Praha usiluje o rozšíření evropské kosmické agentury GSA. Přineslo by to miliardy korun

ZajímavostiPražskýDEN.cz18. února 20192 minuty čtení

Foto: Archiv

Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA) sídlící v Praze by se mohla rozrůst o stovky zaměstnanců. Poslanec Evropského parlamentu Jiří Pospíšil a pražský radní Jan Chabr v této věci zahájili jednání s vládním zmocněncem Karlem Dobešem. Slibují si od toho zvýšení prestiže Prahy a nové zdroje pro státní rozpočet.

Agentura GSA, která je pověřena řízením navigačního systému Galileo, je dnes jedinou agenturou EU sídlící v Česku. V Praze od roku 2012 zaměstnává kolem 200 lidí. Za dobu své existence společně s Galileem přinesla do státní kasy přes tři miliardy korun.

Aktuálně se hovoří o změně struktury a rozšíření působnosti GSA. Podle návrhu Evropské komise by GSA mohla i díky Brexitu pod sebe sdružit řízení provozu kosmických programů EU a znásobit počet zaměstnanců na území Prahy. K tomu by bylo nutné najít i odpovídající prostory.

Podpora je v Bruselu i v Praze

„Agentura GSA je pro Prahu prestižní záležitostí. Hlavnímu městu přináší i řadu výhod, know-how, rozvoj malého a středního podnikání, finance nebo kongresovou turistiku. Přístup Prahy směrem k agentuře proto musí být aktivní a pozitivní. Samozřejmě jsem připraven věc podpořit na úrovni Evropského parlamentu,“ uvádí Jiří Pospíšil.

„Velmi rád podpořím další rozvoj a rozrůstání agentury GSA. Naší snahou je do Prahy přivést i další významné evropské, ale i světové instituce. Věřím, že z toho bude těžit celá Česká republika. Jsem připraven poskytnout maximální součinnost,“ říká Jan Chabr.

Věc je nyní ve fázi tzv. trialogu – neformálního zasedání, které mohou uspořádat Rada EU, Evropský parlament nebo Evropská komise, jejichž zástupci se jednání účastní. Výsledná dohoda je neformální a každý z orgánů ji musí schválit v souladu se svým jednacím řádem.

„GSA je nejdůležitější evropskou technologickou agenturou, která z Prahy dělá hlavní město satelitní navigace na světě. Po rozšíření by agentura měla zaměstnat až sedm set lidí,“ říká vládní zmocněnec pro spolupráci s GSA Karel Dobeš.

Využití v automobilech i na dálnici

Evropský globální systém Galileo tvoří třicet satelitů ve vesmíru, díky kterým je schopen určit polohu až na 20 centimetrů. Díky tomu je přesnější a spolehlivější než americký systém GPS.

Galileo oficiálně poskytuje služby od roku 2016. Využívá ho například systém eCall, kterým musí od dubna 2018 disponovat všechna auta vyráběná v EU. V případě nehody systém vůz lokalizuje a o nehodě vyrozumí složky integrovaného záchranného systému. Galileo bude využíván od roku 2020 i v systému elektronického mýtného na českých dálnicích.

Agentura mimo jiné zapojuje do vývoje satelitní a navigační technologie české firmy, kterých jsou v Praze desítky. Ty mohou žádat o dotace z evropských fondů na výzkum a vývoj. Po plném zprovoznění by se měl systém Galileo výrazně podílet na HDP celé EU.

Nepřehlédněte

Pražské planetárium slaví šedesátiny a pomýšlí na rozšíření • Již šest desetiletí odhaluje svým návštěvníkům pražské planetárium tajemství vesmíru. Jeho návštěvu zprostředkovává nejen digitální projekcí na největší promítací plochu v ČR, ale také reálnými prožitky. 

Petřínská rozhledna bude zářit v barvách Evropské unie • Praha se připojí k oslavám 15. výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Ve spolupráci se společností Technologie hlavního města Prahy, a.s., která má ve své správě mimo veřejného osvětlení i osvětlení pražských památek, se Petřínská rozhledna ve středu večer rozsvítí v barvách Evropské unie.

