RUBRIKY
HLEDAT

2. 12. 1889: Budiž světlo! Na Žižkově začalo fungovat veřejné elektrické osvětlení

Před lety v PrazePražskýDEN.cz • 2. prosince 2019 • 2 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Osvětlení Žižkova

Elektrické osvětlení města Žižkova stalo se včera o ½5. hodině odpolední skutkem. Tou dobou rozsvíceny byly mžikem v celém Žižkově žárové svítilny soustavy Křižíkovy, zřízené ve výši třetího patra na silných stožárech. Ulicemi města Žižkova proudily nesčetné davy obecenstva, zejmena pražského. Rozumí se, že Pražané živě rokovali o této nejnovější vymoženosti sousední obce, která poskytla českému elektrotechnikovi inž. Křižíkovi příležitost, aby se na novo vyznamenal. Mimoděk porovnávali Pražané plynové osvětlení pražských ulic s elektrickým osvětlením Žižkova. Spolek pro vystavení pomníku Žižkova uspořádal včera v sálech Bezovky hudební zábavu, která však nebyla tak četně navštívena, jak se očekávalo a jak právem zasluhovala. – Národní listy, 2. 12. 1889

Slavnost pro chudé děti

Mikulášskou slavnost vystrojil včera odpoledne chudé školní mládeži lidumilný dámský spolek sv. Elišky ve Vinohradech. Slavnost konala se v tělocvičně I. školní budovy za přítomnosti okresního a obecního starosty, členů městské rady a obecního zastupitelstva, okresního hejtmana, okresního inspektora, členů místní školní rady, učitelstva a značného počtu přátel školní mládeže. Příležitostní řeč měl katecheta p. P. Zikán, který poděkoval zejména šlechetným damám spolku sv. Elišky za vzornou obětavost při sbírání příspěvků, jakož i všem lidumilům za poskytnuté hojné dary. Dítky zapěly chorál »Hospodine pomiluj ny«, jedno z nich předneslo příležitostní deklamaci, načež přednesli společně různé písně a písničky. Na to bylo 800 chudých dítek poděleno zimními obleky a obuví, pečivem, ovocem atd. Dary tyto pořízeny nákladem přes 3000 zl. – Národní listy, 2. 12. 1889

[related-post id=“25161″]

Zima přichází

Voda na Vltavě téměř po celé své hladině zamrzla. Plavci konají již přípravy k sekání ledu. Také z venkova docházejí zprávy o nastalé zimě. V hornatých krajinách bylo již až 12° R., v Praze ukazoval teploměr včera večer 5° R. – Národní listy, 2. 12. 1889

Vlak se vyšinul

Včerejší vídeňský osobní vlak č. 212 dráhy Františka Josefa, jenž vyjel z pražského nádraží v 7 hodin 20 minut večer, vyšinul se u Stupčic z kolejí. Z cestujících a zřízenců dopravy nikdo na štěstí nepřišel k úrazu. Rychlík opozdil se o 1 hodinu 36 minut. – Národní listy, 2. 12. 1889

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

5. 5. 1868: Praha řeší návštěvu císaře. Neví se, jestli nakonec přijede • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přijede-li J. M. císař do Prahy? Kancelář cís. kabinetu sdělila jak známo skrze zdejší místodržitelstvo purkmistra pražskému, že J. M. císař rád by sice vyplnil svůj slib a zavítal do Prahy k slavnému otevření třetího mostu, jenž podle J. M. pojmenován jest, že ale před 23. květnem to možné není. Rada městská na tuto zprávu uzavřela, že odročí slavné otevření mostu, původně na 10. května položené na dobu neurčitou. Nyní ale v listech vídeňských ozývají se hlasy pochybující o tom, že by J. M. císař František Josef I. vydal se do Prahy, ano „Neue Fr. Presse“ mluvíc o adrese obce pražské v příčině nových daní, již nazývá „drzou zradou na ústavě“ jedním dechem podotýká k tomu: „Proslýchá-li se zatím, že císař přece přibude k slavnosti otevření mostu do Prahy, tož víme naproti tomu, že posud zrovna opak toho pravdou jest.“ – Za to jeden list český mluvě o očekávané té návštěvě J. V. v Praze, vidí v tom již zase „známku, že Jeho Velič. nepokládá zprávy, jež mu nynější rádcové podávají o stavu království českého za dostatečné a že sám chce osobným názorem dověděti se zevrubně o něm a vyslechnouti stížnosti národa beze všech prostředníkův“... – Národní listy, 5. 5. 1868 Schůze zastupitelstva Obecní zastupitelstvo pražské odbývalo včera schůzi, v niž pronajmutí kavárny pod Letnou panu Procházkovi na na tři leta za roční nájemné 903 zl. schváleno bylo. Na okrášlení některých obecních domů při slavnostech svatojanských bylo povoleno 600 zl., rovněž vdově po městském účetním p. Danšovicovi roční výslužné 400 zl. Přes kamenný most bude položena nová plynová roura na Malou stranu, na což náklad 2364 zl. povolen jest. – Pražský denník, 5. 5. 1868 [related-post id="9883"] Povedená neděle Předvčerejší neděle byl nejutěšenější den, jaký jsme vůbec letos měli, pročež také Pražané ho použili a v davech nepřehledných ze zdí městských do Boží přírody pospíchali. Ke všem úhlům světa putovali a mohl jsi přijít kam jsi chtěl, všady byl nával neskonalý. Hostinské zahrady a místnosti slavily při tom ovšem největší žeň. Na samotném třetím mostě pražském vybráno bylo přes 500 zl., pročež muselo přes 50 000 lidí tudy se ubírati; povozů jelo přes ten most do 7 hodin večer přes 800! Sám J. V. císař Ferdinand navštívil v 11 hodin dopoledne most tento a se zálibou si jej podrobně prohlížel. Odpoledne objevilo se J. V. ve Stromovce, kdež jej vojenská hudba císařskou hymnou uvítala. Na Smíchově, kdež slavili pouť sv. Filipo-Jakubskou a ne méně v Stromovce i na Letné bylo lidem vše přeplněno; do samotných Roztok jelo po zábavním vlaku přes 700 osob. – Pražský denník, 5. 5. 1868

