Málo známé exotické ovoce chrání před rakovinou a omlazuje

MagazínIvana Kratochvílová27. listopadu 20202 minuty čtení

Foto: Pixabay.com

Vypadá zajímavě, je krásně barevné, výrazně voní a sladce chutná. Řeč je o málo známém druhu exotického plodu, který má navíc jednu skvělou vlastnost. Obsahuje spoustu živin a antioxidantů, takže vás ochrání před stárnutím i rakovinou.

Dračí ovoce je vlastně plod kaktusu. Pochází ze střední Ameriky, ale v tuzemských obchodech na něj narazíte jen zřídka. Důvodem je náročnost pěstování. Každý květ se totiž otevře pouze jednou a je třeba ho ručně opylovat. Není ale vyloučeno, že v budoucnu se stane stejně módní, jako třeba avokádo.

Dračí ovoce je poměrně náročné na pěstování. Foto: Pixabay.com

Jak chutná?

Jeho dužnina chutná mírně nakysle a je lehce aromatická. Asi nejvíc připomíná směs angreštu a vodního melounu. Stejně jako jiné druhy ovoce, i tento se vyznačuje nízkým obsahem kalorií. Navíc je bohatým zdrojem základních živin, které potřebujeme pro správné fungování organismu.

Dračí ovoce by měl do svého jídelníčku zařadit každý, kdo se snaží zhubnout. Ve 100 gramech dračího plodu je totiž pouze 30 kalorií. Čeho má naopak více než dost, to jsou především antioxidanty. Jak známo, tyto látky účinně zpomalují stárnutí buněk a tím i celého organismu.

Dužnina chutná mírně nakysle a je lehce aromatická. Foto: Pixabay.com

Dračí síla pro zdraví

Dalším významným benefitem dračího ovoce je, že dokáže uvést do pohybu potravu v trávicím traktu. Tím dochází k účinné eliminaci toxických škodlivin, z nichž některé mohou souviset s rakovinovým bujením. Vaše tělo ale ochrání i před nejrůznějšími bakteriemi a houbami a prospěje kardiovaskulárnímu systému.

Dužina dračího ovoce se nejčastěji konzumuje syrová. Přidat ji můžete například do salátu, ale lze z ní připravit i šťávu nebo oblíbené smoothie. Kromě bílé dužiny můžete narazit i na variantu červenou.

Nepřehlédněte

Spánkový deficit ovlivňuje člověka ještě spoustu dní po návratu k běžnému režimu, zjistili vědci • Kvalitní spánek patří mezi nejzákladnější lidské potřeby. Odborníci na spánkovou hygienu neustále upozorňují, že jeho dlouhodobý nedostatek, tzv. spánkový dluh či spánková deprivace, může nepříznivě ovlivnit celkové psychické i fyzické zdraví. Potvrzuje to i nejnovější výzkum polských vědců, zveřejněný ve vědeckém fóru Plos One. A přidává jeden další důležitý poznatek.

Hana Zagorová leží v nemocnici • Populární zpěvačka Hana Zagorová a její manžel Štefan Margita onemocněli koronavirem. Zatímco Margita se léčí s mírnými příznaky v domácí karanténě, Zagorová leží v nemocnici kvůli vysokým teplotám.

Nebyli jste spokojeni v restauraci? Služby můžete v některých případech reklamovat • Když vám prasknou boty nebo přestane hrát televize, pravděpodobně je budete reklamovat. Co když vám ale v restauraci nechutná jídlo nebo víno, které jste si objednali? Víte, kdy je v pořádku se ozvat, a za co si naopak můžete sami?

RECEPT: Lahodný mrkvový krém • Nejen v chladném zimním období přijde vhod teplá polévka na prohřátí. Pokud máte rádi mrkev, můžete si z ní připravit lahodný mrkvový krém. Nejen že zasytíte hladový žaludek, ale ještě tělu dopřejete pořádnou dávku živin.

Mrkvový krém

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Idiopatická plicní fibróza se zpočátku hlásí nenápadně. Důležitá je včasná diagnóza • Pražané si mohou nechat zkontrolovat plíce. Pneumologové jim otevřou dveře svých ordinací ve středu 30. září. Zájemce vyšetří i bez předchozího objednání a doporučení praktického lékaře. Preventivní akcí chtějí lékaři včas odhalit smrtelnou nemoc – idiopatickou plicní fibrózu (IPF). Letos se do dne otevřených dveří v kraji zapojí jedenáct ambulancí. Zájemci o vyšetření by si ale vzhledem ke koronavirové pandemii měli telefonicky ověřit, jestli se provoz ordinace nezměnil. V loňském roce lékaři potvrdili IPF dvěma pacientům. U jedenácti dalších objevili jiné plicní nemoci, jako jsou například astma či chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). 

Láska a přátelství jsou pro lidské zdraví mnohem důležitější, než si myslíte • Přátelství, to je někdy víc, než láska, zpívá Petr Rezek v notoricky známé písničce. Vědci z celého svět se shodují, že pokud člověk často trpí pocity osamělosti a nejrůznějšími splíny, je větší pravděpodobnost, že se to projeví oslabením imunitního systému. Oproti tomu lidé, kteří se dostatečně socializují, jsou nejen zdravější, ale dožívají se i vyššího věku. K čemu dalšímu jsou přátelé a partneři ještě dobří?

