4. 8. 1890: Zpronevěřené peníze, nešťastný pád a popálená služka

Před lety v PrazePražskýDEN.cz4. srpna 20201 minuta čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zpronevěření

Jos. Koudelka, 37letý krejčí z Komárova u Pardubic a bytem na Kladně, obdržel od zlatníka p. Jos. Zdrůbka skvosty v ceně 1500 zl., aby je zpeněžil. Koudelka skvosty částečně prodal, částečně zastavil a peníze utratil. Byl zatčen a dodán trestnímu soudu-do vyšetřovací vazby. — Pekař pan Jos. Nemanský oznámil policii, že 19letý jeho pomocník Jos. Harcuba vybral od zákazníků přes 60 zl. a že peníze neodvedl. Harcuba byl zatčen, přiznal se ku zpronevěření a udal, že peníze prosázel v malé loterii. – Národní listy, 4. 8. 1890

Nešťastný pád

V sobotu odpoledne vylezl 11letý chlapec krejčího p. Th. Hrdiny v Michli na půdu domu, sklouzl a padl tak nešťastně, že zlomil levou ruku. Těžce raněný byl odveden do nemocnice milosrdných bratří. – Národní listy, 4. 8. 1890

[related-post id=“32211″]

Nehoda při vaření

Popálena Anna Voborova, 30letá služka z Městic u Sedlce, zaměstnaná u pana Weinberga č. 927–II., při vaření smetany dnes ráno foukla do líhu tak nešťastně, že vyšlehl jí do obličeje a tak těžce popálil, že musila býti do všeobecné nemocnice dopravena. – Národní listy, 4. 8. 1890

Nepřehlédněte

1. 3. 1890: Nebezpečná střelba, zraněná dělnice a pokus o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Vinohradská vodárna sloužila svému účelu jen do 60. let minulého století • Seznamte se s jednou z nejkrásnějších staveb ve městě! Vinohradská vodárenská věž byla postavena v roce 1882 v novorenesančním slohu podle projektu architekta Antonína Turka.

Vinohradská vodárna sloužila svému účelu přesně 80 let.

21. 3. 1868: Dělníci našli na Vyšehradě hromadu lidských kostí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nalezené kostry Při kopání průtoku na náměstí Vyšehradském přišli dělníci včera na velké ložisko kostí lidských sem tam s hnáty koňskými smíšených. Ačkoliv na místě tom před lety nalezal se hřbitov u kostela sv. Ludmily, předce nasvědčuje úplný nedůstatek zbytků rakvových a nahromadění kostí tomu náhledu, že přišlo se na společnou šachtu, v níž pohřbeny byly oběti některé bitvy pod Vyšehradem. Mezi nalezenými kostmi všeobecnou budila pozornost skorem úplně zachovalá kostra celé postavy věru obrovské. Kosti, pokud vykopány byly, sebrány a na hřbitově vyšehradském znovu pohřbeny. – Národní listy, 21. 3. 1868 Prohnaný učedník Ve čtvrtek večer přišel k jedné pekařské krámské na Poříčí učedník a vybíral si několik housek, že si je koupí; zastrčil housky do kapsy a když k placení přišlo uskočil, bouchl dveřmi, že se naprosto zamkly a uprchl, co zatím krámská zavřena byla. Teprv kolemjdoucí osvobodili ji z bezděčného vězení. – Pražský denník, 21. 3. 1868 [related-post id="7682"] Pozdravil se Pozdravil se z těžkých ran onen dělník, který, jak jsme se svým časem zmínili, od svého soudruha v klementské ulici do hlavy byl těžce poraněn. Včera ráno co úplně pozdravený opustil nemocnici u milosrdných bratří, kde léčen byl. Pachatel jest dosud ve vyšetřovací vazbě. – Pražský denník, 21. 3. 1868

20. 1. 1889: Trest pro násilníka, sněhová nadílka a počet domů v Praze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Londýnské metro hlásilo příští stanici automaticky už na konci 19. století • Hlavní město Velké Británie bylo průkopníkem podzemní městské hromadné dopravy. Už v roce 1863 začaly v tunelech jezdit první vlakové soupravy na parní pohon. Ještě před koncem století byly již vozy poháněny elektřinou. Praha si musela na první metro počkat až do roku 1974. Již ve zmíněném roce 1891 si ale Pražané v Národních listech mohli přečíst o úžasném pokroku, jakého Britové dosáhli.

17. 8. 1890: Stavba lanové dráhy na Letnou a opuštěný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Austrálie má obrovský problém. Řešení marně hledá přes 130 let • Australský kontinent už od konce předminulého století decimují přemnožení králíci. Ti spotřebují enormní množství vegetace, což připravuje místní dobytek a původní býložravce o potravu, ale také vede k erozím a splachu úrodné půdy. Každoroční škody zemědělců se počítají v miliardách korun.

