Jindřiška (21): Seznámení přes internet? Nejdřív peklo, ale pak jsem našla lásku svého života

19. listopadu 2019 ∙ 18:11
Klára Dvořáková
Jindřiška našla díky aplikaci lásku svého života (ilustrační foto). ∙

Každý, kdo byl nebo je delší dobu single, to zná. Osamělost i v plné místnosti lidí. Pocit, že se nemáte komu svěřit, komu zavolat nebo s kým jen tak koukat na televizi. Těžké je to obzvlášť ve chvílích, kdy většina vašich přátel někoho má. Chodit stále někam ve třech? Nebo raději zůstat sám doma? Dilema, které občas řešil každý z nás. 

Jednadvacetiletá Jindřiška, která nám svěřila svůj příběh, to měla ještě o chlup těžší. „Kamarádi zůstali na rodné Moravě a kromě pár kolegů jsem v Praze nikoho neznala,“ začíná své vyprávění. Nudu a osamění se rozhodla řešit stejně, jako spousta jiných mladých lidí. Do svého telefonu si stáhla seznamovací aplikaci. To, co tam našla, ale nečekala.

Počáteční neúspěchy 

Jak sama říká, zpočátku byla vůči seznamování online dost nedůvěřivá. Přeci jen na internetu si každý může pravdu přikrášlit nebo úplně změnit. Po několika osamělých večerech u televize a po poradě s kamarádkami se ale rozhodla s jedním z mužů ze seznamky setkat osobně. Aplikace vyhodnotila, že by toho mohli mít hodně společného.

Že to nebyl dobrý nápad se ukázalo záhy. „Na schůzku sice dorazil dorazil stejný chlap, kterého jsem viděla na fotce, ale jinak to byl absolutní propadák. Neměli jsme si co říct a schůzka byla plná trapného ticha. Po téhle zkušenosti jsem aplikaci několik týdnů neotevřela, “ vypráví se smíchem Jindřiška.

Na online seznamování však nezanevřela úplně. „Po čase mě do Prahy přijely navštívit mé nejlepší kamarádky. Samozřejmě přišla na přetřes i má neúspěšná schůzka. Vyprávěla jsem holkám o svém zklamání a tom, jak jsem na internetové seznamování zanevřela. Stačilo ale pár lahví vína a já aplikaci znovu otevřela. Lépe řečeno, otevřely ji kamarádky, kterým jsem dala za úkol mi vybrat toho pravého,“ popisuje pokračování svých snah o hledání partnera.

Byla to láska jako trám 

Další schůzku Jindřišce kamarádky dohodly hned na následující týden.  To, co následovalo, ale nikdo nečekal. „Šla jsem na tu schůzku s nulovým očekáváním. Říkala jsem si, že když už nic, alespoň se dobře najím,“ poodhaluje s úsměvem. Jak ale vzápětí dodává, hned v prvních minutách věděla, že tahle schůzka je jiná. Že tohle je ono!

„Potkali jsme se na Náplavce a bylo to jako z filmu. Od první chvíle mi to všechno přišlo správně. Jako kdybychom si byli souzeni. Místo do kina jsme nakonec vyrazili na procházku noční Prahou a povídali jsme si, jako kdybychom se znali celý život. Obvykle bývám zpočátku zdrženlivá a stydlivá, ale tady jsem ostych ztratila po pár větách. Takhle jsem to neměla ani u kamarádek. A to je co říct,“ vypráví zasněně.

Jindřiščino vyprávění potvrzují i její kamarádka Radka: „Hned večer mi volala, že toho kluka si brzy vezme. Štěstí jsme jí s holkama přáli, ale tímhle nás trochu vyděsila. Varovali jsme jí, ať neblázní. Vždyť jedna úspěšná schůzka nemusí vůbec nic znamenat.“

Události však nabraly rychlý spád a brzy se ukázalo, že Jindřiška měla pravdu. Její vyvolený, pětadvacetiletý Martin, ji opravdu po několika týdnech chození požádal o ruku. A tak, i přes počáteční nepochopení od okolí, proběhne příští rok v létě svatba.

A co na to pan Božský?

„Schůzka s Jindřiškou nebyla první, kterou jsem si přes tuto aplikaci dohodl. I proto jsem na rande vyrazil se značnou skepsí. Přeci jen Vás neúspěch vždy odradí, ačkoliv se snažíte myslet pozitivně. Hned po seznámení mi však bylo jasné, že tohle je jiné. Od začátku jsem měl pocit, že se známe už dlouhou dobu a že s touhle holkou chci strávit zbytek života. A tak jsem se po několika týdnech odhodlal, pozval Jindřišku na romantickou večeři a tam ji požádal o ruku. Okolí se smálo, ale ona mou žádost přijala a já jsem teď šťastnej chlap,“ uzavírá naše vyprávění budoucí ženich. 

X Zavřít