Rok 1904: Nejméně deset mrtvých po vánočním ohňostroji v Itálii

MagazínKristián Vích5. ledna 20222 minuty čtení

Ilustrační foto

Foto: Unsplash

Oslavy příchodu nového roku v Praze se v posledních dvou letech mění. Město zakázalo odpalovat zábavní pyrotechniku v historickém centru a zrušilo i oficiální novoroční ohňostroje. Ať už si o tom myslíme cokoliv, pravdou zůstává, že rachejtle a petardy měly v minulosti na svědomí řadu zbytečných zranění. A některým lidem se dokonce tato zábava stala osudnou. O tragickém případu z Itálie informovaly Národní listy dne 9. ledna 1904.

Neštěstí při vánočním ohňostroji

Kdo zná sváteční zvyky či vlastně zlozvyky v dolní Itálii, zejména kdo byl svědkem plýtvání střelného prachu, jímž se oslavují v každé vesnici na jihu, zejména pak v Neapolsku a v Neapoli samé, svátky vánoční a Nový rok, nepodiví se zprávě, že policie v posledním týdnu před svátky zabavila v Neapoli a předměstích 46.000 petard, zhotovených většinou s přísadou dynamitu. Přes to nebyly třeskot, sykot a bouchání prskavek, raket, žabek atd. o Štědrém večeru menší než jindy a také obvyklá neštěstí nechyběla.

Neobyčejně velké neštěstí událo se v Resině u Portici. Kde se obě obce, rozkošně položené na břehu zátoky mezi Neapolí a Vesuvem, stýkají, nalezá se tak zv. Madonella, nemovitost polou selská, polou městská, sestávající z několika jednopatrových budov, polí, vinic atd. Majitelem usedlosti jest jakýs Giuseppe Ascione, jenž provádí lov ptáků sítěmi ve velkém, jest znám jako zámožný a pro své pohostinství a dobrý rozmar má četné přátele.

[related-post id=“46283″]

Den před Štědrým večerem sešlo se u něho as dvacet přátel, aby popíjeli a mimo to hotovili zakázané dynamitové petardy. Při tom udál se výbuch a všichni přítomní pohřbeni byli v sutinách domu.

Jen lehké stavbě tamějších budov dlužno děkovat, že polovice přítomných vyvázla živa. Ovšem byli mnozí z nich vytažení s těžkými popáleninami a pohmožděninami. Jedenáct nebo dvanáct osob zahynulo a někteří jsou tak hrozně zohaveni, že nebylo možno zjistit jejich osoby. Třesk výbuchu bylo slyšeti do velké dálky a záhy shromáždily se na místě neštěstí velké davy zděšeného lidu.

– Národní listy, 9. 1. 1904. Autor neuveden.

Nepřehlédněte

Rok 1891: Létací stroj na elektřinu podle Edisona. Bude možné ho někdy sestrojit? • Lidé od nepaměti snili o tom, že se naučí létat. Na konci 19. století už sice existovaly vzducholodě a horkovzdušné balóny. Úvahy mnohých ale tehdy směřovaly k efektivnějším strojům, které by byly rychlejší a dostupnější.

11. 4. 1889: Zřízení fontány u Rudolfina a rekonstrukce Týnského chrámu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 11. 1889: Sypání chodníků pískem, divadlo na Žižkově a problémy se zásilkami z Turecka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 7. 1890: Dřevěné zábradlí povolilo a ženy se zřítily do potoka na kameny • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Tragická nehoda ve Spálené. Cizinec na Nový rok usmrtil chodkyni • Jen pár hodin po začátku roku 2018 museli pražští policisté vyšetřovat tragickou dopravní nehodu ve Spalené ulici. Způsobil ji cizinec pod vlivem alkoholu.

Tak náročného Silvestra jsme už dlouho neměli, říkají pražští policisté • Tak náročnou silvestrovskou službu pražští policisté už léta nepamatují. Řešit museli potyčky agresivních opilců, dopravní nehody i zranění způsobená zábavní pyrotechnikou.

