Nejslavnější česká neherečka Milada Ježková. K filmu se dostala neskutečnou náhodou

„Nezlobte se, že vás zase obtěžuju, ale já jsem si vzpomněla, že jsem se vás nezeptala, jestli máte sklep. Máte sklep?“

Až do svých 55 let žila úplně obyčejně. Pracovala jako brusička a soustružnice, dělala účetní v podniku Nářadí Vršovice a nějaký čas byla zaměstnaná v obchodě se stříbrem. Až jedno náhodné setkání jí obrátilo dosavadní život vzhůru nohama.

Milada Ježková se narodila 27. června 1910 v Praze na Smíchově. Dlouho nic nenasvědčovalo tomu, že se navěky zapíše zlatým písmem do dějin české kinematografie. Pak ale jednoho dne v roce 1964 nastoupila do tramvaje, ve které jel i scenárista Jaroslav Papoušek.

Ten právě s Milošem Formanem připravoval film Lásky jedné plavovlásky a hledal se vhodný typ ženy, která by dokázala zahrát maminku Vladimíra Pucholta. Scenárista proto Miladu Ježkovou okamžitě oslovil, ale ta si nejdřív myslela, že si z ní Papoušek dělá legraci. Filmaři pak museli vynaložit veliké úsilí, aby Ježkovou přesvědčili. Nakonec ji údajně přemluvily až její dcery.

Milada Ježková, Josef Šebánek a Vladimír Pucholt ve filmu Lásky jedné plavovlásky. Foto: Archiv
Ladislav Smoljak, Petr Brukner, Marie Málková, Zdeněk Svěrák a Milada Ježková ve filmu Kulový blesk. Foto: Archiv

Diváky i filmové tvůrce okamžitě upoutala svým obrovským temperamentem, bezprostředností a přirozeností. U jedné role proto nezůstalo. V následujících dvaceti letech ztvárnila přes tři desítky filmových a televizních rolí – od laskavých a roztomilých maminek a tet, až po otravné a lehce zákeřné babizny.

Milada Ježková a Václav Král ve filmu Matěji, proč tě holky nechtějí? Foto: Archiv

Filmy jako Vesničko má středisková, Vrchní, prchni! nebo Kulový blesk si bez Milady Ježkové lze jen stěží představit. Nejslavnější česká neherečka zemřela 4. května 1994 ve věku nedožitých 84 let.

Kristián Vích Redaktor zaměřený na aktuální společenská témata, jejich reálné dopady a dlouhodobé souvislosti. Specializuje se na oblasti zdraví, vědy, bezpečnosti, ekonomiky a každodenního fungování společnosti. Ve své práci propojuje data, výzkumy a oficiální informace s konkrétními situacemi, které lidé zažívají v běžném životě. Dlouhodobě sleduje varovné trendy, systémové chyby i změny, které se nenápadně promítají do života jednotlivců i celé společnosti.
Další články →