Historii českého divadla přibližuje nová výstava v Národním muzeu • Zajímá vás, co přesně se skrývá pod označením divadelní cedule a co dalšího mohou návštěvníkům nabídnout bohaté fondy Divadelního oddělení Národního muzea? Pak si určitě nenechte ujít výstavu s názvem Račte vstoupit do divadla, která je k vidění od 13. prosince 2019 v Nové budově Národního muzea.

70 let od komunistického puče připomíná unikátní online výstava • Muzeum hlavního města Prahy připravilo při příležitosti 70. výročí komunistického státního převratu v Československu on-line výstavu Únor 1948 v Praze. Projekt přibližuje cestu k tragickému milníku novodobých československých dějin, který stojí na prahu totalitního režimu, a předznamenává tak průběh celé druhé poloviny 20. století. Záměrem výstavy je představit události v Praze během vyhroceného politického dění ve dnech 20.–25. února 1948, které vyplnila vládní krize vyvolaná jednáním o sérii případů zneužívání bezpečnostních složek tehdejšími komunisty. Ta nakonec pod tlakem politických represí vyústila v rozhodnutí prezidenta Edvarda Beneše přijmout demisi ministrů tří nekomunistických stran a potvrdit návrh předsedy vlády Klementa Gottwalda na složení nové komunistické vlády. Kritické únorové dny jsou v on-line výstavě představeny dobovými fotografiemi, reprodukcemi vybraných textových dokumentů a v menší míře úryvky denního tisku. Webová výstava přitom sleduje události únorového dění ve dvou rovinách: v té první je pozornost obrácena především k veřejnému dění v centru Prahy, zejména k manifestacím, projevům komunistických představitelů a k činnosti ozbrojených složek Lidových milicí v pražských ulicích. V té druhé je zachyceno jednání tehdejší politické reprezentace, ať již na celostátním sjezdu závodních rad v Průmyslovém paláci, na schůzi Ústředního akčního výboru Národní fronty nebo na Pražském hradě při setkání předsedy vlády Klementa Gottwalda s prezidentem Edvardem Benešem 25. února 1948. Celkový rámec výstavy doplňuje série dobových plakátů, na nichž je tzv. „Vítězný únor“ prezentován jako předmět dobové propagandy v průběhu následujících 40 let. Výstava je přístupná na adrese www.muzeumprahy.cz.

13. 10. 1889: Falešné certifikáty na maso, drzé zlodějky a stavba nábřeží • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 3. 1868: Položení základního kamene národního divadla se bude slavit i ve světě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Praha se rozrůstá Praha má té doby 3470 domů, čili 3519 čísel; a sice na Novém městě 1477, na Starém Městě 1021, na Malé Straně 543, na Hradčanech 195 a Židovském městě 283 čísel. Za posledních třicet let přibylo Praze přes 200 domů. – Národní listy, 31. 3. 1868 K slavnosti národního divadla Nejen v zemích české koruny bude dávno toužená slavnost položení základního kamene národního divadla slavností skutečně národní, již nás docházejí zprávy i z ciziny, že i tam pomýšlejí na to, aby památný tento den spůsobem svým oslavili. Tak se nám píše z Bělehradu, že tamní Slované všech kmenů, Čechové ovšem v čele, v den položení základu divadla národního uspořádají „Slovanskou Besedu', jejiž čistý výnos věnován bude našemu národnímu podniknutí. „Pantáto Bajloni“ v Bělehradě vůbec známa osobnost, jehož hostinec vůbec „českým konsulstvím“ se nazývá, postoupí k slavnosti bezplatně veliký svůj sál. – Národní listy, 31. 3. 1868 [related-post id="8855"] Nařízení Ministerstvo vyučování výnosem ze dne 3. pros. 1867 č. 9212 rozhodlo, že studující k vojsku odvedení nemají příště do klerikálních seminiřů a duchovních řádů přijímáni býti. – Národní listy, 31. 3. 1868

