Jedno objetí denně nestačí. Terapeutka popsala, kolikrát denně je to ideálně potřeba

MagazínTereza Běhalová4. ledna 20222 minuty čtení

Objetí je tím nejpřirozenějším způsobem, jak dát najevo náklonnost nebo lásku

Foto: Unsplash

Náročná zima, letos navíc umocněná stále nekončící pandemií a astronomickým zdražováním všeho možného, představuje obrovskou zátěž na naši psychiku. Naštěstí ale existuje jednoduchý a bezplatný způsob, jak zůstat v pohodě.

Obyčejné lidské objetí je magickým momentem, kdy si dva lidé vyjadřují vzájemnou náklonnost. Zpravidla se objímáme v rodině a s blízkými přáteli. Ve stresových situacích – například při různých přírodních nebo jiných tragédiích – si k sobě často najdou cestu i lidé, kteří se předtím vůbec neznali. Nezřídka se ale objetím spontánně slaví třeba sportovní úspěchy mezi fanoušky nebo samotnými sportovci.

V živočišné říši je objímání dobře popsáno u primátů. Naši příbuzní ho rovněž používají jako projev vzájemné intimity, ale i pozdravu nebo rozloučení. Proč se ale vlastně tak rádi objímáme? A co se děje s naším tělem a psychikou, když se nám ho naopak zoufale nedostává?

Síla lidského objetí je obrovská. Foto: Unsplash

Je prokázáno, že při objetí se do těla vyplavuje hormon lásky oxytocin. Ten snižuje stres, úzkost i krevní tlak. Zároveň upevňuje naše sebevědomí a pozitivní emoce. Odborníci z Carnegie-Mellonovy univerzity v americké Pensylvánii provedli v roce 2014 experiment, který dokládá dokonce léčivou schopnost objetí.

Od více než čtyř stovek účastníků nejprve zjišťovali, jak často objímají druhé lidi. Následně všechny nakazili virem chřipky. Z výsledků pokusu vyplynulo, že ti, kteří se objímali často a rádi, a zároveň cítili podporu od svých blízkých, měli výrazně mírnější příznaky nemoci a lépe se tak uzdravili.

Také objetí se zvířetem může snížit hladinu stresu. Jako od člověka to ale není. Foto: Unsplash

Kolikrát denně se objímat

Všem musí být proto nad slunce jasné, že dlouhodobý nedostatek objetí může vést ke zhoršenému fyzickému i duševnímu zdraví. Jenomže jak často se během dne objímat, aby to nebylo málo? Odpověď před časem přinesla rodinná terapeutka Virginia Satir. Pro americký časopis Forbes řekla: „Potřebujeme čtyři objetí denně, abychom vůbec přežili, osm objetí denně, abychom normálně fungovali, a dvanáct objetí, abychom mohli v životě růst.“

O tom, že objímání je mimořádně důležité pro všechny, ale z našich životů se nejen vlivem pandemie bohužel vytrácí, je i Mezinárodní den objímání, který si od roku 1986 připomínají lidé po celém světě vždy 21. ledna. Pokud jste tedy dnes ještě nikoho neobjali, měli byste to napravit. Prospějete tím nejen sobě, ale i druhým.

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Hug, https://www.forbes.com/sites/carolynrosenblatt/2011/01/18/magic-touch-six-things-you-can-do-to-connect-in-a-disconnected-world/, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4323947/

Nepřehlédněte

Příprava a skladování bramborového salátu. Vyhněte se nejčastějším chybám • Ke štědrovečerní večeři patří bramborový salát jako párek k rohlíku. Dopřává si ho až 95 procent všech obyvatel Česka a v mnoha domácnostech se připravuje v tak velkém množství, že zbude ještě na několik dalších dní. Ne každý už ale dbá na to, aby salát byl i zdravotně nezávadný.