15. 9. 1868: Šílený stařec narušil průběh svatby. Nevěstě drsně nadával • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Šílenec na svatbě Výtržnost spůsobil včera dopoledne jakýsi pološílený stařec. Vběhnul do jednoho z kostelů staroměstských, kde právě byl jakýsi sňatek vykonáván, a tlačil se k oltáři, vyrážeje ze sebe nadávky a zlořečení proti nevěstě, která tam právě manželským svazkem se svým ženichem spojena byla. Nápadné jeho chování jakož i řeči jeho přesvědčily lid, že jest stařec týž na mysli pomaten, pročež mu zastoupili cestu k oltáři, jíž si k němu urputně klestil. Teprv po delší době se podařilo lidem, sápajícího se muže se zmocniti a z chrámu jej vyvesti. Jelikož pak i zde ještě vyhrožoval a do kostela mocí se dral, byl přivolán obecní strážník, který chorého muže na staroměstskou strážnici k dalšímu opatrování zavedl. – Pražský denník, 15. 9. 1868 Sebevraždy Sebevraždy se v posledním čase mezi zdejší vojenskou obsádkou rozmáhají. Tak v posledních dnech předešlého týdne zastřelili se dva vojínové od pěšího pluku arciknížete Karla vévody Nasovského v kasárnech na Josefském náměstí a včera ráno tímže spůsobem se sám o život připravil kadet K. z divisní školy v kralodvorských kasárnech. Střelil sobě do prsou z pušky a smrtelně poraniv sklesl na podlahu, kdež teprv později náhodou nalezen byl, jelikož ránu nebylo slyšeti. Celý krví zborcen byl nešťastník do vojenské nemocnice na Karlovu náměstí odnešen. – Pražský denník, 15. 9. 1868 [related-post id="12403"] Vystěhovalci V posledním čase valně již ochábla chuť ku stěhování se do Ameriky, jak svědčí data, dle nichž v předešlých čtyř nedělích sotva 50 osob za moře se vydalo. Suma to třikrát menší než byla v onom čase loňského roku. Stěhování-se z Čech však dosud neutuchlo, jen že vlast svou opouštějící rodiny se místo do Ameriky ubírají do Uher, kam jim není nejen nebezpečnou a dalekou cestu podstoupiti, nébrž kde i lepší naděje na zlepšení jich stavu jim kyne. – Pražský denník, 15. 9. 1868

23. 9. 1868: Děti Vojtěcha Lanny byly povýšeny do rytířského stavu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

10. 8. 1890: Nové poznatky o rakovině a zákaz sokolského průvodu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Jak vycvičit krysy. Známý ruský umělec popsal své triky a úskalí práce • Vladimir Leonidovič Durov (1863–1934) se zapsal do historie jako světoznámý krotitel, cirkusový artista, kouzelník a spisovatel. Kromě jiného se věnoval studiu vlivu životního prostředí na zvířata, používání hypnózy v jejich výcviku a přednáškám o jejich psychologii. Současně je považován za průkopníka nenásilné výcvikové školy založené na humánním a laskavém přístupu ke zvířatům.

Lanovka na Petřín nejezdí. Čeká ji generální oprava • Od pondělí 4. října nejezdí lanová dráha Újezd – Petřín. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) provádí pravidelnou podzimní údržbu. V rámci nezbytné kontroly drážního tělesa lanovky dojde k přesnému geodetickému měření jednotlivých prvků trati, rozchodu kolejí a dalších součástí kolejového svršku.

15. 2. 1868: Sebevražda kvůli nešťastné lásce se mladíkovi povedla až napodruhé • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

18. 3. 1868: Chybělo málo a žena by málem porodila přímo na ulici • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

13. 9. 1868: Podvodník prodává Pražanům falešné zlaté prstýnky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Zlatý řetěz pražského primátora má dnes obrovskou hodnotu • Adrianu Krnáčovou ve funkci primátorky hlavního města již brzy vystřídá nový nástupce. Jedním z jeho úkolů bude střežit velmi vzácný zlatý řetěz z ryzího zlata. Víte, jaká je jeho historie? Užívání zlatého primátorského řetězu s medailí s městským znakem při slavnostních příležitostech má původ ve středověkém zvyku. Státní i městští představitelé, kteří požívali práva na vlastní pečeť, tehdy nosili na krku své vlastní pečetidlo. Přivázáno bývalo na zlatém či stříbrném řetězu a jednalo se vlastně o jakýsi odznak úřední hodnosti. Za vlády Josefa II. však pečetidlo zmizelo a nahradila ho šavle a šerpa. Na konci 19. století se společnost snažila částečně navracet k historickým kořenům. V mnoha českých městech v té době vznikaly slavnostní řetězy pro starosty. Praha nechtěla být pozadu, a tak městská rada v roce 1897 tento záměr rovněž schválila. Řetěz s medailí z osmnáctikarátového zlata zhotovil vyhlášený zlatník Karel Ebner podle návrhu architekta prof. Antonína Balšánka. Tehdejšímu pražskému starostovi JUDr. Janu Podlipnému byl slavnostně předán 18. srpna 1898 a zlatník Ebner se musel zavázat, že už nikdy podobné dílo nevytvoří. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13797"] Právo na vlastní řetěz musel Praze schválit císař František Josef I. Na jedné straně medaile byla v době vzniku dokonce vyryta jeho podobizna. Z tohoto důvodu pražský starosta Karel Baxa po převratu v říjnu 1918 přestal řetěz na čas užívat. Portrét mocnáře byl o tři roky později odstraněn a Baxa si řetěz poprvé nasadil na krk, tentokrát už ale ve zbrusu nové funkci primátora sjednocené Velké Prahy. Téměř 1 kilogram vážící řetěz s medailí má nevyčíslitelnou hodnotu. Ceněný je především z historických důvodů. V dnešní době by jeho výroba vyšla přibližně na 6 milionů korun. Pražští primátoři ho používají zejména při návštěvách vzácných hostů. Uschován je v městské pokladnici a na každý jeho přesun musí dohlížet policejní hlídka.

Zlatý řetěz pražských primátorů.

Zajímá vás historie? Kryt Folimanka bude tuto sobotu znovu otevřen • Již tuto sobotu 13. dubna 2019 se pro zájemce z řad veřejnosti opět otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si budete moci prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

24. 1. 1868: Další hrůzné detaily o vraždě mladého chlapce na Letné • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

13. 6. 1890: Nepřátelé vlaštovek, řádění blesku a nešťastný pád mladého dělníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 8. 1889: Vzácná návštěva, tragická nehoda na železnici a dělnické hnutí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.