Zita Kabátová sklízela jednu ránu za druhou. Díky optimismu se ale dožila vysokého věku

29. ledna 2020, 18:53 Kristián Vích
Zita Kabátová byla jednou z nejkrásnějších prvorepublikových hereček.
Zita Kabátová byla jednou z nejkrásnějších prvorepublikových hereček. Foto: Archiv

Už navždy bude patřit k nejvýraznějším herečkám naší kinematografie. Narodila se v roce 1913 v Praze na Malé Straně a zemřela v roce 2012. Dožila se tedy úctyhodných 99 let. A jak je známo, i v pokročilém věku byla velice svěží a čilá. Možná i proto, že si dokázala udržovat svůj pověstný smysl pro humor, optimismus a nadhled, přestože život jí do cesty postavil nejednu těžkou zkoušku.

Pocházela ze šlechtické, umělecky založené rodiny, díky čemuž už jako dítě vystupovala v divadle – v drobnějších rolích od 5 let, první velkou divadelní roli dostala v roce 1928. Vystudovala gymnázium a profesionální herečkou se stala v polovině 30. let.

Zkušenosti získané u ochotníků uplatnila na prknech divadélka Akropolis, poté v Tylově divadle v Nuslích, ve Velké opeře a ve Švandově i Komorním divadle. Už v této době se musela Zita vypořádat s první bolestnou ztrátou. V 18 letech přišla o milovanou maminku.

Zita Kabátová a Jiří Dohnal ve snímku Světlo jeho očí (1937). Foto: Archiv

Hvězdná kariéra

Její závratná filmová kariéra se datuje do přelomu 30. a 40. let minulého století. Nabídky od režisérů se hrnuly nejen proto, že byla vynikající herečka. Zita okouzlovala i ženskou krásou a půvabem.

Svou první filmovou postavu – ošetřovatelku Světlu – ztvárnila v melodramatu Světlo jeho očí (1936). Vrcholem kariéry byla hlavní role ve filmu Muži nestárnou, který v roce 1942 natočil režisér Vladimír Slavínský podle divadelní hry Oldřicha Nového. Tam si zahrála ženu ve třech etapách života – nejen krásnou mladou dívku, ale také zralou ženu a dokonce i bělovlasou babičku, a to za skvělého přispění okouzlujícího Jana Pivce.

Objevila se však i v mnoha dalších známých filmech té doby – Manželství na úvěr, Žena na rozcestí, Manželka něco tuší, Děvče z předměstí, Zlatý člověk, Rozkošný člověk, Lízin let do nebe, Lízino štěstí, Život je krásný, Advokát chudých, Zlaté dno nebo Přednosta stanice.

Bohuš Záhorský a Zita Kabátová ve filmu Zlatý člověk (1939). Foto: Archiv

Zákaz vystupování

Jak to tak ale bývá, úspěch často střídá pád. Po roce 1945 nesměla ve filmech nadále vystupovat, neboť za války natočila dva německé snímky, a to pod rodným jménem své babičky Maria von Buchlow. Příslušná komise to označila za kolaboraci s nacisty a tzv. „provinění se na národní cti“. Co na tom, že o vině či nevinně rozhodovali často i ti, kteří s Němci skutečně kolaborovali. Kabátová pak přišla i o svou vilu, kterou pro ni vybudoval otec. V době zákazu herecké činnosti se živila prací ve fotoateliéru. V 70. letech pak pracovala i jako vedoucí pražských kin.

Na divadelní prkna se částečně vrátila v 50. letech, a to jako Zita Králová, což bylo příjmení jejího prvního manžela. Vystupovala s Vesnickým divadlem a spolupracovala i s orchestrem Karla Valdaufa. K filmování se herečka dostala zpátky až v roce 1969. Od té doby ji režiséři vybírali do svých filmů stále poměrně často, avšak již jen do vedlejších rolí. O tom ale ještě bude řeč.

Samota ji nezlomila

Zita Kabátová si v životě nemohla stěžovat na nezájem mužů. Sama dokonce otevřeně přiznávala, že si to užívala. Jejímu šarmu bylo těžké odolat, což údajně potvrdili i velikáni Oldřich Nový a Vlasta Burian. Po mnoha milostných vzplanutích se po válce vdala za Jerryho Krále. S ním chtěla natrvalo odejít do Indie, ale protože nedostala vízum, manželství se rozpadlo.

