3. 5. 1889: Sebevražda chudého maturanta a stavba nových domů v Praze

Před lety v PrazePražskýDEN.cz3. května 20194 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Studující se postřelil

Jos. Lindner, 20letý studující z V. Popovic, bytem u svého bratra, uzenáře v Lužické ulici č. 93 na Malé Straně, připravoval se k maturitní zkoušce na akademickém gymnasiu. Potřeboval peněz, aby mohl složiti poplatek, a požádal za ně svého příbuzného. Marně čekal však po několik dnů a stával se velice popudlivým a za posledních 1 zl. 50 kr. koupil si od soudruha revolver a vyslovil se několikráte, že si vezme život, nedostane-li peněz. Svých spolužáků tázal se několikráte, následuje-li hned smrt, střelí-li se někdo do hlavy neb do srdce. Včera dopoledne vykonal obvyklou procházku, v poledne vrátil se domů, rozprávěl s dvěma spolužáky a s pomocníkem svého bratra, načež odešel do svého pokoje. Za nedlouho padla střelná rána. Když studující a domácí obyvatelé vešli do pokoje, nalezli L. na podlaze krví zbroceného. Střelil se z revolveru levou rukou do levého spánku. Zavolaný lékař dr. Mrázek prohlásil ránu za smrtelnou a dal studujícího ještě živého dopraviti do všeobecné nemocnice. – Národní listy, 3. 5. 1889

Nové kasárny pro zemskou obranu

Včera konalo se na Hradčanech místní komissionelní ohledání místa, na němž by se měly zřídili nové kasárny pro zemskou obranu. Komise súčastnili se pp. přednosta intendandt Kořínek, v zastoupení ženijního ředitelství jako stavební znalec, nadporučík Posselt, 2 důstojníci zemské obrany, magistrátní rada Tauer, obecní starší Bělský, Víšek a Vlček a městský stavební rada Bulíř. Stavební úřad předložil projekt na rozšíření dosavadních kasáren pro zemskou obranu v tom směru, aby se kádry II. praporu zemské obrany mohly snadno ubytovati. Komise uznala projekt za vhodný, bude však třeba koupiti domy čís. 421, 122 a 201—IV. na Hradčanech a kdyby jejich majitelé žádali velké ceny, navrhuje se, aby se kasárny na pozemku obce pražské zařídily tak, aby se v nich mohly ubytovati kádry I. praporu, kdežto pro kádry II. praporu zřídily by se kasárna na pozemku v hradebním příkopu proti zděné jízdárně. Kdyby se při sdělání projektu vyskytly překážky, pomýšlí se na získání jiného příhodného místa pro kasárny II. praporu a v té věci poukázáno na případné zakoupení u hradeb pozemku pí. Lumbové. – Národní listy, 3. 5. 1889

Cesta do Paříže

Ježto dráhy německé všeliké výhody pro cestu k výstavě pařížské odmítly, jednal »Klub českých turistů« s rakouskými státními drahami a dospěl k výsledku velmi příznivému. Dle toho budou občas vypravovány zábavní vlaky z Vídně, k nimž i z Prahy bude připojení, po státních drahách přes Švýcary. Basilej do Paříže. Cena jízdy bude v II. třídě 136, v III. třídě 92 franky tam i zpět, lístky platí 30 dnů. První vlak zábavní vyjede z Vídně 25. května. Prihlásí-li se nejméně 200 účastníků z Prahy a Čech, vypraven bude kdykoli na pouhé oznámení za stejných podmínek vlak zvláštní. – Národní listy, 3. 5. 1889

[related-post id=“19362″]

Nové domy

Letošní stavební ruch v Praze bude, jak se podobá, velmi čilý. Dosud uděleno bylo magistrátem povolení ku stavbě 19 nových, většinou třípatrových domů, nepočítaje v to povolení k četným přístavbám, přestavbám a pod. Z povolených staveb r. 1888 dostavuje se asi 30 domů; nad jiné vyniká svým. bohatým průčelím v čistém sloku renaissačním s umělecky provedenými sgrafitty, jakož bohatými ornamentálními okrasami a galeriemi dům architekta p. Wiehla na Perštýně a ve Skořápkové ulici. V minulých dvou letech zmohl se také ve Štěpánské ulici utěšený stavební ruch. Zbudovány tam čtyry vysoké domy se vkusným průčelím, na ukončení dvou nových domů se právě úsilovně pracuje. Nad jiné domy vyniká přestavěný dům p. Orta. Stavitelská firma pp. Deporta a Materny okrášlila průčelí dvěma umělecky provedenými sochami, balkonem a bohatými ornamentálními ozdobami ve slohu renaissančním. Také vnitřní zařízení domu jest tak nádherné a vkusné, že podobných soukromých domů jest v Praze jen několik. – Obec pražská provádí letos jen jedinou stavbu a sice dvě školní budovy pro farní obvod sv. Jindřicha. Za nedlouho započne ředitelstvo Hypoteční banky pro království české se stavbou svého paláce na Senovážném náměstí. Plány jsou již schváleny, na vypsaný veřejný konkurs pro zadání stavebních prací došlo 15 nabídek, jež byly účtárně k přepočítání odevzdány, tak že možno bude v druhé polovici tohoto měsíce stavbu zadati. Soukromníci staví následující domy a sice na Starém městě sv.-Václavská záložna ze 4 domů v Karlové ulici veliký, rozsáhlý průchodní dům na spůsob bazaru, p. dr. Městecký hodlá zbudovati třípatrový dům v Provaznické ulici. Na Novém městě budou letos stavěti nové domy a sice v Žitné ulici třípatrový dům p. Alois Totzer, v Růžové ulici třípatrový dům p. Karel Schütz, v Mikulandské ulici staví p. J. P. Tomášek třípatrový dům, v Hopfenštokově ulici p. Theodor Brož třípatrový dům, v Truhlářské ulici p. Ad. Egerer třípatrový dům, ve Štěpánské ulici paní Joh. Reisnerová třípatrový dům, v Jirchářích p. Vincenc Štrajbl dům dvoupatrový, v Jezdecké ulici p. Friedländer třípatrový, v Zlatnické ulici p. Kar. Janda třípatrový, na Vyšehradě staví p. Josef Kubeš třípatrový, na Malé straně v Prokopské ulici p. Vojt. Uhlíř dva dvoupatrové domy a na bastionu u řetězového mostu p. Dom. Hora třípatrový dům, v Bubnech staví p. Václ. Romováček dvoupatrový a p. Kubelka taktéž dvoupatrový a v Holešovicích p. K. Umrath dvoupatrový dům. – Národní listy, 3. 5. 1889

Nepřehlédněte

8. 9. 1868: Opilého řeznického chasníka okradl krejčí ze Smíchova • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

