Dějiny metra: Pražané mohli mít podzemní dráhu už na konci 19. století

ZajímavostiKristián Vích8. března 20192 minuty čtení
Pařížské metro začalo jezdit v roce 1900.

Pařížské metro začalo jezdit v roce 1900.

Foto: Archiv

Při pohledu na dobové fotografie Prahy z konce devatenáctého a počátku dvacátého století se může zdát, že život v ní byl tehdy jedna velká idylka. Ve skutečnosti však Praha v té době byla spíš začouzeným městem plným továren, kde nebylo zrovna nejzdravější pobývat.

Špatný vzduch byl daní za ohromný hospodářský a technologický vzestup, který tehdy celý svět zažíval. České země byly průmyslově nejvyspělejší částí rakousko-uherského mocnářství. Z celého světa do Prahy pravidelně přicházely zprávy o úžasných vynálezech, přelomových objevech a pokrokových stavbách.

Pražané pochopitelně nechtěli zaostávat. Ladislava Rotta, syna majitele známé pražské ocelářské firmy V. J. Rotta, zaujala podzemně vedená městská železniční dráha. V roce 1863 ji jako první na světě zprovoznili Londýňané, v roce 1896 se pak jako první lidé na evropské pevnině projeli metrem obyvatelé Budapešti.

V Budapešti začalo jezdit metro už v roce 1896.
V Budapešti začalo jezdit metro už v roce 1896.

Rott správně tušil, že s prudkým nárůstem počtu obyvatel nastanou v Praze velké problémy v povrchové dopravě. Zároveň ale cítil i velkou obchodní příležitost. Městské radě proto 2. června 1898 zaslal návrh na vybudování pražské podzemní dráhy vedoucí z Karlína přes Prahu do Podolí. Zároveň se zmínil i o druhé lince z Malé Strany na Vinohrady.

V té době zrovna probíhala asanace Starého města a budování kanalizace. Rott navrhoval práce spojit s výstavbou tunelů, aby ulice nemusely být rozkopávány nadvakrát. U městské rady ale pohořel.

Kancelář Elektrických podniků vydala 18. července 1898 následující stanovisko: „Pro město Prahu vůbec není možno pomýšleti na dráhu podzemní. Práce kanalizační i jejich celý program jest již sestaven tak, že kombinace jich s drahou elektrickou vyvolala by zdržení v obou směrech.“

A bylo „vyřešeno“. Několika větami úředníci smetli ze stolu návrh, díky kterému se mohla Praha zapsat do historie jako pokrokové město. Na další (ale také ještě nerealizovaný) návrh městské podzemní dráhy si pak Pražané museli počkat až do třicátých let 20. století. O tom ale až příště.

Nepřehlédněte

12. 3. 1868: Jezdil po Praze a sháněl hoblík. Tvrdil, že jím srovná nerovnost ve státě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Obět politické nerovnosti Předevčírem od půldne najmul si na staroměstském náměstí jakýs slušně ošacený mladík drožku č. 74 a dal se voziti po Praze. Brzy zastaviti dal u krámu uzenářského tu zase u kupce, pak u některého kněhkupectví ano i v obchodě lahůdkářském a všude tázal se, mají-li tam na prodej – hoblík, že prý musí něco velmi nerovného srovnati. Rozumí se, že všude odbyt s posměchem, a když po celohodinové jízdě i drožkáři věc ta nápadnou byla, žádal tento o mzdu, předstíraje, že je teď kamsi objednán. Tu teprv vyšlo na jevo, že mladík nemá ani krejcaru. Pokládaje ho za podvodníka, dal ho drožkář zatknouti. Na strážnici odveden, jevil ale neznámý člověk zjevné známky pomatenosti; mluviť neustále o „nerovnosti“ mezi Prahou a Peští, kterouž prý musí, musí a musí hoblíkem srovnati. Přivolaný lékař seznav ovšem, že ubohý upadl v chorobu mysle, dal ho odvésti na místo příslušné. Pokud z listin u něho nalezených souditi lze, jest ubožák tovaryšem tesařským a jmenuje se Jan Lihmann a přišel z Mladé Boleslavi. – Národní listy, 12. 3. 1868 Problémy se skálou S vyšehradské skály utrhl se, jak jsme už oznámili, v pátek značný kus skály a poněvadž ještě další kusy skály hrozily spadnutím, odebrala se v sobotu komise k tomu místu a prohlednuvši je nařídila, aby k urovnání neštěstí byla stržena ještě část skály v délce 6 sáhů, načež hned v pondělí počali na skále té pracovati. – Pražský denník, 12. 3. 1868 [related-post id="6697"] Nehoda Předevčírem vyjeli si dva rybáří ze Štvanice na lov, avšak velká vlna převrhla jích loďku právě pod jezem, tak že oba pod loďkou se octnuli. Jeden z nich se dostal na obrácené dno a háčkem vytáhl svého soudruha ze zpodu. Oba plavali pak bez zastavení až k mostu železničnímu, kdež ke břehu z chladné lázně přirazili bez sítě a bez loďky. – Pražský denník, 12. 3. 1868 Pronájem Kavárna pod Letnou, poblíž třetího mostu, pronajmuta bude dražbou veřejnou a podáním ofert na dobu tří let. Oferty takové, vadiem 200 zl. opatřené, podány býti mají do konce t. m. u zdejší rady městské. – Národní listy, 12. 3. 1868

