vydal Jessenius poté celou knihu, kde zaznamenal, jak a co den po dni pitval.

Jesseniův dobový portrét. Foto: 1. lékařská fakulta UK

„Postup přizpůsobil tomu, že byl červen a tělo nebylo nijak konzervované. První den pitval dutinu břišní a její orgány, druhý den se konala pitva srdce a plic, třetí den se věnoval krku, následně pak hlavě, z níž vyňal mozek, a nakonec pitval končetiny. Logicky šel po orgánech, které v teple a průběhu času hrozily zkázou. Nemáme sice o postupu žádnou obrazovou dokumentaci, ale je zřejmé, že kniha popisuje řadu detailů, které mohly být známy pouze po důkladné preparaci,“ doplňuje anatom Naňka a připomíná i méně známý fakt, totiž že Jessenius v Praze provedl ještě další dvě pitvy, a to jak ženského, tak také dětského těla. I v těchto případech šlo o demonstrační pitvy pro veřejnost.

Průběh pitvy popisují knihy

Barvitý výklad, který k pitvě vedl, nazval Johannis Jessenii a Jessen, Anatomiae Pragae, Anno MDC ab se solemniter administratatae historia (Jana Jesenského z Jasena Průběh pitvy jím slavnostně provedené v Praze roku 1600). Text je protkaný řadou odkazů na mytologii, orgány popisoval velmi barvitě, a aby se neopakoval, volil pro stejnou strukturu různé termíny, čímž překladatelům značně zkomplikoval život.

Aby Jessenius dokázal míru své vzdělanosti, používal pro jednotlivé struktury řecké názvy, odkazoval na původ slov z arabštiny, používal latinu i lidová označení. Jednotná anatomická terminologie tehdy neexistovala a protože nebylo ani přísné rozdělení na vědecké a populární texty, lze i tuto knihu považovat do jisté míry za populární literaturu.

Rembrandtův obraz Anatomie doktora Tulpa zachycuje přednášku Nicolaese Tulpa o fyziologii paže, konanou 16. ledna roku 1632, kdy anatom doprovázel svůj výklad pitvou paže popraveného zločince. Foto: Wikipedia.org

Jan Jessenius vydal v roce 1601 ještě další knihu, Institutiones chirurgicae, kterou odborníci z hlediska medicíny považují za zásadnější než samotný popis pitvy.

„Publikace se věnovala chirurgickým postupům, které do té doby prováděli pouze lazebníci, nikoli školení lékaři. Jessenius v knize uvádí řadu chirurgických procedur, popisuje, jak by se měly provádět vzhledem k anatomii – a to je z hlediska medicíny přelomové. Jessenius vyzdvihoval nutnost chirurgického školení lékařů. Popsal zde také výkony, které se naučil v Itálii, jako například přikládání dlah, obvazování, sázení baněk, venesekce, odstraňování močových kamenů či odstraňování šedého zákalu,“ popisuje přínos Jessenia světové medicíně Ondřej Naňka s tím, že v Německu je pro tuto práci Jessenius považován za zakladatele racionální chirurgie.

Zemřel jako mučedník

Obnovit výuku lékařství na pražské univerzitě se Jesseniovi nakonec nepodařilo. Trvalo dalších 150 let, než byla na začátku 18. století zavedena procedura, kdy se tělo zemřelého mohlo předat lékařské fakultě a do lékařského kurikula byly zavedeny demonstrační pitvy.

Jessenius byl sice v roce 1617 zvolen rektorem univerzity, ale již o čtyři roky později, po bitvě na Bílé hoře, byl pro své pevné postoje a protestantské vyznání nařčen z protihabsburského spiknutí a 21. 6. 1621 sťat katem Mydlářem jako jeden z 27 českých pánů.

Dobové vyobrazení popravy českých pánů. Foto: Wikipedia.org

Snaha o obnovu výuky lékařství v českých zemích je dosud ceněna nejen lékařskou veřejností. Dokladem toho je i nedávný kompletní překlad průběhu první pražské pitvy, na jehož vydání se podíleli odborníci Anatomického ústavu 1. LF UK, České anatomické společnosti a Ústavu dějin lékařství 1. LF UK a dalších pracovišť UK.

