420 let od první veřejné pitvy v Praze. Tělo patřilo oběšenému zločinci

5. června 2020 • 13:23 PražskýDEN.cz
Foto: Unsplash.com

V prostorách dnes již neexistující Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny Světlé se přesně před 420 lety uskutečnila první veřejná pitva v Praze. Od 8. do 12. června roku 1600 tady Jan Jessenius „za velkého shromáždění slavných a učených mužů, vědychtivých a vzdělaných měšťanů“ prováděl něco, co středověká metropole dosud neznala – pitval mrtvé tělo.

Na tehdejší dobu raritní úkon měl přilákat pozornost veřejnosti a napomoci obnově výuky lékařství na pražské univerzitní půdě. Pražská lékařská fakulta byla od dob husitských válek v úpadku a výuka lékařství téměř neprobíhala.

„Pitva nebyla izolovanou akcí. Byla provázena spisem Adama Zalužanského Řeč o anatomii a obnově veškerého lékařského studia ve slavném království českém. Spis byl adresován především císaři Rudolfu II. a tehdejší vládnoucí vrstvě ve snaze o obnovu studií lékařství na pražské univerzitě,“ vysvětluje doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph.D., z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK, kde jsou systematická pitevní cvičení na lidských tělech doposud stěžejní částí výuky budoucích lékařů.

Portrét Jesenského od akademického malíře Milana Meda (1930–2010). Obraz vznikl k výročí Jesseniovy pitvy v roce 2000. Med portrét věnoval Anatomickému ústavu 1. LF UK. Foto: 1. lékařská fakulta UK

Na počátku 17. století, ale možnost učit se prostřednictvím pitvy tehdejší studenti neměli a kdo chtěl studovat medicínu, odjížděl do ciziny. Sám Jesenský studoval v Německu a poté v italské Padově, kde byla tenkrát výuka lékařství na nejvyšší úrovni.

Tělo patřilo zločinci

„Při vlastní pitvě se Jessenius projevil jako dokonalý znalec anatomie a velmi dobře reprodukoval poznatky o lidském těle. Z pitvy sice nevzešel žádný nový vědecký poznatek, nebyl objeven nový orgán nebo struktura. Důležité ale bylo především to, že pitva vůbec proběhla. Je totiž základní složkou medicínského vzdělávání. Snaha zapojit pitvu do výuky je proto velmi důležitá a odborníky zpětně velmi ceněná,“ zdůrazňuje doc. Naňka.

První pitvané tělo patřilo zločinci odsouzenému k smrti oběšením. O průběhu pitvy vydal Jessenius poté celou knihu, kde zaznamenal, jak a co den po dni pitval.

Jesseniův dobový portrét. Foto: 1. lékařská fakulta UK

„Postup přizpůsobil tomu, že byl červen a tělo nebylo nijak konzervované. První den pitval dutinu břišní a její orgány, druhý den se konala pitva srdce a plic, třetí den se věnoval krku, následně pak hlavě, z níž vyňal mozek, a nakonec pitval končetiny. Logicky šel po orgánech, které v teple a průběhu času hrozily zkázou. Nemáme sice o postupu žádnou obrazovou dokumentaci, ale je zřejmé, že kniha popisuje řadu detailů, které mohly být známy pouze po důkladné preparaci,“ doplňuje anatom Naňka a připomíná i méně známý fakt, totiž že Jessenius v Praze provedl ještě další dvě pitvy, a to jak ženského, tak také dětského těla. I v těchto případech šlo o demonstrační pitvy pro veřejnost.

Průběh pitvy popisují knihy

Barvitý výklad, který k pitvě vedl, nazval Johannis Jessenii a Jessen, Anatomiae Pragae, Anno MDC ab se solemniter administratatae historia (Jana Jesenského z Jasena Průběh pitvy jím slavnostně provedené v Praze roku 1600). Text je protkaný řadou odkazů na mytologii, orgány popisoval velmi barvitě, a aby se neopakoval, volil pro stejnou strukturu různé termíny, čímž překladatelům značně zkomplikoval život.

Aby Jessenius dokázal míru své vzdělanosti, používal pro jednotlivé struktury řecké názvy, odkazoval na původ slov z arabštiny, používal latinu i lidová označení. Jednotná anatomická terminologie tehdy neexistovala a protože nebylo ani přísné rozdělení na vědecké a populární texty, lze i tuto knihu považovat do jisté míry za populární literaturu.