13. 2. 1868: Silný vítr znepříjeňuje Pražanům život, přibývá nemocných • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

29. 1. 1889: V Modřanech řádí děsivé strašidlo. Pátrání je zatím bezvýsledné • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 9. 1868: Neopatrná žena se zbavila losu, který později vyhrál • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

19. 2. 1868: Při demolici domu objevili vzácné mince z 15. století • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Politická provokace Nějaká písnička „o bělohorských mučednicích“ ruší zase poklid naši neunavné c. k. policie. Tajní orgánové její alespoň vyzvěděli „zcela na určito“, že v jisté karlínské kavárně prodávala a „rozšiřovala se“ taková „kdesi tajně tištěná písnička“, v níž opěvují se mučeníci bělohorští a tudíž dává se nechuť a nelibost proti vládě na jevo. Totě skorem učiněný § 11. ministerského nařízení z roku 1854! Honem tedy buď pachatele, nebo aspoň rozšiřovatele vypátrat. A tajní orgánové skutečně vypátrali „rozšiřovatele“ v osobě zámečnického strojmistra pana Čeňka N. z jedné karlínské továrny. Tento prý – tak znělo udání – zajisté písničku tu v povědomé kavárně bud' sám prodával, aneb jest-li neprodával tedy prý si ji dojista koupil… Jednoho dne tedy octnul se milý strojmistr u výslechu. Chuďas ustrnul všecek, když vyložen před ním sáhodlouhý protokol obsahující výpovědi „svědkův“ a trnnl pořad více čím více z toho protokolu se mu projevovalo: nemělť prý do té chvíle skutečně ani potuchy, že by jakás podobná písnička existovati mohla. „Vy tedy neznáte tento tiskopis“? a ukazována mu jakás litografie ve zlaté obrubě. Milý strojmistr chutě vytahuje brejle, aby se na tu šlakovitou písničku, která ho přivedla do takového oplétání, přece důkladně podíval – avšak chyba lávky: Když prý vůbec ničeho o ní neví, nemusí prý ji také číst, a osudný „corpus delicti“ pustoval zase do akt. Ať má krásná literatura naše také své „misterie“! – Národní listy, 19. 2. 1868 Zmizela Dle udání, příslušnému úřadu o tom učiněném, zmizela od 13. t. m. Alžběta Červenková, manželka truhláře, z bytu svého č. p. 52 na Malé Straně. Odloučena od muže svého, žila v nouzi a bídě velké, nebylo by tedy nemožné, že se ubohá snad života trapného zbavila. – Národní listy, 19. 2. 1868 Zaplavení Pramen ze studně provalil se předevčírem v domě č. 815 na svatováclavském náměstí do sklepa vedlejšího domu a brzo byl celý sklep zaplaven. Na rychlo bylo povoláno několik mužů od hasičského sboru, kteří rourami skrze otvory sklepní vodu ze sklepa pumpovali, až se jim podařilo proud zastaviti a průlom zatarasiti. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Divadlo Bergheerovo divadlo na senovážném náměstí požívá dosud stálé přízně pražského obecenstva, jak o tom svědčí každodenní četné návštěvy, jakých se mu dostává. Majitel jeho p. Bergheer ohlašuje veřejnými návěstími, že dosud provozované představení již jen krátký čas hráti budou, po nichž pak opět s novými představeními před obecenstvo předstoupí. – Pražský denník, 19. 2. 1868 [related-post id="5767"] Demolice Pachtův dům v granátnické ulici bude už co nejdříve dokona zbořen. Mohutné zdě staré této stavby vyžadují násilného bourání a některé vzdorují dlouho dělníkům než se sřítí. Včera ráno našel jeden z dělníků mezi zříceninami starou minci, na jejímž líci byla podobizna krále Jiřího Poděbradského, kol níž nápis v latinském jazyku “Jiří z Boží milosti král;” na druhé straně poněkud již otřené nalezal se stromek, nad nímž slunce se prostíralo. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Roznášel bez povolení Nepovolaný roznašeč novin byl v pondělí večer zadržen na Smichově, když udal, že mu jeden tulák ukradl sedm výtisků jistého humoristického listu. Při vyšetřování se ukázalo, že neměl dovolení k roznášení novin a tak byl i se zlodějem soudu odevzdán. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Ničema Zatknut byl v pondělí od obecní policie onen ničema, který v posledních dnech byl se do několika zdejších hostinců vloudil a tam hostům rozličné věci kradl. Dostižen byl v jednom hostinci na Václavském náměstí, právě když jednomu rabínovi byl ukradl zlaté hodinky s řetězem, pikslu, kabát, vestu a balík v ceně 35 ul. Zloděj tento je bývalý obchodní pomocník. – Pražský denník, 19. 2. 1868