Praha 2 odhalila pamětní desku hrdinovi druhého odboje Karlu Pavlíkovi • Pamětní deska se jménem kapitána Karla Pavlíka visí od čtvrtka na domě č. 19 v ulici Na Folimance v Praze 2. Hrdina druhého odboje se proslavil především obranou Czajánkových kasáren den před okupací naší republiky nacisty dne 14. března 1939, ale i mnoha dalšími odbojovými aktivitami. Dům v Nuselském údolí byl jeho posledním útočištěm před zatčením v roce 1942 a následnou popravou v Mauthausenu.

Odhalení desky se uskutečnilo tento čtvrtek.

Vyvolávání duchů v Maďarsku skončilo obrovským kraválem • Spiritistické seance bývaly oblíbenou kratochvílí lidí na přelomu 19. a 20. století. V kronikách českých spiritistů najdeme řadu nevysvětlitelných zážitků a jevů. A nejinak tomu bývalo i v zahraničí, kde se vyvolávání duchů rovněž praktikovalo. Přečtěte si článek z Národních listů ze srpna 1901, kde se píše o jednom takovém sezení v Maďarsku.

5. 8. 1889: Exekuční novela, požár v obchodě a neopatrná střelba • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Výstava Sluneční králové prodloužena až do června • Národní muzeum vyjednalo prodloužení světové výstavy Sluneční králové. Jakmile to epidemická situace dovolí, budou moci návštěvníci obdivovat artefakty nevyčíslitelné hodnoty až do začátku června 2021. Jedinečnost výstavy, jejíž pojistná hodnota je 1 miliarda Kč, podtrhuje fakt, že ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů.

Výstava Sluneční králové

8. 3. 1868: Na Staroměstském náměstí se odehrálo loupežné přepadení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z třetího mostu Nepříznivé počasí minulého téhodne naprosto překazilo zamýšlené a připravené práce dlažební na prostoře jízdní i na obou chodnících. Kladení špalíčků na prostoře prostřední nebylo možno, jelikož dehet, kterýž dubovému tomuto dláždění za podložku sloužiti bude, za deště nechytá. Též mosaiková dlažba chodníkův počasím dosud zmařena a čekáno i tu na pěknější počasí téhodne nastávajícího. Zatím však dokonává se zábradlí kolem bran a pilně pokračuje se v kladení rour plynových pro osvětlení mostu i Buben. Roury položeny budou pod oběma chodníky a obkládají se hojně pilinami napěchovanými, by v zimě plyn uchráněn byl mrazu. Jelikož za povodně nynější převoz u Buben přerušen, používáno mostu velmi hojně, ano již i korunovaná. jedna hlava odvážila se na most: Kurfiřt hessen-kasselský s celým komonstvem svým přešel most sem a tam, aniž by tento sebou byl hnul. – Národní listy, 8. 3. 1868 Přepadení Na staroměstském náměstí přepaden včera o půldruhé hodině v noci sklepník Jan Růžek z č. p. 770-1., když z obchodu svého domů se ubíral. Vyskočil naň kýs nádenník Josef Klabík patrně s úmyslem loupežným. Na štěstí nahodil se k tomu jiný sklepník, který soudruhu svému ovšem ihned ku pomoci přispěl, a takž lupič, ačkoliv kousáním vyprostiti se hleděl, přemožen a odevzdán jest na blízkou strážnici policejní. O policajtu nebylo ani slechu. – Národní listy, 8. 3. 1868 [related-post id="6483"] Přípravy na slavnost Slavnostní výbor, který na den svat. Jana uspořádá velkolepou slavnost při položení základního kamene k divadlu národnímu, vyzývá již veřejnými novinami všecky veřejné spolky, bratrstva i jednoty, jakož i študentstvo, aby dostavili se o sv. Janě do Prahy „k tomuto prvnímu svátku společnému“. Zároveň uveřejňuje výbor program celé slavnosti, jehož hlavní obsah jsme už sdělili. – Pražský denník, 8. 3. 1868