Něco si přejte, budou padat hvězdy. Co musíte udělat, pokud je chcete vidět? • Na noční obloze bude tento víkend k vidění nevšední představení. V noci z neděle na pondělí nastane letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid. V průběhu noci bude možné spatřit na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky fázi Měsíce v novu 11. srpna budou podmínky prakticky ideální, znovu se takové naskytnou až v roce 2023. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na 4 nejjasnější planety Sluneční soustavy. První meteory z Perseid jsou zpravidla pozorovány již 17. července, poslední pak 24. srpna. Nejvíce jich však padá okolo maxima, které letos nastane v noci z neděle 12. srpna na pondělí 13. srpna. Podmínky jsou přitom ideální, Měsíc vstoupí do fáze novu 11. srpna v 11:59 SELČ a v noci maxima tedy nebude vůbec rušit svým svitem. Pozorování meteorů ale astronomové doporučují zejména v druhé polovině noci, kdy souhvězdí Persea s radiantem roje vystoupá nejvýš nad obzor. Díky tomu mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní zazáří každou hodinu přibližně 70 meteorů. Sledovat hvězdy v Praze ale bude obtížné. Ideální místo by mělo být vzdáleno desítky kilometrů daleko od měst s co nejlepším výhledem do všech stran. Pro sledování úkazu není třeba žádný dalekohled – meteory vylétají náhodně po celé obloze a jsou dost výrazné na spatření pouhýma očima. Nejvíce jich bude vidět na obloze nerušené světelným znečištěním z měst a obcí. Při menším umělém jasu noční oblohy totiž vyniknou i slabší meteory. Pozorovat úkaz je nejvhodnější vleže, například ve spacáku nebo na lehátku. [related-post id="11776"] Perseidy jsou známy už 1760 let První zmínky o úkazu pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince (~230-258). Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování Křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“. Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli (1835-1910) v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze skrze prachový proud rozptýlený za kometou. Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. Pozorovat je můžete více jak měsíc okolo maxima roje. Nejvíce jich však padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, vždy okolo 12. srpna [related-post id="11678"] Název roje podle souhvězdí Persea Název meteorického roje Perseid je odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km/s a začínají zářit ve výšce okolo 120 km nad zemí. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 km nad zemským povrchem. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru. Proto se nám zdá, jakoby jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze, který se odborně nazývá radiant. Právě ten v době maxima roje leží v horní – severovýchodní polovině souhvězdí Persea. Vzhledem k tomu, že toto souhvězdí u nás vůbec nezapadá, létají meteory po celou noc. Nejvíc jich ovšem spatříme od půlnoci až do rozbřesku, neboť v té době je Perseus již velmi vysoko nad obzorem a stoupá takřka k nadhlavníku. [related-post id="11480"] Pozorování Perseid zpestří jasné planety Už zvečera budeme moci pozorovat velmi jasnou planetu Venuši nad západním obzorem (za opravdu dobrých podmínek lze vyhledat i nesmírně úzký srpek Měsíce). Za soumraku pak nad jihozápadem najdeme také planetu Jupiter. Po desáté hodině už vynikne stříbřitý pás Mléčné dráhy, část naší Galaxie. Potáhne se přes celou oblohu a ve směru k jejímu centru nad jihem najdeme Saturn. Celou noc pak zůstává velice výrazný Mars, který byl na konci července letošního roku nejblíž k Zemi za posledních 15 let. Po půlnoci uvidíme nad jihovýchodem vycházet souhvězdí Býka a v něm výrazné otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády. Časně ráno pak vychází Orion. Situaci si můžete nasimulovat pomocí volného počítačového planetária Stellarium. Ačkoliv jsou Perseidy každoročně velice aktivním meteorickým rojem, různá fáze Měsíce v období jejich maxima může činit pozorování velice obtížné kvůli měsíčnímu svitu. Podmínky podobné těm letošním jsou poměrně vzácné, další takové nastanou až v srpnu roku 2023, kdy nov nastane jen 3 dny po maximu roje.

Obraťte oči ke hvězdám. Dnes v noci budou padat • Vesmír nám po nedávné kometě Neowise přichystal další nebeskou show. Už dnes v noci nastane maximum meteorického roje Perseidy. Na noční obloze tak bude možné zpozorovat až 50 „padajících hvězd“ za hodinu.

Česko je jednou z nejlidnatějších zemí EU. Málokdo si to uvědomuje • Velká část obyvatel České republiky zaujímá k Evropské unii buď neutrální, nebo dokonce negativní postoj. Málokdo si ale uvědomuje, že Evropská unie jsme i my. A dokonce patříme mezi velmi významné členy.

Navážeme kontakt s Marťany? Lidé v 19. století věřili, že jednou se to podaří • Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která lidstvu nedá spát už stovky let. Řešili ji i lidé na konci 19. století. V červenci 1891 Národní listy otiskly zajímavý příspěvek o tom, co si myslel francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel Camille Flammarion.

Vědci vymýšlejí záložní plán pro případ globální katastrofy • Celý svět nyní sužuje koronavirová pandemie. Existují přitom i mnohem větší hrozby, které by v budoucnu mohly zcela zničit život na Zemi.

Praha bude mít světový unikát za 250 milionů korun • Pokud se v blízké době chystáte navštívit pražské planetárium, měli byste si pospíšit. Brzy totiž začne dlouho očekávaná rekonstrukce zdejší kupole. Největší lákadlo této instituce tak bude několik měsíců mimo provoz.

Největší a brzy i nejmodernější projekční kupole bude v Praze • Pražští radní schválili nákup nového projekčního systému pro pražské planetárium ve Stromovce za 250 miliónů korun. Stávající technologie je totiž na hranici životnosti. Kvalita obrazu navíc trpí i kvůli desítky let staré projekční ploše.

