4. 10. 1889: Pohřešovaný podnikatel, šetření ve vlacích a pokus o sebevraždu

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pohřešuje se

Minulého týhodne zmizel z Prahy známý podnikatel staveb, zanechav v Praze 1 na Vinohradech několik nedostavených domů. Zmizení jeho vysvětlují přátelé jeho tím, že uzavřel se stavebníky smlouvy, kterým nemohl dostáti, poněvadž cena cihel nápadně stoupla. Kromě toho zdražila se i mzda. Jako jiní jeho soudruhové seznal prý zmíněný stavitel, že prodělá, ba že snad mohl by se připravili o veškeré jmění, kdyby závazkům dostál. Opustil raději Prahu a dostavění domů ponechal věřitelům, kteří mu na stavbu půjčky poskytovali. Dosud není známo, kam se zmíněný podnikatel uchýlil. – Národní listy, 4. 10. 1889

Všem, kdož jezdí po dráze v první třídě

Všeobecná nynější finanční stísněnost počíná se podezřele projevovati už i na místech, kam dosud neměla přístupu. Heslo »šetřit !« které nyní na všech stranách se opakuje a které dokonce v některých závažných sborech a korporacích mělo slibný výsledek, že vedlo k ustavení zvláštních komisí pro »šetření«, přišlo k platnosti konečně též — na dráhách. Prozatím počne se šetřiti na povlacích sedadel ; poněvadž pak na povlacích ve druhé třídě mnoho ušetřiti se nedá, a poněvadž ve třetí třídě na povlacích nedá se ušetřiti pranic, jelikož tam vůbec povlaků není, došlo tentokráte na třídu prvou. Ministerstvo obchodu nařídilo totiž, aby z ohledu úspor vozy prvé třídy na dráhách, nalezajících se ve správě státní, v budoucnosti nebyly vyčalounovány sametem neb plyšem, nýbrž jen koží neb suknem vzezření kůže, a sice barvy buď temně zelené, podobné jako ve vozech druhé třídy, neb červenavé. Poměry prostorové mají však zůstati jaké byly až dosud, mají totiž býti tři místa k sedění v jedné řadě ve vozech určených k jízdě daleké. Toto nově nařízené čalounování, kteréž v případu potřeby má se ihned zavésti, a sice na všech tratích, jest prý mnohem levnější, než dřívější používání sametu a plyše, a také prý trvanlivější. Avšak dosavadní přepych prvé třídy tím valně utrpí, neboť bude sotva rozdílu mezi vozy první a druhé třídy. Možno dost, že nebozí, těžce zkoušení pasažéři prvých tříd proti tomuto ustanovení se ozvou. – Národní listy, 4. 10. 1889

[related-post id=“23741″]

Postřelil se

Pan Jaroslav Kolářík, 50letý správce ohrady a lomů knížete Schwarzenberga na Vyšehradě č. 48, byl delší dobu trudnomyslný. Dnes po půlnoci odešel z bytu oznámiv své choti, že vykoná prohlídku ohrady. O půldruhé hodině ráno rozlehla se u domu střelná rána a za nedlouho nalezen byl pan Kolářík v tratolišti krve na zemi ležící. Střelil se ze šestihlavňového revolveru do pravého spánku. Přivolaný okresní lékař p. dr. Buršík prohlásil zranění za těžké a dal pana Koláříka dopraviti do všeobecné nemocnice. – Národní listy, 4. 10. 1889