Klid pro zvířata. V Praze platí zákaz odpalování pyrotechniky na vybraných místech

ZajímavostiKristián Vích30. prosince 20202 minuty čtení

Foto: Archiv

Praha letos schválila vyhlášku, podle které se na mnoha místech v metropoli zakazuje používání zábavní pyrotechniky. Oslavy příchodu nového roku se tak například v centru města budou muset poprvé obejít bez rachejtlí, světlic a dělobuchů. Ochránci zvířat tento krok vítají.

Stará vyhláška zakazovala laikům používání zábavní pyrotechniky na území hlavního města mimo místa k tomu určená během celého roku, vyjma několika dní, mezi něž patřily i Silvestr a Nový rok. Nová vyhláška rozšiřuje zákaz používání pyrotechnických výrobků i na Silvestra a Nový rok, a to i v nejcitlivějších částech Prahy, jakými jsou památková rezervace, vodní toky a jejich břehy, okolí nemocnic, domovů pro seniory, zvláště chráněná území, přírodní parky či okolí areálu Zoo Praha. Kde všude se nesmí pyrotechnika používat je znázorněno na této mapě.

„Odpalování pyrotechnických výrobků působilo rok co rok vážná zranění lidem i zvířatům a rovněž škody na majetku. Zanedbatelná není ani kontaminace životního prostředí. Na některých místech v centru Prahy byla například loni těsně po novoroční půlnoci koncentrace prachových částic menších než 2,5 mikrometru až dvanáctinásobně vyšší, než povoluje limit WHO,“ uvedla radní Hana Kordová Marvanová, která novou vyhlášku prosadila.

Na dodržování nařízení, ale i na zákaz nočního vycházení, budou v ulicích Prahy dohlížet stovky policistů. „V případě zjištění porušení nařízení policisté občany a návštěvníky Prahy upozorní na porušení nařízení a nutnost jejich dodržování, uvedla policejní mluvčí Violeta Siřišťová.

Když zvířata trpí

Silvestrovskými a novoročními ohňostroji trpí řada domácích zvířat. Ještě komplikovanější ale byla situace volně žijících živočichů. Ti se totiž před petardami a rachejtlemi nemají kam ukrýt. Silné zvukové a světelné efekty umocněné okolní tmou jim způsobují stres, nutí je opouštět jejich bezpečné úkryty a vyčerpávat tak klíčové energetické zásoby a mimo jiné zapříčiňují i jejich následné kolize s překážkami či střety s auty. Do Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy se pak někteří z nich dostávali například se zlomeninami křídel nebo končetin, s úrazy hlavy či jinými vážnými zraněními anebo kvůli celkovému vyčerpání.

„Mezi typické oběti nevázaných silvestrovských oslav zvláště na pražských náplavkách a v jejich okolí patří například labutě, které se na zimu stahují na Vltavu v centru města, protože zde řeka nezamrzá. Při úprku před hlukem pak bohužel často narážejí do tramvajového vedení na pražských mostech, které pro ně představuje velké nebezpečí i za běžných okolností, nebo dokonce přímo do konstrukcí mostů,“ uvádí na svém webu Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy.

Nepřehlédněte

Vzteklý osel zabil pět lidí. Projevy nákazy u zvířat jsou různé • V dřívějších dobách nebylo proti mnohým chorobám očkování. Smrtí pro člověka tak mohlo skončit třeba i obyčejné pokousání od psa nakaženého vzteklinou. O jednom velmi neobvyklém případu informují Národní listy z července roku 1891.

Pražská zoo se raduje. Narodilo se další mládě koně Převalského • V pražské zoo přišlo minulý čtvrtek na svět další mládě ohroženého koně Převalského. Jen letos se jedná již o čtvrtý přírůstek. Celkem se tak v trojské zahradě a dalších jejích zařízeních narodilo již 239 těchto vzácných hříbat.

Zkušená matka Hara své poslední mládě pečlivě chrání, podle chovatelů k němu nepouští ani sourozence.

Novoroční ohňostroj v Praze připomene události roku 1989 • Pět tematických obrazů, z nichž každý symbolizuje jednu etapu revoluce v roce 1989, bude tvořit pražský novoroční ohňostroj pro rok 2019.

Pražská zoo bilancuje. I v těžkém roce přišlo na svět několik vzácných mláďat • Opatření proti šíření koronaviru se letos výrazně dotkla i pražské zoo. Život v zahradě i přesto pokračoval dál. Na svět zde přišly stovky nových mláďat. Některé odchovy jsou velmi významné i z odborného hlediska.