Agresivní rakovina slinivky chodí bez varování. Pražští vědci jí vyhlásili válku • Uspíšit odhalení nádorového bujení v oblasti slinivky a pomoci tak co nejrychlejšímu nasazení účinné léčby – takový cíl si stanovili lékaři a vědci Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha. V současné době hledají a testují nové biomarkery karcinomu pankreatu (slinivky) pomocí spektroskopických metod a analýzou plazmy pacientů.

Jak vyzrát na kocovinu? Pomůže voda i lehká procházka. Některé potraviny ale vynechejte • Oslavy příchodu nového roku jsou již tradičně spojeny i s velkým množstvím vypitého alkoholu. Co dělat, když po silvestrovském večírku nastoupí nepříjemná kocovina?

Máte ošklivé dítě? Může za to jeho otec, tvrdí vědci • Na to, jaký bude váš potomek, mají mužské spermie mnohem větší vliv, než se doposud myslelo. Vyplývá to z výsledků studie rakouských vědců. I když si muži mohou pořídit potomka v jakémkoliv věku, neměli by prý s početím příliš otálet.

Atraktivitu potomků z velké části ovlivňují mužské spermie.

Zázračný zázvor spolehlivě nastartuje váš unavený organismus • Odkud přesně zázvor pochází bohužel s jistotou nevíme. Podle dochovaných historických pramenů ho ale používali již staří Číňané a Indové. V současné době je toto koření, získávané z oddenků zázvoru pravého, populární po celém světě. Své nezastupitelné místo má především v exotických kuchyních. Mnoho lidí ho ale vyhledává i jako lék na řadu zdravotních problémů. A není divu. Jeho všestranné léčivé účinky jsou téměř zázračné!

Zázvor má až zázračné účinky a přitom nestojí skoro nic.

Pražští hygienici si posvítili na kvalitu fritovacích olejů ve stáncích • Na sledování kvality olejů při fritování v rámci příprav smažených pokrmů v nejrůznějších provozovnách nabízejících stravovací služby se v nedávné době zaměřila Hygienická stanice hlavního města Prahy.

Fritování je oblíbený způsob přípravy pokrmů.

Domácí svařák snadno a rychle. Pozor na výběr odrůdy a teplotu varu • Vůně horkého vína svařeného s kořením patří neodmyslitelně k předvánočnímu období. Protože ale stále platí zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti, letos si ho budeme muset připravit doma. V tomto článku vám poradíme, jak na to.

Desetina Čechů občas myslí na sebevraždu. Spotřeba antidepresiv stoupá • Ačkoliv se průměrný věk dožití člověka celosvětově stále prodlužuje, větší část tohoto nárůstu pokrývají roky života strávené ve špatném zdravotním stavu.

Mince a voda ochrání před otravou jídlem • Chystáte se na pár dní odjet z domova? Jednou z věcí, na které je potřeba myslet, je obsah vaší lednice. Jednoduchý trik vás může ochránit před otravou nebezpečnými bakteriemi.

Dejte kapustě druhou šanci. Neprávem zavrhovaná zelenina má řadu benefitů • V zimním období se řada z nás může cítit vyčerpaně a unaveně. Blížící se Vánoce, stres a každodenní povinnosti oslabují naši imunitu. Jedním z pomocníků na její posílení může být obyčejná kapusta. Ta totiž blahodárně působí nejen na naše tělo, ale i mysl.

České děti odmítají smaženého kapra. Přednost dávají jiným pokrmům • Smažený kapr v trojobalu s bramborovým salátem je sice stále nejčastějším českým štědrovečerním pokrmem, ovšem nastupující generace už má chuťové preference poněkud jiné.

Tajemství banánů. Proč jsou zahnuté a rostou nahoru? • Přemýšleli jste někdy nad tím, proč jsou banány zahnuté? A proč narozdíl od většiny plodů ovocných stromů a navzdory zákonům gravitace rostou směrem nahoru?

Lékaři z Motola loni transplantovali srdce pěti dětským pacientům • Lékaři Dětského kardiocentra FN Motol provedli v loňském roce celkem pět transplantací srdce – třem chlapcům a dvěma dívkám. Jedná se o rekordní počet transplantací uskutečněných během jednoho roku, a to za posledních deset let. Od roku 2013, kdy MZ ČR schválilo Dětské kardiocentrum jako transplantační centrum pro srdce u dětí, zde bylo provedeno celkem 17 transplantací. 

Transplantaci srdci loni úspěšně zvládla i pětiletá Adélka.

Ukládáte ovoce a zeleninu do mrazáku? Vědci zkoumali, jak to ovlivní výživové hodnoty • Zamrazování je jedním z tradičních způsobů uchovávání potravin. Do mrazáku můžeme na později uschovat téměř cokoliv – od masa přes pečivo až po sezónní ovoce a zeleninu. Co ale mráz s potravinami udělá? Je možné, že dojde ke snížení výživových hodnot?

Maliny jsou jedním z nejčastějších druhů ovoce, které lidé uchovávají v mrazáku.