Starší objev vědců by mohl zpomalit další pandemii koronaviru

Svět má za sebou první vlnu pandemie způsobené novým typem koronaviru. Všichni se nyní obávají, že by se nemoc covid-19 mohla na podzim znovu vrátit ve velkém, případně že virus zmutuje a bude mnohem více nebezpečný. Ochránit nás může vakcína (zatím ale neexistuje), připravenost celé společnosti, ale i starší vědecké poznatky o chování a schopnostech virů. Zatímco největší mozky světa nyní usilovně pracují na vývoji vakcíny, epidemiologové aktualizují pandemické krizové plány a hledají další způsoby, […]

Noblesní a elegantní. Taková byla Růžena Šlemrová.

Elegantní semetrika Růžena Šlemrová. Život slavné herečky je zahalen tajemstvím

Růžena Šlemrová zanechala v prvorepublikové kinematografii nesmazatelnou stopu, přestože se většinou musela spokojit jen s vedlejšími rolemi. Nejčastěji ztvárňovala komické postavy vážených dam z lepší společnosti v honosných róbách a drahých špercích. O skutečném životě této výrazné herečky toho ale paradoxně víme jen velmi málo. Narodila v roce 1886 v Plzni jako Růžena Machová a už od dětství se věnovala divadlu. V roce 1909 se stala členkou vinohradského divadla, kde vytrvala až do roku 1948. První zkušenosti s natáčením získala už […]

Zita Kabátová byla jednou z nejkrásnějších prvorepublikových hereček.

Zita Kabátová sklízela jednu ránu za druhou. Díky optimismu se ale dožila vysokého věku

Už navždy bude patřit k nejvýraznějším herečkám naší kinematografie. Narodila se v roce 1913 v Praze na Malé Straně a zemřela v roce 2012. Dožila se tedy úctyhodných 99 let. A jak je známo, i v pokročilém věku byla velice svěží a čilá. Možná i proto, že si dokázala udržovat svůj pověstný smysl pro humor, optimismus a nadhled, přestože život jí do cesty postavil nejednu těžkou zkoušku. Pocházela ze šlechtické, umělecky založené rodiny, díky čemuž už jako dítě vystupovala v divadle – […]

Čajový sáček vznikl omylem. Měl ušetřit peníze, ale dnes šetří hlavně čas

Čaj v nejrůznějších podobách pijí lidé po celém světě. Někdo s citrónem, někdo s mlékem, někdo k snídani, někdo dopoledne, někdo odpoledne „o páté“, někdo večer před usnutím. Obvykle využíváme onu pohodlnou variantu čajových sáčků, které zalijeme horkou vodou a necháme vylouhovat. Tato nejpoužívanější verze však vznikla víceméně náhodou. V roce 1904 chtěl jistý obchodník Thomas Sullivan z New Yorku ušetřit peníze. Svým zákazníkům dosud zasílal vzorky čaje v kovových krabičkách. To mu ale přišlo drahé a zbytečně komplikované, a tak […]

Spící prorok Edgar Cayce. V tranzu léčil lidi a odhaloval tajemství reinkarnace

Patří mezi nejslavnější léčitele a senzibily všech dob a jeho zázračné schopnosti si dodnes nedokážeme úplně vysvětlit. Řeč je o muži jménem Edgar Cayce. Za svůj život předal lidem téměř 14 tisíc nejrůznějších poselství. Většinou se jednalo o přesné určení příčin zdravotních problémů jeho pacientů a doporučení léčebného postupu. Občas ale nabízel i pohled za oponu našeho světa. Edgar Cayce přichází na svět roku 1877 v americkém městečku Hopkinsville ve státě Kentucky. Nadpřirozené schopnosti se u něj projevují […]

