20. 7. 1889: Sebevražda z nešťastné lásky a tragédie při koulení kuželek

Před lety v PrazePražskýDEN.cz20. července 20192 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Sebevražda

Nadsklepník Václav Čapek, 27 let starý, zastřelil se včera o půl páté hodině odpoledne ve svém bytě na Král. Vinohradech, v domě č. 156. Střelil se z revolveru do pravého spánku. Příčinou byla nešťastná láska. Mrtvola dopravena do umrlčí komory vinohradské. – Národní listy, 20. 7. 1889

Nové stavby na Král. Vinohradech

Pan Jindř. Bräuer dostavěl čtyři nové domy, vesměs třípatrové, v Palackého ulici směrem ku Kravínu. – Pan J. Bláha, tesařský mistr, staví třípatrový dům v Palackého třídě. – P. Jos. Beran, hodinář v Praze, staví třípatrový dům rovněž v Palackého třídě a pan Bohumil Staněk, inženýr, dostavěl dva třípatrové domy v ulici Dobrovského. – Pan Jan Frank, majitel hotelu u Helmů, dostavěl dvoupatrový dům v Čelakovského ulici, pan Vilém Vlček tamže rovněž dvoupatrový dům. – Pan Anton Novák dostavěl třípatrový dům v Hálkově ulici, pan Jos. Rydrych, stavitel, staví dva třípatrové domy v nároží Klicperovy a Hálkovy ulice. – Pánové Frant. Heberle a M. Bílek dostavěli společně dva nárožní domy třípatrové do Hálkovy a Klicperovy ulice; pan E. Rydrych dostavěl třípatrový dům blíže Kravína; tamže zbudoval šl. z Istlerů nový dům třípatrový. – Stavitel pan J. Troníček dostavuje třípatrový dům do Purkyňova náměstí a do Palackého ulice, p. Ant. Chmel, uzenář, staví na »Zvonařce« lednice a sklepy, stavitel pan Ant. Dvořák staví dvoupatrový dům na »Prkence«, pan Ant. Lipan, kamnář, staví tamže třípatrový dům jakož i pan P. Dvořáček, majitel ústavu na zařizování plynovodů, rovněž třípatrový dům. – Pan Frt. Zajíček, stavební truhlář, a manželka jeho Anna staví společně dvoupatrový dům s dílnami u Veslovky blíže Kravína, pan Mat. Bílek, podnikatel, dvoupatrový dům s dílnami. – Pan J. Ponec, obchodník, vystavěl u Veslovky za Kravínem nárožní dům. – Z přístaveb uvésti sluší: pan Frt. Vepřík vystavěl na dům č. 626 v Klicperově ulici třetí patro, dále provádějí se tři menší přestavby a na třech domech se opravují průčelí. – Na novém kostele vinohradském vystoupila stavba ze základů a pracuje se na zdivu kvádrovém. – Národní listy, 20. 7. 1889

[related-post id=“21751″]

Neštěstí při koulení kuželek

V Loukovicích u Třebíče bavili se před několika dny hosté v hostinci hrou v kuželky. Bylo již dohráno; dvacetiletý syn majitele usedlosti Frant. Koubek hodil ještě jednou, a tu vylítla mu koule kilogram těžká z ruky a udeřila půl desáta roku starou dcerku hostinského Cecilii Obršlíkovu tak prudce do spánku, že byla okamžitě mrtva. – Národní listy, 20. 7. 1889

Nepřehlédněte

3. 6. 1890: Úprava Josefského náměstí a elektrické osvětlení na venkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 11. 1868: Sotva mladíka propustili z káznice, už zase páchá neplechy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Historii českého divadla přibližuje nová výstava v Národním muzeu • Zajímá vás, co přesně se skrývá pod označením divadelní cedule a co dalšího mohou návštěvníkům nabídnout bohaté fondy Divadelního oddělení Národního muzea? Pak si určitě nenechte ujít výstavu s názvem Račte vstoupit do divadla, která je k vidění od 13. prosince 2019 v Nové budově Národního muzea.