Podruhé si vzala novináře a sportovce Jiřího Zavřela, který byl dlouhá léta vězněn z politických důvodů v jáchymovských uranových dolech. Narodil se jim syn Jiří, ale pak přišel rok 1968 a Zavřel emigroval do USA. Zita zůstala sama s dvanáctiletým synem, ale i ten ji později opustil. Stejně jako jeho otec se vydal hledat štěstí za oceán.

Zitě ovšem její povaha neumožňovala truchlit. V životě se vždycky dokázala znovu nadechnout a jít dál. Neustále se obklopovala kamarády, rozdávala pozitivní náladu, plánovala, objevovala, radovala se.

Zita Kabátová a Svatopluk Matyáš ve filmu Akce Bororo (1972). Foto: Archiv

Návrat k filmu

Od konce 60. let se Kabátová naštěstí opět mohla příležitostně věnovat filmu, i když už jen jako herečka vedlejších rolí – např. ve scifi Bororo (1972) nebo v komediích Kulový blesk (1978) a Jak básníkům chutná život (1987). Z porevolučních snímků můžeme zmínit Zapomenuté světlo (1996), Babí léto (2001) a Želary (2003). V roce 2009 hrála ještě ve filmech Pamětnice, Hodinu nevíš a Zlatá brána.

Svatopluk Beneš a Zita Kabátová ve filmu Želary. Foto: Archiv

Od roku 2005, po vážném úrazu, žila v léčebně dlouhodobě nemocných v pražském Motole, a to až do svého posledního dne. Od května 2012 odpočívá tato poslední diva zlaté éry československého filmu na Vyšehradském hřbitově.

Karel Smyczek slaví životní jubileum. Zákeřná nemoc ho prý vůbec nezměnila

Jméno režiséra Karla Smyczeka je neodmyslitelně spjato s populárními filmy a seriály. Na svém kontě má tituly jako Sněženky a machři, Lotrando a Zubejda, Třetí patro, Bylo nás pět, Místo nahoře nebo Dobrá čtvrť. Velká část jeho tvorby je však zaměřena na dětské diváky a v neposlední řadě se prosadil i jako herec. Karel Smyczek slaví v těchto dnech 70. narozeniny. Narodil se 31. března 1950 v Mělníku, ale vyrůstal […]

Noblesní a elegantní. Taková byla Růžena Šlemrová.

Elegantní semetrika Růžena Šlemrová. Život slavné herečky je zahalen tajemstvím

Růžena Šlemrová zanechala v prvorepublikové kinematografii nesmazatelnou stopu, přestože se většinou musela spokojit jen s vedlejšími rolemi. Nejčastěji ztvárňovala komické postavy vážených dam z lepší společnosti v honosných róbách a drahých špercích. O skutečném životě této výrazné herečky toho ale paradoxně víme jen velmi málo. Narodila v roce 1886 v Plzni jako Růžena Machová a už od dětství se věnovala divadlu. V roce 1909 se stala členkou vinohradského divadla, kde […]

Jane Semour a Joe Lando vytvořili v seriálu pár.

Jane Seymour alias Doktorka Quinnová vypadá i po 30 letech od natáčení stále fantasticky

Před 27 lety se na televizních obrazovkách v USA objevil seriál Dr. Quinnová. Historická sága o statečné lékařce, která se potýká s drsným prostředím amerického divokého západu druhé poloviny 19. století, si rychle získala miliony diváků. Představitelka hlavní role, britská herečka Jane Seymour, vypadá i po téměř třech desítkách let od natáčení pořád úžasně.  Děj seriálu začíná v roce 1867. Do západní části Spojených států přicházejí přistěhovalci z nejrůznějších koutů […]

Herec Václav Voska získal všestranný talent od Boha, ale zemřel příliš brzy

Jeden z nejvýznamnějších českých herců minulého století se narodil na pražských Vinohradech v roce 1918, jen několik dní po vzniku republiky. Patřil k těm výrazným hercům, kteří díky své přirozenosti a charizmatu dokázali ztvárnit jak postavy dramatické, tak i komediální. K jeho elegantnímu vzezření a noblesnímu vystupování přispíval i kultivovaný melodický hlasový projev. Václav Voska pocházel z intelektuální a umělecky zaměřené rodiny. Po absolvování gymnázia, kde byl ředitelem jeho otec, odešel na Karlovu Univerzitu […]