Netradiční bramborové recepty z časů našich prababiček

Brambory jsou dnes poměrně opomíjenou potravinou. Tím, že jsou nenáročné na pěstování, jich naši předci měli dostatek i v dobách neúrody a hladomorů. Dokázaly přitom nejen zasytit, ale i dodat řadu potřebných látek a minerálů. Není proto divu, že ve starých kuchařkách najdeme stovky a tisíce nejrůznějších receptů na jejich zpracování. Přečtěte si výběr receptů z počátku 20. století, které otiskl časopis Česká hospodyně. Bramborový závin ½ kg bramborů se uvaří, ještě horké se oloupají a na prkně válečkem […]

Bude to druhé Národní, pronesl ředitel Vinohradského divadla při slavnostním otevření

Nádherná secesní budova Vinohradského divadla stojí na svém místě už více než 112 let. Na její kráse se sice trochu podepsal zub času (zejména v interiéru), ale to by měla v příštích letech vyřešit kompletní rekonstrukce. Poté snad bude tato stavba stejně krásná, jako při slavnostním otevření dne 24. listopadu 1907. Jak se můžeme dočíst v dobovém tisku, tehdejší společnost neskrývala nadšení z nového kulturního svatostánku Městské divadlo Královských Vinohradů „Tam na břehu Vltavinném zvedá se […]

Národní muzeum vystavuje vzácné poklady z numismatických sbírek

Národní muzeum otevřelo novou výstavu s názvem Poklady numismatických sbírek. Návštěvníkům představuje ty nejvzácnější mince, medaile a řády, kterými se může Historické muzeum Národního muzea pochlubit. Na výstavě je k vidění zhruba 1500 unikátních exponátů z Numismatické sbírky Národní muzea, která celkově obsahuje okolo milionu sbírkových předmětů. Jedním z nejvzácnějších je zlatý čtyřicetidukát Ferdinanda III. z roku 1629, který je naprosto výjimečnou ražbou v celé české historii. Vystaven je i poklad z Horních Rápotic, který tvoří 342 mincí a patří […]

Schváleno. Nová pražská lanovka do pěti let propojí Podbabu s Bohnicemi

Pražští zastupitelé schválili stavbu nové lanové dráhy, která propojí městské části Praha 6, Troju a Prahu 8. Celkem 2,5 kilometru dlouhá jízda z Podbaby do Bohnic se stometrovým převýšením a překonáním řeky potrvá asi sedm minut. Celkové náklady se odhadují na 1,5 miliardy korun. Městská lanová dráha se dvěma koncovými a jednou mezilehlou stanicí spojí stávající zastávku tramvají, autobusů a železnice v Podbabě se sídlištěm Bohnice přes lokalitu Podhoří v městské části Praha – Troja. Umožní jak […]

Národní muzeum představuje osobnost Milana Rastislava Štefánika

V Nové budově Národního muzea byla v úterý otevřena výstava s názvem „Milan Rastislav Štefánik: Generál-osvoboditel“. Návštěvníci se seznámí s touto výraznou osobností našich dějin a odhalí i méně známá fakta o Štefánikově životě. Výstava zachycuje Milana Rastislava Štefánika nejenom jako politika a vojáka, který měl zásadní podíl na vzniku Československa v roce 1918, ale také jako astronoma, cestovatele, sběratele a dokonce i kouzelníka. K vidění jsou originální předměty, které dokumentují jeho jedinečnou osobnost i různorodé záliby. Například velký zrcadlový dalekohled […]

Devítidenní výluka na lince metra C. Dopravní podnik vymění staré pražce

Část linky pražského metra C bude celkem devět dní mimo provoz. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) chce během této výluky vyměnit celkem 588 dřevěných pražců za betonové. Začátek letních prázdnin a prodloužený víkend díky dvěma státním svátkům DPP obvykle využívá k výměně dřevěných pražců za betonové na nejstarším úseku pražského metra. Letos výměna proběhne v samotném centru Prahy mezi stanicemi I. P. Pavlova a Muzeum, což je s celkem 588 pražci zatím nejdelší úsek opravy. Práce proto letos […]

