8. 10. 1889: Nová škola na Žižkově, karlínské divadlo a spojení s Vídní

Před lety v PrazePražskýDEN.cz8. října 20193 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nová školní budova v Žižkově

V neděli dne 6. října t. r. posvěcena byla nová školní budova v Cimburkově ulici nákladem obce žižkovské zřízená. Stavební nákresy navrhl a zhotovil městský inženýr p. Jos. Bayer a stavbu provedl stavitel p. Bohd, Brož. Budova jest třípatrová a obsahuje 20 učeben, kreslírnu, pracovnu pro dívky a mimo to 2 sborovny, ředitelnu, 2 kabinety a velkou tělocvičnu. Jak rychle město Žižkov se rozšiřuje, seznati lze z počtu žactva a z toho, že obec žižkovská již čtvrtou školní budovu vystavěla, ač teprve v roce 1885 dle tehdejší potřeby veliká školní budova na Basilejském náměstí zřízena byla. Obecní výbor žižkovský připravuje se i pro další vzrůst obce, anť zakoupil rozsáhlý pozemek na náměstí Sladkovského pro příští velikou školní budovu a školní zahradu. – Národní listy, 8. 10. 1889

Praha se baví

Letošní podzimní období, s nímž zároveň dostavila se nepohoda tak důkladná, že až na některé zcela nepatrné výjimky celou tu vábnou jeseň mohli bychom odkázati tam, kde roste pepř, a raději rovnýma nohama skočiti do opravdové zimy, pomáhá plniti několik oněch zábavných místností, s jichž málem musí se Praha spokojiti, a při nichž vedle několika větších koncertních místností dlužno míti na zřeteli hlavně karlínské »Divadlo Variété«. Jak se dle hojné návštěvy zdá, podařilo se vytrvalému řiditelstvu tohoto podniku konečně přece zvítěziti nad všelikými překážkami, které zde v Praze kladly se v cestu zařízení velkoměstského chantantu, a z nichž neposlední byla volba místa, kterou nebylo lze nazvati právě šťastnou. Než i v tom konečně zavládlo jiné mínění, a dnes již každého večera hemží se před divadlem hojně obecenstva, dodávajícího této poněkud zasmušilé části města živější tvářnosti. Pokud se týče výkonů, jež divadlo obecenstvu skýtá, i v tom jeví se snaha podnikatelstva po dosažení rozmanitosti. Od otevření divadla vystřídaly se již dva programy. Řiditelství nesmí ovšem ustati ve snaze, vyhověti, pokud se zpěvné a deklamatorní části programu týká, žádosti obecenstva, o jehož požadavcích již vzhledem k neobyčejnému applausu celého divadla po každé jednotlivé české písničce, není nejmenší pochybnosti. Tou dobou produkují se v divadle »Variété« kromě znamenitých umělců na visutých hrazdách a jiných artistů, též velmi dobří angličtí šašci. Též orkestr, řízený kapelníkem p. Praxem koná svou povinnost. Pobyt v divadle jest zcela příjemný. — V čele našich koncertních siní, otevřených pravidelné návštěvě obecenstva, nalezá se Žofín. Koncerty promenádní ve velkém sále i koncerty večerní v sálech dolejších těší se vzrůstající oblibě. Dle doslechu zamýšlí nájemce Žofína, pan Zelenka, pokusiti se o zavedení celovečerních koncertů pátečních ve velkém sále při elektrickém osvětlení. Novinka taková přišla by snad obecenstvu pražskému vhod, neboť netřeba podotýkati, že sál žofínský jest nejen z nejelegantnějších, ale také nejvzdušnějších místností v Praze. – Národní listy, 8. 10. 1889

[related-post id=“23903″]

Telefonické spojení mezi Prahou a Vídní

Dne 5. října bylo 87 a dne 6. října 25 rozmluv a sice z pražské centrály od pražských abonentů s Vídní dne 5. října 22 a dne 6. října 19, z vídeňské centrály a od vídeňských abonentů s Prahou dne 5. října 65 a dne 6. října 6. Počasí bylo po oba, dni ráno a večer mlhavé, přes den krásné. Korespondence bez překážky a velmi dobrá. – Národní listy, 8. 10. 1889