Rembrandtův obraz Anatomie doktora Tulpa zachycuje přednášku Nicolaese Tulpa o fyziologii paže, konanou 16. ledna roku 1632, kdy anatom doprovázel svůj výklad pitvou paže popraveného zločince. Foto: Wikipedia.org

Jan Jessenius vydal v roce 1601 ještě další knihu, Institutiones chirurgicae, kterou odborníci z hlediska medicíny považují za zásadnější než samotný popis pitvy.

„Publikace se věnovala chirurgickým postupům, které do té doby prováděli pouze lazebníci, nikoli školení lékaři. Jessenius v knize uvádí řadu chirurgických procedur, popisuje, jak by se měly provádět vzhledem k anatomii – a to je z hlediska medicíny přelomové. Jessenius vyzdvihoval nutnost chirurgického školení lékařů. Popsal zde také výkony, které se naučil v Itálii, jako například přikládání dlah, obvazování, sázení baněk, venesekce, odstraňování močových kamenů či odstraňování šedého zákalu,“ popisuje přínos Jessenia světové medicíně Ondřej Naňka s tím, že v Německu je pro tuto práci Jessenius považován za zakladatele racionální chirurgie.

Zemřel jako mučedník

Obnovit výuku lékařství na pražské univerzitě se Jesseniovi nakonec nepodařilo. Trvalo dalších 150 let, než byla na začátku 18. století zavedena procedura, kdy se tělo zemřelého mohlo předat lékařské fakultě a do lékařského kurikula byly zavedeny demonstrační pitvy.

Jessenius byl sice v roce 1617 zvolen rektorem univerzity, ale již o čtyři roky později, po bitvě na Bílé hoře, byl pro své pevné postoje a protestantské vyznání nařčen z protihabsburského spiknutí a 21. 6. 1621 sťat katem Mydlářem jako jeden z 27 českých pánů.

Dobové vyobrazení popravy českých pánů. Foto: Wikipedia.org

Snaha o obnovu výuky lékařství v českých zemích je dosud ceněna nejen lékařskou veřejností. Dokladem toho je i nedávný kompletní překlad průběhu první pražské pitvy, na jehož vydání se podíleli odborníci Anatomického ústavu 1. LF UK, České anatomické společnosti a Ústavu dějin lékařství 1. LF UK a dalších pracovišť UK.

Rok 1891: Drsné soužití Eskymáků. Domácí násilí na mužích, útoky nožem i láskyplné usmiřování

Na konci 19. století nebyl svět tak propojený jako dnes. Lidé příliš necestovali, a tak si o vzdálených zemích a jejich obyvatelích většinou mohli pouze přečíst v knihách nebo novinách. Zajímavý cestopis z Grónska napsal v roce 1890 norský polárník, vědec a diplomat roce Fridtjof Nansen. Popisuje v něm, jak žijí místní Eskymáci. Shrnutí nejzajímavějších pasáží přinesly českým čtenářům Národní listy dne 11. ledna 1891. Článek si nyní můžete přečíst i vy. V eskymácké domácnosti Tyto dny vydaný cestopis »0 Grónsku« od […]

Rok 1891: Létací stroj na elektřinu podle Edisona. Bude možné ho někdy sestrojit?

Lidé od nepaměti snili o tom, že se naučí létat. Na konci 19. století už sice existovaly vzducholodě a horkovzdušné balóny. Úvahy mnohých ale tehdy směřovaly k efektivnějším strojům, které by byly rychlejší a dostupnější. V roce 1891 se novináři zeptali Thomase Edisona, jestli někdy bude možné sestrojit létající stroj na elektřinu. Slavný vynálezce jim řekl, že snad možná v některém z příštích století ano, ale že prý je v této otázce spíše skeptický. Přitom už o 12 let později (1903) […]

Rok 2020? Lidstvo už zažilo mnohem horší časy. Umíraly desítky miliónů lidí

Na uplynulý rok 2020 zřejmě nikdo z nás nezapomene. Svět se doslova ze dne na den změnil a pro mnohé bohužel k horšímu. Při příchodu nového roku si tentokrát všichni navzájem přáli, aby ten příští byl už konečně lepší a normálnější. Ale objektivně vzato si lidstvo zatím naštěstí nežije zase tak špatně. V nepříliš vzdálených dějinách totiž byly i horší etapy. Velmi těžké období zažíval svět v polovině 14. století. Celou Evropu i Asii postihl Černý mor. Epidemie smrtelné nemoci si […]

Nejbezpečnější místa v letadle. Kde máte větší šanci na přežití při havárii?