19. 10. 1889: Smrt 113leté ženy z Austrálie a stíhaný cikán na útěku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 9. 1889: Problémy měšťanských škol v Praze a pomoc pro chudé vdovy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 7. 1889: Stěhování vězňů na Pankrác, nepoctivý číšník a pohroma na Moravě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

OBRAZEM: Unikátní barevné záběry Prahy z konce 19. století. Takhle už naše město nikdy neuvidíte • Život v Praze na konci 19. století plynul pomaleji než dnes. Alespoň se to může zdát při pohledu na unikátní kolorované snímky, které má ve svém archivu Knihovna Kongresu Spojených států amerických.

Praha na konci 19. století vypadala trochu jinak, než ji známe dnes.

25. 2. 1868: Zmatek na sokolských šibřinkách. Obsluha šatny totálně nestíhala • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zmatek v šatnici Letošní Šibřinky pražského Sokola, jež byly v sobotu odbývány, byly letos obzvlášť hlučně navštíveny, skončily se ale spůsobem pro některé hosty dost mrzutým. Když se totiž o 3. hod. v noci společnost chtěla rozcházeti a v šatnici nebylo lze návalu hostů rychle vyhověti, sáhli si někteří hosté sami pro své šaty a když zmýlil se který, hodil šat zase zpět. Z toho povstal zmatek, každý sáhal konečně po čem mohl, až pak na dovršení zmatku jeden věšák se zvrátil a šatstvem teprv notně zamíchal. Ti, kdož u garderoby byli, uznali konečně za dobré, vházeti šaty do tanečního sálu, aby si, komu co paří vzal. Mnoho hostí šlo bez vrchních šatů domů a takž se stalo, že ještě v neděli v poledne bylo přes 200 obleků v šatnici a že výbor novinami vyzývat musel, aby majetníci jich si pro ně přišli a aby, kdo cizí oblek vzal, zase jej vrátil. – Pražský denník, 25. 2. 1868 Marný poplach Předevčírem večer strhl se nemalý poplach v okolí žitné brány. Kdosi z obyvatelův domů tamějších maje vyhlídku na tělocvičnu Sokola našeho spozoroval za štítem mohútné budovy té vyšlehovati rudon zář a jiskry. Aniž by vzpomněl, že těsně při Sokolně jest továrna strojnická, v níž zhusta i za noci pracuje se u výhně, učinil pokřik, že v Sokolovně hoří; rychlostí blesku roznesla se děsivá zvěst po nejbližším okolí, lidé chvatali pro stříkačky, slovem poprask byl hotov. Než ale stříkačky přijely, již vidělo se, že poplach byl marný. V řečené továrně za Sokolnou vytápěli pec k tavení železa a při silném ohni ovšem plameny, dým i jiskry šlehaly z komína výhně, což ale pozorovateli připadalo s jeho stanoviště, jakoby oheň šlehal z krovu Sokolny. – Národní listy, 25. 2. 1868 [related-post id="6175"] Nekalá soutěž Vládní agitace pro „Pražský Denník“ provádí se už i ve školách! C. k. úřadové posílají ředitelům gymnasiálním dopisy, aby žáky na ten list upozornili! Co zbývá ještě dále? To, aby vláda ten přeušlechtilý žurnál udělala nutnou školní knihou. Nám by se to zdálo napoň poctivější, nežli když se vnucuje žáctvu “Pražský Denník“ s tim důvodem, že v něm najdou úřední vyhlášení o stipendiích!! Při maturitách nechať dělají žáci budoucně zkoušku z “Pražského Denníka“ místo z přírodopisu, nebotˇco se stipendií týče, tu z něho budou míti zisk pratenký: majíť ředitelové povinnost o každém uprázdněném stipendiu dáti vědomost, a vláda má povinnost, návěští takové ohlašovati také v listech jiných. – Národní listy, 25. 2. 1868

Ženy jako námořnice. Zvládly by těžkou práci na lodi? • V dávných dobách bývalo nepředstavitelné, aby ženy vykonávaly tzv. „mužské“ profese. Situace se začala velmi pozvolna měnit až na přelomu 19. a 20. století. Dokazuje to i článek z Národních listů z roku 1891. Jeho text vás nejspíš překvapí.

10. 11. 1889: Zřízení ústřední elektrické stanice v Praze a dostavba kasáren na Újezdě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 1. 1889: Muže v Austrálii sežral žralok. Kolemjdoucí jen přihlíželi • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 8. 1890: Vykolejený vlak, osvobození od kolků a zachráněný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 4. 1889: Obrovská drzost německých studentů medicíny a smrt nadějného inženýra • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár