Zita Kabátová sklízela jednu ránu za druhou. Díky optimismu se ale dožila vysokého věku

29. ledna 2020 • 18:53 Kristián Vích
Zita Kabátová byla jednou z nejkrásnějších prvorepublikových hereček.
Zita Kabátová byla jednou z nejkrásnějších prvorepublikových hereček. Foto: Archiv

Už navždy bude patřit k nejvýraznějším herečkám naší kinematografie. Narodila se v roce 1913 v Praze na Malé Straně a zemřela v roce 2012. Dožila se tedy úctyhodných 99 let. A jak je známo, i v pokročilém věku byla velice svěží a čilá. Možná i proto, že si dokázala udržovat svůj pověstný smysl pro humor, optimismus a nadhled, přestože život jí do cesty postavil nejednu těžkou zkoušku.

Pocházela ze šlechtické, umělecky založené rodiny, díky čemuž už jako dítě vystupovala v divadle – v drobnějších rolích od 5 let, první velkou divadelní roli dostala v roce 1928. Vystudovala gymnázium a profesionální herečkou se stala v polovině 30. let.

Zkušenosti získané u ochotníků uplatnila na prknech divadélka Akropolis, poté v Tylově divadle v Nuslích, ve Velké opeře a ve Švandově i Komorním divadle. Už v této době se musela Zita vypořádat s první bolestnou ztrátou. V 18 letech přišla o milovanou maminku.

Zita Kabátová a Jiří Dohnal ve snímku Světlo jeho očí (1937). Foto: Archiv

Hvězdná kariéra

Její závratná filmová kariéra se datuje do přelomu 30. a 40. let minulého století. Nabídky od režisérů se hrnuly nejen proto, že byla vynikající herečka. Zita okouzlovala i ženskou krásou a půvabem.

Svou první filmovou postavu – ošetřovatelku Světlu – ztvárnila v melodramatu Světlo jeho očí (1936). Vrcholem kariéry byla hlavní role ve filmu Muži nestárnou, který v roce 1942 natočil režisér Vladimír Slavínský podle divadelní hry Oldřicha Nového. Tam si zahrála ženu ve třech etapách života – nejen krásnou mladou dívku, ale také zralou ženu a dokonce i bělovlasou babičku, a to za skvělého přispění okouzlujícího Jana Pivce.

Objevila se však i v mnoha dalších známých filmech té doby – Manželství na úvěr, Žena na rozcestí, Manželka něco tuší, Děvče z předměstí, Zlatý člověk, Rozkošný člověk, Lízin let do nebe, Lízino štěstí, Život je krásný, Advokát chudých, Zlaté dno nebo Přednosta stanice.

Bohuš Záhorský a Zita Kabátová ve filmu Zlatý člověk (1939). Foto: Archiv

Zákaz vystupování

Jak to tak ale bývá, úspěch často střídá pád. Po roce 1945 nesměla ve filmech nadále vystupovat, neboť za války natočila dva německé snímky, a to pod rodným jménem své babičky Maria von Buchlow. Příslušná komise to označila za kolaboraci s nacisty a tzv. „provinění se na národní cti“. Co na tom, že o vině či nevinně rozhodovali často i ti, kteří s Němci skutečně kolaborovali. Kabátová pak přišla i o svou vilu, kterou pro ni vybudoval otec. V době zákazu herecké činnosti se živila prací ve fotoateliéru. V 70. letech pak pracovala i jako vedoucí pražských kin.

Na divadelní prkna se částečně vrátila v 50. letech, a to jako Zita Králová, což bylo příjmení jejího prvního manžela. Vystupovala s Vesnickým divadlem a spolupracovala i s orchestrem Karla Valdaufa. K filmování se herečka dostala zpátky až v roce 1969. Od té doby ji režiséři vybírali do svých filmů stále poměrně často, avšak již jen do vedlejších rolí. O tom ale ještě bude řeč.

Samota ji nezlomila

Zita Kabátová si v životě nemohla stěžovat na nezájem mužů. Sama dokonce otevřeně přiznávala, že si to užívala. Jejímu šarmu bylo těžké odolat, což údajně potvrdili i velikáni Oldřich Nový a Vlasta Burian. Po mnoha milostných vzplanutích se po válce vdala za Jerryho Krále. S ním chtěla natrvalo odejít do Indie, ale protože nedostala vízum, manželství se rozpadlo.