Pozitronová tomografie slaví výročí. Unikátní metodu provedli lékaři v Česku poprvé před 20 lety • Přesně před 20 lety, 25. srpna 1999, provedli lékaři v pražské Nemocnici Na Homolce první vyšetření pacienta pomocí PET neboli pozitronové emisní tomografie. Jednalo se o vůbec první využití této metody nukleární medicíny v postkomunistické Evropě. PET centrum Praha, které Homolka vybudovala ve druhé polovině devadesátých let ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu Řež, bylo unikátní tím, že šlo o modelový projekt podporovaný Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Tím, že se osvědčilo v klinické praxi, otevřelo cestu pro další rozšiřování PET technologie do zdravotnických zařízení u nás i v zahraničí.

Poznat narcise můžete na první pohled. Prozradí ho obočí • Miloš Zeman, Donald Trump, Marilyn Monroe, Leonid Brežněv, Simon Cowell nebo Madonna. Všechny zmíněné osobnosti spojuje jeden společný rys – husté nebo výrazné obočí. Kanadští psychologové prokázali, že tito lidé mohou mnohem častěji trpět narcistickou poruchou osobnosti.

Sapiosexuály krásou neohromíte. Vyhledávají jiné kvality • Výběr ideálního partnera se řídí mnoha faktory. Většinu lidí přitahuje na první pohled fyzický vzhled, případně i povaha nebo stav bankovního konta. Existuje ale skupina lidí, kterou namísto toho zajímá něco úplně jiného.

Lékaři z Motola loni transplantovali srdce pěti dětským pacientům • Lékaři Dětského kardiocentra FN Motol provedli v loňském roce celkem pět transplantací srdce – třem chlapcům a dvěma dívkám. Jedná se o rekordní počet transplantací uskutečněných během jednoho roku, a to za posledních deset let. Od roku 2013, kdy MZ ČR schválilo Dětské kardiocentrum jako transplantační centrum pro srdce u dětí, zde bylo provedeno celkem 17 transplantací. 

Transplantaci srdci loni úspěšně zvládla i pětiletá Adélka.

Jedlá soda má široké uplatnění v domácnosti i při zdravotních obtížích • Jedlou sodu neboli sodu bikarbonu známe zřejmě všichni a značná část populace využívá její vlastnosti v mnoha směrech. Pojďme se podívat, jaké má soda účinky a v kterých případech je vhodné ji použít v domácnosti.

Zabiják jménem sůl. Lidé překračují doporučenou dávku a často o tom ani neví • Sůl je pro lidské tělo sice nepostradatelná, ale nadměrný příjem představuje obrovské zdravotní riziko. Doporučené denní množství soli přitom často překračujeme, aniž bychom si to uvědomovali. Upozorňuje na to kampaň s názvem World Salt Awareness Week, která probíhá v těchto dnech.

Sůl nad zlato? Ano, ale jen v omezeném množství.

Nemocnice Na Homolce si připisuje světové prvenství v počtu operací provedených gama nožem • Lékaři z oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie pražské Nemocnice Na Homolce provedli již dvacet tisíc zákroků gama nožem. Toto číslo nikde jinde na světě žádný tým lékařů pracujících jen s jedním gama nožem zatím nepřekonal. Český gama nůž je tak jednoznačně nejvytíženějším zařízením svého druhu v globálním měřítku.

Leksellův gama nůž.

Klíč k dlouhověkosti máme všichni na dosah ruky, tvrdí vědci z Harvardu • Prožít dlouhý a spokojený život je snem mnohých z nás. Moderní vědecké výzkumy dokazují, že každý člověk může do určité míry ovlivnit, kolika let se dožije.

Pálení žáhy snadno zaženete. Stačí potraviny, které máte doma • Pocit nepříjemného pálení za hrudní kostí nebo v hrdle postihne čas od času každého. A když se k tomu přidá ještě říhání a pocit na zvracení, obvykle hledáme rychlý a účinný způsob, jak se potíží zbavit.

Odumírání kostí postihuje každého desátého. Většina lidí o své nemoci vůbec neví • Osteoporóza je jedním z nejčastějších onemocnění kostí. Projevuje se řídnutím kostní tkáně, čímž se kosti stávají křehčími a náchylnějšími ke zlomeninám. Nemoci se často přezdívá „tichý zloděj kostí“, protože pacient zpočátku nepociťuje žádné obtíže.

Jóga pro duši: Jak cvičení jógy ovlivňuje naši mysl • Jóga, dávná praxe, která pochází z Indie, představuje komplexní systém cvičení pro tělo a mysl. Mnoho lidí se k ní obrací pro zlepšení flexibility, síly nebo vytrvalosti. Nicméně v posledních letech se objevuje stále více důkazů o tom, že jóga nabízí mnohem více než jen fyzické benefity. Dokáže harmonizovat tělo a mysl, působit jako silný nástroj pro zvládání stresu a dokonce podporovat duševní pohodu. Tak jak tedy cvičení jógy ovlivňuje naši mysl?

S dárky pro děti to nepřehánějte. Můžete jim zkazit celý život, varuje psycholog • Blíží se Vánoce a snad každý rodič touží dopřát svým potomkům jen to nejlepší. Děti tak často pod stromečkem nachází tolik dárků, že často ani nevědí, co s nimi. Psychologové ovšem varují, že je to velká chyba.

Příliš dárků může dětem zkazit život, varuje psycholog.

Děs a hrůza pod maskou. Proč se klaunů většina lidí bojí? • Jejich úkolem je bavit a rozdávat radost, přesto ale mnoha dětem i dospělým nahánějí spíš děs a hrůzu. Vědci se zabývali otázkou, proč v nás klauni vyvolávají negativní emoce. A tady je odpověď.

Přibývá dětí s cukrovkou. Za posledních 20 let se jejich počet ztrojnásobil • Stále více dětí onemocní diabetem 1. typu, jehož léčba je možná za pomocí inzulínu. Jen ve FN Motol byla od začátku roku cukrovka zjištěna u 30 pacientů. Příčiny tohoto trendu, se kterým se potýká i mnoho dalších zemí v Evropě, se dosud nepodařilo uspokojivě objasnit. Podle jedné z možných hypotéz (tzv. hygienická hypotéza) se tak děje z toho důvodu, že v kojeneckém a batolecím věku se dítě nedostává do styku s běžnými patogeny, které se přirozeně vyskytují v jeho okolí. V současné době existují nepřímé důkazy, že pokud se imunitní systém v raném věku nesetkává s běžnými infekty, může selhat ve své hlavní roli rozpoznávání mezi vlastním a cizím a způsobit následně některé z autoimunitních onemocnění, jako je například diabetes 1. typu. „Čistota za každou cenu a neúměrný strach, aby se dítě něčím nenakazilo, pak pro něj mohou mít zcela opačný efekt,“ říká prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D., vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Diabetes neboli cukrovka v současné době postihuje přibližně každé pětisté české dítě. Nejčastějším typem je diabetes 1. typu, což je autoimunitní, na obezitě nezávislé onemocnění, které vyžaduje celoživotní léčbu inzulínem. To, že se cukrovka objevuje již v raném věku, představuje pro malého pacienta do budoucna opravdu závažný problém. Přibývá totiž těch, kteří prožijí prakticky celý život s diabetem, neobejdou se bez pravidelné aplikace inzulínu a je u nich větší pravděpodobnost pozdních komplikací, z nichž nejobávanější je postižení ledvin, očí a nervů. [related-post id="11244"] Zamezit rozvoji těchto závažných komplikací lze prostřednictvím dlouhodobého udržování hladiny krevního cukru v takové výši, aby co nejpřesněji kopírovala hodnoty zdravého člověka. To je však v praxi extrémně složité, protože diabetes 1. typu je u dětí velmi labilní. „Dochází k tomu, že krevní cukr často kolísá bez zjevných příčin a rodiče dětí musí reagovat na okamžitou situaci přidáním dávky inzulínu v případě vzestupu, nebo naopak dodáním rychlých cukrů při rychlém poklesu glykémie. Proto byli někteří rodiče nuceni měřit svým dětem krevní cukr glukometrem i 15x denně, což pro celou rodinu představovalo významnou zátěž organizační i psychickou,“ říká profesor Šumník. Tuto situaci se lékařům daří postupně účinně zlepšovat. Díky technologickému pokroku i částečné úhradě zdravotních pojišťoven se stále více v léčbě diabetu 1. typu uplatňují tzv. kontinuální monitory glykémie. Jde o malé přístroje, které měří koncentraci glukózy v těle pomocí senzoru zavedeného podkožně, a které pravidelně informují své nositele o aktuálních hodnotách. Údaje je možné přenést přes mobilní telefon k rodičům, kteří jsou informováni o aktuálním vývoji a mohou v případě potřeby včas zasáhnout. Systém má v sobě také zabudované alarmy, které dítě s diabetem upozorní, že se jeho krevní cukr dostává mimo doporučené rozmezí. Pokud je senzor navíc spojen s inzulínovou pumpou, může do určité míry automaticky ovládat dávkování inzulínu. [related-post id="11202"] Přesná klíčová data o léčbě českých diabetických dětí poskytuje národní registr dětského diabetu ČENDA, který byl spuštěn v roce 2013. Z jeho dat vyplývá, že za posledních 5 let se zlepšila kontrola diabetu u dětí natolik, že riziko vzniku pozdních komplikací pokleslo o více než 30 %. Klíčové parametry získané z registru ČENDA ukazují vynikající kvalitu péče a kontrolu diabetu zcela srovnatelnou s nejlepšími světovými centry. Nikoli náhodou bylo absolutně nejlepšího výsledku dosaženo v roce 2017, kdy se do praxe začaly zavádět kontinuální monitory glykémie. Na základě analýz je tak nezpochybnitelné, že tato nová technologie má na zlepšujícím se trendu významný podíl. Přestože zkušenost s touto technologií mělo dosud pouze 40 % českých dětí s diabetem 1. typu, z nichž přibližně 15 % ji využívá trvale, zlepšení u nich bylo zcela zásadní, skokové. To ukazuje na velký potenciál této metody při dalším zlepšování prognózy dětí s diabetem 1. typu.

