Krásné madony z celé Evropy se představí ve vánočním Anežském klášteře

3. prosince 2019 ∙ 10:47
PražskýDEN.cz
Madona z Hallstattu.Foto: Národní galerie

V Anežském klášteře se na svátek sv. Mikuláše otevře výstava Krásné madony. Mariánskou tématikou, spjatou neodmyslitelně s časem adventu a Vánoc, vrcholí v Národní galerii letošní výstavní program.

Výstava představuje krásnoslohé salcburské sochy z litého kamene, pozoruhodný fenomén středoevropského sochařství z doby kolem roku 1400. Unikátně se u příležitosti výstavy podařilo shromáždit na dvě desítky stěžejních děl salcburského krásného slohu. V Česku je takto početný soubor děl z litého kamene vystaven vůbec poprvé.

„Kolem roku 1400 se v celé Evropě těšilo mimořádné oblibě specifické zobrazení Matky Boží s dítětem – Krásné madony. Pana Marie držící v náručí nahé děcko byla zobrazena v ladném esovitém pohybu, zachycení její nápadné fyzické krásy symbolizovalo její krásu duchovní. Líbeznost celku dotvářelo zpracování bohatě řaseného Mariina šatu. U zrodu pojmu ‚krásný sloh‘ stály půvab a krása, chápané však ve středověku také jako symbolické hodnoty teologických významů,“ uvádí kurátoři výstavy Štěpánka Chlumská a Marius Winzeler.

Madona z Unteraurachu. Foto: Národní galerie

Výstava pořádaná v prostorách sbírkové expozice, kde je vystavena řada stěžejních děl českého krásného slohu z období vlády Václava IV. nabízí mimořádnou možnost srovnání charakteru výtvarné produkce v obou význačných center krásného slohu – Prahy a Salcburku. Patrné slohové rozdíly však nesouvisí pouze s užitím odlišného materiálu. 

„Zatímco v Praze sochaři nejčastěji užívali přírodní materiál – opuku, v Salcburku museli z nedostatku vhodného kamene pro sochařskou práci volit jeho náhražku. Z tamějšího drceného vápence s dalšími příměsemi se tak začala vyrábět náhražka – litý kámen,“ vysvětlují kurátoři.

Ve velkém množství pak v Salcburku vznikaly z umělého litého kamene Krásné madony, piety a světci. Jejich tvůrci často vycházeli z pražských typů a vzorů a zhotovili dnes velice rozptýlenou skupinu vysoce kvalitních děl.

Díky mimořádným zápůjčkám bude na výstavě možné vidět a studovat nejen díla spřízněná mariánským typem, ale také díla propojená jedním autorským okruhem. Stěžejní dílo galerijních sbírek Madonu z Hallstattu (Salcburk, kolem 1400) tak budou moci návštěvníci porovnávat například s Madonou z Bad Aussee (Salcburk, kolem 1405), zapůjčenou farností ve Štýrsku. 

Madona z Hallstattu. Foto: Národní galerie

Zapůjčena byla díla z rakouských farností, muzeí a galerií, mezi zapůjčiteli nechybí ale ani další evropská muzea a galerie, jako jsou Musée du Louvre v Paříži, Germanisches Nationalmuseum v Norimberku, Bayerisches Nationalmuseum v Mnichově, Städtische Galerie Liebieghaus ve Frankfurtu nad Mohanem či Tiroler Landesmuseum Ferdinandeum v Innsbrucku.

Výstavní projekt vznikl ve spolupráci Národní galerie Praha s Muzeum hornictví a gotiky v Leogangu a Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky, Úřadem spolkového kancléře ve Vídni, dalšími muzei i církevními institucemi i soukromými sběrateli. K výstavě byl vydán obsáhlý a bohatě ilustrovaný katalog v česko-německé edici.

Výstavu hostí sbírková expozice Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200–1550, která prezentuje na více než dvou stech exponátech stěžejní středověká díla ze sbírek Národní galerie. Celý Anežský klášter včetně zdarma přístupného prohlídkového okruhu architekturou a historií kláštera bude otevřen kromě Štědrého dne po celé vánoční svátky.

X Zavřít