VIDEO: Národní divadlo si připomnělo 150 let od položení základních kamenů • Minulou sobotu probíhal na náměstí Václava Havla slavnostní program připomínající 150. výročí položení základních kamenů Národního divadla. Výstavy, komentované prohlídky, představení Čert a Káča a řada krásných vystoupení dětských a folklorních souborů vyvrcholily happeningem a nástupem delegací z míst původu základních kamenů, mimo jiných z Buku, Buchlovic, Domažlic, Doudleb, Chrastu, Louňovic či Sušice. 16.května 1868 – položení základních kamenů, 11. června 1881 – první slavnostní otevření Národního divadla, 18. listopadu 1883 – slavnostní otevření po požáru. Taková jsou základní a nejdůležitější data Národního divadla, které si v těchto dnech připomíná první z nich. „Pro Prahu 1 a její obyvatele je velkou ctí přítomnost Národního divadla na území naší městské části. 150 let tak spolu prožívají dobré i zlé, doby rozkvětu i pokoření, včetně živelních pohrom,“ uvedl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, který se oslav zúčastnil, aby je tak osobně podpořil. Úskalími, kterým museli čeští vlastenci čelit při svém úsilí o vybudování Národního divadla, provedli při happeningu Taťjana Medvecká v roli Historie a Jiří Štěpnička, Vladimír Javorský a David Prachař ztvárňující osobnosti 19. století. „Tento národ nemá moc jistot, stále něco zpochybňujeme. Ale co se zpochybnit nedá, je to, že Národní divadlo patří nám všem. Že je symbolem nejen umění, ale vůbec státnosti,“ uvedl ministr kultury Ilja Šmíd. [gallery columns="1" size="full" ids="10430"] Příznivci Národního divadla se rovněž mohli podívat na expozici základních kamenů v podzemí divadelní budovy. Položení kamene ke stavbě Národního divadla se stalo jednou z největších českých manifestací 19. století. Celá slavnost tehdy trvala tři dny a podle odhadů se jí zúčastnilo až 150 000 lidí. 16. května 1868 vše vyvrcholilo poklepáním na žulový kvádr z Louňovic na Černokostelecku. Kromě něj byly do základů uloženy kameny z významných míst Čech a Moravy. „Naši předkové zvolili pro původ kamenů mytologicky a historicky významná místa českého národa,“ vysvětlil ředitel Národního divadla Jan Burian. [related-post id="7604"] Pozlaceného kladívka se v květnu roku 1868 chopili historik a politik František Palacký, politik Ladislav Rieger, herec Josef Jiří Kolár nebo skladatel Bedřich Smetana, jehož opera Dalibor měla ten den premiéru. „Ve jménu národa v Čechách i na Moravě jednotného požehnejž Pán Bůh dílu svatyně této, na které národu českému zjevovati a před oči stavěti se má všeliká mravní pravda i krása,“ prohlásil při poklepání František Palacký.

Řádění fanatické bojovnice proti alkoholu v New Yorku • Na přelomu 19. a 20. století v USA přepadávala se sekyrou v ruce hostince a ničila nádoby s alkoholem. Nebo se snažila domluvami přesvědčovat jiné lidi, aby okamžitě začali abstinovat. Řeč je o fanatické odpůrkyni alkoholu a kouření Carrie Nation. Kuráž jí upřít nelze. Už ve své době byla však považována spíše za směšnou postavičku, jak dokládá dobový článek z roku 1901.

Pamětní deska barona Ringhoffera bude odhalena příští týden na Smíchově • Starosta Prahy 5 Pavel Richter a zástupce starosty Lukáš Herold zvou veřejnost na slavnostní odhalení pamětní desky barona Františka II. Ringhoffera, který byl starostou Smíchova v letech 1861 až 1865 a budoval zde světově proslulou továrnu na výrobu železničních vagonů. Pamětní deska bude slavnostně odhalena v pátek 27. dubna v 11 hodin na adrese Plzeňská 10 (OC Nový Smíchov).

7. 4. 1868: Na Kampě našli mrtvé novorozeně. Někdo ho uškrtil • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Smrt otrávením V sobotu večer přišlo na jednoho zahradnického dělníka, jenž na hořejším Novém městě u jedné vdovy žil, dávení a jiné známky otrávení, načež nemocný zemřel. Přítomní lékaři uznali, že ten zahradník bezpochyby zemřel otrávením a když sestra oné vdovy, taktéž se zahradníkem v tomtéž bytu jsoucí, sama podotkla, že by to nebylo nic divného, kdyby její ovdovělá sestra toho zahradníka byla otrávila, vzata jest vdova hned ve vazbu a mrtvola otráveného odnešena do nemocnice. – Pražský denník, 7. 4. 1868 Zavražděné dítě Obecní jeden dělník nalezl včera o ½8 hodině ráno na ostrově Kampě mrtvolu novorozeňátka ženského pohlaví, do plátna zaobaleného. Známky na krčku svědčí o tom, že bylo dítě nějprv uškrceno a pak do vody hozeno. – Pražský denník, 7. 4. 1868 [related-post id="8692"] Představení hluchoněmých Divadelní představení hluchoněmých, které se na květnou neděli v německém divadle odbývalo, mělo mnoho zajímavosti do sebe; představovaliť vesměs hluchoněmí lidé osudy Josefa Egyptského ve čtyřech jednáních s neočekávanou důkladností, obratností a přirozeností. Od stařičkého Jakuba až po mladého Benjaminka, každý i ti statistové s plnou duší věnovali se úkolu a výjevu právě předváděnému a tak si zjednali všeobecného uznání. Návštěva divadla byla, ač krásná jarní povětrnost na procházku vábila, přece četná. – Pražský denník, 7. 4. 1868