Otázka, která nedá spát nikomu, kdo alespoň jednou v životě letěl letadlem. Které sedadlo v letounu je nejbezpečnější v případě, že dojde k havárii? Časopis Time před lety zkoumal údaje o tragických haváriích letadel za posledních několik dekád. Statistika ukázala, že lidé sedící v zadní části letadla měli nižší míru úmrtnosti (32 %) než cestující ve středu (39 %) a v přední části (38 %). Rozdíly jsou ale natolik malé, že je nelze považovat za směrodatné. Každý typ letadla je totiž zkonstruován […]

Silvestr 1890. Takhle se oslavovalo v dobách Rakousko-Uherska

Jak oslavovali příchod nového roku naši předci na konci 19. století? Jejich způsob se v mnohém nelišil od současnosti. Snad jen s tím rozdílem, že tehdy neplatil zákaz nočního vycházení. V dobách, kdy ještě neexistovala televize, lidé vedli bohatý spolkový život. Patřit do nějakého spolku znamenalo i účastnit se jeho akcí. Poslední den roku k veselým oslavám přímo vybízel. A kdo se družit nechtěl, ten zůstal doma a popíjel s přáteli nebo rodinou. Více už nám přiblíží článek Národních listů, […]

Nejslavnější české slovo robot nevymyslel Karel Čapek

Před pár dny uplynulo 82 let od smrti spisovatele Karla Čapka. Řada lidí mu připisuje autorství slova „robot“, kterým se po celém světě označují uměle vytvořené stroje, jejichž účelem je nahradit lidskou práci. Skutečným autorem slova je ovšem někdo jiný. Je sice pravda, že slovo „robot“, označující umělé humanoidní stvoření, se poprvé objevilo v Čapkově divadelní hře R. U. R. z roku 1920. Jenomže sám autor původně uvažoval o označení „labor“. To vychází z latiny […]

Nenápadná zpráva ze světa vědy, která ale ovlivní podobu jídelníčku nás všech

Aktuální boj s pandemií a ekonomické dopady drastických omezení zcela zastínily velmi důležitou zprávu posledních dnů, která ovlivní budoucnost lidstva na dlouhá desetiletí dopředu. Ptáte se, cože je tou důležitější zprávou? Není jí nic jiného než to, jak si lidstvo zajistí potřebné zdroje potravin. Světovými médii proběhla v minulých dnech kratičká zpráva o tom, že maličký ale ekonomicky velice silný Singapur je první zemí na světě, která povolila prodej uměle vytvořeného masa. Konkrétně jde o kuřecí nugetky […]

Za pátek přibylo přes 9 tisíc nakažených koronavirem

Během pátku bylo v Česku zaznamenáno 9 230 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 30 094 provedených PCR testů, z nichž 31 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 24 334. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 149 847 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 883 906 osob. Vyléčilo se jich 719 844. Zaznamenáno bylo dalších 186 úmrtí. Celkově si nemoc u nás zatím vyžádala 14 215 obětí. V nemocnicích nyní leží 6 929 pacientů s koronavirem, což je […]

Nakažených ve čtvrtek bylo méně. Ubylo i pacientů v nemocnicích

Ve čtvrtek bylo v Česku zaznamenáno 8 032 nových případů nákazy koronavirem. O den dříve bylo toto číslo skoro 11 tisíc. Hygienici vykázali 27 241 provedených PCR testů, z nichž 29 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 21 816. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 143 007 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 874 605 osob. Vyléčilo se jich 717 569. Zaznamenáno bylo dalších 173 úmrtí. Celkově si nemoc u nás zatím vyžádala 14 029 obětí. […]

Bezdotykové tlačítko pro chodce se testuje na Dvořákově nábřeží

Už řadu let si mohou chodci na přechodech zkrátit čekání na zelenou stisknutím mechanického žlutého tlačítka. V Praze se nyní testuje i bezdotyková varianta. Nápad na bezdotykové tlačítko dostal během první vlny pandemie v polovině loňského roku Adam Scheinherr, náměstek pražského primátora pro dopravu. Cesta k realizaci ale nebyla snadná. „Začali jsem hledat, jaké možnosti vlastně existují. V ČR a Evropě jsme nic nenašli. Mé představě se nejvíce blížilo zařízení až z Austrálie, které by české normy a předpisy splnilo jen […]