Podruhé si vzala novináře a sportovce Jiřího Zavřela, který byl dlouhá léta vězněn z politických důvodů v jáchymovských uranových dolech. Narodil se jim syn Jiří, ale pak přišel rok 1968 a Zavřel emigroval do USA. Zita zůstala sama s dvanáctiletým synem, ale i ten ji později opustil. Stejně jako jeho otec se vydal hledat štěstí za oceán.

Zitě ovšem její povaha neumožňovala truchlit. V životě se vždycky dokázala znovu nadechnout a jít dál. Neustále se obklopovala kamarády, rozdávala pozitivní náladu, plánovala, objevovala, radovala se.

Zita Kabátová a Svatopluk Matyáš ve filmu Akce Bororo (1972). Foto: Archiv

Návrat k filmu

Od konce 60. let se Kabátová naštěstí opět mohla příležitostně věnovat filmu, i když už jen jako herečka vedlejších rolí – např. ve scifi Bororo (1972) nebo v komediích Kulový blesk (1978) a Jak básníkům chutná život (1987). Z porevolučních snímků můžeme zmínit Zapomenuté světlo (1996), Babí léto (2001) a Želary (2003). V roce 2009 hrála ještě ve filmech Pamětnice, Hodinu nevíš a Zlatá brána.

Svatopluk Beneš a Zita Kabátová ve filmu Želary. Foto: Archiv

Od roku 2005, po vážném úrazu, žila v léčebně dlouhodobě nemocných v pražském Motole, a to až do svého posledního dne. Od května 2012 odpočívá tato poslední diva zlaté éry československého filmu na Vyšehradském hřbitově.

Rok 1891: Drsné soužití Eskymáků. Domácí násilí na mužích, útoky nožem i láskyplné usmiřování

Na konci 19. století nebyl svět tak propojený jako dnes. Lidé příliš necestovali, a tak si o vzdálených zemích a jejich obyvatelích většinou mohli pouze přečíst v knihách nebo novinách. Zajímavý cestopis z Grónska napsal v roce 1890 norský polárník, vědec a diplomat roce Fridtjof Nansen. Popisuje v něm, jak žijí místní Eskymáci. Shrnutí nejzajímavějších pasáží přinesly českým čtenářům Národní listy dne 11. ledna 1891. Článek si nyní můžete přečíst i vy. V eskymácké domácnosti Tyto dny vydaný cestopis »0 Grónsku« od […]

Rok 1891: Létací stroj na elektřinu podle Edisona. Bude možné ho někdy sestrojit?

Lidé od nepaměti snili o tom, že se naučí létat. Na konci 19. století už sice existovaly vzducholodě a horkovzdušné balóny. Úvahy mnohých ale tehdy směřovaly k efektivnějším strojům, které by byly rychlejší a dostupnější. V roce 1891 se novináři zeptali Thomase Edisona, jestli někdy bude možné sestrojit létající stroj na elektřinu. Slavný vynálezce jim řekl, že snad možná v některém z příštích století ano, ale že prý je v této otázce spíše skeptický. Přitom už o 12 let později (1903) […]

Rok 2020? Lidstvo už zažilo mnohem horší časy. Umíraly desítky miliónů lidí

Na uplynulý rok 2020 zřejmě nikdo z nás nezapomene. Svět se doslova ze dne na den změnil a pro mnohé bohužel k horšímu. Při příchodu nového roku si tentokrát všichni navzájem přáli, aby ten příští byl už konečně lepší a normálnější. Ale objektivně vzato si lidstvo zatím naštěstí nežije zase tak špatně. V nepříliš vzdálených dějinách totiž byly i horší etapy. Velmi těžké období zažíval svět v polovině 14. století. Celou Evropu i Asii postihl Černý mor. Epidemie smrtelné nemoci si […]

Silvestr 1890. Takhle se oslavovalo v dobách Rakousko-Uherska

Jak oslavovali příchod nového roku naši předci na konci 19. století? Jejich způsob se v mnohém nelišil od současnosti. Snad jen s tím rozdílem, že tehdy neplatil zákaz nočního vycházení. V dobách, kdy ještě neexistovala televize, lidé vedli bohatý spolkový život. Patřit do nějakého spolku znamenalo i účastnit se jeho akcí. Poslední den roku k veselým oslavám přímo vybízel. A kdo se družit nechtěl, ten zůstal doma a popíjel s přáteli nebo rodinou. Více už nám přiblíží článek Národních listů, […]

Nejslavnější české slovo robot nevymyslel Karel Čapek

Před pár dny uplynulo 82 let od smrti spisovatele Karla Čapka. Řada lidí mu připisuje autorství slova „robot“, kterým se po celém světě označují uměle vytvořené stroje, jejichž účelem je nahradit lidskou práci. Skutečným autorem slova je ovšem někdo jiný. Je sice pravda, že slovo „robot“, označující umělé humanoidní stvoření, se poprvé objevilo v Čapkově divadelní hře R. U. R. z roku 1920. Jenomže sám autor původně uvažoval o označení „labor“. To vychází z latiny […]

Panna, nebo orel? Odkud se vzalo sousloví, které dnes nedává smysl

V životě člověka nastávají situace, kdy musí učinit nějaké rozhodnutí. Když si ale nechceme lámat hlavu s klady a zápory, které s sebou zvolené řešení přinese, můžeme si vzít na pomoc minci, aby ze dvou různých variant vybrala za nás. Při hodu korunou často říkáme zažité sousloví: „Panna, nebo orel?“. Jenomže proč, když žádná panna ani orel nejsou na současných českých mincích vyobrazeny? Zvyk starých Římanů Málokdo ví, že házení mincí jako pomůcka při rozhodování měli […]

Nová vánoční pohádka se natáčela pomocí unikátní hollywoodské technologie

O příběhy s dobrým koncem nebude na televizních obrazovkách o letošních Vánocích nouze. Česká televize odvysílá tři premiérové pohádky. Jednou z nich bude i příběh O léčivé vodě. Česko-slovenský koprodukční snímek vypráví o králi Jurajovi, jeho bratru Filipovi (Juraj Hrčka) a dcerce Hance (Darija Pavlovičová). Jejich svět se prolíná s vodní říší, které vládne laskavá a spravedlivá Paní vod a pramenů, kterou hraje herečka Linda Rybová. „Podvodní svět se točil až jako poslední a abych věděla, na co kde reaguji, tak mi režisér […]

Za pátek přibylo přes 9 tisíc nakažených koronavirem

Během pátku bylo v Česku zaznamenáno 9 230 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 30 094 provedených PCR testů, z nichž 31 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 24 334. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 149 847 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 883 906 osob. Vyléčilo se jich 719 844. Zaznamenáno bylo dalších 186 úmrtí. Celkově si nemoc u nás zatím vyžádala 14 215 obětí. V nemocnicích nyní leží 6 929 pacientů s koronavirem, což je […]

Nakažených ve čtvrtek bylo méně. Ubylo i pacientů v nemocnicích

Ve čtvrtek bylo v Česku zaznamenáno 8 032 nových případů nákazy koronavirem. O den dříve bylo toto číslo skoro 11 tisíc. Hygienici vykázali 27 241 provedených PCR testů, z nichž 29 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 21 816. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 143 007 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 874 605 osob. Vyléčilo se jich 717 569. Zaznamenáno bylo dalších 173 úmrtí. Celkově si nemoc u nás zatím vyžádala 14 029 obětí. […]

Bezdotykové tlačítko pro chodce se testuje na Dvořákově nábřeží

Už řadu let si mohou chodci na přechodech zkrátit čekání na zelenou stisknutím mechanického žlutého tlačítka. V Praze se nyní testuje i bezdotyková varianta. Nápad na bezdotykové tlačítko dostal během první vlny pandemie v polovině loňského roku Adam Scheinherr, náměstek pražského primátora pro dopravu. Cesta k realizaci ale nebyla snadná. „Začali jsem hledat, jaké možnosti vlastně existují. V ČR a Evropě jsme nic nenašli. Mé představě se nejvíce blížilo zařízení až z Austrálie, které by české normy a předpisy splnilo jen […]

V žebříčku oblíbenosti zvířat v Zoo Praha vedou sloni a ďábel medvědovitý

Do podpory chovu zvířat v Zoo Praha se v loňském roce zapojilo 5 021 adoptivních rodičů a sponzorů. Dalších více než jedenáct tisíc příznivců pražské zoologické zahrady nakoupilo 40 211 stravenek. V roce 2020 zaznamenala Zoo Praha velký nárůst podpory ze strany veřejnosti. Například slon indický má oproti loňskému roku šestkrát více adoptivních rodičů a sponzorů. Psoun prériový se svým pětinásobným nárůstem podpory obsadil druhé místo. První desítku nejčastěji adoptovaných a sponzorovaných zvířat obsadili v roce 2020 až […]

Lanovka na Petřín dosluhuje. Chystá se kompletní rekonstrukce

Dopravní podnik chystá rekonstrukci tratě lanovky na Petřín a nákup nových vozů. Stávající infrastruktura pochází z první poloviny 80. let a podle diagnostické studie je její zbývající životnost maximálně 4 až 5 let. Na novou podobu vozů Praha vypíše designovou soutěž. Stávající lanovka na Petřín je třetí generací jedné z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších atrakcí v Česku. Ročně přepraví více než 2 miliony cestujících. Postavena byla v 80. letech minulého století poté, co původní trať zničily masivní sesuvy půdy na petřínském svahu v roce 1967. […]

Letenský kryt civilní obrany si můžete prohlédnout online

Národní zemědělské muzeum připravilo virtuální prohlídku krytu civilní obrany, který se nachází pod jeho vlastní budovou na Letné. Bunkr byl vybudován v 50. letech minulého století v době stavby Letenského tunelu a nějakou dobu sloužil jako velitelství civilní obrany Prahy 7. Nepatřil sice k největším na území Prahy, měl ale několik zajímavostí.

Zemřela Eva Jurinová, známá moderátorka a hlas metra linky B

Po dlouhé a těžké nemoci zemřela 3. ledna ve věku 67 let známá moderátorka a novinářka Eva Jurinová. Informaci přinesla stanice CNN Prima News. Eva Jurinová začínala svou kariéru v Československé televizi a v rozhlase. Na vrchol popularity ji v druhé polovině 90. letech katapultovalo moderování Televizních novin na TV Nova po boku Zbyňka Merunky. Od roku 2000 pracovala jako mluvčí motolské nemocnice. Namluvila také hlášení v pražském metru na lince B. Kromě toho se věnovala výuce moderování. Několik let pak působila jako starostka […]

Úniky vody v Praze se hledají stejným způsobem jako voda na Marsu

Ztráty vody v pražské vodovodní síti v loňském roce dosáhly výše 12,91 procenta. Ještě v roce 2000 přitom přesahovaly jednu třetinu a v roce 1996 dokonce více než 43 procent. Celkový objem ztrát vody se podařilo Pražským vodovodům a kanalizacím (PVK) snížit na historické minimum z 11 979 tis. m³ v roce 2019 na 11 680 tis. m³ v roce 2020. V boji se ztrátami vody nasadily PVK v loňském roce novou technologii. K vyhledávání skrytých úniků z vodovodní sítě poprvé použily unikátní technologii – satelitní dálkový […]

KOMENTÁŘ: Rychlost povolování vakcín ukazuje schizofrenní tvář EU

Enormě rychlý vývoj vakcíny proti v současnosti nejskloňovanější nemoci COVID-19 ukazuje dvě věci. Na jedné straně obrovský vědecký pokrok lidstva, které v poměrně krátké době dokáže připravit s největší pravděpodobností účinnou vakcínu na dosud neznámou nemoc. To ale zároveň odhaluje poněkud schizofrenní postoj Evropské unie. V tomto případě ke genetickým modifikacím obecně. Pro pochopení jsou nejprve nutné alespoň základní informace o vakcínách proti viru SARS-CoV-2. Vakcína proti koronaviru od firmy AstraZeneca je založena na principu genetického inženýrství spočívajícího […]

Počet obětí koronaviru dál roste. Ve středu zemřelo 200 lidí

Ve středu bylo v Česku zaznamenáno 10 854 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 31 412 provedených PCR testů, z nichž 35 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 22 952. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 143 824 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 866 522 osob. Vyléčilo se jich 708 842. Zaznamenáno bylo dalších 200 úmrtí. Celkově si nemoc u nás zatím vyžádala 13 856 obětí. V nemocnicích nyní leží 7 182 pacientů s koronavirem, což je […]

X Zavřít