Co všechno o člověku prozradí jeho vlastní nepořádek • Nepořádek má mnoho podob. Známe to všichni. Tady rozložené časopisy, o kousek dál počmárané papírky s „důležitými“ poznámkami, mezi nimi hrnky od kávy. Přes židli pak pohozené oblečení, v knihovně roky nečtené knihy a půda plná starého harampádí. Každý máme ten svůj uklízecí nešvar. Víte ale, co můžete ze svého nepořádku vyčíst?

Nepořádek jako zrcadlo naši mysli.

Samomluva může být příznak duševní choroby • Snad každý člověk si čas od času mluví sám pro sebe. Říkat nahlas své myšlenky, aniž by byl v okolí někdo jiný, je podle psychologů do určité míry zcela normální. Pokud je ale samomluva častá, může jít o příznak závažné psychické poruchy.

Samomluva může být známkou vážné nemoci.

Mýty o gumových medvídcích. Z čeho se opravdu vyrábějí, co obsahují a jak ovlivňují zdraví kloubů • Gumové medvídky milují děti po celém světě. Obrovské oblibě se ale těší i u dospělých, kteří se díky nim mohou vrátit do bezstarostným dětských let. Od roku 1922, kdy se začaly v Německu vyrábět, jejich popularita neklesá. Víte ale, že čeho se skutečně vyrábějí? A jsou opravdu tak přínosné pro zdraví, jak se často tvrdí?

Proč je dobře, že každý život nakonec skončí? • Život je nádherný dar, plný vzestupů a pádů, radosti a smutku, výher a ztrát. Ale stejně jako každý příběh má i život svůj začátek a konec. Ačkoli může být těžké se s tímto faktem smířit, existuje několik důvodů, proč je dobré, že každý život nakonec skončí.

Chcete, aby vám vztah vydržel? Nemusíte milovat příliš, ale záleží hlavně na výchově, tvrdí vědci • Psychologové a odborníci na vztahy lidem dlouho radili, že pokud chtějí stabilní a dlouhodobý partnerský vztah, musejí se mu naplno oddat. Studie amerických vědců však tuto zásadu částečně vyvrací.

Jak vybudovat dlouhodobý partnerský vztah?