Muž jezdil hodiny metrem a bimbal přirozením před dívkami. Bylo to spíš směšné, tvrdí svědkyně • Pražští policisté pátrají po nemravném cestujícím, který se v metru obnažoval před ženami a dával jim na odiv své pohlavní orgány. Incident se odehrál letos 2. ledna ve stanici Muzeum na lince A. Vyšetřovatelé ale případ zveřejnili až nyní, jelikož se jim zatím nepodařilo hanbáře dopadnout.

19. 2. 1890: Tragické zasypání chudé rodiny, nové obálky a dopadení podvodníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 5. 1889: Přednáška Františka Křižíka a tragický konec jedné lásky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 9. 1868: Kudy povede koňská dráha v Praze? Provozovat ji chce šest společností • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Koňská železnice v Praze Koňská železnice po Praze bude bezpochyby vedena od státního nádraží přes senovážné náměstí, ulicí Jindřišskou, náměstí svatováclavské, ulicí Vodičkovou a kolem mastných krámů přes ulici Spálenou do Žitné ulice, odtud pak Podskalím až pod Vyšehrad k budoucímu železničnímu mostu u budoucí dráhy spojovací. Alespoň prý tento plán při městské radě ze všech předložených nejvíce se líbí. O provedení a užívání železnice té hlásilo se až dosud šest společností. – Národní noviny, 1. 9. 1868

22. 1. 1889: Drastické pokusy na psech. Jak dlouho vydrží naživu bez jídla? • Kvůli vědeckému bádání zemřelo v minulosti už mnoho zvířat. Jeden z kontroverzních pokusů kdysi provedl jistý francouzský vědec. Přečtěte si, o čem se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 9. 1868: Léto pomalu končí. Pražské plovárny se začnou brzy rozebírat • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Ovocné knedlíky miloval i Jan Neruda. Připravit opravdové staročeské není žádná velká věda • Knedlíky v nejrůznějších podobách najdeme nejen v celé Evropě, ale třeba i v daleké Číně. Tamní kuchaři je vařili už dávno před námi. Naše klasické plněné knedlíky na sladko známe přibližně 300 let.

Takhle budou vypadat stanice Olbrachtova a Pankrác na nové lince metra D • Výtvarnou podobu stanic budoucích metra D Pankrác a Olbrachtova navrhnou přední čeští umělci Jakub Nepraš a Vladimír Kokolia. Jejich návrhy zvítězily ve vyzvané soutěži Metroprojektu, Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) a hlavního města Prahy pod záštitou Národní galerie Praha. Návrh Vladimíra Kokolii pro stanici Olbrachtova počítá se způsobem zobrazování, který návštěvníka vtahuje do obrazu a vytváří iluzi prostorového ztvárnění. Jakub Nepraš připravil výtvarné ztvárnění stanice Pankrác s alegorickým rozměrem a porota vyzdvihla také soulad návrhu s charakteristikou stanice jako živého přestupního bodu nové linky.