Roušky v metru jsou i nadále povinné. V povrchové dopravě už ne

Lidé cestující pražskými tramvajemi a autobusy už si od dneška nemusí zakrývat ústa a nos. V přepravním prostoru metra jsou ale ochranné prostředky i nadále povinné. Nošení roušek v prostředcích povrchové dopravy (autobusy, tramvaje, trolejbusy a lanové dráhy) je od dnešní půlnoci minulostí. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) nicméně doporučuje, aby je lidé nosili, a to s ohledem na bezpečnost cestujících i řidičů. Během středy si někteří lidé v pražských autobusech a tramvajích roušky na obličej stále nasazovali. Větší část […]

Pražská zoo vybrala miliony korun na pomoc australským zvířatům

Přesně 22 761 332 korun se podařilo shromáždit na sbírkovém kontu Zoo Praha. Vybrané peníze poputují na záchranu australských zvířat decimovaných na konci loňského a začátku letošního roku neobvykle rozsáhlými požáry. Jak přesně budou prostředky využity ukazuje panelová výstava před Vzdělávacím centrem v Zoo Praha. Pro zájemce je přichystána také brožura „Pomoc pro Austrálii“. Zdarma ji každý může stáhnout na webu www.zoopraha.cz/australie. Čtyřicetistránková publikace s fotografiemi popisuje jak bezprostřední pomoc zvířatům postiženým požáry, tak dlouhodobé […]

Poslední dopis Milady Horákové je vystaven v Národním muzeu

V Pantheonu Historické budovy Národního muzea je až do 10. července k vidění první a poslední strana dopisu, který napsala Milada Horáková těsně před svou popravou 27. června 1950. „Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj,“ stojí na posledních řádcích dopisu, který doktorka Horáková napsala před 70 lety. K zatčení Milady Horákové došlo 27. září 1949. […]

Zvláštně zbarvené alpské kozy se nastěhovaly do zookoutku v Kamýku

Nový zookoutek v lesoparku v Kamýku přivítal první návštěvníky. Celý areál prošel v posledních měsících rekonstrukcí. Vznikly zde nové výběhy, seník, hájovna a zázemí pro techniku. Obnova nefunkčních starých objektů vyšla hlavní město na 5,2 milionu korun. V Kamýku našly útočiště kozy kamerunské, jenž byly i v původních výbězích, ale nově také kozy walliserské, které mají svou domovinu ve švýcarských Alpách a na první pohled zaujmou netradičním vzhledem. Zatímco jedna polovina jejich těla je zbarvená tmavě, druhá […]

V Sapě objevili padělané hračky a kožené zboží za milion korun

Pražští celníci ve středu zajistili tisíce kusů falzifikátů hraček a kožené galanterie při kontrolní akci na tržnici Sapa v Praze 4 – Libuši. Celníci si ke kontrole vytipovali čtyři prodejní místa a ve třech případech byli úspěšní. Na dvou místech trhovci ve svých stáncích nabízeli plyšové a plastové hračky, hrací kartičky, nejrůznější figurky a stavebnice označené názvy, jež porušují některá práva majitelů ochranných známek, např. Lego, My Little Pony, Paw Patrol, Fortnite, Frozen a další. Ve velké průchozí […]

Mlžítka zpříjemní Pražanům horké letní dny. Letos na třiceti místech

Až na třiceti různých místech v metropoli se letos v létě objeví mlžící zařízení. Ta dokáží v nejbližším okolí pocitově snížit teplotu vzduchu, zvýšit vlhkost a snížit prašnost. Na projektu od loňského roku spolupracují Pražské vodovody a kanalizace (PVK) a Pražská vodohospodářská společnost. První zařízení se v letošní sezóně objevila na Palackého náměstí, Tylově náměstí, Ostrčilově náměstí a Rašínově nábřeží. „Mlžící zařízení se neobjeví pouze v centru města, jako tomu bylo loni, ale i v dalších městských částech mimo širší centrum. […]

X Zavřít