Speciální vlak opět přiveze prezidenta Masaryka z exilu do vlasti

Kam vyrazit v PrazePražskýDEN.cz16. prosince 20184 minuty čtení
TGM po příjezdu do Prahy v prosinci 1918.

TGM po příjezdu do Prahy v prosinci 1918.

Foto: Archiv

České dráhy ve spolupráci s Československou obcí legionářskou a Národním technickým muzeem pořádají 21. a 22. prosince unikátní rekonstrukci příjezdu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka z exilu zpět do vlasti.

Při neopakovatelné akci budou z rakousko-českých hranic do Prahy vypraveny dva speciální vlaky, z nichž jeden bude historický a na jeho palubě pojede T. G. Masaryk v podání herce Otakara Brouska a jeho kostýmovaný doprovod. Druhá souprava bude sloužit veřejnosti. Cestující mohou zažít autentickou atmosféru této významné historické události na vlastní kůži v rámci připomínky 100. výročí Československé republiky.

Dva vlaky

První vlak s názvem „T. G. M.“ bude patřit výhradně Masarykovi. Na palubě s ním pojede doprovod v dobových kostýmech a početná skupina legionářů. Druhá souprava už bude vyhrazena veřejnosti a ponese název „100 let spolu“. Do čela expresu „T. G. M.“ se postaví rakouská parní lokomotiva 310.23 „Hrboun“, zapůjčená ze železničního muzea ve Strasshofu. Nejedná se o původní stroj 310.52, který vezl vlak s TGM před 100 lety, jelikož se nedochoval. Půjde ale o odpovídající typ lokomotivy.

Za lokomotivou bude řazen vůz přezdívaný „Pancéřák“ a dále Masarykův salonní vůz, salonní vůz Františka Ferdinanda d´Este, další dva „Pancéřáky“ a doprovodný vůz lokomotivy. Doprovodný expres „100 let spolu“ budou tvořit novější vozy soupravy Retro Ostravan a vlak poveze vícesystémová lokomotiva řady 380 s unikátním polepem k výročí 100 let republiky. Tato souprava vyjede v pátek 21. prosince v ranních hodinách naproti vlaku T. G. M. a odpoledne i celý druhý den již bude hrát doprovodnou roli s možností svezení pro širokou veřejnost.

Atraktivní předjíždění souprav

Cestující z doprovodného vlaku „100 let spolu“ budou mít možnost vždy přivítat Masarykův vlak a jeho doprovod na nádražích v jednotlivých městech, jelikož do jednotlivých destinací se budou oba vlaky v průběhu své cesty předjíždět. Míjení obou expresů bude zážitkem nejen pro cestující, ale i pro milovníky železnice, kteří si hodlají pořídit z této mimořádné akce fotografie či video. Předjíždění vlaků je naplánováno v Rybníku, Chotýčanech, na dvoukolejce Doubí u Tábora – Planá nad Lužnicí, estakádě u Chotovin (odb. Sudoměřice u Tábora) a v Senohrabech. Zájemci o akci, kteří nemají k dispozici dostatek času, aby absolvovali celou cestu zvláštním vlakem, mohou využít i pravidelné vlakové spoje ČD na trase Horní Dvořiště – České Budějovice – Veselí nad Lužnicí – Tábor – Benešov – Praha. Právě ve zmíněných městech oba expresy zastaví, stejně jako před sto lety.

Bohatý doprovodný program

Města a obce na trase vlaků připravily v rámci zastavení bohatý program. Horní Dvořiště se bude pyšnit koncertem živé hudby a vystoupení dětského sboru. Zde se zároveň Masaryk přivítá – již na českém území – se synem Janem. V Rybníku je naplánována výstava historických souprav a prezidentova zdravice. Jihočeská metropole se k oslavám připojí koncertem, velkolepým přivítáním T. G. Masaryka na nádraží, kde zazní i 24 dělostřeleckých salv přesně jako před 100 lety, a průvodem Lannovou třídou až na náměstí. Tady budou Masaryka vítat českobudějovické zvony (bude zvonit i zvon na Černé věži Bumerin z roku 1723). V Českých Budějovicích prezident navštíví divadelní představení „Republika, takový krásný sen“ a následně zde přenocuje, stejně jako obě vlakové soupravy.