Nepřehlédněte

26. 4. 1868: Mrtvoly ve Vltavě přibývají každý den • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Utopenec Utopenec vyloven byl v pátek odpoledne z Vltavy u smíchovského přívozu a poněvadž bylo tělo jeho již značně ohnilé, ležel zajisté ve vodě již delší dobu. Poznali v něm dělníka Fr. Trunečka z Bechčína, posledně na Smíchově bydlivšího, který asi před devíti nedělemi z domu odešel a víc se nevrátil. – Pražský denník, 26. 4. 1868 Podivná shoda Včera asi o půlpáte hodině ráno přiběhla asi 20letá mladice pečlivě do šátku zaobalená na most a zde nedaleko sochy sv. Jana skočila do Vltavy, kdež pod vodou zmizela. Plavci okamžitě pospíšili si na lodích, aby ji, možno-li zachovali., avšak co týčkami ve vodě hledali, vylovili tělo asi 45leté ženštiny, které muselo už asi tři dny ve vodě ležeti. – Pražský denník, 26. 4. 1868 [related-post id="9673"] Přednášky na Smíchově Zejtra v pondělí o půl 8. hodině přednáší pan Alois Studnička v místnostech průmyslové školy „o oceli vůbec, o vyrábění ocele cementové v Anglicku zvláště a o postupu výroby nožů kapesních, krájecích a břitev v Sheffieldu.“ Přístup jest dospělým volný. – Národní listy, 26. 4. 1868

12. 2. 1868: V hospodě jim nechtěli nalít, tak začali vytloukat výlohy • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

15. 1. 1869: Nález mrtvého novorozence a výstraha emigrantům • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

2. 3. 1890: Nebezpečné cesty v Praze, pošta na Pankráci a chřipková epidemie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 8. 1890: Dopaden muž, který poničil květinový záhon • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Výstava v Národním muzeu připomíná historii a význam tištěných novin a časopisů • V Historické budově Národního muzea probíhá v těchto týdnech výstava s názvem Labyrint informací a ráj tisku. Na její přípravě spolupracovali pracovníci muzea s Unií vydavatelů, profesní organizací vydavatelů periodického tisku v České republice. Záměrem je připomenout význam i dlouhou tradici vydávání novin a časopisů u nás.

9. 2. 1868: Mrtvola z Letné je velkou záhadou. Nikdo stále neví, o koho šlo • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Unikátní protiatomový kryt Folimanka se letos naposledy zdarma otevře pro veřejnost • Naposledy v tomto roce můžete vyrazit na exkurzi do jednoho z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Veřejná prohlídka proběhne v sobotu 14. prosince 2019 v době od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

19. 3. 1868: Kdo poklepe na základní kámen národního divadla? • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Petice pražských studentův České studentstvo praž. vys. škol podepsalo petici k výboru pro zřízení národního divadla v Praze, aby při slavnosti základního kamene p. dr. Frant. Palacký udeřil na základní kámen jmenem národa a. p. dr. Jan Purkyně jmenem vědy. Nepochybujeme, že výbor divadelní přistoupí k této žádosti, neboť při sestavování programu slavnostního řídil se při representautu národa jediné důvodem stáří, jakmile však chce se dáti věci té význam politický, bude výbor divadelní žádost českých studentův pokládati zajisté za slušnou. – Národní listy, 19. 3. 1868 Přepadena Přepadena byla předevčírem ráno po čtvrté hodině blíž strojnické továrny pp. „Breitfelda a Evanse“ v tůnní ulici na hořejším novém Městě dívka ubírající se tou dobou do práce své. Lupič jakýs, postavy velké, shlednuv při světle neshašené dosud svítilny lesknoucí se naušnice dívčiny, vrhnul se na tuto, tahaje ji a nalehaje na ni, aby mu naušnice, peníze a šátek ihned vydala. Dívka se bránila, z plného hrdla křičíc o pomoc. Lupič nepovolil a vší silou hleděl oloupiti oběť svou, tak že celý šátek na ní roztrhal. Teprv když na ustavičný pokřik přepadené od Zahradní ulice přišli jí na pomoc dva mužští, lupič utekl do ulice ječné. – Národní listy, 19. 3. 1868 Zpronevěření Předevčírem odpoledne poslal jistý zdejší rukavičkář svého učenníka pro kůže. Učenníka vedla cesta přes Josefské náměstí, kde se týž zastavil přihlížeje podvodné hře tam usazených čamburinářů. Lákán výhrou počal také sázeti. Štěstí mu však nesloužilo. Stále prohrával a chtěje prohrané peníze svého pána opět dosíci, počal na čísla větší částky peněz dávati. Naděje ho však zklamala, prohrál do krejcaru svěřené sobě peníze, s nimiž pak čamburinář rychle odešel, zanechav učenníka v zoufalém stavu. – Pražský denník, 19. 3. 1868 [related-post id="7226"] Rybník v Stromovce Prostranství před hostincem v Stromovce, které je nyní loukou, bývalo druhdy velkým rybníkem, což dosavadní jeho podoba dokazuje. Nyní se prý jedná o tom, aby byla prostora tato, ač jen částečně, opět naplněna vodou. Tím by Stromovka nabyla půvabnosti nové a v zimě by poskytoval rybník milovníkům klouzaček zábavu a hostinskému výdělek. – Pražský denník, 19. 3. 1868 Kandelábry Kandelábry belgické společnosti strmící dosud jako zbytečné haraburdí po ulicích s náměstích pražských konečně přece odklidí se. Bezpochyby musí belgická společnost také nechat upravit dlažbu odklízením tím porouchanou. Takž nezbudou na ulicích po bývalém mononolu belgické společnosti už jiné stopy leda ty svítilny na pražských branách, které posud se pravidelně osvětlují, ačkoliv asi loket opodál svítí obecní plyn. Nemýlíme-li se, zakládá se tato zajímavá zbytečnost, sloužící leda ku porovnání síly obojího plynu, na smlouvě mezi belgickou společností a c. k. erárem. Jinde by sotva cos podobného uvidělo se. – Národní listy, 19. 3. 1868