Spící prorok Edgar Cayce. V tranzu léčil lidi a odhaloval tajemství reinkarnace

Patří mezi nejslavnější léčitele a senzibily všech dob a jeho zázračné schopnosti si dodnes nedokážeme úplně vysvětlit. Řeč je o muži jménem Edgar Cayce. Za svůj život předal lidem téměř 14 tisíc nejrůznějších poselství. Většinou se jednalo o přesné určení příčin zdravotních problémů jeho pacientů a doporučení léčebného postupu. Občas ale nabízel i pohled za oponu našeho světa. Edgar Cayce přichází na svět roku 1877 v americkém městečku Hopkinsville ve […]

Ztráta čichu může být projevem nákazy novým typem koronaviru.

Přibývá nakažených koronavirem, jejichž jediným příznakem je ztráta čichu

V sousedním Německu byla anosmie (dočasné vymizení čichu) příznakem u dvou třetin pacientů, kteří byli Covid-19 pozitivní. Jako hlavní příznak při lehkém průběhu koronavirové infekce ji udávalo také přibližně 30 % jihokorejských Covid-19 pozitivních pacientů. Podobné informace jsou hlášeny dále z Číny, Iránu, USA, Francie a Severní Itálie. Podle profesorky Claire Hopkins z Britské rinologické společnosti mohou pacienti s anosmií bez jakýchkoliv dalších symptomů patřit mezi tzv. skryté přenašeče onemocnění. […]

Karel Smyczek slaví životní jubileum. Zákeřná nemoc ho prý vůbec nezměnila

Jméno režiséra Karla Smyczeka je neodmyslitelně spjato s populárními filmy a seriály. Na svém kontě má tituly jako Sněženky a machři, Lotrando a Zubejda, Třetí patro, Bylo nás pět, Místo nahoře nebo Dobrá čtvrť. Velká část jeho tvorby je však zaměřena na dětské diváky a v neposlední řadě se prosadil i jako herec. Karel Smyczek slaví v těchto dnech 70. narozeniny. Narodil se 31. března 1950 v Mělníku, ale vyrůstal […]

Roušky a respirátory je nutné zlikvidovat bezpečným způsobem

Pražské služby vydaly pro občany doporučení správného postupu při likvidaci masek, respirátorů, roušek a dalších ochranných a hygienických pomůcek. „Použité jednorázové ochranné pomůcky vložte do plastového sáčku, ten následně vložte do uzavíratelného silnostěnného plastového pytle. Uzavřený pytel vhoďte přímo do nádoby na směsný komunální odpad. V žádném případě neodkládejte pytle s odpadem k popelnicím. Vystavujete tak zbytečnému riziku své okolí i naše zaměstnance,“ vyzývá Pražany tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Uvedená doporučení […]

Šmejdi nabízejí roušky za podpis smlouvy. Úřad radí, jak se bránit

Energetický regulační úřad (ERÚ) zaznamenal několik případů, kdy tzv. „energetičtí šmejdi“ zneužili současné situace a nabízeli roušky proti podpisu. Ve skutečnosti šlo ale o podpis pod smlouvou o změně dodavatele. Další nabízejí po telefonu rekordně levné energie. Takové nabídky však končí spíše vysokou pokutou než kýženou úsporou. ERÚ důrazně varuje všechny spotřebitele, aby zvláště nyní nepřistupovali na nabídky podomních a telefonických prodejců, které mají za cíl změnu dodavatele energie, ať […]

Začala rekonstrukce kostry plejtváka myšoka, symbolu Národního muzea

Národní muzeum i v době, kdy je pro své návštěvníky uzavřeno, pokračuje v práci. Pro účely nových stálých přírodovědeckých expozic dochází právě v těchto dnech ke kompletnímu restaurování největšího předmětu ze sbírek Národního muzea, kostry samice plejtváka myšoka. Její oprava probíhá v sále, kde je umístěna již více než sto let. Restaurátorské a preparátorské práce na dalších sbírkových předmětech probíhají i v dílnách a laboratořích Národního muzea, tak aby byly […]

X Zavřít