6. 6. 1868: Muž se oběsil kvůli nešťastné lásce k sestřenici • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Oběsil se Mladý puškář, posledně v továrně pana Breitfelda a Evanse zaměstnaný oblíbil si svou sestřenici a poněvadž pro velké překážky ji za ženu pojmouti nemohl, oběsil se ve čtvrtek v poledne ve svém bytu v Kateřinkách. – Pražský denník, 6. 6. 1868 Služka zlodějka Jeden kupec na Malé Straně v Mostecké a Lazeňské ulici dal ve čtvrtek zatknouti vlastní služku, poněvadž odepnula jeho 5leté dcerušce na schodech zlaté naušnice. Na strážnici polkla naučnice a když jí bylo dáno pro vrhnutí, přišly kradené naušnice zas na jevo. – Pražský denník, 6. 6. 1868 [related-post id="10800"] Pěstění bourců Pěstění bourců hedvábných se u nás potěšitelně rozmáhá. Pouze v Praze pěstí se od několika přátel hedvábnictví na 50-60.000 bourců. – Pražský denník, 6. 6. 1868 Konec omnibusů? Karlínské omnibusy se nevyplácejí, jakž prý z ročních účtů vysvítá a tak hodlá je podnikatel ponechati je ještě pokud bude moci to vydržeti a jmenovitě pokud nebude něco podobného v Praze zřízeno, totiž koňská dráha, jež prý bude jezditi od poříčské brány, po Příkopech k Ferdinandské střídě a po nábřeří až ku kamennému mostu. – Pražský denník, 6. 6. 1868

8. 9. 1868: Opilého řeznického chasníka okradl krejčí ze Smíchova • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Nejslavnější české slovo robot nevymyslel Karel Čapek • Před pár dny uplynulo 82 let od smrti spisovatele Karla Čapka. Řada lidí mu připisuje autorství slova „robot“, kterým se po celém světě označují uměle vytvořené stroje, jejichž účelem je nahradit lidskou práci. Skutečným autorem slova je ovšem někdo jiný.