10. 6. 1890: Hořící vagon, nepoctivý nálezce a neoprávněný rybolov • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 6. 1890: Pouliční automaty prodávají životní pojištění i frťany kořalky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 4. 1868: Třetí pražský most bude za pár dní otevřen. Chystá se zatěžkávací zkouška • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zkouška mostu Zkouška s třetím mostem již je v radě městské vyřízena a návrhy příslušné komise přijaty. Zkouška ta bude dvojí, nehybná a pohyblivá. Při nehybné položeno bude po celém chodníku na každý čtvereční sáh mostu 25 centů cihel. Pohyblivá zkouška bude záležet v tom, že 80 vozů cihlami naložených pojede, z každé strany mostu polovice, najednou na most, tak že se v polou mostu setkají a zde i s koni o s vozy 10.300 centů vážit budou. Provedení této zkoušky svěřeno pp. Kourovi a Václavíkovi a jednomu obecnímu staršímu i stane se v den otevření mostu, nejspíš ještě před 1. květnem. – Pražský denník, 22. 4. 1868 Výtržnost Výtržnost učinilo včera dopoledne několik obchodníků v sírkové ulici. Vyložili tam na několika stolech a krámcích rozličné zboží, čímž zastavili přechod v této tak oživené ulici. Policejní strážník hleděl zameziti nedovolené toto prodávání u prostřed ulice, obchodníci však nedbali na jeho napomínání, ba protivili se mu ještě, až konečně strážník použiv své moci s přivolanými ještě jinými strážníky byl obchodníky zatknul. – Pražský denník, 22. 4. 1868 [related-post id="9599"] Náhlá smrt V neděli večer klopýtnul na Valdštejnském náměstí na Malé straně bývalý hokynář František P. o kámen tak nešťastně, že k zemi padl a do hlavy těžce se udeřil. Za krátko pak následkem otřesení mozku ducha vypustil. – Pražský denník, 22. 4. 1868

4. 4. 1868: Dělníkovi vyteklo oko při práci v sadech. Zřejmě nedával pozor • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Na Vltavě je rušno Plavba po Vltavě se nyní ve velmi rozsáhlé míře provozuje. V Karlíně nestačí ani rameno řeky, jež za přístav slouží, by pojmulo všech lodí, již tam zakotviti chtějí. Náklad lodí záleží nejvíce v obilí. Též dříví po vorách se denně množství Prahou ubírá. – Pražský denník, 4. 4. 1868 Přišel o oko O oko přišel včera ráno jistý dělník na hradbách, jenž v tamních sadech prací zaměstnán byl. Prodíraje se hustým křovím byl od jednoho náhle se vyšvihnuvšího prutu tak mocně do oka udeřen, že mu v malé chvíli zcela vyteklo. Na bolestný jeho pokřik odvedli okolojdoucí ubohého do blízké restaurace, kdež náhodou se procházející lékař poraněné oko obvázal a na své útraty nešťastnka do jeho bytu odvezti dal. – Pražský denník, 4. 4. 1868 Zastřelil se V penízkové ulici hned vedle domu, v kterémž se ve středu odpoledne zastřelil důstojník, bydlí jistý setník od pěšího pluku prince Karla Ludvíka; sluha tohoto setníka vzal si ve čtvrtek před poledním ručnici a zúmysla se zastřelil. Kule mu projela srdcem, tak že okamžitě byl mrtev. Mrtvola byla odnešena do vojenské nemocnice na Karlovu náměstí. – Pražský denník, 4. 4. 1868 [related-post id="8676"] Blázen Jakožto šílený byl tyto dny do blázince dodán jistý zahradnický pomocník z Hradčan, který už častěji z domova odešel a po okolí pražském se potuloval. Poněvadž se šílenství jeho horšilo, musel do řečeného ústavu odevzdán býti. – Pražský denník, 4. 4. 1868