Rozmazlené kočičí tlapky: Jak zajistit chlupatému miláčkovi maximální komfort • Každý zkušený majitel kočky jistě potvrdí, že naši kočičí přátelé jsou, co se pohodlí týče, naprostými gurmány. Jsou to mistři útulných zákoutí a experti na slastný odpočinek. Pokud jste nedávno přivítali ve svém domově novou kočku, nebo pokud prostě jen chcete své kočce vylepšit bytovou situaci, je tento článek určen právě vám. Probereme si několik praktických, ale zároveň kreativních způsobů, jak můžete kočce její prostředí co nejvíce zpříjemnit a obohatit.

V Praze se narodilo další mládě ohroženého lemura kata • Pražská skupina lemurů kata se rozrostla o další mládě. Nový benjamínek se narodil ve středu brzy ráno a zatím se vyvíjí dobře. Jeho rodiči jsou téměř šestiletá samice Anka původem z Paříže a stejně starý chovný samec Tali narozený v Bratislavě. Lemur kata patří podle Červené knihy IUCN mezi ohrožené druhy.

Kolik prstů má kočka? Správná odpověď není jednoznačná • Je to zdánlivě jednoduchá otázka. Kolik prstů má dohromady obyčejná průměrná kočka? Pokud tipujete 16 nebo 20, jste na omylu. Běžná domácí kočka má prstů celkem 18. Pokud toto číslo vydělíme čtyřmi, zjistíme, že na každou tlapku připadá 4,5 prstu. Jak je to možné?

Novoroční úklid Prahy odstartuje tři hodiny po půlnoci. Vyjde na milion korun • Tradičně tři hodiny po půl noci najede strojová čisticí technika na frekventovaná místa centrální části metropole a zahájí úklid po novoročních oslavách. Ruční úklidové práce metařů Pražských služeb začnou v pět hodin ráno. Centrum Prahy by mělo být zase čisté během dopoledne. Práce v bočních ulicích se mohou protáhnout až do páté hodiny odpolední.

Zvláštně zbarvené alpské kozy se nastěhovaly do zookoutku v Kamýku • Nový zookoutek v lesoparku v Kamýku přivítal první návštěvníky. Celý areál prošel v posledních měsících rekonstrukcí. Vznikly zde nové výběhy, seník, hájovna a zázemí pro techniku. Obnova nefunkčních starých objektů vyšla hlavní město na 5,2 milionu korun.

Lvi z pražské zoo oslavili Valetntýn vášnivým pářením • Samec lva indického Jamvan, který spolu se Suchi a Ginni přicestoval do Zoo Praha na podzim 2015 z Gudžarátu, se ve vztahu k oběma samicím ukázal jako prozatím příliš nezkušený, a proto ho na přechodnou dobu nahradil ostravský Sohan. Ten nezklamal a období před Valentýnem bylo u lvů plné vášní a lásky.

Lev indický Sohan přicestoval do Zoo Praha z Ostravy.

V pražské zoo uměle oplodnili samici ohroženého lva indického • Ve středu večer podstoupila samice lva indického Ginni – původem z indického Gudžarátu – umělou inseminaci. Tu provedl přímo v Zoo Praha tým profesora Thomase Hildebrandta z berlínského Leibnizova institutu ve spolupráci s veterináři z pražské zoo. K zákroku použili sperma samce Jamvana.

Čistokrevní lvi indičtí samec Jamvan a samice Ginni ve výběhu pražské zoo.

Zotavená orangutaní samice Mawar se po náročné operaci vrátila do expozice • Samice orangutana sumaterského Mawar byla po několikadenním oddělení, kdy se v zázemí zotavovala kvůli chirurgickému výkonu v ústní dutině, opět spojena se samcem Pagym. Spojení proběhlo bez problémů a teď už je v expozici vidět celá skupina pohromadě; včetně pětileté Diri, která dělala své matce Mawar společnost i během izolace. „Spojení nejdříve probíhalo ve vnitřních boxech přes mříže a za krátkou dobu byla zvířata spojena úplně. Samotné spojení zvířat proběhlo v rámci orangutaního způsobu života na výbornou, chovatelé pozorovali i pokusy o páření,“ dodal vrchní chovatel primátů David Vala. [related-post id="6868"] [gallery columns="1" link="none" size="full" ids="7834"]

Mawar musela kvůli bolesti zubů podstoupit výkon, teď už je ale v pořádku.

Prvního vombata získala Zoo Praha. Návštěvníkům se představí v lednu • Pražská zoologická zahrada má nového vzácného obyvatele. Samec vombata obecného jménem Cooper se sem přestěhoval minulou středu z německého Hannoveru. Nyní ho čeká měsíční karanténa. Poté se přesune do expozice Darwinův kráter, kde ho již budou moci spatřit i návštěvníci.