4. 9. 1868: Úřady varují občany monarchie před cestou do Ruska • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. K výstraze vystěhovalcům do Ruska Dle úředních zpráv nachází se v Petrohradě v okamžiku tomto nadobyčejně valný počet státních občanů rakouských, kteří tam žádného nemají zaměstnání a c. k. vyslanectví jakož i generální konsulát s žádostmi za podporu obtěžují. Jelikož v Rusku pro příslušníky cizích států jenom s velikými obtížemi výživy naleznouti možná, musí se pozornost obrátiti k tomu a varovati před tím, aby se nikdo neodvážil do Ruska jíti, nenašel-li tam dříve služby a nemá-li tam jisté vyhlídky k stálému zaměstnání. – Pražský denník, 4. 9. 1868 Podpora Ku povznešení chovu dobytka vykázalo ministerium orby zdejší vlast.-hosp. společnosti pro letošek podporu 9100 zl. ku povznešení chovu dobytka a sice tím ustanovením, aby z té sumy bylo odhodláno 6000 zl. na odměny při hospodářských výstavách, a 3100 zl. k zakoupení dobrých býků, kteréž budou dány obcím neb jednotlivým hospodářům. Výnos z někdejšího prodeje těchto býků bude opět odhodlán k zakoupení jiných. – Pražský denník, 4. 9. 1868 [related-post id="12252"] Nehoda Předevčírem k večeru vezl jistý vozka do Prahy ze smíchovského nádraží těžký náklad železničních kolejí. Nedaleko před Újezdskou branou zlomila se náprava u zadních kol a vůz ohromnou převahou stížen skácel se k zemi. Vyšvihnutím voje byl též jeden z koní k povozu zapřažených poraněn, takže musel vypřažen býti. Nemalé nebezpečí hrozilo samému vozkovi, který jen rychlým uskočením velké pohromě při kácení vozu se ušel. Později musel celý náklad na jiný vůz přeložen býti. – Pražský denník, 4. 9. 1868

15. 6. 1890: Zpronevěra, výstava v Rudolfinu a večírek novinářských sazečů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Otto Wichterle vadil nacistům i komunistům. Jeho revoluční vynález změnil vidění světa milionům lidí • Přesně před 108 lety se narodil světoznámý český chemik, vynálezce gelových kontaktních čoček a kandidát na Nobelovu cenu za chemii Otto Wichterle. Jeho životní příběh je neobyčejně pestrý, ale také trochu smutný. Větší úcty se mu totiž dostalo až po roce 1989. Výročí narození dnes připomíná dokonce i vyhledávač Google.

18. 7. 1889: Spalování mrtvol, smrt v blázinci a nabídka levné rakve • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 3. 1890: Sebevražda, nebezpečné vyhrožování a nové hasičské čepice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 3. 1890: Klub českých turistů, lanová dráha na Letnou a řádění zlodějů na Karlově náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pylon před Národním muzeem byl po desítkách let dokončen • Před Novou bodovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých 30 metrů vysoký ocelový pylon, který nebyl až doposud zcela dokončen. Nyní Národní muzeum tento pomník dokončilo a vdechlo mu tak původně zamýšlenou podobu. Celé dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti symbolicky na státní svátek 17. listopadu.

11. 11. 1889: Nemilé následky žárlivosti a vymyšlené přepadení v Libni • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 5. 1890: Filipojakubská pouť na Smíchově a pokousaný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Mléková polévka, játrová omáčka. Připomeňte si blafy ze socialistické školní jídelny • Školní jídelna bývala v dřívějších dobách pro většinu dětí postrachem. Stravování v těchto zařízeních nicméně doznalo v posledních letech mnoha změn. Díky osvětě známých kuchařů pronikají i do kdysi zatuchlého prostředí moderní trendy a suroviny. Starší ročníky si ale jistě dobře pamatují na to, jak to bylo dříve.

22. 1. 1868: Ve Vltavě plavala mrtvola, na břeh ji vytáhli rybáři • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

27. 1. 1868: Na cestě do Ameriky zemřelo na mor přes 100 lidí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

15. 9. 1889: Moderní hasičský žebřík, telefonické spojení s Vídní a ztráta peněz • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Tornádo v Praze poničilo palác na Vyšehradě a vyvracelo stromy • Tornádo, které se minulý čtvrtek prohnalo moravskými vesnicemi, nemá v našich novodobých dějinách obdoby. Napáchalo obrovské škody a bohužel si vyžádalo i oběti na životech.