Historická linka 41 se vrací do ulic Prahy. Kdy se s ní můžete svézt? • Od pátku 30. března 2018 do neděle 18. listopadu 2018 je opět zaveden provoz historické tramvajové linky číslo 41. Linka je v provozu o sobotách, nedělích a svátcích vždy v době od 12.00 hodin do přibližně 18.00 hodin a projíždí v trasou Vozovna Střešovice – Brusnice – Pražský hrad – Královský letohrádek – Malostranská – Právnická fakulta – Čechův most – Dlouhá třída – Náměstí Republiky – Bílá labuť – Těšnov – Štvanice – Vltavská – Strossmayerovo náměstí – Veletržní palác – Výstaviště Holešovice. Uvedená trasa se může s ohledem na aktuálně probíhající výlukové akce během roku měnit. Na lince je stanoveno zvláštní jízdné a neplatí zde žádné jízdenky PID. Cena pro dospělé je 35 Kč, pro děti do 15 let, kočárek s dítětem, ZTP a důchodce nad 70 let činí 20 Kč.

26. 8. 1890: Krvavé útoky nožem a prudká letní bouře • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 11. 1889: Smrt dělníka v Ringhofferově továrně a opilý zloděj ubrusů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 9. 1868: Voják z Prahy spáchal sebevraždu. Bál se trestu za podvod • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

15. 1. 1869: Nález mrtvého novorozence a výstraha emigrantům • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

3. 5. 1868: Obrovský požár způsobil škodu za tisíce zlatých • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Následky požáru Požár, který v noci na čtvrtek v domě p. Kürschnera na Smíchově tak krutě řádil, nebyl ještě za včerejšího dne zcela udušen. Pomocí smíchovské stříkačky hasili lidé ještě na mnoha místech vyšlehující plameny, jež vyrážely nejvíce z pohořelé slámy ve stodolách, neboť jí tam více než 600 mandelů ohněm zničeno bylo. Střecha domu, jakož i strop v prvním patře podlehly docela plemenům. Ze stodol ve dvoře stojících pozůstaly jen holé zdi. Oheň rozmohl se tak prudce, že jen s těží se dalo co zachrániti, a škoda páčí se na několik tisíc zlatých. Pohořelý dům i ostatní stavení byly pojištěny. Oheň byl nepodobně založen a jeden tohoto zločinu podezřelý muž jest také zatčen. Spáleniště jest po celý den diváky obklopeno. Včera dopoledne odebrala se tam komise pojišťující společnosti, by vyšetřila škodu požárem učiněnou. – Pražský denník, 3. 5. 1868 Krádež V Železné ulici u »Goliathů«. ukradeno bylo v noci na pátek z půdy dvanáct peřin; podivným spůsobem zůstal zámek u půdy bez pohromy. – Pražský denník, 3. 5. 1868 [related-post id="9854"] Zatknutí Čtenáři naši se pamatují, že v neděli v Lípové ulici poprali se učedníci a že jeden z nich bodl druhému, Theodorovi V. nožem do břicha; páchatel byl předvčírem místní policií vypátrán a zatčen; jest lo přetírač u jednoho pražského fotografa a bydlel na Nové Štěpánské ulici. – Pražský denník, 3. 5. 1868

Gigantický slon lákal hosty do slavné pražské výletní restaurace • Píše se rok 1908 a na pražském výstavišti v Holešovicích se koná Jubilejní výstava obchodní a živnostenské komory u příležitosti 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. Zraky návštěvníků se mimo jiného upínají k obří soše slona, který na zádech nese sudy s pivem. Byla to obrovská senzace.

8. 5. 1889: Zahájení Světové výstavy v Paříži a dva mrtví lidé ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 9. 1889: Pankrácká věznice bude za několik dní odevzdána do provozu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Muzeum pražského vodárenství chystá den otevřených dveří • Muzeum pražského vodárenství opět otevře své brány široké veřejnosti. V sobotu 16. října se uskuteční populární den otevřených dveří.

Zajímá vás historie? Kryt Folimanka bude tuto sobotu znovu otevřen • Již tuto sobotu 13. dubna 2019 se pro zájemce z řad veřejnosti opět otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si budete moci prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.