V žebříčku oblíbenosti zvířat v Zoo Praha vedou sloni a ďábel medvědovitý

Do podpory chovu zvířat v Zoo Praha se v loňském roce zapojilo 5 021 adoptivních rodičů a sponzorů. Dalších více než jedenáct tisíc příznivců pražské zoologické zahrady nakoupilo 40 211 stravenek. V roce 2020 zaznamenala Zoo Praha velký nárůst podpory ze strany veřejnosti. Například slon indický má oproti loňskému roku šestkrát více adoptivních rodičů a sponzorů. Psoun prériový se svým pětinásobným nárůstem podpory obsadil druhé místo. První desítku nejčastěji adoptovaných a sponzorovaných zvířat obsadili v roce 2020 až […]

Lanovka na Petřín dosluhuje. Chystá se kompletní rekonstrukce

Dopravní podnik chystá rekonstrukci tratě lanovky na Petřín a nákup nových vozů. Stávající infrastruktura pochází z první poloviny 80. let a podle diagnostické studie je její zbývající životnost maximálně 4 až 5 let. Na novou podobu vozů Praha vypíše designovou soutěž. Stávající lanovka na Petřín je třetí generací jedné z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších atrakcí v Česku. Ročně přepraví více než 2 miliony cestujících. Postavena byla v 80. letech minulého století poté, co původní trať zničily masivní sesuvy půdy na petřínském svahu v roce 1967. […]

Letenský kryt civilní obrany si můžete prohlédnout online

Národní zemědělské muzeum připravilo virtuální prohlídku krytu civilní obrany, který se nachází pod jeho vlastní budovou na Letné. Bunkr byl vybudován v 50. letech minulého století v době stavby Letenského tunelu a nějakou dobu sloužil jako velitelství civilní obrany Prahy 7. Nepatřil sice k největším na území Prahy, měl ale několik zajímavostí.

Zemřela Eva Jurinová, známá moderátorka a hlas metra linky B

Po dlouhé a těžké nemoci zemřela 3. ledna ve věku 67 let známá moderátorka a novinářka Eva Jurinová. Informaci přinesla stanice CNN Prima News. Eva Jurinová začínala svou kariéru v Československé televizi a v rozhlase. Na vrchol popularity ji v druhé polovině 90. letech katapultovalo moderování Televizních novin na TV Nova po boku Zbyňka Merunky. Od roku 2000 pracovala jako mluvčí motolské nemocnice. Namluvila také hlášení v pražském metru na lince B. Kromě toho se věnovala výuce moderování. Několik let pak působila jako starostka […]

Úniky vody v Praze se hledají stejným způsobem jako voda na Marsu

Ztráty vody v pražské vodovodní síti v loňském roce dosáhly výše 12,91 procenta. Ještě v roce 2000 přitom přesahovaly jednu třetinu a v roce 1996 dokonce více než 43 procent. Celkový objem ztrát vody se podařilo Pražským vodovodům a kanalizacím (PVK) snížit na historické minimum z 11 979 tis. m³ v roce 2019 na 11 680 tis. m³ v roce 2020. V boji se ztrátami vody nasadily PVK v loňském roce novou technologii. K vyhledávání skrytých úniků z vodovodní sítě poprvé použily unikátní technologii – satelitní dálkový […]

KOMENTÁŘ: Rychlost povolování vakcín ukazuje schizofrenní tvář EU

Enormě rychlý vývoj vakcíny proti v současnosti nejskloňovanější nemoci COVID-19 ukazuje dvě věci. Na jedné straně obrovský vědecký pokrok lidstva, které v poměrně krátké době dokáže připravit s největší pravděpodobností účinnou vakcínu na dosud neznámou nemoc. To ale zároveň odhaluje poněkud schizofrenní postoj Evropské unie. V tomto případě ke genetickým modifikacím obecně. Pro pochopení jsou nejprve nutné alespoň základní informace o vakcínách proti viru SARS-CoV-2. Vakcína proti koronaviru od firmy AstraZeneca je založena na principu genetického inženýrství spočívajícího […]

Počet obětí koronaviru dál roste. Ve středu zemřelo 200 lidí

Ve středu bylo v Česku zaznamenáno 10 854 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 31 412 provedených PCR testů, z nichž 35 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 22 952. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 143 824 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 866 522 osob. Vyléčilo se jich 708 842. Zaznamenáno bylo dalších 200 úmrtí. Celkově si nemoc u nás zatím vyžádala 13 856 obětí. V nemocnicích nyní leží 7 182 pacientů s koronavirem, což je […]

X Zavřít