Vizualizace stanice Olbrachtova.

22. 11. 1889: Na Vinohradech otevřeli moderní závod na zpracování masa • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 2. 1868: V Praze panuje čilý stavební ruch, staré budovy musí ustoupit novým • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nové stavbyLoňský rok byl velmi bohatý na nové stavby, jež v Praze, na Smíchově, i Karlíně a jinde v blízkém okolí města provedeny byly. Letošní rok v tom ohledu nezůstane však též v pozadí, jak lze již nyní souditi. Staré domy počínají vždy více z ulic pražských mizeti, by vynahrazeny byly novými. Co nevidět zmizí opět dvě staré budovy z předešlých století. Jsou to tak zvaný »mičový dům« v mičové ulici a hostinec na Karlovu náměstí pod jménem u »Palmů« známý. Obě tato stavení počala se již v těchto dnech strhovati. Na svatováclavském náměstí blíže brány počne se v těchto dnech též jeden ze starších domů strhovati a již předevčírem byla před ním kůlna k uschování nástrojů postavena. – Pražský denník, 20. 2. 1868 Ku vraždě na LetnéPřes všecko pátrání úřadů není posud závoj vraždu tuto zahalující odhalen. V posledních dnech se vypátralo, že od minulého měsíce se beze stopy ztratili také syn jednoho měšťana z Mladé Vožice. Byla tedy odeslána fotografie mladíka na Letné zavražděného. Stejnou dobou vydal se na cestu do Ameriky syn jednoho mlynáře ze Švihova a poněvadž rodičové posud žádné zprávy o jeho odjezdu z Evropy neobdrželi, vyžádali si taktéž onu fotografii k nahlédnutí, zda-li by to syn jejich nebyl. – Pražský denník, 20. 2. 1868 [related-post id="5769"] Zemřely zadušenímZmínili jsme se již, že v sobotu nalezeny byly v Karlíně dvě ženštiny, jedna starší a druhá mladší, bez sebe v postelích, anto vdychaly do sebe kvůli uhličinu. Starší byla již mrtva, mladší přišla sice k sobě ale musela dána být do nemocnice. V pondělí ale podlehla svému otrávení uhličinou i zemřela. – Pražský denník, 20. 2. 1868 Mrtvé neviňátkoMrtvola novorozeňátka byla v úterý dopoledne nalezena ve strouze za Vršovicemi. Byla odnešena do umrlčí komory Ve vršovicích. – Pražský denník, 20. 2. 1868 Stavba divadla národníhoJelikož příznivé počasí již tomu připouští, pokračuje se pilně v předběžných pracích ku podniknutí stavby té. Zejména vyváží se na četných provozech, pokud místnost toho dovoluje, zem a šutr, i kopají se na čtyřech místech základy na zkoušku, zdaž možno již pro vodu dostati se na grunt. Jakmile Vltava jen poněkud opadne, započne se s kopáním a stavbou základů a sice nejprv na straně u Vltavy. Včera vykonána rozličná vyměřování místa a nivelování. – Národní listy, 20. 2. 1868

1. 5. 1889: Úpravy radnice, pražské letní zábavy a pohřešovaný podnikatel • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Jaké bylo české školství před 100 lety? Přijďte na unikátní výstavu! • Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského připomíná 100. výročí vzniku Československa výstavami „Nová škola v nové republice“ a „Tady nová republika“. Výstavy jsou pro veřejnost přístupné od 1. února do 31. prosince 2018.

Unikátní výstava přibližuje české školství 1. poloviny 20. století.

Rok 2020? Lidstvo už zažilo mnohem horší časy. Umíraly desítky miliónů lidí • Na uplynulý rok 2020 zřejmě nikdo z nás nezapomene. Svět se doslova ze dne na den změnil a pro mnohé bohužel k horšímu. Při příchodu nového roku si tentokrát všichni navzájem přáli, aby ten příští byl už konečně lepší a normálnější. Ale objektivně vzato si lidstvo zatím naštěstí nežije zase tak špatně. V nepříliš vzdálených dějinách totiž byly i horší etapy.

6. 11. 1889: Podrážděná husa a krvavá noční rvačka na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 9. 1868: Dva lidi v jeden den postihla přímo na ulici padoucí nemoc • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.