Ježčice se nafoukla vzduchem jako balónek. Lékaři měli jedinou možnost • Tzv. „balónový syndrom“ znali pracovníci Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy až do minulého úterý pouze z odborné literatury. Ježčice byla zpočátku ve velkém ohrožení života, ale díky včasné pomoci je už naštěstí z nejhoršího venku.

V pražské zoo jsou nově k vidění ohrožené dlouhokrčky rotiské • Po roce trpělivého odchovu Zoo Praha představuje vzácné dlouhokrčky rotiské. Návštěvníci je mohou obdivovat v prvním velkém akváriu ve vstupním rondelu Indonéské džungle.

Dlouhokrčka rotiská.

Jaro už je blízko. Pražský svišť se probudil ze zimního spánku • Zdá se, že jaro už je skutečně za dveřmi. V pražské zoologické zahradě se z hlubokého zimního spánku probudil samec sviště lesního.

I zvířata mají sny, tvrdí vědci. O čem se zdá vašemu pejskovi? • Vědci z celého světa díky pokročilým metodám potvrzují to, o čem se diskutuje už od antických dob. Našim čtyřnohým miláčkům se během spánku nejspíš zdají sny podobné těm lidským. Má to ale háček...

OBRAZEM: Zvířata z pražské zoo si užívala sněhovou nadílku • Návštěvníci, kteří zavítali do Zoo Praha v uplynulých dnech, mohli pozorovat nejen první mládě letošního roku, kterým je samička ovce kamerunské, ale i celou řadu dalších zvířat, jak dovádějí ve sněhu.

Neskutečná radost! Gibonům v pražské zoo se narodilo mládě • V pondělí časně ráno se v Zoo Praha narodilo druhé mládě gibona stříbrného a zatím si vede velmi dobře. V České republice tento ohrožený druh chovají jen dvě zoologické zahrady. Odchovat jej se dosud podařilo jen té pražské. „Chov gibonů stříbrných je velmi náročný, proto už naše mládě narozené v roce 2015 – jako první v rámci všech českých i slovenských zoo – znamenalo obrovský chovatelský úspěch. O to víc nás těší, že jsme na tento úspěch navázali dalším mládětem a dnes tříletý Silver Arrow získal sourozence,“ vysvětlil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Nově narozené mládě se zatím jeví čile a zdravě, podle chovatelů má dobrý sací i úchopový reflex a matka Alangalang se o něj stará velmi pečlivě. Hned po porodu svého potomka očistila a nehne se od něj na krok. První den zůstávala v bezpečí expozice, polehávala s mládětem na břiše, aby mohlo pít, nebo seděla v podřepu a objímala ho všemi končetinami. Dnes už s ním i posedává na topolu nebo „lítá“ venku – v korunách stromů, při čemž má nohy ohnuté k břichu, aby jej zajistila. „Samice je dominantní, takže za běžných okolností se k jídlu vždy hrne jako první. V den porodu ovšem nepřijímala potravu, pouze se věnovala péči o novorozeně. Teď už však s chutí chodí na jídlo jak ve vnitřní expozici, tak venku,“ doplnil kurátor chovu primátů Vít Lukáš. [gallery size="full" columns="1" ids="11703"] Otec Flip plní svou rodičovskou roli zejména tím, že samici s mládětem dopřává potřebný klid. Stejně tak tříletý sourozenec novorozeněte – Silver Arrow, který nyní přejde pod téměř výhradní výchovu samcem. Gibon stříbrný patří mezi ohrožené druhy primátů. Žije pouze v lesích indonéského ostrova Jáva, které velkou rychlostí ustupují polím a plantážím, kde tito poměrně velcí primáti nedokážou žít. Jejich populace stále klesá. Odhaduje se, že v přírodě žije něco kolem 2500 jedinců. V lidské péči jich je chováno zhruba 70. Nové pražské mládě si mohou návštěvníci prohlédnout v dolní části zoo, na jednom z tzv. opičích ostrovů.

Mládě gibona stříbrného si mohou návštěvníci prohlédnout v dolní části zoo, na jednom z tzv. opičích ostrovů.

Rok 1904: Nejméně deset mrtvých po vánočním ohňostroji v Itálii • Oslavy příchodu nového roku v Praze se v posledních dvou letech mění. Město zakázalo odpalovat zábavní pyrotechniku v historickém centru a zrušilo i oficiální novoroční ohňostroje. Ať už si o tom myslíme cokoliv, pravdou zůstává, že rachejtle a petardy měly v minulosti na svědomí řadu zbytečných zranění. A některým lidem se dokonce tato zábava stala osudnou. O tragickém případu z Itálie informovaly Národní listy dne 9. ledna 1904.