10. 3. 1890: Kopnutí koněm, nevčasný žert a trapný incident v Pešti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 1. 1889: Příbuzní obvinili muže z dávné vraždy. Případ bude řešit soud • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 7. 1889: Mastičkář z Vinohrad, krádeže v písárně a rodinné drama v Jihlavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 2. 1890: Karneval na ledě, potyčka v Panské ulici a nádražní statistika • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 7. 1890: Neznámý darebák nařezává boty pražským ženám • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nacisté tu sekali hlavy jako na běžícím páse. Pražská sekyrárna nahání hrůzu • „Ve jménu Vůdce a říšského protektora se vaše žádost o milost zamítá a zároveň se vám oznamuje, že rozsudek bude vykonán dnes po 16. hodině.“ Uslyšet tato slova znamená začátek konce. Odsouzený je ve spodním prádle odveden do tzv. „přípravné“ cely, kde má možnost se spoutanýma rukama napsat svůj poslední dopis. Komise ověřuje totožnost. V následující místnosti za černým závěsem je už připravena gilotina. Popravy v nechvalně proslulé pankrácké „sekyrárně“ byly vykonávány zpravidla v úterý a ve čtvrtek po 16. hodině. Nacisté zde o život připravili oficiálně celkem 1075 lidí, z toho 155 žen. Skutečný počty obětí je ale nejspíš mnohem vyšší. Kat Alois Weiss společně se třemi dalšími pomocníky svázaného odsouzeného pokládají na stůl. Nejdřív mu nasadí dřevěný límec, po stisknutí páky sjíždí dolu čepel ostře nabroušeného nože. Trest je vykonán. [gallery size="full" columns="1" ids="12175"] Chtěli ušetřit „Sekyrárnu“ na Pankráci zřídili nacisté až v dubnu roku 1943. Důvodem bylo šetření. V protektorátu během heydrichiády stoupal počet lidí souzených německým lidovým soudem, a tím pádem i počet popravených. Trest smrti je ukládán se ilegální odbojovou činnost, ale třeba i za černou porážku prasete. Vozit odsouzené k exekucím do Berlína a Drážďan je zdlouhavé a drahé, a tak je výnosem říšského ministra spravedlnosti dr. Georga Otto Thieracka ze dne 15. dubna 1943 zřízeno samostatné popravní místo pro výkon trestu smrti stětím i v Praze na Pankráci. První poprava je zde vykonána už o deset dní dříve. Na formality si nacistické zrůdy nepotrpí. Historik Petr Koura uvádí, že v době zřízení pankrácké „sekyrárny“ bylo již možné udělit trest smrti prakticky za cokoliv. Pod vymezení „projevy protiněmeckého smýšlení nebo poškozování blaha německého národa nejrůznějším chováním“ bylo možné zahrnout v podstatě jakýkoliv delikt. [gallery size="full" columns="1" ids="12176"] Oběti odvážel náklaďák Mrtvá těla dozorci přenáší do další místnosti, tzv. „rakvárny“, kde je hvězdicovitým způsobem ukládají kolem kanálku uprostřed podlahy, aby mohla odtéct krev. Dodnes jsou na zemi v této místnosti patrné paprskovité stopy, které vznikly chemickou reakcí krve s povrchem dlaždic na podlaze. Oběti jsou následně uloženy do podlouhlých beden z nehoblovaného dřeva. Po 17. hodině nákladní automobil odváží truhly s mrtvými do strašnického krematoria, kde jsou pod přímým dozorem příslušníků gestapa v noci zpopelněny. Popel je pak vysypán do vyhloubených jam hned vedle krematoria. [gallery size="full" columns="1" ids="12174"] V jeden „popravní“ den se stihlo pět až šest lidí. Celý proces byl důkladně promyšlený, vše trvalo jen několik málo minut. 4. srpna 1944 stihl proto kat za den popravit 29 lidí. Vězni  popisovali, že zvuk dopadání čepele gilotiny se rozléhal celou chodbou. Pankrácká sekýrárna. Za okupace tu nacisti popravili 1 075 lidí, z toho 155 žen. Poslední popravení tu zemřeli ještě 26. dubna 1945, ten den už bylo například Brno osvobozeno. Na člověka tu padá neuvěřitelná tíseň. #odboj #WWII pic.twitter.com/QnUoqNiw4O

Velký diamantový podvod z konce 19. století. Fintu obchodníků odhalil chemický pokus • Mohlo by se zdát, že nekalé obchodní praktiky některých prodejců jsou výhradně problémem současnosti. Jak ale dokládá dobový novinový článek z dubna 1891, opak je pravdou. Nepoctivci se snaží vydělat na svých zákaznících nejspíš už od té doby, co lidé mezi sebou začali obchodovat. Přečtěte si, jak Národní listy referovaly o případu z Antverp.

1. 10. 1868: Obstárlá ženština z Prahy se málem utopila ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 2. 1868: Falešné peníze v Praze. Zadrželi ženu, která s nimi chtěla zaplatit • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

22. 9. 1889: Další známky blížící se zimy, krádež železa a koncerty na Žofíně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Před 130 lety: Žena neunesla rozchod a chrstla muži kyselinu do obličeje • Neopětovaná láska bolí a člověk se s ní těžko vyrovnává. Někdy dokonce tak moc, že zhrzení lidé jednají jako smyslu zbavení. Jistá žena z Prahy chrstla do obličeje svému „milému“ kyselinu sírovou do obličeje, aby už si nikdy žádnou jinou lásku nenašel. Přečtěte si, jak celý incident líčily pražské noviny přesně před 130 lety.

Když obyčejné věci ještě měly velkou cenu, bez dráteníků se lidé neobešli • Historie drátu sahá až do pravěku, kdy se používal k výrobě šperků, spon, záušnic, zdobily se jím zbraně či heftovala rozbitá keramika. Ve středověku zase chránily rytíře drátěné košile.

27. 8. 1890: Podpora chorvatského průmyslu, nové hodiny a zloděj svíček • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 8. 1890: Oprava zdi a spojení Karlova náměstí s mostem Palackého • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.