Druhý den se při odjezdu z Budějovic obejde bez oficialit. Naopak jedinečná slavnost bude pokračovat ve Veselí nad Lužnicí. Návštěvníci si budou moci užít koncert, přivítání Masaryka krojovanými družičkami a krátký pozdrav všem přítomným. Ani v Táboře nebude nouze o živou hudbu a bouřlivé přivítání. Součástí programu je také vystoupení Masaryka na pódiu před nádražím, zbrojení lokomotivy historickou parní hasičskou stříkačkou a další kulturní program. Na slavnostní příjezd historické soupravy se návštěvníci mohou těšit také v Benešově. Program tu zahrnuje koncert živé hudby, krátkou zdravici Masaryka a slavnostní vypravení vlaku směrem do Prahy.

Přivítání v Praze

Praha celou nevšední událost zakončí vskutku velkolepě, jak se na prezidentův majestát sluší a patří. Po příjezdu na hlavní nádraží a krátkém uvítání na peronu se Masaryk odebere před budovu, kde se setká se zástupci historických spolků. Následně odejde do Vrchlického sadů a představí se veřejnosti. Tím program nekončí. Pokračovat bude průvodem Opletalovou ulicí až na Václavské náměstí k soše sv. Václava. Po návratu do Vrchlického sadů následuje divadelní představení „Republika, takový krásný sen“ a závěrečné zakončení dvoudenního programu.

Nepřehlédněte

3. 2. 1868: Vraceli se z plesu, místo domů ale dojeli přímo do ledové Vltavy • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

22. 10. 1868: Od daleké cesty za americkým snem neodrazuje ani nastávající zima • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

11. 5. 1889: Nařčení z krádeže dohnalo mladou dívku k sebevraždě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 1. 1889: Příbuzní obvinili muže z dávné vraždy. Případ bude řešit soud • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 2. 1890: Lanové dráhy v Praze, nová divadelní aréna a sekání ledu na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 2. 1890: Karneval na ledě, potyčka v Panské ulici a nádražní statistika • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 10. 1889: Následek rychlé jízdy, sebevraždy v Praze a zraněný kočí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 1. 1868: Další hrůzné detaily o vraždě mladého chlapce na Letné • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Kaplička na Petříně prošla kompletní rekonstrukcí • Hlavní město nechalo opravit kapli sv. Kříže u rozhledny v parku na Petříně. Památka byla dlouhá léta v havarijním stavu. Mimo jiné do ní zatékala voda. Rekonstrukce vyšla celkem na 2,8 milionu korun.

14. 5. 1868: Na Vyšehradě bude posvěcena nově postavená škola • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z Vyšehradu Zítra dopoledne po 9. hod. vykonává se slavnost posvěcení nové školy vyšehradské. By slavnost tato i zevnějším spůsobem důstojně se oslavila, vybízí purkmistrovský úřad obyvatele Vyšehradu, by své domy a okna na ulici co možná nejskvěleji věnci, chvojí a praporci ozdobili, a jelikož druhý den na to dne 16. května v sobotu velká národní slavnost odbývati se bude, tuto okrasu i přes tento den na domích svých ponechali. – Také ze staroslavné skály vyšehradské bude do základův národního divadla od tamějších občanův pamětný kámen věnován a sice z paty skály, na jejímž svahu zříceniny hradu Libušina strmí. Kamen tento, na němž včera kameníci pracovali, bude slavnostním spůsobem zítra po posvěcení školy na staveniště dopraven. – Pražský denník, 14. 5. 1868 K slavnosti svatojanské Na kamenném mostě staví se již obyčejná kaple nad sochou tohoto svatého, což též o ostatních sochách svatojanských na svatováclavském náměstí platí. Podél václavského náměstí se množství bud a krámů rozestavuje. Také poutníků se už včerejšího dne množství do Prahy dostavilo, z nichž větší část v poledne na pouť do Staré Boleslavi se vydala, odkudž se sem opět dnes večer vrátí. – Pražský denník, 14. 5. 1868 [related-post id="10046"] Pamětní peníz Na památku slavnosti divadelní ražen jest pamětní peníz ze smíšeniny kovové, která se stříbru podobá. Na jedné straně jest vyobrazení národního divadla, na druhé v lípovém věnci příslušný nápis. – Pražský denník, 14. 5. 1868