Podívaná, jaká tu nebyla stovky let. Vánoční obloha nabídne mimořádný úkaz • Letošní Vánoce budou nejspíš jiné, než jsme zvyklí. Tak trochu symbolické proto bude i představení, které si pro nás na období Vánoc přichystaly planety Jupiter a Saturn.

Praha je aktuálně šestým nejrozvinutějším regionem EU • Ekonomická situace se za posledních dvacet let zlepšila ve všech krajích. Ukazují to nejnovější data ČSÚ. Praha je v rámci EU šestým hospodářsky nejrozvinutějším regionem.

Nejdelší zatmění Měsíce ve 21. století je tady. Přinese Krvavý Měsíc lidstvu zkázu? • Dnes večer nás čeká superúplněk a nejdelší úplně zatmění Měsíce v tomto století. Vzácný nebeský jev bude viditelný ze všech koutů Česka a nepřijdou o něj pochopitelně ani Pražané. Měsíc se do zemského stínu zcela ponoří na 1 hodinu a 43 minut, což je nejdéle ve 21. století. Další možnost spatřit podobně dlouhé zatmění nastane až v červnu roku 2029, bude o tři minuty kratší než dnes. Měsíc zároveň získá zvláštní oranžové až rudé zbarvení. Tento jev, kterému se také říká Krvavý Měsíc, je způsoben tím, že Země stojí v jedné ose mezi Sluncem a Měsícem. Sluneční paprsky proto nedopadají na plochu Měsíce, který je v té chvíli ozářen pouze paprsky ohnutými v atmosféře Země. Protože se nejvíce láme červené světlo, Měsíc má rudou barvu. Pražané o úkaz nepřijdou Předpověď pro hlavní město na dnešní večer slibuje polojasnou oblohu, takže o jedinečné nebeské divadlo Pražané nepřijdou. Částečné zatmění začne ve 20 hodin a 24 minut SELČ, avšak na našem území vyjde Měsíc až ve 20 hodin a 47 minut. Samotné úplné zatmění bude probíhat od 21 hodin a 30 minut do 23 hodin a 13 minut. V době tohoto úkazu dojde i k tzv. velké opozici Marsu se Sluncem. Mars bude nejblíže Zemi za posledních 15 let. Spatřit ho v těchto dnech můžete pouhým okem v blízkosti Měsíce. Nastane konec světa? Krvavý Měsíc vzbuzuje v lidech již po staletí velký údiv a od pradávna přitahuje čaroděje, šamany, mystiky a různé okultisty. Aby taky ne, dle jejich učení je Krvavý Měsíc v úplňku předzvěstí změn, ale i nejlepší čas na čarování, věštění, spojování se s jinými světy a zhmotňování těch největších přání, která v sobě nosíme. Dále také prý v lidech probouzí skrytou agresi a otevírají se pekelné brány, svět je v nejsilnějším spojení s podsvětím. S Krvavým Měsícem se rovněž spojuje mnoho historických událostí vztahujících se k Židům. První se nabízí spojení Krvavého Měsíce s vyhnáním židovského národa ze Španělska v roce 1493. Následující se vztahují k minulému století, konkrétně k letům 1949 (vznik samostatného židovského státu Izrael) a 1967 (šestidenní válka mezi Araby a Židy). O to zvláštnější je, že v roce 2015 došlo ke čtyřem Krvavým Měsícům, které vždy probíhaly během významných židovských svátků. Mnoho konspiračních teoretiků věří v předzvěst konce světa, návratu antikrista na zemi a v další katastrofické scénáře. Lidé budou citlivější Dle astrologů by dnes měli být lidé citlivější vůči svému okolí a agresivnější, proto doporučují příliš se nepřepínat a důležitá rozhodnutí nechat na později. Pro realisty je to však chvíle, kdy se mohou kochat překrásným úkazem a nepotřebují k tomu, narozdíl od zatmění Slunce, žádné ochranné prostředky na oči.

Půl století od přistání člověka na Měsíci připomene v Praze světově unikátní výstava • V sobotu 20. července uplyne přesně 50 let od přistání člověka na Měsíci. O den později tomu bude půl století, co se ho dotkla lidská noha. Oslavit toto výročí můžete v pražském planetáriu a ve Štefánikově hvězdárně. Čekají tam na vás tematické výstavy plné světových unikátů. 

KOMENTÁŘ: Rychlost povolování vakcín ukazuje schizofrenní tvář EU • Enormě rychlý vývoj vakcíny proti v současnosti nejskloňovanější nemoci COVID-19 ukazuje dvě věci. Na jedné straně obrovský vědecký pokrok lidstva, které v poměrně krátké době dokáže připravit s největší pravděpodobností účinnou vakcínu na dosud neznámou nemoc. To ale zároveň odhaluje poněkud schizofrenní postoj Evropské unie. V tomto případě ke genetickým modifikacím obecně.

Komentář: Další důkaz, jak evropští politici nepracují pro lidi • Letní čas bude v příštích pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a potrvá do poslední neděle v říjnu. V pondělí to schválila česká vláda. Původně přitom mělo střídání času skončit v celé Evropské unii už v roce 2019.