22. 1. 1889: Drastické pokusy na psech. Jak dlouho vydrží naživu bez jídla? • Kvůli vědeckému bádání zemřelo v minulosti už mnoho zvířat. Jeden z kontroverzních pokusů kdysi provedl jistý francouzský vědec. Přečtěte si, o čem se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 12. 1889: Spor o pozemky mezi Vinohrady a Prahou a noční řádění buršáků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 2. 1890: Ženy v Belgii budou smět nově provozovat činnost lékárnic • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Novodobý vánoční zvyk v českých domácnostech. Taky tohle děláte se stromečkem? • Co by to bylo za Vánoce bez vánočního stromečku? Jeho tradice však není zase tak stará, jak by se mohlo zdát. A zejména v posledních letech navíc doznává podstatných změn.

2. 1. 1869: Zima zatím nedorazila. V Praze panuje neobvykle teplé počasí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

V Praze kdysi stával nádherný most. Museli ho ale zbourat • Předchůdce dnešního mostu Legií – most Františka I. – byl nejkrásnější stavbou své doby. Mimo jiné výrazně napomohl rozvoji Smíchova. Po 57 letech provozu však musel být stržen. Proč?

Řetězový most císaře Františka I.

Muzeum paměti XX. století dnes symbolicky zahájilo svou činnost • Zápisem do Rejstříku ústavů dnes formálně vzniklo Muzeum paměti XX. století. Nově byly ustaveny orgány instituce. Na základě výběrového řízení se historicky prvním ředitelem muzea stane Jiří Šesták. Obsazena byla také pozice předsedkyně správní rady, kterou se stala radní hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová, a pozice předsedy dozorčí rady, kterým se stal Zdeněk Zajíček.

13. 6. 1890: Nepřátelé vlaštovek, řádění blesku a nešťastný pád mladého dělníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Kaplička na Petříně prošla kompletní rekonstrukcí • Hlavní město nechalo opravit kapli sv. Kříže u rozhledny v parku na Petříně. Památka byla dlouhá léta v havarijním stavu. Mimo jiné do ní zatékala voda. Rekonstrukce vyšla celkem na 2,8 milionu korun.

Trápení slavné Antonie Nedošinské. Život jí komplikovala matka, závist i nacisté • Nebyla krásná jako Adina Mandlová či Lída Baarová, přesto ji zbožňují miliony diváků. A to díky rolím laskavých a milujících maminek. Asi vás nepřekvapí, že taková byla Antonie Nedošinská i ve skutečném životě. Osud se s ní ale bohužel občas vůbec nemazlil.

Antonie Nedošinská

3. 8. 1890: Vykolejený vlak, osvobození od kolků a zachráněný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.