26. 4. 1868: Mrtvoly ve Vltavě přibývají každý den • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Utopenec Utopenec vyloven byl v pátek odpoledne z Vltavy u smíchovského přívozu a poněvadž bylo tělo jeho již značně ohnilé, ležel zajisté ve vodě již delší dobu. Poznali v něm dělníka Fr. Trunečka z Bechčína, posledně na Smíchově bydlivšího, který asi před devíti nedělemi z domu odešel a víc se nevrátil. – Pražský denník, 26. 4. 1868 Podivná shoda Včera asi o půlpáte hodině ráno přiběhla asi 20letá mladice pečlivě do šátku zaobalená na most a zde nedaleko sochy sv. Jana skočila do Vltavy, kdež pod vodou zmizela. Plavci okamžitě pospíšili si na lodích, aby ji, možno-li zachovali., avšak co týčkami ve vodě hledali, vylovili tělo asi 45leté ženštiny, které muselo už asi tři dny ve vodě ležeti. – Pražský denník, 26. 4. 1868 [related-post id="9673"] Přednášky na Smíchově Zejtra v pondělí o půl 8. hodině přednáší pan Alois Studnička v místnostech průmyslové školy „o oceli vůbec, o vyrábění ocele cementové v Anglicku zvláště a o postupu výroby nožů kapesních, krájecích a břitev v Sheffieldu.“ Přístup jest dospělým volný. – Národní listy, 26. 4. 1868

Zapomenuté zvyky našich předků během Pašijového týdne. Dívky si potíraly obličej holoubátky • Začalo jaro a blíží se opět Velikonoce. Pašijový týden letos začíná 10. dubna. Pro naše předky bývalo toto období mimořádně významné. Ještě před 120 lety se v odlehlých českých vesnicích dodržovaly nejrůznější zvyky, z nichž mnohé dnes už patří dávno k zapomenutým.

Saskia Burešová: Analogová královna vládne televiznímu éteru už 52 let • Podepsala snad smlouvu s ďáblem? V české kotlině nenajdeme žádnou jinou ženu, která by se více než půl století pravidelně objevovala na televizních obrazovkách a ještě při tom vypadala stále skvěle. Saskia Burešová totiž několik desítek let nestárne. V čem je její tajemství? A věděli jste, že krása jí paradoxně hodně uškodila?

Nestárnoucí Saskia Burešová.

Muzeum pražského vodárenství chystá den otevřených dveří • Muzeum pražského vodárenství opět otevře své brány široké veřejnosti. V sobotu 16. října se uskuteční populární den otevřených dveří.

Bramborový salát před sto lety Češi skoro neznali. Odkud se vzal? • Vánoce bez bramborového salátu si většina z nás nedokáže představit. Ještě před 100 lety byste přitom tuto pochoutku hledali na naší vánoční tabuli marně. Odkud se vlastně vzal? A proč ho Češi začali jíst?

24. 9. 1889: Problémy měšťanských škol v Praze a pomoc pro chudé vdovy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 9. 1889: Útok surovce na Smíchově, náhlé úmrtí mladé ženy a podvodníci na útěku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Jak se má chovat skutečný gentleman • Chápání pojmu gentlemanství nebo gentleman se v průběhu času proměňuje. V minulosti se lišilo také v závislosti na geografické šířce. Zatímco v Anglii bývali gentlemani ještě před 120 lety především vysoce postavení muži, ve Spojených státech se za ně považovali i neurození a nemajetní. Museli mít ale několik důležitých charakterových rysů. Přečtěte si dobový článek z roku 1899.

21. 8. 1890: Nebezpečné koupání, ztracená holčička a utonulý učeň • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 2. 1890: Hrubá krádež, nebezpečný zloděj a nový dům na Palackého nábřeží • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.